Dne 6. listopadu 1889 byla pod názvem Königshofer Patent-Portland und Puzzolan Cement Fabrik založena cementárna v Králově Dvoře jako akciová společnost pro výrobu struskového cementu a také výrobu vápna. Její založení 26. listopadu 1889 bylo významným milníkem. Blízkost ložisek kvalitního vápence sehrála klíčovou roli. Stavba cementárny pokračovala až do počátku roku 1891 a do plného provozu byla uvedena v květnu 1891. V dubnu téhož roku byla zahájena stavba továrny a v dubnu 1890 zde již začíná zkušební provoz. V roce 1896 byla zahájena výroba struskových cihel. V roce 1895 vykázal podnik poprvé zisk.
Rozšíření a modernizace
Po celou první polovinu 90. let, v roce 1895, vykázal podnik poprvé zisk. V roce 1911 vedla zvyšující se poptávka po cementu k vybudování cementárny na výrobu portlandského cementu s roční výrobní kapacitou 90 000 tun. Nové cementárny padlo v roce 1908. Byly instalovány rotační pece na mokrý způsob o délce 42 m. Závod se během války značně rozšířil, například o třetí rotační pec. Zásobování závodu vodou bylo vyřešeno z Berounky. Z Berounky vyřešeno zásobování závodu vodou. V roce 1927 došlo v důsledku prudkého zvýšení spotřeby cementu po 1. světové válce k rozšíření kapacity a k výstavbě na svou dobu nejmodernějšího závodu ve střední Evropě. Výrobní i odbytovou krizi zmírnilo ani nasazení zajatců. V roce 1923 došlo k navýšení akciového kapitálu o dva miliony korun na 16 milionů korun.
Královodvorská cementárna, a.s. ve francouzských francích, vykazovala od roku 1932 ztrátu. Situace se změnila v roce 1936. V roce 1928 byly kapacity společnosti plně využity. V roce 1940 byl zahájen rozsáhlý investiční program. Staré kruhové pece v Berouně, s kapacitou 45 000 cihel, byly v provozu až do počátku 60. let. Závod byl vybaven moderním zařízením. Závod I byl v této době v provozu, zatímco závod II (dokončený v roce 1927 jako II) byl odstaven a určen k likvidaci. V roce 1947 byl však znovu uveden do provozu. Stará strusková sušárna Polysius, instalovaná za rotačními pecemi, byla použita pro závod I. Její provoz ale skončil neúspěšně. V závodě Králův Dvůr byla v roce 2003 ukončena výroba. Dnes je zde v provozu moderní balicí linka a expedice baleného i volně loženého cementu.
V roce 1961 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce cementárny a poté byl v roce 1965 odstaven z provozu nejstarší závod pocházející z roku 1911. V roce 1978 výroba cementu kulminovala na hodnotě 980 472 tun, což je historicky nejvyšší výroba závodu. Původní Závod I se nacházel jižně od hlavní železniční trati Praha-Plzeň, stejně jako další část cementárny (již s rotačními pecemi) z roku 1911, označovaná později jako Závod II. Závody Králův Dvůr a Beroun tvořily rezervu.
V druhé polovině 80. let byl rozsah výroby neúměrný provozním podmínkám a možnostem KDC. Provoz nových oběhových mlýnů nebyl vůbec zahájen. Tím se řetěz problémů dále rozšiřoval. Technologické problémy na peci č. 3 a 4 byly velké. Dne 1. 7. 1987 byla zahájena expedice volně loženého cementu z nových stanic ve Vejprnicích u Plzně a v Chodově u Karlových Varů. V roce 1980 vznikl sloučením tří podniků koncernový podnik CEVA Beroun, složený ze závodů: Králodvorská cementárna, Velkolom Čertovy Schody, Vápenka Velké Hydčice a Berounské eternitové závody. Koncernový podnik Cementárny a vápenky Beroun byl řízen generálním ředitelstvím CEVA Praha. Dne 26. listopadu 1990 byla ustanovena akciová společnost CEVA Králův Dvůr. Dne 2. července 1991 byla založena akciová společnost Králodvorská cementárna.
Čtěte také: Kontext stavebnictví podle Ing. Lenky Králové
Přehled klíčových událostí v historii cementárny Králův Dvůr
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1889 | Založení Königshofer Patent-Portland und Puzzolan Cement Fabrik (26. listopadu). |
| 1891 | Uvedení cementárny do plného provozu (květen). |
| 1896 | Zahájení výroby struskových cihel. |
| 1911 | Vybudování cementárny na portlandský cement s kapacitou 90 000 tun. |
| 1927 | Rozšíření kapacity a výstavba moderního závodu po 1. světové válce. |
| 1946 | Znárodnění a začlenění do národního podniku České cementárny a vápenice. |
| 1948-1951 | Výstavba dalšího výrobního závodu po 2. světové válce. |
| 1961 | Rozsáhlá rekonstrukce cementárny. |
| 1965 | Odstavení nejstaršího závodu z roku 1911 z provozu. |
| 1978 | Výroba cementu kulminovala na historicky nejvyšší hodnotě 980 472 tun. |
| 1980 | Sloučení do koncernového podniku CEVA Beroun. |
| 1990 | Ustanovena akciová společnost CEVA Králův Dvůr (26. listopadu). |
| 1991 | Založena akciová společnost Králodvorská cementárna (2. července). |
| 1992 | Vstup německého akcionáře Heidelberger Zement. |
| 1995 | Vznik Cement Bohemia Praha fúzí s Králodvorskou cementárnou. |
| 1998 | Sloučení Cement Bohemia Praha a Cementárny a vápenky Mokrá za vzniku Českomoravského cementu. |
| 2003 | Ukončení výroby cementu v Králově Dvoře. |
| 2024 | Přejmenování Českomoravského cementu na Heidelberg Materials CZ, a.s. |
Změny vlastnictví a korporátní struktury
V roce 1946, na základě § 12 dekretu presidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, se akciová společnost Králodvorská cementárna stala součástí národního podniku s názvem České cementárny a vápenice. Po 2. světové válce došlo opět k prudkému zvýšení poptávky po cementu, a proto znárodněný podnik postavil v letech 1948-1951 další výrobní závod. V roce 1992 do Králodvorské cementárny vstoupil německý akcionář - společnost Heidelberger Zement. V polovině roku 1995 vznikla akciová společnost Cement Bohemia Praha, a to fúzí akciových společností Pragocement, Cement Bohemia Praha a Králodvorská cementárna. Dne 1. května 1998 se akciová společnost Cement Bohemia Praha sloučila se společností Cementárny a vápenky Mokrá a vznikla tak nová akciová společnost Českomoravský cement. K 1. lednu 2024 se název společnosti Českomoravský cement, a.s. mění na Heidelberg Materials CZ, a.s. Společnost se stala součástí Heidelberg Materials Group - předního světového výrobce stavebních materiálů.
Heidelberg Materials CZ je největším výrobcem cementu v ČR a je součástí nadnárodní skupiny Heidelberg Materials, která se řadí k předním výrobcům stavebních hmot ve světě. Společnost Heidelberg Materials CZ vyrábí ve svých závodech široký sortiment cementů pro potřeby stavebnictví. Pod tímto jménem vystupoval na trhu v letech 1998-2023. Kromě dalších závodů se součástí společnosti staly zejména tyto závody: cementárna Maloměřice (výroba ukončena v roce 1998), cementárna Mokrá, lom Mokrá, vápenka Mokrá (v roce 2003 prodána), cementárna Radotín, cementárna Králův Dvůr (v roce 2003 ukončena výroba) a prodejní terminál Králův Dvůr.
Betonárna Beroun
Betonárna Beroun je jedním z provozů společnosti Heidelberg Materials CZ, a.s. Nachází se v průmyslové zóně v areálu Králodvorské cementárny, která je oddělená od obytné zóny pásmem zeleně. Provozovna je věžového typu Stetter V2M s horizontálním mísícím jádrem TEKA THZ 3000. Automatický, počítačem řízený systém, včetně automatického dávkování přísad do betonu, zaručuje přesné dávkování a tím i výslednou špičkovou kvalitu betonu. Kamenivo ve věži betonárny je vytápěno plynovou kotelnou, což umožňuje zaručit plynulé dodávky transportbetonu v zimním období i při nízkých teplotách. Moderní vybavení provozovny splňuje nejpřísnější kritéria ekologické výroby transportbetonu. Betonárna má zavedený a udržovaný certifikovaný systém řízení jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001:2016. Pro všechny výrobky vlastní certifikáty a prohlášení o shodě v souladu s ustanoveními zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Betonárna je pro zimní období vybavena zařízením pro ohřev záměsové vody a předehřev kameniva. V provozu je od roku 1995. Kapacita betonárny je 1500 cbm za den.
Technologický proces výroby cementu
Cement je hydraulické pojivo, tj. látka, která po smíchání s vodou tvoří kaši, která tuhne a tvrdne v důsledku hydratačních reakcí a procesů. Při výrobě cementu se používají vibrační třídiče. Vysušení kalu se provádí výpalem spalinami, což snižuje spotřebu energie. Výpal slínku je nejdůležitější úsek technologického postupu při výrobě cementu. V lomech se těží hornina, která je podrcena a uložena v zásobnících. Následně je zdrobňovaná surovina a z následné technologie výroby. Vstupní surovinové směsi se ukládají na předhomogenizačních skládkách. Slínek je tvořen novými sloučeninami (fázemi) požadovaného složení. Reakcí v žáru a vznik taveniny podmiňující vytvoření slínku byly co nejrychlejší a nejúplnější.
Suroviny pro výrobu cementu
Vzhledem k použití cementu se používají např. jílovité vápence, slínovce, krystalické vápence (mramory), tj. horniny sedimentárního, popř. metamorfovaného původu. Dominantní minerál je kalcit (trigonální modifikace CaCO3). Až 80 hm. % tvoří vápence, zbytek připadá na jílovité složky, křemen, sloučeniny železa apod. Pro úpravu obsahu některého hydraulického oxidu se používají např. loužence, tzv. křemelina (korekce SiO2).
Čtěte také: Tipy pro efektivní odstranění betonového povrchu
Výpal slínku a jeho složení
Teplota výpalu je zhruba 1450 °C. Rozklad pevných látek nastává nejdříve. Produkty reakcí v pevném stavu jsou vápenaté silikáty CaO. Vznik hlavních složek slínku v závislosti na teplotě, resp. době a teplotě výpalu zachycují obr. 16 a obr. 17. Složení slínku, tj. přítomnost a vzájemné zastoupení tzv. slínku a cementu. Mezi hlavní minerály slínku rozlišují tzv. alit, belit a celit.
Hydratace cementu
V důsledku hydratace nabývá cement na pevnosti. Jednotlivé složky cementu se přeměňují na hydratační produkty, tzn. sloučeniny obsahující chemicky vázanou (krystalovou) vodu. Hydratace probíhá ve své podstatě hydrolýzou s následující hydratací. Konečným stabilním produktem dlouhodobé hydratace C3A je kubický 3 CaO . Al2O3 . CaSO4 . 2H2O.
Osobnosti spojené s cementárnou
S oběma závody byly spojeny významné osobnosti cementářského a stavebního průmyslu jako Wilhelm Michaelis, Ferdinand Barta, Max Herget či prof. dr. Josef Hruška.
Demolice a současný stav
Již kolem roku 2000 byl zbořen Závod III. Po 120 letech od stavby první cementárny na území Králova Dvora, byly zdemolovány i budovy Závodu I, které byly po dlouhá léta charakteristickou kulisou u železniční trati z Prahy do Plzně. Dnes je Králův Dvůr pouze expedičním sídlem pro cement dovážený z ostatních závodů firmy (cementárny Mokrá u Brna a Radotín). Prodejní terminál Králův Dvůr je v provozu.
Čtěte také: Potřebujete ohlášení stavby pro pergolu nebo novou dlažbu?
tags: #cementárna #Králův #Dvůr