Obnovitelná přírodní paliva mají zelenou, a z rychle rostoucích dřevin si můžete vybrat třeba japonský topol. Tato rychle rostoucí dřevina roste opravdu neuvěřitelně snadno v krátkém období. Japonský topol je pravděpodobně jedna z nejrychleji rostoucích dřevin.
Co je Japonský Topol?
U nás, jak již název napovídá, není původní, jeho domovinou je Japonsko, kde vznikl jako kříženec dvou druhů topolů. Japonský topol je křížencem topolu černého a Maximoviczova. Byl vyšlechtěn na vysokou produkci dřevní hmoty při velmi dobrém růstu. Pěstován je především pro extrémní růst, rychlé obražení při sežíznutí a nenáročnost na podmínky pěstování.
Výhody Japonského Topolu
Japonský topol má mnoho výhod. Vedle vysoké výhřevnosti nesmíme opomenout ani nízké emisní zplodiny a žádné nebezpečné sloučeniny síry a fakt, že pro vytápění a ohřev vody pro standardní rodinný dům je k zapotřebí pouze 5000 stromků, ty se dají sklízet a štěpkovat již po pěti letech. Výhodou topolů japonských je, že při spalování nekouří, nepáchnou a navíc hoří i vlhčí. Dřevo z japonských topolů je ideální pro topení v krbu - nekouří ani nepáchne, výborné je také do klasických nebo zplynovacích kotlů.
- Rychlý růst
- Vysoká výhřevnost
- Nízké emise
- Nenáročnost na pěstování
Využití Japonského Topolu
Japonský topol je rychlerostoucí dřevina, která se nejčastěji pěstuje na výrobu levného palivového dříví a štěpky. Energie rostliny je poměrně vysoká a její výhřevnost můžete kompenzovat množstvím. Tato energetická dřevina se hlavně využívá jako levné a ekologické palivo. Na trhu se to zatím neprojevuje, přesto dochází k reálnému nedostatku palivového dříví. Rychle rostoucí dřeviny, jmenovitě japonský topol, tak představují jedno z nejdostupnějších a asi také nejlevnějších paliv. Výborně vyřeší lokální topení, hlavně na vesnici a okrajových částech příměstských oblastí.
Právě z těchto důvodů je používán pro vytápění do kotlů na biomasu, kulatiny, či štěpku. Pokud topolem nechcete topit, lze uvažovat o velmi výhodné investici. Výkupní ceny se v době rostoucích cen paliv také šplhají nahoru. Krom čistšího kouře dostaneme jako druhotnou surovinu také čistý popel, který lze zamíchat do kompostu nebo použít jako hnojivo a „zlehčovadlo“ půdy bez předpřípravy.
Čtěte také: Živý plot z japonského topolu
Mohou se rovněž uplatnit na rekultivované plochy, živé ploty či větrolamy. Pěstební plochy japonských topolů lze dokonce využít i dalším způsobem - jako větrolamy, nebo jako zvukolamy mezi rušnou komunikací a obytnou zónou. Přitom zároveň vytváříme hodnotu, respektive palivo, které nás ohřeje.
Pěstování Japonského Topolu
Japonským topolům vystačí i velice chudá půda. Ideálních přírůstků dosahuje japonský topol i při průměrné kvalitě půdy, ovšem v nadmořské výšce 250 - 650 metrů (do 700 metrů) a při ročním srážkovém úhrnu cca 500 mm. Dobře roste do 650 metrů nad mořem. Má rád vlhko, ale ne přímo zátopové oblasti. Z toho plyne, že jde o ideální biomasu pro většinu území ČR.
Příprava půdy
Samotná příprava půdy se hlavně zaměřuje na odstranění plevelů a její provzdušnění, v případě potřeby se může i přihnojovat (kompost, NPK, ale i zmulčovaná tráva). Půdu pro jarní výsadbu japonského topolu je ideální připravit již na podzim. Vyplatí se nám kvalitní podzimní příprava: Ornou půdu zoráme a následně uvláčíme. Sám jsem se k jejich pěstování dostal právě z důvodu, abych využil pozemky s horší kvalitou zeminy, kde byla minimální návratnost. Dle mé zkušenosti je ideální pole před zimou zorat a na jaře uvláčet a srovnat (v oblastech s jarními přísušky se uvláčení doporučuje již na podzim, tím se zamezí proschnutí řízku po výsadbě díky nakypřené půdě).
Výsadba
Výsadbu provádíme do připravené a rozměřené půdy, většinou do řad se sponem 0,6 metrů se vzdáleností mezi řádky 2 metry (přibližně 8100 na hektar). Sázení je snadné pomocí řízků (nakrácené pruty z jednoletých přírůstků matečnic). Jsou to jednoleté pruty z matečnice i přes 5 m dlouhé. Ty se následně krátí na 20cm řízky. Řízky vysazujeme 18- až 20centimetrové, o průměru od 0,5 do 3,5 centimetrů, jednoduše je zapíchneme téměř celé do půdy. Nejvhodnější doba je velice brzy zjara, kdy půda dosahuje 5 stupňů Celsia, což je teplota pro možné zakořenění. Procentnost ujímavosti bude až 95. Pro pěstování japonských topolů se nejvíce hodí slunné stanoviště s dostatkem vláhy.
Péče o porost
Nejvíce péče potřebují japonské topoly v prvním roce výsadby, to je nutná likvidace plevelů. První rok je třeba udržovat plantáž co nejlépe, prostou jakéhokoliv plevele. Prostor mezi topoly nestačí pouze projíždět sekačkou na trávu křížem krážem. Kořeny plevele by zůstaly. Zalévání rostlin je neekonomické, vyplácí se pouze na menších plochách. Je možné přihnojit průmyslovými hnojivy. Např. NPK. Kde se doporučuje dávat ke stromku cca 60 g tohoto hnojiva.
Čtěte také: Vytvořte si Živý Plot s Brslenem
Ochrana před škůdci
Japonské topoly mají zvláštní vůni (po medu) a zvěř si jich téměř nevšímá. Zvěři japonské topoly na rozdíl od vrb nechutnají, ale máme zkušenost s tím, že si o ně srnci vytloukají parůžky a srny stromky rády překousnou.
Sklizeň a využití dřeva
Již v pátém roce můžete kácet a probírat silnější jedince. Výtěžnost plantáže se liší, a to od 200 až 300 m3/ha v šestém roce. V prvním pětiletém obmýtí předpokládám z naší plantáže 300-400 prostorových metrů kulatiny. Plantáž se zakládá asi na pět až šest sklizní (do úplného vyčerpání půdy), to obnáší přibližně 25 let. Uříznutý strom vyrůstá opakovaně znovu. Pokud tedy pěstujeme japonský topol na štěpku, sázíme jeho sazenice na 12 až 15 let a pokud na palivové dřevo, sázíme je na 25 let. Po uplynutí této doby se snižuje výtěžnost a je proto třeba odstranit i pařezy (vytržení, frézování) a porost zcela obnovit.
Na soběstačné vytápění rodinného domku potřebujete asi půl hektaru, to je 5000 kusů stromů. Vhodná velikost plochy se liší od kvality půdy, množství srážek a hlavně použitého kotle. Moderní kotle s možností energetického zplynování dřeva a vývinem dřevoplynu vám peníze určitě ušetří. Polena jdou řezat i štípat za syrova dobře, za sucha to bude horší, stejně jako s jiným dřevem. V zimě sklidíme, nakrátíme na míru, rozštípneme na polínka. Topol naštěstí nezkřenčí jako bříza, nebo některé vrby, je tedy možné nechat silnější polénka i vcelku.
Legislativa a dotace
Výhodou je, že k jeho kácení nepotřebujete povolení - jedná se totiž o zemědělskou komoditu. K pěstování i pro vlastní potřebu na vlastním pozemku potřebujete potvrzení příslušného životního prostředí, protože se jedná o nepůvodní klon. Tímto povolením si předejdete zbytečným problémům, jak se sousedy, tak i se státní správou. Toto povolení Vám bez problému dají, pokud se plocha nevyskytuje v CHKO, popř. NATURA 2000.
Pro topná zařízení na dřevo existují, jak už jsem zmiňoval, díky pozitivním vlivům na ochranu životního prostředí zajímavé podpůrné programy. V České republice poskytuje dotace na jejich pořízení Státní fond životního prostředí a rozvoje. Dosahují až padesáti procent pořizovací ceny. Na nákup kotle můžete čerpat dotace. Dotace lze čerpat také na samotné založení plantáží.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Kde nakoupit?
Sadbu je nutné nakupovat pouze u registrovaných pěstitelů, protože jejich reprodukční porosty jsou pod dohledem Státní rostlinolékařské správy.
Tabulka: Parametry výsadby japonského topolu
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Spon (vzdálenost v řadě) | 0,6 metru |
| Vzdálenost mezi řádky | 2 metry |
| Počet rostlin na hektar | 8100 |
| Doba obmýtí (štěpka) | 12-15 let |
| Doba obmýtí (palivové dříví) | 25 let |
tags: #japonský #topol #živý #plot #pěstování