Krizové řízení je souhrn řídících činností určených orgánů města, zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování a realizaci odstraňování následků krizových situací.
Krizovou situací je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Mimořádné události, které mohou ohrozit životy, zdraví obyvatel a způsobit velké materiální škody, vyžadují účinná opatření. Ke zmírnění následků těchto událostí přispívají zejména legislativní a organizační opatření, která přijímá každý vyspělý stát. Účinně mohou ke zmírnění těchto následků napomoci i samotní občané. Proto je důležité znát možná nebezpečí a chování při vzniku těchto událostí.
Magistrát města Kladna vydává tyto informace, jak občany připravit na dopad možných následků živelních pohrom a dalších mimořádných událostí, způsobených lidskou činností, které mohou přivodit tělesná zranění nebo duševní poruchy, ztráty na životech nebo majetku. Ničivé následky mohou být minimalizovány účinnými opatřeními a připraveností záchranných složek i občanů.
Integrovaný záchranný systém (IZS)
Integrovaný záchranný systém (IZS), podle zákona č. 239/2000 Sb., koordinuje postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, byly vytvořeny legislativní podmínky pro plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva. Jedním z hlavních úkolů v této oblasti je zabezpečení opatření nouzového přežití obyvatelstva postiženého mimořádnou událostí, které vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru při obdržení informace o vzniku mimořádné události neprodleně informuje o situaci základní složky integrovaného záchranného systému.
Čtěte také: Trendy v cihlových obkladech do kuchyně
Složky IZS zahrnují:
- Policie České republiky
- Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
Orgány krizového řízení Statutárního města Kladna
K zajištění připravenosti města na řešení mimořádných událostí a krizových situací jsou zpracovány plány, které obsahují podklady pro rozhodování krizových orgánů města.
Bezpečnostní rada Statutárního města Kladna
- Bezpečnostní rada Statutárního města Kladna určená podle § 15, odst. 4, písm. a), zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, byla primátorem Statutárního města Kladna zřízena dne 28.1.2003, č.j. 1/2003 - KR/4, v souladu s ustanovením § 21 odst. 2, písm b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.
- Při jednání se Bezpečnostní rada Statutárního města Kladna řídí jednacím řádem, který je vnitřním předpisem bezpečnostní rady.
- Jednání bezpečnostní rady je neveřejné, pokud její předseda nerozhodne jinak.
Krizový štáb Statutárního města Kladna
- Primátor Statutárního města Kladna k řešení krizových situací zřizuje krizový štáb města jako svůj pracovní orgán.
- Krizový štáb Statutárního města Kladna zřízený podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, je pracovním orgánem primátora Statutárního města Kladna k řešení krizových situací nebo ke koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádných událostí.
- Krizový štáb vykonává svou činnost v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.
- Krizový štáb se operativně podle rozhodnutí vedoucího krizového štábu schází k společnému zasedání krizového štábu, za účasti členů Bezpečnostní rady Statutárního města Kladna a řídících členů stálé pracovní skupiny krizového štábu, a to i při taktických a prověřovacích cvičeních organizovaných k ověření činností, které nařídí k tomu oprávněná osoba.
Povodňová komise Statutárního města Kladna
- Pro plnění úkolů zřizuje primátor další orgány města, kterými jsou mimo jiné Bezpečnostní rada Statutárního města Kladna a povodňová komise pro správní území města Kladna.
- Povodňový plán správního území obce s rozšířenou působností Kladno je zpracován na vodní toky, kde je možnost vzniku nebezpečí povodně.
- Vodní toky na správním území nevytváří přímé potenciální nebezpečí povodně. Povodňový stav nastane při mimořádných dešťových srážkách.
- Povodňová komise obce s rozšířenou působností - Statutárního města Kladna je povodňovým orgánem podle § 78 a 79, zákona číslo 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Povodňová komise obce s rozšířenou působností zabezpečuje řízení ochrany před povodněmi na správním území obvodu obce s rozšířenou působností - Statutárního města Kladna. Vykonává činnosti, které jí přísluší podle zákona číslo 254/2001 Sb., o vodách.
- Komise je v době povodně povodňovým orgánem a v systému povodňové ochrany je podřízena Povodňové komisi Středočeského kraje.
- Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu na správním území, může převzít řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.
Varování obyvatelstva
Na správním území Statutárního města Kladna není obyvatelstvo bezprostředně ohroženo. Přesto je vystaveno řadě rizik, které mohou vyústit v mimořádné události. Důležitým předpokladem opatření směřujících k ochraně zdraví, životů a majetku obyvatelstva je včasné varování a vyrozumění.
Varování obyvatelstva při vzniku mimořádných událostí, vyhlášení krizových stavů a vydaných opatření při těchto událostech a stavech pro správní obvod Kladno zabezpečuje Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, prostřednictvím operačního a informačního střediska IZS, které je hlavním střediskem pro varování a vyrozumění a předávání tísňových informací pro Středočeský kraj. Prostředek varování a vyrozumění se volí podle závažnosti mimořádné události.
Zdroje informací pro varování a vyrozumění:
- Informace v tisku
- Sirény a další zvukové signály
- Vyhlášky pro obyvatelstvo
- Rádio nebo televize
Varovné signály a co dělat:
Zvuk sirény, vyjadřující varovný signál „Všeobecná výstraha“, znamená vždycky nějaké nebezpečí. Její zvuk upozorňuje, že může dojít nebo již došlo k mimořádné události, která ohrožuje životy a zdraví občanů, majetek a životní prostředí. Bude nutné se ukrýt nebo opustit ohrožený prostor a dodržovat opatření stanovená obcemi, zaměstnavateli a správními úřady.
Varovné systémy se pravidelně přezkušují, pravidelné zkoušky sirén se provádějí ve středu první týden v měsíci ve 12:00 hodin. Trvalý tón sirény trvá 140 sekund.
Čtěte také: Použití lepidel na sádrokarton
Při zaznění sirény:
- Okamžitě se ukryjte a vyhledejte úkryt v nejbližší budově. Tou může být výrobní závod, úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům.
- Zavřete dveře a okna, když jste v budově. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů.
- Zapněte rádio nebo televizi. Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích relacích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie.
- Nezbytečně netelefonujte a nepřetěžujte telefonní síť.
- Na základě pokynů se přesuňte na stanovená místa mimo krizovou oblast.
Zabezpečení opatření nouzového přežití
Zabezpečení opatření nouzového přežití představuje souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů, dalších zainteresovaných subjektů a samotných občanů prováděných s cílem minimalizovat negativní dopady mimořádných událostí na zdraví a životy postiženého obyvatelstva.
Co dělat v případě mimořádných událostí - doporučení pro občany:
1. Zjistěte si možná nebezpečí v místě bydliště:
Zjistěte si možná nebezpečí v místě svého bydliště (možnost požáru, havárie v domě, povodně, chemické havárie v blízkém podniku apod.) a připravte se na každé z nich. Ve vaší rodině pak pohovořte o tom, co byste dělali v případě nebezpečí.
2. Příprava na krizovou situaci v rodině:
- Pro případ krizové situace si připravte telefonní čísla a stanovte místa setkání pro případy nutného rozchodu rodiny.
- Doporučujeme si procvičit činnosti v krizových situacích.
- Své děti seznamte se zvukovými signály varovných systémů a naučte je přivolávat pomoc v krizových situacích.
- Naučte své děti znát své příjmení, adresu bydliště a číslo telefonu. Děti jsou při krizových situacích zmatené, nervózní a vystrašené. Hledají pomoc u svých rodičů. Zmatek a vystrašenost dospělých se rychle přenáší na děti.
3. Základní zásoby pro nouzové přežití:
Potraviny a voda:
- V domácnostech je přiměřené množství potravin připravených a uložených pro běžnou spotřebu. Je však účelné, podle potřeby vyčlenit část potravin s delší lhůtou trvanlivosti (až 18 měsíců) pro případ mimořádné události.
- Také zásoba minerálních vod je důležitou součástí připravenosti domácnosti na krizové situace.
Lékárnička:
Je významným pomocníkem při ošetřování drobných poranění. Lékárnička by měla mít v domácnosti své stálé místo a měla by být uložena mimo dosah malých dětí. Obsahuje například analgetika.
Komunikační prostředky:
Je nezbytný k získání informací o hrozícím nebezpečí a získání pokynů, které budou vysílány pro postižené obyvatelstvo. Zapněte rádio nebo televizi a informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích relacích hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie.
Náhradní zdroje energie:
- Pro výpadek energetických zdrojů je doporučováno náhradní topné zařízení na uhlí, brikety, dříví (kde je to možné).
- Na vaření se doporučuje vařič na malou plynovou bombu, různé turistické plynové vařiče, případně vařič na pevný líh.
- Na svícení se doporučuje zásoba baterií pro bateriové svítilny, zásoba svíček.
Důležité doklady:
Často se stává, že v důsledku požáru jsou zničeny důležité rodinné doklady. Tomu lze předejít tím, že rodinné doklady umístíme do úschovné schránky, která je schopna odolávat požárům a případně také živelním pohromám. Do schránky je možné umístit také rodinné cennosti (např. vysvědčení, atd.). V případě krizové situace je nutné mít sebou osobní doklady - občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz, technické osvědčení apod.
Čtěte také: Instalace betonových obkladů fasád
4. Evakuace
Pro případy mimořádných událostí, např. úniku plynu, se vyhlašuje evakuace za účelem přemístění osob z oblasti vážného ohrožení života a zdraví občanů do míst zajištěné ochrany a nouzového přežití.
Při evakuaci:
- Přesvědčte se, zda o evakuaci vědí i vaši sousedi.
- Na vchodové dveře pevně umístěte list papíru, kde bude uvedeno EVAKUACE, jméno, datum a čas.
- Dodržujte pokyny správních úřadů, obcí, popř. zaměstnavatelů.
Evakuační zavazadlo:
Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné situace nebo nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo poslouží např. batoh, cestovní taška nebo kufr.
5. Ukrytí obyvatelstva
Ukrytí obyvatelstva se při mimořádných událostech zajišťuje v improvizovaných úkrytech a ve stálých úkrytech. Dodržujte pokyny správních úřadů, obcí, popř. zaměstnavatele, kteří organizují nebo zajišťují ukrytí. Informace o možnosti ukrytí ve stálém úkrytu získáte u příslušného obecního úřadu nebo u svého zaměstnavatele.
Improvizované úkryty (IÚ):
- Pokud nemáte v blízkosti bydliště stálý úkryt, upravíte si svépomocí prostory ve vhodných částech bytu nebo obytného domu jako improvizovaný úkryt.
- Proti radioaktivnímu spadu nebo proti útoku konvenčními zbraněmi bude nejlépe chránit suterénní nebo sklepní prostor budov ve středním traktu (části) co nejvíce zapuštěný v okolním terénu.
- Ochranný prostor má být zvolen v blízkosti místa pobytu osob, které jej musí v případě ohrožení včas dosáhnout. Doporučená doběhová vzdálenost je 500 až 800 m.
- Při výběru IÚ je nutno dodržet dále stanovené bezpečnostní vzdálenosti od nebezpečných provozů a skladů.
- Pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1-3 m2 podlahové plochy v prostoru s nuceným větráním a 3-5 m2 podlahové plochy v prostoru bez větracího zařízení. Kapacita IÚ je dána součtem sedících a ležících osob, jinak není omezena.
- V ukrytu je třeba se chovat ohleduplně k ostatním, nehlučet, respektovat kolektivní zájmy, nevyvolávat spory atd. Je nutno si uvědomit, že jde o mimořádnou situaci a nouzové podmínky, které kladou na člověka zvýšené fyzické a psychické nároky.
- Při dokonalém utěsnění ochranného prostoru, ve kterém není filtroventilační zařízení, lze setrvat pouze omezenou dobu v závislosti na objemu vnitřního prostoru a počtu ukrývaných osob.
| Položka | Popis |
|---|---|
| Zásoba pitné vody | Nejméně na 3 dny (3 litry na osobu a den) v nádobách, které lze uzavřít nebo zakrýt. |
| Nouzový záchod | Pokud ho nelze umístit v oddělené místnosti, umísťuje se v prostoru odděleném závěsem. Prakticky jde o vhodnou přenosnou nádobu s improvizovaným sedátkem a uzávěrem. Po použití je vhodné nádobu zasypávat desinfekčním a protizápachovým prostředkem jako je např. vápno, chloramin, písek, hlína a pod. Tento materiál umísťujeme v prostoru nouzového záchodu. Po naplnění fekáliemi se nádoby vyprázdní mimo IÚ. |
6. Improvizované prostředky individuální ochrany
K bezprostřední ochraně před toxickými účinky nebezpečných škodlivin při mimořádných událostech se využívají improvizované prostředky pro ochranu dýchacích cest, očí a povrchu těla. Jedná se o jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépocí z dostupných prostředků a které nahrazují prostředky individuální ochrany.
Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla. Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany povrchu těla s ochranou dýchacích cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. O místech vydání těchto prostředků individuální ochrany pro určené skupiny osob bude obyvatelstvo informováno. Každý, kdo se cítí ohrožen, si prostředky individuální ochrany může zakoupit ve specializovaných prodejnách.
Ochrana očí:
K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké, lyžařské a motocyklové, u kterých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou).
Ochrana těla (oděv):
- Použité ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec.
- Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou.
- Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště. Tyto se utěsňují pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí.
Ochrana rukou:
Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí. Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, převážeme u okrajů řemínkem nebo provázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, musíme zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod.
Ochrana nohou:
Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. K ochraně nohou je nutno zabezpečit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převážeme provázkem nebo řemínkem. Nepřesahuje-li nohavice přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem apod. Jsou to prostředky, které zabraňují působení otravných a radioaktivních látek na lidský organizmus.
tags: #Jan #Bok #Obklady #Červená #Voda #informace