Dnes se zaměříme na dřevostavby, které zvenčí vypadají jako zděné domy. Okolo dřevostaveb stále panuje řada mýtů. Mnozí z nás si pod tímto pojmem pořád představí dřevěnou chatičku. Proč vlastně chceme, aby dřevostavba napodobovala klasický zděný dům? Určitě neruší.
Proč omítat dřevostavbu?
Hlavním důvodem, proč se dnes člověk rozhoduje pro dřevostavbu, není romantický vzhled dřevěné lesní boudy, ale vnitřní konstrukce, která je zbudována suchou cestou, ekologicky a poměrně rychle. Kromě toho existují lokality, kde dřevěný vzhled domu ani není povolen. Slaměný dům může vypadat různě a může se hodit do jakékoliv zástavby. Zrovna v tomto provedení by si člověk netipl, že je to slamák. Ani bychom nepoznali, že jde o slaměný dům.
Příprava a typy fasádních systémů pro omítku
Fasádu dřevostavby je třeba zvolit už ve fázi projektu. Nelze postavit konstrukci a potom se teprve rozhodovat, zda použijeme omítku akrylátovou nebo silikátovou, či jestli domek zčásti obložíme módním kamenem. Důležité je, abychom už dopředu věděli, jaký vzhled upřednostníme, protože se tomu bude muset přizpůsobit celá konstrukce. Pokud se například líbí nápad obložit část domu kamenem, konstrukce bude muset být mnohem silnější, než jak se u dřevostavby běžně projektuje.
Omítka na OSB deskách a bezkontaktní fasády
Na dřevostavbách vídáme i opravdovou omítku, nejen její imitaci. Přímo na stěnách z OSB desek by však nedržela. Dřevostavby jsou často opláštěny OSB deskami, jejichž povrch se nedá omítnout přímo. Přestože je napenetrujete a překryjete kvalitním lepidlem s perlinkou, omítka může časem praskat a popadat. OSB desky se proto nejprve obloží izolací, na ni se aplikuje tmel a armovací síť a teprve potom se omítá. OSB desky se proto nejprve obkládají polystyrenovou izolací a tmelem s armovací sítí, jež tvoří pro omítku stabilnější základ a umožní OSB deskám pracovat.
Nejjednodušším způsobem, jak dřevostavbě dodat omítnutý vzhled, je zvolit bezkontaktní, provětrávanou fasádu a pro obklad použít cementotřískové desky v dekoru omítky. Cementotřískové desky se nabízejí v mnoha barvách i dekorech, které se dají různě kombinovat. Můžete mít tak část fasády v imitaci dřeva či kamene, část bude vypadat jako omítnutá. Dalším typem konstrukce jsou tzv. bezkontaktní fasády, kdy tepelná izolace tvoří vnitřní vrstvu stěny a od vnějšího obkladu je oddělena mezerou pro odvětrávání. Vnější podobu domu pak určuje obklad sám. Jednoduchým řešením jsou v tomto případě například cementotřískové desky, které jsou vyráběny v mnoha dekorech, včetně imitace omítky, dřeva či kamene.
Čtěte také: Výhody plastových oken
Difuzně otevřené systémy
Jedna z možností, jak udělat na dřevostavbě difuzně otevřenou fasádu, je omítka na dřevovláknité desce. Platí to i pro slaměný dům. V tomto záběru vidíme jednu z dřevostaveb, kterou je v tomto případě slaměný dům. V kontextu dřevostavby jako dřeva co do nosné konstrukce, tady máme slámu jako výplňovou izolaci. Těch alternativ ale může být více. Je to vhodná varianta, pokud chceme slaměný dům dotáhnout do pasivního standardu.
Pod dřevovláknitou desku se dává ještě difuzní fólie a trochu atypicky se zde rovina vzduchotěsnosti řeší z venku. Je zde balík, potom je fólie, dřevovláknitá deska, a na tom je pak omítka. Zvláštní je, že se většinou na dřevovláknité desky dávají nějaké certifikované systémy a finální omítkou je nějaký silikát. V tomto případě je zde provedení ve vápenné omítce. Výhodou tohoto systému je, že dokážeme udělat uzavřený dřevěný skelet a potom ty izolace, ať už je to sláma nebo cokoliv jiného, máme možnost montovat zevnitř.
V případě dřevostaveb tvořených tzv. difúzně otevřenou konstrukcí je ovšem třeba, aby i omítkový systém byl dostatečně difuzně otevřený. Dlouholetým výzkumem a pečlivou kombinací složek omítkového systému JUBIZOL DIFFU dosáhla společnost JUB maximálních synergických účinků s difuzně otevřenou obvodovou stěnou dřevostavby. Omítkový systém JUBIZOL DIFFU je zárukou špičkových řešení v oblasti estetického působení objektů. Pro funkčnost a účinnost omítkového systému je velmi důležitá kvalita jednotlivých složek, protože každá z nich má svůj význam a ovlivňuje kvalitu celé difuzně otevřené konstrukce.
Pro difuzně otevřený systém dřevostavby zateplené dřevovláknitou izolací byla zvolena vysoce prodyšná a pružná silikátová omítka Kabe Farben Novalith, která odolá jak drsnému horskému klimatu, řasám, plísním a mechu, tak dětským míčovým hrám. Oproti standardní silikátové omítce se Novalith snadno aplikuje i za vyšší vlhkosti ovzduší, rychleji vysychá (1 mm za den), má delší dobu zpracování a vysokou pružnost. Přetřít ji je třeba až po 12 až 15 letech.
Typy finálních omítek a jejich vlastnosti
Stejně jako zděný dům, tak i dřevostavba může být z vnějšku omítnuta standardní dekorativní omítkou. Existuje spousta typů omítkových materiálů, ať už dekorativních, kreativních, samočisticích, odolných proti nárazům, pro tmavou fasádu, nebo fotokatalytických. Vrchní omítky umožňují provádění fasád v hlazené nebo drásané struktuře s různou zrnitostí. Vyšší zrnitostí omítky (2,0 mm a více) lze dosáhnout hrubšího vzhledu fasády, ale vyžaduje větší spotřebu materiálu. Jemnější zrnitost (pod 1,0 mm) cílí na efekt extrémně hladkého povrchu, na kterém těžko ulpívají nečistoty, ale je vhodnější pouze na dekorativní účely a menší plochy fasád. Granulace 2,5-3,0 mm se snadněji aplikuje a lépe zakryje nerovnosti na fasádě. Pro kontaktní zateplovací systém fasády je předepsaná minimální zrnitost finální omítky 1,5 mm. Probarvené pastovité omítky se nemusí dodatečně natírat.
Čtěte také: Jak vybrat správný štěrk do betonu?
Minerální omítka
Minerální omítka (hlavní pojiva jsou anorganická - cement, vápno) je nejrozšířenějším typem omítky v sypké formě. Vyšší pracnost s namícháním, natažením a probarvením zvyšuje náklady na práci i časovou náročnost. Omítku je třeba opatřit barevným nátěrem až po natažení. Podle pojiva a přísad se minerální omítky liší vlastnostmi, ale v zásadě jsou si všechny podobné.
Akrylátová omítka
Akrylátová omítka je elastická pasta, která snadno odolává smršťování a odpuzuje vodu. Vyznačuje se odolností a dlouhou životností. Její zásadní výhodou je snášenlivost s jakýmikoli pigmenty odstínů, a to včetně výrazných. Stěny s touto úpravou mají však povrchové elektrické napětí - přitahují prach, rychle se špiní a mají špatnou paropropustnost. Omítka je proto vhodná především tam, kde není blízký zdroj znečištění a stěny jsou proti dešti chráněné přesahem střechy.
Silikátová omítka
Silikátová omítka je již z výroby pastovité konzistence na bázi vodního skla, díky čemuž vyniká vysokou paropropustností. Stěny s takovou povrchovou úpravou se nešpiní a jsou odolné vůči vlhkosti. Silikátová omítka ale vyžaduje značné dovednosti při instalaci, protože materiál velmi rychle zasychá a vyžaduje perfektně připravený podklad na křemičité bázi.
Silikonová omítka
Silikonová omítka má všechny přednosti akrylátových i silikátových omítek. Jde o nejodolnější z omítkovin, která si dlouhodobě zachovává svůj vzhled a výkonnostní vlastnosti. Pasta se snadno nanáší a nemá problémy se smršťováním a vlhkostí. Je pružná, paropropustná a vodoodpudivá. Protože se nešpiní, respektive znečištění snadno spláchne déšť, je vhodná na dům do blízkosti rušné komunikace, průmyslových oblastí. Nevýhodou je vysoká cena, neodolává přirozeně plísním a řasám a má minimalistický barevný gamut.
Srovnání vlastností finálních omítek
| Typ omítky | Konzistence | Paropropustnost | Odolnost vůči vodě/vlhkosti | Odolnost vůči smršťování | Způsob špinění | Barevné možnosti | Aplikace | Nevýhody / Specifika |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Minerální | Sypká forma (cement, vápno) | Dobrá | (Není přímo uvedeno) | (Není přímo uvedeno) | Potřebuje nátěr | Omítka se barví nátěrem | Vyšší pracnost (míchání, natažení) | Vyšší náklady na práci a časová náročnost, potřebuje barevný nátěr |
| Akrylátová | Elastická pasta | Špatná | Odpuzuje vodu | Snadno odolává | Přitahuje prach, rychle se špiní | Snášenlivost s jakýmikoli pigmenty (včetně výrazných) | (Není přímo uvedeno) | Povrchové el. napětí, vhodná spíše tam, kde není zdroj znečištění a je chráněná přesahem střechy |
| Silikátová | Pastovitá (na bázi vodního skla) | Vysoká | Odolná vůči vlhkosti | (Není přímo uvedeno) | Nešpiní se | (Není přímo uvedeno, omezené) | Vyžaduje značné dovednosti, rychle zasychá, podklad na křemičité bázi | Rychlé zasychání, náročná aplikace |
| Silikonová | Pasta | Pružná, paropropustná | Vodoodpudivá | Nemá problémy | Nešpiní se (spláchne déšť) | Minimalistický barevný gamut | Snadno nanáší | Vysoká cena, neodolává přirozeně plísním a řasám |
Jádrová omítka: Specifika a aplikace
Jádrová omítka tvoří základní vrstvu pod finální tenkovrstvou omítku. Vícevrstvá jádrová omítka slouží jako podklad pod štukové omítky. Omítkou lze také vytvořit povrch hrubé (ostré) nahozené omítky, případně smítané povrchy historických staveb (obsah cementu do 7 %). Hotová omítka je vhodným podkladem pro stěrky a šlechtěné omítky.
Čtěte také: Doporučené tloušťky prken pro střechu
Příprava podkladu
Před nanášením jádrové omítky musí podklad vyhovovat platným normám, musí být suchý, pevný, nosný, stabilní, dostatečně drsný a rovnoměrně nasákavý. Musí být zbaven prachu, nečistot, výkvětů soli a zbytků starých nátěrů. Zároveň nesmí být nesoudržný a zmrzlý. Povrch nesmí být vodoodpudivý. Při aplikaci jádrové omítky musí být podklad vyzrálý, nosný, zbavený volných částic, prachu, nečistot a dostatečně navlhčený. Na minerální podklady se doporučuje nanést kontaktní můstek, který se musí po předepsanou dobu nechat zaschnout. Před nanesením směsi se musí na podklad (cihla, beton, tvárnice) provést postřik cementovou maltou.
Aplikace jádrové omítky
Před začátkem omítacích prací se doporučuje osadit na všechna nároží, ostění a nadpraží otvorů vhodné omítací profily. Kovové prvky je nutné chránit před korozí vhodným antikorozním nátěrem. Po smíchání suché směsi s doporučeným, zodpovědně naměřeným množstvím vody - mícháme elektrickým míchadlem nebo v samospárové míchačce - jádrovou omítku nahazujeme na podklad zednickou lžící až do dosažení požadované tloušťky. Jde to vidět i na fotkách, kde se lepidlo dělá se zubem, aby se v tom omítka lépe zachytila. Následně se omítka stáhne latí (H-profil) do roviny. U větších nebo proměnlivých tlouštěk vrstvy omítku nanášíme systémem „čerstvý do čerstvého“. Čerstvě omítnuté plochy je potřeba udržovat minimálně dva dny ve vlhkém stavu.
Typy a specifikace jádrových omítek
Existuje hrubá jádrová omítka pro ruční omítání, která je průmyslově vyráběná suchá omítková směs pro ruční zpracování v exteriéru i interiéru s maximální zrnitostí 4 mm. Suchá směs je přírodní, vyrobená z vápencové drtě a přísad. Minimální tloušťka omítky v interiéru je 10 mm pro stěny, 8 mm pro strop a 20 mm v exteriéru.
Vápenocementová jádrová omítka pro ruční omítání je určena pro omítání všech běžných stavebních materiálů. Tloušťka vrstvy 12-30 mm vyrovnává nerovné podklady. Doporučená tloušťka jedné vrstvy je od 10 mm do 25 mm. Při větších tloušťkách omítky je doporučená aplikace ve dvou vrstvách, přičemž nanášení druhé vrstvy se provádí na čerstvou zavadlou první vrstvu.
Univerzální suchá jádrová omítka je určena k přímému použití, na panelové povrchy a pro základní omítku, která se používá především pro úpravy zdí, pro opravy starých omítek nebo na povrchy, jako jsou cihly, beton, pórobeton. Je vhodná pro interiéry i exteriéry. Hmota je na bázi anorganického plniva, pojiva a modifikujících přísad. Maximální hrubost zrna je 4 mm. Omítka je určena pro vnitřní a vnější jádrové omítky na všechny obvyklé stavební podklady, není však určena na sádrové podklady a neumožňuje zpracovat „zatočit“ povrch čerstvé omítky.
Důležité aspekty a potenciální problémy
I sebekvalitnější omítka je plně závislá na schopnostech, zkušenostech a odpovědnosti toho, kdo omítání provádí. Vždy se hodí vyžádat si od stavební / fasádní firmy osvědčení od výrobce materiálů / systému o proškolení pracovníků, kteří s produktem pracují. I materiál s atestem nemusí jít ruku v ruce s dalšími použitými materiály. Vlastnosti omítky i lepidla (stěrky) musí korespondovat s konstrukčním systémem dřevostavby a použitými materiály ve skladbě stěny. Projekt pouze pro stavební povolení neobsahuje řešení detailů a technické specifikace materiálů.
Praskání omítek
Po nově dostavěném přízemí skeletové dřevostavby s trámy 5x16cm, která je s vnitřní strany zadělána OSB deskami, přes zimu popraskaly omítky. Stavba byla dokončena v říjnu a v prosinci dodělali omítky. Praskliny jsou hlavně v rozích, ale malé i vodorovně na spojích OSB desek. Ty malé po vymalování nejsou vidět, ale ty v rozích jsou 5-10mm široké.
Firma, co stavěla hrubou stavbu, říká, že jde o nevhodný typ omítky, a původně chtěli dát dovnitř sádrokarton. Firma, co dělala omítky, zase tvrdí, že stavba dostatečně nevyschla, protože byla z čerstvého dřeva a stále ještě pracuje. Nicméně stavbu převzali a tvrdí, že se mělo rok počkat, pokud to bylo z čerstvého dřeva, nebo to stavět z KVH profilů. Firma co dělá omítky tvrdí, že stačí akrylový tmel a přetřít, ale je otázka, zda to nepraskne zase. Obecné pravidlo schnutí je: jeden milimetr lepidla nebo omítky by měl schnout 24 hodin.
Výběr barvy a odolnost
Pro volbu světlejší barvy fasády jsou racionální důvody. Tmavší barvy absorbují více tepelné energie a může dojít k výraznému pnutí a vzniku trhlin na fasádě, ale i v zateplovacím systému. Je proto třeba sledovat hodnotu světelné odrazivosti TSR (HBW). Čím nižší číslo je, tím méně světla odrazí a tím více se fasáda přehřívá. Na fasády silně exponované slunečnímu záření by neměla být použita akrylátová a silikonová omítka s indexem HBW nižším než 25 a silikátová omítka s nižším než 30. Omítky s nižším HBW lze na zateplené fasády zvolit pouze v případě použití speciálních odrazivých pigmentů, které zajišťují nižší ohřev fasády. Konkrétní hodnotu vždy udává výrobce omítky. U barevných odstínů omítky mají výrobci obvykle několik cenových skupin, přičemž tmavší a sytější odstíny bývají dražší (více barevného pigmentu). Rozdíl na jednom kyblíku je zanedbatelný, ale u kyblíků pro celý dům už je to znát.
Jižní fasáda je teplejší a sušší, severní studenější a vlhčí. V lepidle na rozhraní izolantu a omítky se drží vlhkost, která poskytuje za vhodné teploty podmínky pro růst plísní a řas. Omítky se v ČR testují na mrazuodolnost (podle normy minimálně 25 roků), paropropustnost, nasákavost, voděodolnost a přídržnost. Obsah pojiva a jeho složení, což je to, co rozhoduje o kvalitativních vlastnostech omítky (například procento silikonu v silikonové omítce), žádná norma nestanovuje.
tags: #jaka #omitka #drevostavby