Zateplení fasády je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak snížit tepelné ztráty domu a zároveň zlepšit jeho vzhled i hodnotu. Správně zvolená tloušťka izolace a kvalitní provedení zajistí dlouhodobou úsporu energií a komfortní bydlení. Obvodovými stěnami se totiž může ztrácet až 35 % veškerého tepla, a proto je nutné se zaměřit na tepelně technické vlastnosti těchto konstrukcí.
Při zateplování fasády se nejčastěji používá pěnový polystyren EPS s označením 70 F nebo 100 F, kde „F“ znamená, že je polystyren určený pro zateplení fasády, a číslo označuje pevnost izolace v tlaku v kPa. Zajímavou alternativou je šedý polystyren s příměsí grafitu, který nabízí o něco lepší součinitel tepelné vodivosti, ovšem za vyšší cenu. Tloušťka tepelné izolace pro zateplení fasády se odvíjí od několika parametrů stávajících stěn a nově použité tepelné izolace pro zateplení. Navrhuje se tak, aby byly splněny požadavky dané normou ČSN 73 0540-2 v návaznosti na vyhlášku č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.
Příprava podkladu před lepením polystyrenu
Lepit tepelnou izolaci na neočištěnou, poškozenou nebo nesoudržnou fasádu je chyba, která se časem vymstí. Podklad pro vnější zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý, soudržný a pevný, bez prachu, mastnoty, trhlin nebo jinak narušených míst. Před započetím celého procesu se proto doporučuje povrch umýt tlakovou vodou (tzv. vapkou), která efektivně odstraní nečistoty, prach, mech a zbytky starých nátěrů. Po čištění je nutné nechat zdivo důkladně vyschnout. Zateplovací systém nenahrazuje sanační systém ani hydroizolaci. Řádná hydroizolace je důležitá zejména u vlhké stavby. Pokud nebude podklad vyrovnaný, větší nerovnosti se posléze prokreslí na nové fasádě. Pakliže se na stěně vyskytují nějaké hlubší výtluky, vyrovnejte je pomocí malty do roviny.
Posledním krokem přípravy podkladu pro zateplování fasády je sjednocení savosti zdicího materiálu. Toho docílíte aplikováním penetrace, která je běžně dostupná ve stavebninách. Typ penetrace vám doporučí výrobce lepidla, které budete používat pro lepení polystyrenu, příp. můžete použít univerzální penetraci na zdivo. Penetrace se nanáší zpravidla v jedné vrstvě, zásadně zednickou štětkou v celé ploše zdiva.
Zakládací lišty
Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je dána tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek, zpravidla v rozteči cca 40 cm. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. V rohu se soklové lišty seříznou pod úhlem 45° a srazí k sobě s malou vůlí pro kompenzování teplotní roztažnosti kovu.
Čtěte také: Výhody plastových oken
Metody lepení polystyrenu
Při lepení izolace se můžete dopustit chyb, které by časem mohly vést k popraskání celého systému. Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu.
Izolační desky se lepí zespodu nahoru na vazbu, ideálně ve vodorovném směru. Lepidlo se nanáší na soudržný, rovný, čistý a nezaprášený podklad. Při osazení kolem otvorů (oken, dveří) se používají tzv. „Elka“, snižující případné riziko prasklin.
Lepidla pro polystyren
Při výběru vhodného produktu zohledněte především materiál, na který budete lepidlo aplikovat. Do izolačních kompozitních systémů (ETICS) s expandovaným polystyrenem či extrudovaným soklovým polystyrenem, kde se perlinka používá jako výztužná vrstva, je nutné zvolit pružné a pevné cementové lepidlo s vysokou přilnavostí, jako je Mapetherm AR2. Cementová lepidla se prodávají jako suché směsi, které je před použitím nejprve nutné naředit vodou. Konkrétní množství najdete uvedené v technickém listu každého produktu. Elastická stěrka Mapetherm Flex RP se dodává již připravená k použití. Pokud se vám bude zdát příliš viskózní, můžete lepidlo naředit na požadovanou konzistenci maximálně 2 % vody.
V případě cementových lepidel MAPEI Mapetherm AR2 i Mapetherm na polystyren je obrovskou výhodou, že mají univerzální použití a bez problémů je můžete použít jak při zpevnění vnitřní stěny, tak při aplikaci na fasádu.
Techniky nanášení lepidla
Pro lepení se používá k tomu určené lepidlo, které se rozmíchá dle návodu na obalu s předepsaným množstvím vody. Poté se lepidlo aplikuje na desku fasádního polystyrenu buď bodově, tzv. buchtami, nebo celoplošně pomocí zubové stěrky. Lepení izolace se standardně realizuje nanesením rámečku lepidla na obvod desky a poté vytvořením tří a více vnitřních terčů, obojí v dostatečném množství. Nanesením lepidla na desku pomocí „rámečku a 2 až 3 buchet“ dojde k vytvoření souvislého pásu lepidla, což zajistí minimálně 40% pokrytí desky odpovídající požadavkům pro běžné zateplení. Pevný kontakt s podkladem. Díky rozložení lepidla po obvodu a několika bodech uprostřed desky vznikne pevný kontakt s podkladem, který zajišťuje stabilitu desek a zabraňuje jejich odpadávání.
Čtěte také: Jak vybrat správný štěrk do betonu?
Lepení pouze „na buchty“ (bez obvodového rámečku) není dostačující, protože na nepodlepených místech izolant nedrží správně na podkladu a dochází k jeho deformaci. Takové nedostatečné lepení zvyšuje riziko komínového efektu. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvení hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %.
Polyuretanová (PU) pěna jako alternativa
Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad. Společnost Den Braven nabízí prověřený soubor produktů, který zahrnuje vše, od základní penetrace a kotvení až po finální fasádní omítku. Jedním z klíčových komponentů tohoto systému je PU lepidlo na polystyren THERMO KLEBER.
Výhody PU pěny THERMO KLEBER:
- Rychlost a jednoduchost: S PU pěnou THERMO KLEBER nemusíte míchat lepidlo a přenášet těžké pytle.
- Odolnost vůči povětrnostním podmínkám: PU pěna je odolná vůči vlhkosti a některé varianty lze použít i v zimě.
- Lepší tepelná izolace: THERMO KLEBER má výborné tepelné izolační vlastnosti (λ = 0,035 W/mK), což se od cementového lepidla nedá očekávat.
- Aplikační teplota: Na rozdíl od cementových lepidel, které se aplikují při teplotách +5 až +25 °C (zimní varianty až do +1 °C), lze nízkoexpanzní pěnu použít v rozsahu 0 až 35 °C, a některé zimní varianty THERMO KLEBER WINTER až do -10 °C. PU pěny mají vlhkost dokonce rády! Díky ní spíše rychleji vyzrávají a mají lepší strukturu.
- Okamžité pokračování prací: Při lepení s PU pěnou můžete pokračovat s dalšími pracemi, jako je broušení, kotvení či stěrkování, už po dvou hodinách, zatímco cementové lepidlo potřebuje jeden až dva dny na důkladné vyzrání.
Typy PU lepidel THERMO KLEBER:
- THERMO KLEBER: Klasické PU lepidlo pro zateplení fasády.
- THERMO KLEBER WINTER: Zimní varianta pro teploty až do -10 ºC.
- THERMO KLEBER WOOD: Pro zateplování dřevostaveb.
- THERMO KLEBER ROOF: Pro lepení polystyrenu na asfaltové pásy při zateplování střechy, případně jeho zimní varianta THERMO KLEBER ROOF WINTER.
Při použití THERMO KLEBERU nepotřebujete na stavbě dalšího pomocníka, který by vám míchal lepidlo, nebo by celý den nosil těžké pytle a kbelíky s vodou. Dokonce nepotřebujete ani elektřinu. To je skvělé při zateplování starých domů a chat, když ještě nemáte hotové přípojky. Dózy PU lepidel jsou určené k pistolové aplikaci. Pro menší projekty nebo zateplení stropu doporučujeme levnou pistoli na aplikaci pěny P300. Pro větší projekty zvolte odolnější model M370 EXTRA. Mimo kvalitní pistole potřebujeme na její pročistění i Čistič PUR pěny. Jen pozor na polystyren! Čistič obsahuje rozpouštědla, která ho za pár vteřin rozežerou, takže byste měli pistoli čistit v uctivém odstupu od právě nalepené izolace.
Spotřeba lepidla a tloušťka vrstvy
Spotřeba lepidla na perlinku se pohybuje zpravidla okolo 2-4 kg/m², podle typu zvoleného produktu a tloušťky vrstvy, kterou se chystáte nanášet. Při zateplování fasády bývá spotřeba vyšší, naopak při renovaci omítek v interiéru budete potřebovat lepidla méně, jen okolo 1,5 kg/m². Vliv na spotřebu má také použití hřebenové stěrky. Armovací vrstva se nanáší v tloušťce několika milimetrů, zpravidla 2-5 mm.
| Typ aplikace | Orientační spotřeba lepidla | Tloušťka vrstvy (při armování) |
|---|---|---|
| Zateplování fasády (lepení + armování) | 2-4 kg/m² | 2-5 mm |
| Renovace omítek v interiéru (lepení) | 1,5 kg/m² | N/A |
Vyplňování spár
Po nalepení a ukotvení izolačních desek je potřeba sjednotit celou plochu fasády. Případné spáry mezi deskami je nutno vyplnit přířezy nebo příslušnou nízkoexpanzní PU pěnou. Spáry do 5 mm je možné jednoduše vyplnit PU montážní pěnou, která je určena přímo pro kontaktní zateplovací systémy. Mezery s maximální šířkou 4 mm můžete jednoduše vyplnit tepelně-izolační pěnou. Pro vyplnění spár větších jak 4 mm se používají přířezy. Spáry vyplněné lepící maltou se mohou začít v budoucnu vykreslovat při změnách vlhkosti (obdélníky na fasádě po dešti či mlze). Díry v povolených mezích vyplňujte jedině nízkoexpanzní montážní pěnou, a to pouze, pokud se jedná o skladbu s polystyrenem.
Čtěte také: Doporučené tloušťky prken pro střechu
Mechanické kotvení
Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Důležitou částí procesu zateplování je správné ukotvení fasádního polystyrenu. To se vždy vykonává pomocí fasádních talířových hmoždinek. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Zpravidla se používají minimálně 4 kusy talířových hmoždinek na 1 m² plochy, tedy 2 kusy na jednu polystyrenovou desku o rozměrech 0,5 x 1,0 m. Všeobecně se doporučuje minimálně 6-8 hmoždinek na 1 m², celkový počet by měl respektovat kvalitu a nosnost zateplované stěny a umístění objektu v terénu. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Do zdiva se navrtá otvor, do kterého se natluče hmoždinka a poté se utáhne vrut s plastovým talířkem.
Talířová hmoždinka může být umístěna na povrchu polystyrenové desky, příp. ji lze zapustit cca 20 mm pod úroveň horní plochy polystyrenu a následně ji zaklopit polystyrenovou zátkou. Hmoždinky zapouštějte 1 mm do izolace, při hlubším zapuštění musíte použít více lepidla a hrozí tak vznik nevzhledných fleků na povrchu fasády. Mechanické kotvení hmoždinkami je důležité, protože hmoždinky se musí vypořádat s axiálními sacími silami větru, ale také s hydrotermickým působením na izolační desky, které se vlivem tepla roztahují a smršťují. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu.
Armovací vrstva s perlinkou
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina „Perlinka“. Perlinka je sklotextilní výztužná tkanina (mřížka) tl. cca 0,5 mm s velikostí ok 3,5 x 3,5 mm, která je určena především pro montáž na vnější zateplovací systémy. Perlinka má vysokou pevnost v tahu a zabraňuje tak tvorbě trhlin na fasádě.
Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Perlinka se natahuje ve vodorovných pásech, které musí být v místě spoje překryty vždy alespoň o 10 cm. Pro zpevnění rohů, kde hrozí jejich uražení, se používají speciální výztužné rohové PVC lišty s výztužnou tkaninou, která slouží pro napojení perlinky na perlinku v ploše fasády. Osazení výztužných profilů doporučujeme nejen na rozích budovy, ale i na rozích ostění oken, a zejména vrat a dveří.
Perlinka musí být z obou stran krytá stěrkovou hmotou, proto se po zavadnutí první vrstvy tmelu nanese druhá vrstva v tloušťce několika milimetrů (3-5 mm) a nechá se zaschnout. Po zaschnutí první vrstvy lepidla, obvykle po 4 až 8 hodinách v závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu, se provádí druhá - tzv. srovnávací vrstva. Jejím cílem je vyrovnat drobné nerovnosti a připravit fasádu do finální roviny, na kterou bude následně nanesena penetrace a fasádní omítka. Pokud mezi první a druhou vrstvou uplyne více než 2-3 dny, doporučuje se před nanesením druhé vrstvy povrch první vrstvy napenetrovat hloubkovou penetrací.
Finální úpravy
Před omítáním je nutné nanést na zaschlou stěrku penetraci a sjednotit tak povrch. Penetraci můžete na povrch fasády nanést buď zednickou štětkou, nebo válečkem. Poté se můžete pustit do omítání. Výběr omítky by se měl řídit projektem. Omítky jsou totiž různě prodyšné (faktor difúzního odporu) a každá se hodí na jinou skladbu. Měla by být proto určena buď projektantem, nebo alespoň doporučená výrobcem zateplovacího systému. Omítky se dnes dělají zpravidla na vápenocementové, akrylátové, silikonové, silikátové a silikonsilikátové bázi.
Finální omítka je poslední vrstvou celého zateplovacího systému, která dotváří finální vzhled domu, ale zároveň chrání dům před povětrnostními vlivy a vlhkostí. Aplikace probíhá odshora dolů, a po nanesení se omítka upravuje do finální struktury - točivými nebo posuvnými pohyby hladítkem. Nejčastěji se používají silikonové omítky, které se vyznačují vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům a dlouhou životností. Omítku je potřeba natahovat v jednom zátahu na celou plochu stěny, aby nevznikaly viditelné spoje. Některé typy nabízejí i samočisticí schopnost.
tags: #tloušťka #vrstvy #lepidla #na #polystyren