Vyberte stránku

Popraskaná dlažba dokáže pokazit celkový dojem. Zničená dlažba se objevuje klidně po dvou letech běžného užívání. K nejčastějším příčinám prasklých a odpadlých dlaždic jsou často chyby, kterých jsme se dopustili při jejich pokládce. Pokud dlažba není uvolněná, tak se pohnul podklad, čímž došlo i k prasknutí dlažby. Barák zkrátka pracuje.

Hlavní příčiny praskání dlažby

Popraskaná dlažba může mít dva hlavní důvody:

  1. Špatná technologie uložení, kdy se začne hýbat a vysokým zatížením pak praskne.
  2. Malá tloušťka dlaždic.

Defekty nebo nepříjemné zvuky při došlapu mívají někdy vícero příčin, jejichž odhalení a náprava vyžaduje zohlednění několika faktorů. Jedním z hlavních důvodů praskání dlaždic je nesprávná instalace. Dalším častým důvodem praskání je použití křehkých materiálů. Kolísání teplot může také způsobit praskání dlaždic. Dlažba může prasknout i v případě nekvalitní pokládky či aplikace.

Vliv počasí a vlhkosti

Terasové dlaždice venku trpí. Negativně je ovlivňují voda, mráz i příliš vysoké teploty. České zimy jsou navíc spojeny s teplotami pod bodem mrazu. Voda, která se pak dostane pod dlaždice, zamrzá a zvětšuje svůj objem. Tento proces se během zimy opakuje mnohokrát a kolikrát i během jediného dne. Tlak rozpínající se vody postupně oslabuje spojení podkladu, lepidla a dlaždice, až se nakonec zcela rozpadne. Někdy dlaždice povolí a prasknou i samy, protože se pod tlakem vody prostě zlomí. Hydroizolace je rovněž zásadním prvkem při pokládce venkovní dlažby. Její nedostatek způsobí pronikání vlhkosti pod dlaždice, což je spojeno s tím, že časem oslabí lepidlo a dlaždice se začnou uvolňovat. Voda se dostane do podkladu, v zimě zamrzne a postupně naruší lepidlo.

Chyby při pokládce

  • Špatná příprava podkladu: Povrch, na který se dlaždice pokládají, musí být totiž řádně připravený. Ten musí být čistý, suchý a rovný. Pokud je však podklad nerovný, znečištěný nebo příliš vlhký, lepidlo k němu správně nepřilne, což posléze vede k odpadávání dlaždic.
  • Nesprávné lepidlo: Základní chybou je špatný výběr lepidla, které není mrazuvzdorné a určené pro venkovní použití. Aby dlažba odolala mrazu i vysokým teplotám, musí mít zlepšené parametry co se týká adheze, pevnosti spoje i elasticity. Vhodná lepidla pro pokládku venkovní dlažby proto patří do třídy C2. V případě pokládky dlaždic na terasu, která je však orientovaná na jih a která není ničím zastíněná, je lepší, když použijete lepidlo třídy C2S2. Tato lepící malta je určena i pro pokládku kameninových nebo slinutých dlaždic, což jsou materiály s nízkou nasákavostí.
  • Nedostatečná hydroizolace: Použití těsnících hydroizolačních stěrek a těsnících pásek ve spojích a kritických místech je proto nezbytné. Nejčastěji se používá tekutá hydroizolační stěrka. Důležitá věc, na kterou se často zapomíná, je hydroizolace. Dlažba ani spáry nejsou 100% vodotěsné. Dochází k postupnému narušení lepidla a vazby mezi dlažbou a podkladem. Tohle většinou nepřijde hned.
  • Špatné dilatační spáry: Víte, že spáry mezi dlaždicemi by měly být položeny v odpovídající šířce a chybět by jim neměla ani správná pružnost? Příliš úzké spáry totiž nejsou schopny kompenzovat pohyby podkladu způsobené změnami teplot, což potom vede k popraskání a odpadnutí dlaždic. Zatímco pružné spáry lépe zvládají deformace a chrání dlaždice před poškozením. Pokud jich chcete dosáhnout, je nutné k tomu použít mrazuvzdornou a flexibilní spárovací hmotu. Jak by to mělo vypadat s dilatačními spárami? První dilatační spára by měla být mezi betonovou deskou a zdí domu. Další se vytváří rozdělením vyrovnávací a spádové vrstvy na pole o rozměrech maximálně 3x3 m. Mezery mezi nimi by přitom měly být široké asi 1 cm. Stejné dilatační spáry by se měly provést i při pokládce dlaždic. U venkovních teras je potřeba počítat s tím, že materiál pracuje. V létě se rozpíná, v zimě smršťuje. Z praxe vidím, že se na ně často zapomíná nebo se udělají špatně. Dilatace by měla být řešená hlavně u větších ploch, napojení na stěny nebo u přechodů mezi různými materiály. Pokud se dilatace podcení, může to ovlivnit celou životnost terasy. Je to detail, který není vidět, ale má zásadní vliv na to, jak bude terasa fungovat v čase. Z praxe je to zároveň nejčastější problém.
  • Nerovnoměrné rozložení lepidla: Při pokládání dlaždic je důležité, aby u nich bylo rovnoměrné rozložení lepící malty na podklad i na dlaždice. Jestli tomu tak není, vznikají pak pod dlaždicemi vzduchové kapsy, které jsou častou příčinou jejich odpadávání. Může se v nich totiž hromadit voda.

Výběr dlaždic a jejich tloušťka

V neposlední řadě je důležitý i výběr samotných dlaždic. Pokud si vyberete špatně, nic moc nevydrží. Jaká má být ale tloušťka dlažby? To záleží na tom, jak zatížená bude. Zeptali jsme se Petry Štěpánkové z firmy Best na podrobnosti.

Čtěte také: Výhody plastových oken

Tloušťka dlažby dle zatížení

Petra Štěpánková z firmy Best doporučuje různé tloušťky dlažby v závislosti na očekávaném zatížení:

„První varianta je nejjednodušší a nejlevnější. Vystačíte si totiž s nízkými dlaždicemi. Klidně tedy sáhněte po dlažbě s tloušťkou 4 cm, se kterou se setkáte hlavně u terasové, skladebné nebo zámkové dlažby. Takové řešení je ideální pro stavbu zápraží, cesty ke vchodovým dveřím nebo vydláždění okolí bazénu. Pamatujte ale, že pokud na takové kameny vjede auto, snadno popraskají. Dobře si proto promyslete, jestli podobná možnost nehrozí.“

„Když víte, že přes určené místo občas nějaké auto přejede, vyberte si vyšší dlažbu. Obvykle si vystačíte s 6 cm vysokými kameny. Ale jen v případě, že přes ně budou jezdit pouze osobní auta a opravdu jen jednou za čas. Navíc nesmíte podcenit pokládku. Některé typy dlažby totiž musíte položit do betonového lože, pokud chcete mít jistotu, že je auta nepoškodí. Anebo sáhnout po vyšších dlaždicích.“

„Pokud potřebujete pojezdovou dlažbu například k přípravě parkovacího stání nebo příjezdové cesty, přidejte další 2 cm. Právě 8cm dlaždice snadno odolají hmotnosti osobních aut. A to i při častém používání. Samozřejmě záleží také na rozměrech dlažby. Velkorozměrové dlaždice jsou totiž kvůli větší ploše na poškození náchylnější. Proto u nich sáhněte po větší tloušťce. Ideálně 12 nebo 16 cm.“

„Nejvyšší dlažbu potřebujete v případě, že bude vystavena ještě většímu zatížení. Tedy, že přes ni budou jezdit i nákladní auta nebo na ní budou stát těžké stroje. Opět stačí navýšení o 2 cm - tedy na 10 cm. Takto vysoká pojezdová dlažba si bez problémů poradí i s extrémním zatížením.“

Čtěte také: Jak vybrat správný štěrk do betonu?

Přehled doporučené tloušťky dlažby

Pro lepší přehlednost uvádíme doporučené tloušťky dlažby v tabulce:

Typ zatížení Doporučená tloušťka dlažby
Lehké zatížení (zápraží, cesty pro pěší, okolí bazénu) 4 cm
Občasný přejezd osobními auty 6 cm
Častý přejezd osobními auty (parkovací stání, příjezdové cesty) 8 cm (u velkorozměrových dlaždic 12-16 cm)
Těžká vozidla (nákladní auta, stavební stroje) 10 cm

Další faktory pro venkovní dlažbu

Když si lidé vybírají dlažbu na terasu, většinou řeší hlavně vzhled. Jaký dekor, jaká barva, jak to bude ladit s domem. Za ty roky vidím pořád stejné situace. Terasa je hotová, vypadá dobře, ale po jedné nebo dvou zimách se začnou objevovat problémy. Dobrá zpráva je, že tomu jde velmi jednoduše předejít. Stačí vědět, na co se při výběru zaměřit.

  • Zastřešení terasy: Pokud máš terasu bez zastřešení, dostává dlažba maximální zátěž. Déšť, sníh, mráz, slunce. Naopak u zastřešené terasy je situace výrazně klidnější.
  • Tloušťka 2 cm versus 1 cm dlažba: Venkovní dlažba o tloušťce 2 cm je dnes hodně oblíbená. Důvod je jednoduchý - je pevná, odolná a zvládne i horší podmínky. U klasické 1 cm dlažby záleží víc na tom, jak je terasa udělaná.
  • Protiskluz: Důležitá věc, na kterou se často zapomíná, je protiskluz. Venkovní dlažba na terasu musí být vždy mrazuvzdorná a připravená na změny teplot. Minimálně R11.
  • Správný spád: Velkou roli hraje také správná pokládka dlažby na terasu. Základ je správný spád, aby voda odtékala. Minimálně kolem 2 %.
  • Pokládka na terče: Z praxe doporučujeme na otevřené terasy volit 2 cm dlažbu na terče. Princip je jednoduchý. Dlažba neleží v lepidle, ale na plastových terčích. Je lepší dlažba na terče, protože voda může volně odtékat.
  • Epoxidová spárovací hmota: Klasická cementová spára funguje, ale je nasákavá. Epoxidová spárovací hmota je odolnější. Používá se hlavně tam, kde se klade důraz na údržbu a dlouhou životnost. Typicky u světlejších dlažeb nebo více zatěžovaných ploch.

Při výběru se vyplatí myslet na to, že dlažba na terasu není jen o designu. Pokud si nejste jistí výběrem, je vhodné se poradit s odborníkem.

Čtěte také: Doporučené tloušťky prken pro střechu

tags: #jaka #dlazba #praska #nejvice #příčiny

Oblíbené příspěvky: