Rekonstrukce střechy začíná plánováním, přípravou, výběrem a zakoupením materiálu. Ideální dobou na rekonstrukci je léto. Práci nezačínejte, pokud předpověď nezní na slunečné počasí bez deště alespoň na deset dní.
Příprava a demontáž střechy
Při rekonstrukci střechy je lešení nenahraditelnou pomůckou stejně jako žebřík nebo shoz na shazování starých tašek. Je zbytečné lešení kupovat, využijete ho jen u velkých rekonstrukcí na střeše a fasádě, proto si ho stačí pronajmout. Za pěkného počasí může střecha zůstat odkrytá, ale člověk nikdy neví, co když právě tu noc bude pršet?
Ve fázi rozebírání střechy je nevyhnutelná pomoc více osob. Tašky se začínají odstraňovat hřebenáči. Na hřebeni se tašky uvolňují těžko, protože jsou položené starší technologií. Téměř všechny se při rozebírání znehodnotí.
Původní betonová taška byla v našem případě ještě v relativně dobrém stavu, neboť na střeše byla pouze 20 let. Původní krytina nebyla ještě v dezolátním stavu, na střeše by vydržela i dalších 40 let. Kvůli použití nové nadkrokevní izolace však musela původní krytina jít dolů a s ní i latě.
Latě neodmontujte všechny zároveň, neboť dokud nejsou prohnilé a drží, poslouží jako žebřík pro pohyb po odkryté střeše. Latě je nutné při rekonstrukci střechy v drtivé většině vyměnit a nezřídka se mění i celý krov. Po odstranění latí, resp. během jejich odstraňování, otloukáme i pomocné cihly na okrajích. Po odstranění všech latí oprášíme trámy krovu.
Čtěte také: Použití OSB desek na střechu
Pracovník na konci řetězu třídí tašky na ještě použitelné a na vyhození. Dobré tašky ukládá do sloupců a po čase je pouští dolů. Shození ze střechy by dobré tašky znehodnotilo. Proto je potřeba postavit na jejich přesun shoz. Použitelné tašky poskládáme do sloupců. Můžeme je buď prodat anebo si je ponechat např. pro garáž či altán.
Původní elektrickou přípojku na střeše nahradí nová - vedená pod zemí. Pro usnadnění chůze po střeše nadzdvihneme jednu tašku a tu, co je pod ní, posuneme nahoru. Objeví se otvor, takže po taškách můžeme chodit jako po schodech.
Výběr střešní krytiny a zatížení krovu
U rekonstrukce domu je výběr střešních krytin omezen jak samotným charakterem budovy a jejím umístěním, tak především stavem krovu. Pokud je při výměně krytiny zachován původní krov, je podstatná její tíha. I v případě, že krov dosud nesl pálené tašky, na nové již nemusí ve svém věku stačit, a vůbec by se neměl příliš zatěžovat. Kromě tašek ponese nejspíš i větší tíhu tepelné izolace. Je tedy nezbytný statický posudek a možná bude nutné sáhnout po lehčí krytině. Naštěstí existují možnosti, které dovolí i v tom případě zachovat téměř původní vzhled střechy v podobě téměř dokonalých imitací originálních krytin z lehčích materiálů.
Pokud chceme při rekonstrukci měnit vzhled domu co nejméně, budeme volit pokud možno i stejnou nebo velmi podobnou krytinu. Bohužel, jak jsme zmínili, starý krov nemusí na její tíhu stačit. Možná nebude řešením ani lehčí krytina, a bude třeba vybudovat krov nový. V tom případě bude dimenzován tak, aby unesl i těžkou skládanou krytinu, obdobnou, jako byla původní. Pak možná budeme stát před volbou, zda opět zvolit pálenou krytinu, nebo její mladší sestru, tašku betonovou.
Pálené a betonové tašky
Rozhodování je na jednu stranu snadné - obě varianty nabízejí zhruba stejné vlastnosti, ani u jedné z nich neexistují výrazná pro a proti, nemůžeme se tedy de facto splést. Ač jsou tedy betonové tašky obecně o něco těžší, u některých tvarů tomu může být dokonce naopak. A podobně je to i s cenovými relacemi. Betonová krytina je zpravidla levnější, záleží však na srovnání konkrétních typů a nejen jich, ale i doplňkových prvků.
Čtěte také: Test střešních nosičů kol
Pálené tašky obecně vyžadují větší pečlivost než pokládka např. betonových tašek. Většina typů pálených tašek se nehodí na střechy s velmi nízkými sklony. Tašky glazované se za jasného slunečného počasí často velice lesknou. Vyšší cena u některých typů tašek engobovaných a zejména tašek glazovaných. Cena za krytinu v glazovaném provedení na celou střechu může být více než dvojnásobná oproti krytině režné potřebné na tutéž střechu.
Výraznou vlastností betonové krytiny je její vysoká pevnost. Proto je možné vyrábět tašky větších rozměrů a tím snížit jejich počet na 1 m2. Tašky KM Beta se vyrábějí v několika barevných odstínech, z probarveného betonu bez povrchové úpravy nebo s dvojitým akrylátový nástřikem, dvojitým nástřikem s leskem či s povrchovou úpravou trojitého akrylátového nástřiku vytvářející barevný efekt. Střešní taška KMB ROTA dodá i starší stavbě moderní vzhled díky své hladké a jednoduché linii. Vyznačuje se prodlouženým formátem, který umožňuje rychlejší pokládku (8 ks/m2) a menší počet spár ve střeše při nižší hmotnosti (50,4 kg/m2).
Lehké střešní krytiny
Při rekonstrukcích přicházejí velmi často ke slovu plechové krytiny právě kvůli své nízké hmotnosti. Jsou až desetinásobně lehčí než těžké skládané. Metr čtvereční klasické taškové střechy může vážit průměrně 40-50 kg, zatímco ocelová krytina má jen 5 kg/m2 a hliníková dokonce jen 2,5 kg/m2.
Plechové střechy jsou velmi univerzální krytina, kterou lze použít prakticky na všechny typy staveb. Skoro nic neváží, mají dlouhou životnost, snadno se udržují a navíc i dobře vypadají. Díky nízké váze se ideálně hodí pro rekonstrukce starších střech, kde nelze příliš zatěžovat stávající krovy. „I když plech svou tloušťkou nepřesahuje jeden milimetr, na odolnosti mu to nic neubírá. Plechová krytina je sama o sobě velmi pevná, a přitom je lehká, takže se s ní snadno manipuluje,“ říká Petr Tureček ze společnosti Satjam. S oblibou se plechové střešní krytiny používají i u novostaveb, zejména klade-li se důraz na jednoduchost, nízkou hmotnost a dlouhou životnost.
Od volby plechových krytin někdy odrazuje obava z nutnosti střechu v průběhu její životnosti ošetřovat, natírat. To bylo nutné u pozinkované oceli, která podléhá korozi a zhruba jednou za pět let vyžaduje nový nátěr, avšak u moderních plechových krytin se toho bát nemusíme. Jsou povrchově upravovány pomocí polyuretanových a polyesterových vrstev tak, aby nepoškozené vydržely i desítky let. A některé jsou zcela bezúdržbové, zejména ty, které získávají na vzduchu ochrannou patinu - titanzinek či měď.
Čtěte také: Instalace asfaltové krytiny
Nejpoužívanějším lehkým materiálem je ocelupravená tak, aby odolala korozi. Nejčastěji jde o žárové pozinkování a lakování, případně je ocel opatřená barevným polyesterovým, plastovým nebo keramickým povrchem. Jsou to cenově dostupné varianty s dobrým poměrem ceny vůči výkonu. Nerezová ocel je mnohonásobně nákladnější, proto se využívá spíše u výjimečných architektonických řešení. Hliník se díky nízké hmotnosti a odolnosti proti korozi hodí zejména do míst s agresivnějším prostředím, jako jsou pobřežní oblasti a místa s vysokým výskytem srážek. Je však měkčí a citlivější na mechanické poškození.
Falcovaná střešní krytina Lindab SRP Click je velmi flexibilní a snadno se montuje. Podobá se stavebnici pro zručné kutily: jednoduše se bez použití speciálního nářadí zaklapnou lamely krytiny a práce je hotova. Vybírat si je možné z širokého spektra barev, je možné ji použít i na fasádu.
Značnou oblibu si zvláště při rekonstrukcích získávají i nejmladší materiály, zejména asfaltový šindel. Řadí se mezi lehčí střešní krytiny, váží od 9 do 12 kg/m2. Asfaltové nebo též bitumenové šindele se skládají z nosné vložky, upraveného asfaltu a kamenného posypu. Všechny tyto složky rozhodují, jaká bude životnost krytiny, proto je třeba vybírat jen kvalitní produkty. Bohužel nekvalitní výrobky zvláště na počátku pošramotily pověst této jinak v mnohém zajímavé krytiny.
Nejmladší na scéně jsou plastové krytiny, které dokáží opravdu velmi zdařile napodobit vzhled starých střech pokrytých dřevěnými šindeli či třeba břidlicí. Recyklované plasty váží zhruba 7 kg/m2 a jsou velmi odolné.
Vláknocementová střešní krytina Dolmen díky malým rozměrům jednotlivých dílců vyniká intenzivní plasticitou celého střešního pláště. Vyrábí se ve dvou variantách: Betternit s hladkým povrchem a Dominant s povrchem rustikálním. Výměny střešní krytiny se dožadují i stavby s azbestocementovými krytinami, které se u nás začaly objevovat v třicátých letech 20. století. Ty však obsahují zdraví škodlivý azbest. Nahrazují se vláknocementovými krytinami, které jsou již zdravotně zcela nezávadné. Zákon nařizuje zacházet se starou azbestovou krytinou jako s nebezpečným odpadem a při jejím sejmutí se obrátit na specializovanou firmu. Ale pokud máte takovou krytinu na střeše ještě v dobrém stavu, nemusíte se okamžitě vrhat na její odstranění. U nepoškozené krytiny, se kterou se navíc nijak nemanipuluje, žádné poškození zdraví nehrozí.
Falcované hliníkové šindele z barveného legovaného hliníku patří k nejlehčím a nejstabilnějším střešním krytinám. Díky jedinečnému systému skrytých příchytek a pokládání na vazbu odolá hliníková taška i silnému větru a krupobití, je proto vhodná i do horských oblastí. Střešní systém Prefalz je vhodný jak pro rekonstrukce střech, tak i pro novostavby, protože se perfektně přizpůsobí různým stavebním technologiím.
Srovnání typů střešních krytin
| typ krytiny | cena (Kč/m²) | životnost (roky) | minimální sklon střechy (°) | hmotnost (kg/m²) |
|---|---|---|---|---|
| plechová krytina | 150-500 | min. 35 | od 5° | velmi nízká |
| pálená taška | od 300 | min. 50 | od 17° | vyšší |
| betonová taška | od 200 | min. 50 | od 17° | vyšší |
| vláknocementová krytina | od 200 | min. 15 | od 15° | střední |
| asfaltový šindel | od 200 | min. 15 | od 7° | nízká |
| bitumenová krytina | od 180 | min. 20 | od 7° | nízká |
Pokládka tašek a důležité aspekty
Správné položení a přichycení tašek
Ochrana proti vlhkosti záleží, kromě použití fólie, na těsném položení tašek - pokud mezi taškami nejsou mezery a plocha je nachýlená pod správným úhlem, tak voda stéká vlivem gravitace a nedostane se pod tašky. Správné položení a přichycení tašek je zároveň základní ochrana proti působení větru. Pálené tašky Röben mají zámky na boční a horní straně tašek - každou následující tašku je třeba založit do předchozí. Navzdory objevujícím se názorům, není potřeba je šroubovat. V případě přichytávání je potřeba zvláště věnovat pozornost provedení. Stává se, že kvůli urychlení pokrývačských prací se příchytky použijí jen na okrajových taškách.
Posuvné střešní tašky dovolují zachovat původní laťování, což je velmi vítané právě při výměně původní krytiny. Posuvná taška Stodo 12 se vyznačuje hlubokými drážkami v hlavové i boční části, které zvyšují těsnost krytiny. V kategorii posuvných tašek je poměrně jednoduchá pokládka i na velmi členité střechy. Krytinu lze správně rozměřit i na malé plochy. Pokládka tašek neposuvných vyžaduje vysokou zručnost a pečlivost.
Bobrovkami je možné krýt zaoblené plochy. Bobrovky a prejzy se často používají k vytvoření stříšek různých atik, zdí, zídek a plotů. Pokládka se provádí nejčastěji do malty přímo na zdivo. Při pokládce na takto jednoduchý stavební prvek (krytina je často položena pouze v jedné řadě) je však nutné dodržet minimální bezpečný sklon, který je u bobrovek 30°, u prejzů dokonce 40°. V těchto případech často dochází k pokládce krytiny v nižším sklonu, při dešti pak voda neodkapává ze spodní hrany tašky, ale vrací se zpět (do protispádu) a vsakuje se do zdiva.
Pokládka hřebene
Do malty se dnes pokládá hřeben pouze u rekonstrukcí památkově chráněných budov (většinou za použití bobrovek či prejzů). Pro pokládání do malty je nutné používat speciální pokrývačskou maltu, nikdy nesmíme použít běžnou maltu zdicí či omítkovou. Totéž platí pro pokládku prejzů do malty. Spotřeba pokrývačské malty pro zhotovení 1 bm hřebene je cca 40 kg. Obdobná spotřeba malty je i pro pokládku prejzů do malty. Z jednoho pytle obvykle položíme cca 1 m2 střechy.
Druhou variantou pokládky hřebene na sucho je použití větracích tašek pro připojení hřebene do poslední řady u hřebene (z každé strany) bez nutnosti aplikace větracího pásu hřebene. Jedná se o tašky, které jsou v pohledové části shodné se základními taškami, ale hlavový zámek je naprosto odlišný a umožňuje dokonalé napojení hřebenáčů na tyto tašky. Výhodou je, že odpadá jeden plastový prvek ve střeše, ale hlavně bývá větrací průřez mnohem větší a většinou není nutné používat větrací tašky do plochy. Toto řešení je jednoznačně nejefektivnější (funkčně i finančně), bohužel ho lze použít jen u těch typů krytin, u kterých výrobci tyto speciální tašky dodávají. Pokud se rozhodneme pro tento způsob odvětrání střešního pláště, je bezpodmínečně nutné, aby pokrývači při montáži hřebenové latě použili kovové držáky hřebenové latě a neinstalovali lať (většinou dvě na sebe) přímo na vrchol krokví.
Ochrana proti sesouvání sněhu
Dalším bodem, který nesmíme opomenout, je sesouvání sněhu ze střechy. Nejúčinnějším způsobem, jak mu zabránit, je umístění kovových sněhových háků nebo (pokud to výrobce nabízí) protisněhových tašek. Ty se umísťují do celé první řady u okapu (na každou tašku) a dále pak do plochy až k hřebeni na každou druhou až osmou tašku v závislosti na sklonu střechy a sněhové oblasti, ve které se stavba nachází. Toto řešení je účinné jen za předpokladu správného návrhu. Nedostatečný počet prvků proti sesuvu sněhu. Když je prvků málo (zejména kovových protisněhových háků), může dojít při sesuvu sněhu k jejich poškození spojenému často s destrukcí tašek.
Jinou variantou jsou liniové zachytávače sněhu. Jedná se o protisněhové mříže, trubky nebo dřevěné kulatiny upevněné do speciálních kovových držáků. Držáky by měly být umístěny přibližně nad každou krokví, kotví se za přídavnou lať nebo za kontralať a jejich montáž je poměrně pracná. Jednak je nutná montáž přídavné latě, ale hlavně je nutné upravit probroušením zámky tašek v místě prostupu držáků mezi taškami. Liniové sněhové zachytávače se umísťují samozřejmě do spodní části k okapu, v závislosti na délce krokví někdy též do poloviny či každé třetiny délky střechy.
Další důležité body při pokládce
- Krytina se má na střechu pokládat vždy mícháním tašek z několika palet.
- Každý výrobce udává ke každému typu krytiny předpisy pro správnou pokládku. Ty se často velmi liší. Proto je nutné tyto předpisy před montáží pečlivě prostudovat.
- Řezání tašek by se nikdy nemělo provádět v blízkosti již položených tašek (na střeše). Při řezání se uvolňuje velmi jemný červený prach, který se usadí na povrchu tašek a nedá se již žádným způsobem vymýt. Tato nedbalost je extrémně viditelná zejména u krytin s tmavým povrchem. Tvrzení, že "déšť to spláchne," je zcela mylné. Tento usazený prach se nedá dokonale vymýt ani přístrojem s tlakovou vodou. Řezání tašek je ideální provádět na zemi.
- Ukončení pojistné hydroizolace v dolní okapové části musí být provedeno tak, aby případná voda byla odvedena mimo konstrukci střešního pláště.
- Nedostatečně odvětraný střešní plášť. Dimenze odvětrání (zejména v hřebenové části) by se měla vždy ověřit výpočtem.
Skladba střechy
Na správné složení střechy je důležité dbát hlavně u obytného podkroví:
- střešní krytina - hliník nebo ocel
- separační vrstva (v některých případech)
- nosný podklad - laťování nebo bednění
- odvětrávací mezera
- doplňková hydroizolace
- tepelná a zároveň akustická izolace
- parotěsná vrstva
- podhled
V souvislosti s plechovými střechami se vžil mýtus, že je slyšet každá kapka deště nebo poryv větru, což zejména v noci není nic příjemného. Plech sice sám o sobě vede zvuk, ale dá se mu zamezit. Stejně tak se lze chránit i před vysokými teplotami. Aby byla plechová střecha uživatelsky pohodlná při dešti i v horkém létě, je třeba kvalitně navrhnout její skladbu. Pod samotnou krytinu se pokládá difuzní fólie, následuje vrstva minerální izolace a případně i parozábrana. Pro zvýšení akustického komfortu se často používají speciální protihlukové podložky nebo lamely. Novodobé izolační materiály, jako je například kamenná vata, dokážou izolovat hluk i teplo. V letních měsících pomáhá střešnímu systému větrací mezera, která zabraňuje přehřívání interiéru.
Bez ohledu na řadu výhod je třeba u plechových střech počítat s řadou specifik. Mezi nejčastější patří vyšší hlučnost při dešti či krupobití. Jak už ale bylo řečeno, tento nedostatek lze výrazně zmírnit správným návrhem skladby střechy. Další výzvou je riziko kondenzace vody na spodní straně plechu. „V každé střeše se vyskytuje určitá vlhkost, a pokud nemá možnost se z konstrukce dostat ven, bude v ní kondenzovat. Proto se do skladby střechy navrhuje odvětrávací vrstva, která má za úkol ji odvést,“ vysvětluje Petr Tureček. „Pro odvod vlhkosti je důležité použít kvalitní difuzní fólie a dodržet správné odvětrání. U některých typů krytin, zejména tenkých ocelových, může být problém také nižší pochozí odolnost - při chůzi je třeba dávat pozor na deformace. A protože plech pracuje s teplotními výkyvy, je klíčové kvalitní kotvení s možností dilatace,“ doplňuje pokrývač a klempíř Jan Stránský.
Barevná paleta plechových střech Současná plechová střecha nemusí být jen šedá nebo cihlově červená. Výrobci nabízejí desítky odstínů v matném i lesklém provedení - od elegantní antracitové přes pískově béžovou, měděnou až po přírodní zelenou. Díky tomu lze střechu perfektně sladit s barvou fasády, okapů nebo okenních rámů. Venkovské a klasické domy obvykle volí cihlově červenou či hnědou, která připomíná tradiční vzhled pálené tašky.
tags: #jak #zatezovat #strechu #taskami