Pórobeton, a zejména značka Ytong, je v současné době jedním z nejoblíbenějších a nejpoužívanějších stavebních materiálů v České republice. Je velmi odolný a široce dostupný, takže není překvapením, že již léta dominuje českému trhu.
Co je pórobeton a jaké jsou jeho vlastnosti?
Široce řečeno je pórobeton (ABK) variantou klasického betonu, tedy směsi cementu, písku a vody. Rozdíl je v tom, že pórobeton má porézní strukturu. Jeho hovorový název pochází právě z charakteristických buněk vzniklých v důsledku napěnění a karbonizace kejdy. Zedníci a stavebníci často označují pórobetonové bloky jako: suporex, ytong nebo hh. Je však třeba poznamenat, že se jedná pouze o značky nebo názvy výrobců.
Projektanti energeticky úsporných budov oceňují vlastnosti pórobetonu již mnoho let. Je to skvělý tepelný a zvukový izolant, lehký, paropropustný materiál, odolný mrazu a vysokým teplotám. Pórobeton nehoří a neobsahuje látky škodlivé pro člověka nebo životní prostředí. Hmotnost pórobetonu naopak závisí na hustotě a podílu použitých surovin. Pórobeton může mít i vyšší nebo nižší pevnost v tlaku (to platí i pro hustotu pórobetonu). Různé třídy tohoto materiálu jsou k dispozici u velkoobchodníků. S ohledem na hustotu se pórobeton dělí na různé typy.
Pórobeton je pro své vlastnosti univerzálně použitelný: je vhodný pro bytovou i průmyslovou výstavbu. Hlavní nevýhodou pórobetonu je naopak jeho křehkost - tvárnice se může při pádu na tvrdý povrch zlomit.
Řezání a lepení pórobetonu
Řezání pórobetonových bloků nevyžaduje použití sofistikovaných nástrojů. Ke zpracování tohoto materiálu nepotřebujete ani žádné pokročilé technické znalosti. K řezání pórobetonu potřebujete pouze vidlenou ruční pilu. Vlastní řezání pórobetonu je také jednoduché: po změření si označíte místo řezu tužkou a vyříznete odpovídající část tvárnice. Zbývající prvek je zase obvykle užitečný v jiných částech stěn, takže nevzniká zbytečný odpad.
Čtěte také: Tipy pro západní fasádu
V místních velkoobchodech a stavebních skladech snadno najdete různé směsi určené ke spojení celulárních bloků. Na stránkách výrobců tvárnic najdete informace, čím pórobeton lepit a jak silné mají být spáry. Spotřeba směsi je nižší, neboť na 1 m2 zdiva 24 cm (při tloušťce vrstvy 3 mm) vystačí cca 4,5 kg malty. Pórobeton v lepicí maltě navíc zajišťuje dobrou tepelnou izolaci budovy. Spoje jsou pak odolné a riziko zatékání je nízké.
Ytong a obezdění krbové vložky: Rizika a správné postupy
V současné době platí ČSN a v té je jednoznačně řečeno, že porobetony jsou na krbové obestavby nevhodné. Minerální vaty také nesplňují požadavky normy. Bohužel se najde mnoho „krbařů“, kteří normu porušují a tak vědomě ohrožují zdraví a bezpečnost svých zákazníků. Naše firma používá pouze materiály, které jsou k těmto účelům povolené. Každá stavba se musí posoudit individuálně.
U jakékoli stavby platí více než kdekoliv jinde: "Levně placené, dvakrát placené". Všechny materiály, včetně topidla, musí splňovat požadavky žáruvzdornosti, kvality a zdravotní nezávadnosti. Každá stavba není jen stavbou dekorativní, nýbrž topidlem, které musí při minimální spotřebě paliva vytápět Váš prostor nejen Vám, ale také dětem Vašich dětí.
Nejčastější vady při stavbě z pórobetonových tvárnic Ytong
Mezi nejčastější vadu při hrubé stavbě z pórobetonových tvárnic Ytong patří nedodržení stavebních postupů daných výrobcem materiálu. Pórobetonové tvárnice Ytong jsou tradičním zdicím materiálem a práci s nimi zvládne i šikovný kutil. Je to materiál jako dělaný pro stavbu či rekonstrukce svépomocí. Přesto se na stavbách opakovaně vyskytují chyby, které pramení z neinformovanosti nebo špatné pracovní disciplíny.
Běžné jsou například základové desky s odchylkami od roviny až několik centimetrů, nepřesná pokládka tvárnic Ytong, vadné osazení oken, netěsnosti při napojení parozábran a podobně. V systému Ytong jsou jednotlivé tvárnice Ytong a další stavební prvky vyladěny tak, aby byl výsledek co nejlepší.
Čtěte také: Průvodce zateplením Ytongového domu
Chybou je například záměna lepicí malty, což může způsobit praskliny. Dalšími chybami jsou nevyrovnání první řady tvárnic a následné používání hrubých vrstev malty, nedostatečné uložení překladů, špatné izolování ztužujících věnců a překladů, když se zamění systémové prvky za různé náhrady, nebo použití nevhodných typů omítek.
Neméně důležité k tomu, aby hrubá stavba z Ytong tvárnic fungovala co nejsprávněji, je použití systémových prvků. Pórobeton Ytong má ve svém produktovém portfoliu systémové prvky, které byly laboratorně vyvinuty tak, aby po jejich použití hrubá stavba fungovala co nejkvalitněji. Mezi tyto základní stavební kameny patří kromě tvárnic i lepící malta.
Správné nanášení lepicí malty
Nejčastější chybou při nanášení lepicí malty je tloušťka vrstvy lepicí malty, která by neměla přesáhnout více než 3 mm. Pokud nepoužijeme systémovou lepicí maltu a nedodržíme tloušťky nanášení malty, následně se nám mohou ložné a styčné spáry překreslit do omítky jako vlásečnicové trhliny.
Důležitý je směr nanášení malty, kde vždy maltu nanášíme potřebným hřebenem ve směru zdiva. Nikdy ne kolmo na pórobetonové tvárnice nebo příčky. Naneseme-li maltu kolmo, uděláme si hřebenem kanálky, přes které nám při hnaném dešti (při hrubé stavbě) následně pronikne voda do interiérové strany a zdivo nám zbytečně navlhne. Důležité je také dbát na správné založení stavby. Nejlepší je zavolat si zakládací mistry, kteří založí rohy stavby správným způsobem.
Správný stavební postup krok za krokem lze najít nejen na webu společnosti Xella, ale i na youtube kanálu značky Ytong.
Čtěte také: Překlady Ytong na zdivo
Doporučené druhy vytápění do trvale obývaných prostor
Do objektů trvale obývaných jsou nejvhodnější kachlová kamna s teplosměnným předáváním tepla. Největší předností těchto topidel je zdravé prostředí, ve kterém se zákazník pohybuje. V žádném případě se nedoporučuje teplovzdušný systém. Při této variantě stavby dochází k přepalování prachových částic a velkému rozdílu teplot v místnosti. Tímto způsobem vytápění vznikají karcinogenní látky a v budoucnu dochází ke zdravotním problémům. Teplovzdušný systém je vhodný do rekreačních objektů, kde se zákazník zdržuje velmi málo.
Parametry komínu pro krb
Při uvažování o výstavbě krbu s vývodem do komínu v 50 let starém činžovním domě je hlavní věc, na kterou je potřeba si dát pozor, průměr průduchů komínu. V této staré zástavbě je možné, že komíny nebudou splňovat podmínky pro vyvedení zplodin z krbu. Minimální průměr průduchů komínu pro napojení je 150 mm.
Zdravotní aspekty bydlení a Ytong
Pokud se chystáte stavět dům, určitě je zdravotní otázka jednou z těch nejpřednějších. Zvažujete lokalitu, která bude bez ekologického zatížení, zjišťujete si informace o svém budoucím okolí a vybíráte stavební materiál. Trendem doby jsou bezesporu materiály přírodní a tradiční - otázkou ale zůstává, jaká jsou jejich skutečná zdravotní rizika. Pálená cihla kvůli lepším tepelně-izolačním vlastnostem obsahuje polystyrenové výplně a dřevo se napouští ochrannými činidly.
Veřejnosti je již obecně známé, že jeden z jevů, který je potřeba v domě eliminovat, protože má velmi negativní dopady na organismus, jsou plísně. „Spóry plísní se uvolňují do ovzduší a vyvolávají alergie, jejichž projevem je například alergická rýma, průduškové astma, alergické záněty plic a očí, opakované nebo chronické infekce sliznic průdušek, čelistních dutin, spojivek očních nebo i postižení kůže,“ vysvětluje Doc. MUDr. Méně už se ale ví, že je třeba zabránit jejich budoucímu vzniku už u hrubé stavby. Zde je bílý pórobeton Ytong bezkonkurenční a představuje synonymum pro zdravé bydlení - důvodem je jeho prodyšnost. Nepřidávají se do něj žádné nebezpečné chemické látky a má až třikrát nižší míru radioaktivity než šedý pórobeton či keramické materiály. Unikátní pórovitá struktura Ytongu je méně nasákavá než pálené materiály a díky vzduchovým pórům nabízí výjimečné tepelně izolační vlastnosti. Porézní tvárnice odvádějí přebytečnou vlhkost z interiéru nebo ji uvolňují zpět v případě, že je v domě příliš nízká vlhkost. Důležité je také to, že stavba je kompaktní, protože systém Ytong umožňuje snadné kombinování tvárnic všech typů od sklepa po střechu.
Zkušenosti s Ytongem a zdravým bydlením
Pozitivní zkušenosti s bílým pórobetonem a jeho vlivem na zdraví potvrzuje i paní Klára z Kladna. „Bydleli jsme dříve v Praze v bytě s plastovými okny a obě děti trpěly alergiemi a oslabenou imunitou, protože plíseň se bohužel vracela i při neustálém větrání. Koupili jsme pozemek a manžel o Ytongu uvažoval od začátku, protože mu byl doporučen jako nejlepší materiál pro stavbu svépomocí. Já jsem jej podpořila, když jsem zjistila, že u staveb s tímto systémem nehrozí plísně a že má vynikající tepelně-izolační schopnosti. Nakonec ani stavění nebylo tak zdlouhavé a náročné, protože stačilo jednovrstvé zdění.“
„Náš mladší syn byl od malička silně alergický,“ vypráví paní Jana z Prahy. „Trápily ho ekzémy a dušnost a i když jsme chodili na alergologické testy, dlouho jsme nemohli přijít na to, co mu doma vadí. Až později jsme zjistili, že v našem cihlovém domě, ač byl jen pár let starý a taky zateplený polystyrenovými deskami, nám začala plesnivět plastová okna. Po pár letech jsme se přestěhovaly do novostavby. Při stavbě jsme použili téměř všude Ytong a změnu si teď nemůžeme vynachválit. Žádná vlhkost, žádné plísně. A to nemusím nijak extra větrat a nemáme žádné dodatečné zateplení. Syn začal dýchat zcela bez potíží a i kožní projevy alergie za pár týdnů zcela vymizely.“
Odolnost Ytongu vůči vnějším vlivům
Tak zní výrok akreditované zkušebny TZÚS Plzeň, který pokračuje: Nemusíme se bát skladovat pórobetonové tvárnice přes zimu na stavbě, nestojí-li přímo v louži. Po záplavách a opadnutí vody nedojde v zimě k citelnému snížení pevnosti pórobetonového zdiva. Ty se nyní stáčí hlavně na vliv nekázně až lajdáctví při skladování obecně všech stavebních materiálů přímo na staveništi pod širým nebem, kdy materiál několikrát za zimu promrzne, zachumelí, roztaje a promáčí se deštěm.
Aniž by to mělo vyznít jako obhajoba ledabylosti a nekázně na stavbách, pro stavební pórobetonový systém Ytong vyšel test velmi dobře. Jeho popis je zajímavý proto, že nám ukáže, co se vlastně měřilo, a umožní udělat si obrázek, je-li test dost vypovídající, tedy náročný. Podmínky testu by měly být přísnější, než jaké se vyskytují reálně na staveništi.
Testování odolnosti Ytongu
Zkouška porovnává vlastnosti dvou sad srovnatelných vzorků, vyřezaných ze tří stejných tvarovek. První sada (hlavní) se po vysušení uskladní na 15 cyklů zmrazování a tání, přičemž vzorky se nejprve nasytí vodou (po dobu 24 hodin při teplotě 20 °C) a poté se po dobu 8 hodin zmrazují při teplotě -15 °C až -20 °C. Následně se nechají po dobu 2 hodin rozmrazit ve vodě o teplotě 18 °C. Druhá sada (vztažná) zůstává uložena při pokojové teplotě 20 °C a relativní vlhkosti nad 95 %. Po ní se vzorky obou sad vysuší při teplotě 105 °C na ustálenou hmotnost a zváží se.
Ze tří tvárnic Ytong P2-500 byly vyřezány 3 krát 4 krychle o rozměrech 100×100×100, vše v mm. Celkem 12 krychlí. Šest krychlí tvořilo jednu sadu, zbytek druhou. V každé sadě byly rovnoměrně - po dvou - krychle z každé tvárnice. Porovnávaly se zjištěné hodnoty hmotnosti a pevnosti v tlaku mezi hlavními (zmrazovanými) a porovnávacími (ničím nezatěžovanými) tělesy.
Výsledky testů
Celá série tří zkoušek by se dala shrnout do dvou konstatování. Velmi dobré výsledky zmrazovacích cyklů na pórobetonu Ytong třídy P2 - 500 přičítají experimentátoři jeho vysoké a otevřené porozitě. Dalším důvodem může být velký specifický povrch pórobetonu (plocha povrchu pórů a kapilár vztažená k jednotce hmotnosti porézního materiálu v m²/kg), který je navíc velmi hydrofilní. Velké množství molekul vody vázaných slabými, mechanickými silami přímo k povrchu pórů, nebo na již takto vázané molekuly, netvoří krystalovou strukturu typickou pro led. Jinými slovy nezamrzá, nebo až při podstatně nižší teplotě. Mohou ale tvořit v blízkosti povrchu pórů přechodovou vrstvu. V extrémních mrazech v něm může docházet ke kondenzaci difúzní vlhkosti, což však platí skoro pro každou obvodovou stěnu. Po opadnutí mrazů se pórobeton, difúzně otevřený materiál, začíná rychle vysoušet. Tím, že se přibližně 9/10 roku nachází v režimu vysoušení (byť se nemá co vysoušet), patří Ytong k nejsušším zdivům. Jednou z velmi příjemných vlastností je i to, že si zachovává potřebné mechanické vlastnosti (a ovšem i tepelné a další) i tehdy, je-li po celou zimu vystaven dešti, sněhu a mrazům. Lhostejno, je-li to v rozestavěné hrubé stavbě či v provizorním staveništním skladišti. Po povodni můžeme bez obav nechat stavbu z pórobetonu přes zimu vysychat. Je to další z kladů systému Ytong, pro praxi významný.
Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav.
tags: #ytong #v #krbu #sprasnost #příčiny #a