Bezmála polovina obyvatel rodinných domů a bytů v České republice pociťuje v letních měsících přílišné horko ve svých domovech. V přehřátých rodinných domech a bytech žije každý druhý Čech (48 %), avšak více než čtvrtině z nich (27 %) vyšší teplota nevadí. Necelá pětina z nich (18 %) uvádí, že bez prostředků pro snižování teploty by horka v jejich domech a bytech byla nesnesitelná.
Proti letním vedrům, snadno přesahujícím hranici 30 °C, mnohdy lidé nenaleznou útočiště ani ve svých domovech. S vnitřními teplotami během léta, ale i po celý rok, jsou obecně spokojenější obyvatelé rodinných domů v porovnání s obyvateli bytů. Spokojených s teplotou v rodinném domě však není ani polovina jejich obyvatel (48 %), mezi „bytaři“ si teplotu chválí jen 4 z 10. Mezi Čechy, kteří vnímají vnitřní teplotu svého domova jako příliš vysokou, je přesto třetina těch, kterým to nevadí. V rodinných domech se s příliš vysokou teplotou potýká téměř každý pátý respondent (17 %), v bytech s horkem bojuje 19 % lidí.
Řešení problémů s přehříváním
Nepříjemné vnitřní klima řeší pětina dotázaných v průzkumu Sdružení EPS ČR venkovním zateplením fasády. Z průzkumu vyplynulo, že hlavním důvodem spokojenosti s vnitřním klimatem mezi obyvateli domů je zateplení. Konstantní teploty tímto způsobem dosáhla téměř polovina z těch respondentů, kterým klima v jejich domácnostech vyhovuje. Efektivní zateplení fasády domu totiž není spojeno pouze se snížením tepelných ztrát během zimy, ale přispívá také k udržení vhodné teploty v letním období.
Mezi časté metody snižování vnitřní teploty patří podle průzkumu zatemňování místností pomocí žaluzií, vytváření průvanu nebo používání ventilátorů, pouze 8 % lidí využívá pro snížení teploty klimatizaci. Respondenti ve velkém horku sázejí také na ledové sprchy nebo větrání v době, kdy ještě teploty nedosahují maxim, tedy hlavně brzy ráno a večer.
Proč zateplit fasádu domu?
Tepelná pohoda uvnitř domu, zdravější bydlení bez kondenzace vodních par a vzniku plísní či úspora energií za vytápění. To jsou hlavní důvody, proč bychom měli zateplit fasádu domu. Podle údajů Sdružení EPS ČR se do zateplení fasády pustila již více jak polovina Čechů. A není divu, když lze zateplením fasády u průměrného rodinného domu ušetřit 50 a více procent výdajů za vytápění ročně. Právě na vytápění jde při tom podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zhruba 14 % rozpočtu průměrné české domácnosti.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Výdaje za teplo v zimě a za klimatizaci v létě tvoří v rodinném rozpočtu výraznou částku. I proto stále více Čechů řeší zateplení fasády spolu se zateplením stropu a zateplením střechy, aby tak zamezili vysokým účtům za energie. Úspory díky zateplení budovy pak mohou dosáhnout až desetitisíců korun ročně. Snižování energetické náročnosti budov podporuje i stát. Prostřednictvím dotace Nová zelená úsporám a dalších dotačních programů mohou zájemci žádat o dotace na zateplení budov.
Materiály pro zateplení fasády
Pro zateplení fasády domu by 64 % Čechů sáhlo dle průzkumu po tradičním pěnovém polystyrenu, který je pro tyto účely nejvyužívanějším materiálem. Aby však bylo zateplení co nejefektivnější, odborníci doporučují zateplit dům komplexně. Vedle zateplení fasády a zateplení střechy je vhodné také vyměnit okna.
Zateplení fasády domu kontaktním způsobem pomocí izolace z kamenné vlny ROCKWOOL přináší ekonomické úspory a je šetrné k životnímu prostředí. Například izolace z kamenné vlny ROCKWOOL přispívají k příjemnému klimatu uvnitř budovy a zlepšují tepelnou pohodu v místnostech. Konstrukce je chráněna před teplotními výkyvy vnějšího prostředí, v létě se nepřehřívá a v zimě nedochází k jejímu prochlazování. Kamenná vlna zvyšuje požární bezpečnost domu a zlepšuje zvukovou neprůzvučnost izolovaných obvodových stěn.
Zateplení fasády rodinného domu zateplovacím systémem na bázi pěnového polystyrenu je jedním z velmi účinných opatření, která dokáží významně ušetřit náklady za spotřebu energií na vytápění. Nevýhodou těchto fasád je však jejich nízká tuhost a tím odolnost proti proražení. Mezi velké nepřátele takto koncipovaných fasád patří ptáci, zejména pak strakapoudi, kteří si budují v silnějších vrstvách polystyrénu svá hnízda. Poškození fasády strakapoudem byl i případ pana Karla, u jehož domu se v blízkosti nachází les. Ten vyzkoušel různé plašiče na bázi ultrazvuku či mechanické plašiče nicméně děr ve fasádě po činnosti strakapouda přibývalo. Rozhodl se proto pro radikální opatření. Tímto opatřením bylo obložení severozápadní strany fasády domu směrem k lesu cihlovými pásky.
Provětrávaná fasáda jako řešení přehřívání a vlhkosti
Provětrávaná fasáda (nebo také větraná fasáda) funguje jako neviditelný klimatizér. Je dokonalou odpovědí na otázku, jak ochladit místnost přirozeně, bez použití klimatizace. Interiér domu se díky ní nepřehřívá, i když je venku přes 30 °C. Mezi fasádním obkladem a zdivem je mezera, kterou proudí vzduch. Ten vytváří komínový efekt - jakmile slunce ohřeje obklad, vzduch stoupá a nasává chladnější vzduch zespodu.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Odvětraná fasáda není jen výstřelek moderní doby. Naopak - jde o tisíciletou tradici stavění, jen s pomocí lepších materiálů a přesnějších technologií. Suché zdivo a dvouplášťové konstrukce mají původ už v dávných dobách. Ve starověkém Řecku a Římě lidé věděli, jak ochladit místnost. Používaly dvouvrstvé kamenné zdi, mezi nimiž proudil vzduch a odváděl vlhkost - základní princip dnešních odvětrávaných fasád.
Jde o zdravou formu zateplení rodinného domu v porovnání s lacinějším kontaktním systémem typu polystyren. Ten vykazuje právě v létě neblahé vedlejší zdravotní účinky. Teplota na jižní straně domu může dosahovat až 80 °C, což je bod, kdy se z polystyrenu začínají uvolňovat těkavé organické látky (např. styrén) a zároveň dochází k degradaci materiálu, ztrátě pevnosti i stárnutí omítky. Úspory na energiích díky odvětrané fasádě mohou být opravdu výrazné.
Hromadění vzdušné vlhkosti lze částečně připsat na vrub některým současným trendům ve stavebnictví, především pak výraznému zkrácení doby realizace staveb. Vzdušná vlhkost zabraňuje vysychání sliznic, díky čemuž je v budovách do určité míry žádoucí. Odvětrávání je možné například s pomocí oken nebo nuceného větrání s rekuperací. V některých případech však toto odvětrávání nedostačuje, a je proto vhodné zvolit variantu provětrávané fasády. Jde zejména o čerstvou výstavbu a budovy, ve kterých dochází k velké fluktuaci osob, následkem čehož vzniká vzdušná vlhkost, nebo o určité specializované budovy. „Použití odvětrávané fasády je nezbytné v případě některých technologických center. Jde například o budovy, jejichž konstrukce může být tvořena metr silnými zdmi a uvnitř jsou laboratoře, ve kterých vzniká vlhkost,“ upozorňuje Petr Píša.
Provětrávané fasády se běžně konstruují z nejrůznějších materiálů. „Provětrávaná fasáda nemusí být funkční pouze z praktického hlediska, ale může být i zajímavým designovým prvkem. Záleží zejména na finančních možnostech investora nebo například na tom, kolik energie a času bude chtít věnovat údržbě. Jako materiál na provětrávanou fasádu tak lze použít například i dřevo. Je však třeba počítat s tím, že právě dřevo bude daleko náročnější na údržbu a bude mít i menší životnost,“ uvádí Petr Píša. Pro své funkční vlastnosti jsou populárním materiálem například bondové desky. „Jedná se o sendvičový systém složený ze dvou vrstev hliníku, mezi něž je vložena vrstva plastu. Používá například ve formě kazet, které jsou kotveny na stěnu budovy pomocí ocelových profilů. Mezi kazetami a stěnami je izolační vata a mezera, která zajišťuje prodyšnost budovy,“ říká Petr Píša.
Pro funkčnost provětrávané fasády je klíčová zejména montáž a utěsnění prostupů difuzní folie. „U montáže bondových kazet je třeba myslet například na to, že vysoké rozdíly teplot způsobují dilataci hliníku. Pokud se kazety namontují příliš natěsno vedle sebe, může docházet k tomu, že se povrch fasády nadme nebo zprohýbá,“ vysvětluje Petr Píša. Zamezit problémů způsobených dilatací hliníku lze tak, že se kazeta ukotví fixně pouze v jednom místě a v dalších místech se ukotví pomocí otvoru, který je oválný a umožňuje pohyb kazety. „Důležitá je i správná hydroizolace, která zabrání zatékání vody do fasády.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
Zelené fasády jako moderní řešení
Moderní města se stále častěji potýkají s fenoménem, který je známý pod názvem městský tepelný ostrov. Tyto tepelné ostrovy způsobují, že teploty v městských oblastech jsou mnohem vyšší než v okolních venkovských oblastech. Tento jev je důsledkem nahrazování zeleně umělými materiály, jako je asfalt, beton nebo povrchy budov, které absorbují a udržují teplo. Právě zelené fasády a zelené budovy jsou jedním z efektivních řešení tohoto problému. Tyto inovativní architektonické prvky nejenže přispívají k estetice měst, ale také hrají klíčovou roli ve snižování teploty a zlepšování klimatu městských oblastí.
Zelené fasády a střechy využívají rostliny a vegetaci k pokrytí vnějších povrchů budov. Rostliny uvolňují vlhkost do okolního vzduchu prostřednictvím procesu známého jako evapotranspirace. Zelené fasády a střechy poskytují přirozenou izolaci, která snižuje potřebu klimatizace během letních měsíců a topení během chladnějších období. Zelené budovy a fasády přispívají k vizuální přitažlivosti měst. Zelené fasády a zelené budovy představují klíčový prvek budoucnosti udržitelné městské architektury. Vzhledem k rostoucím problémům s přehříváním měst a klimatickými změnami je žádoucí, aby architekti, urbanisté a politici zahrnuli zelenou infrastrukturu do svých plánů a projektů. Ve světě existuje řada úspěšných realizací, například Bosco Verticale, které se nachází v Miláně.
Správná montáž a výběr materiálů pro zateplení (ETICS)
Jedná se o poměrně velký a relativně nákladný zásah, proto je dobré provést zateplování fasády pořádně a správně. Jakékoli následné opravy jsou komplikované a drahé. Nejenom technologická nekázeň na stavbě, ale i nepřesné nebo chybně navržené řešení ze strany projektanta bývají hlavními příčinami nevydařeného zateplení fasád. Podklad pro vnější fasádní zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Pro zbavení se nánosu špíny se doporučuje například omytí tlakovou vodou. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Pozor také na lepení izolantu na izolant. Chyba nastává zvláště u nerovných fasád rekonstruovaných domů. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tloušťky 1 - 10 mm).
Staré, ale stále ještě často používané hliníkové lišty způsobují značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují. Vedle správného zakládacího prvku je nutné také dbát na materiálovou vhodnost izolace. Tloušťka tepelné izolace by měla splňovat požadavky závazné normy ČSN 73 0540:2 a dále také požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť. V následující tabulce je vyjádřen tepelný požadavek na celou konstrukci dle katalogu Isover:
| Typ zdiva | Tloušťka zdiva (mm) | Ekvivalentní tloušťka izolace (mm) |
|---|---|---|
| Cihlová stěna | 450 | 20 |
| Děrované cihly | 450 | 65 |
Druh a tloušťka zateplované stěny, případně stávající zateplení snižuje tento požadavek na celkové zateplení. Minimální tloušťka nového zateplení se tedy bude pohybovat v rozmezí 100 - 150 mm. V případě nízkoenergetického nebo pasivního standardu se pak tloušťka izolace dostává do rozmezí 240 - 350 mm.
Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %. Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Vždy je možno používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované v příslušném zateplovacím systému. Použití jiných výrobků je nepřípustné.
Zvláštní pozornost je nutné věnovat šedým grafitovým polystyrenům, které se dokáží na přímém slunci velmi rychle zahřát a zvětšit svoji velikost. V krajním případě se může stát, že všechny vrstvy kontaktního zateplovacího systému popadají, nevydrží nápor sání větru, nebo jejich vlastní tíhu (v případě těžkých obkladů) a nosnost zateplované stěny a umístění objektu v terénu. Jinak se bude chovat fasáda městského domu v Praze a jinak fasáda chalupy na horách, která je navíc v otevřeném terénu s velkým prouděním vzduchu. Počet hmoždinek zpravidla začíná na počtu 6-8 ks na metr čtvereční. Velmi důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je zajímavou možností i kotvení do těla desek. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zkontrolovat také doporučení na velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR15 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 mm. Špatné provedení kotvení bývá vůbec nejčastější a nejviditelnější vadou fasádních zateplovacích systémů. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit i zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů.
V článku jsou uvedeny časté chyby provádění ETICS systémů v českých podmínkách. Jednoduchou pomůckou pro běžného stavebníka i firmu je si nechat zaslat technologický postup konkrétního zateplovacího systému. Dodržení uvedeného technologického postupu je také zcela zásadní pro přiznání záruky na zateplení.
Údržba zateplené fasády pro dlouhou životnost
Kvalitní fasáda plní klíčovou roli v ochraně stavební konstrukce, prodlužuje životnost izolačních vrstev a významně zvyšuje tržní hodnotu celé nemovitosti. Zateplené fasády jsou konstrukčně složitější, než fasády bez zateplení. I kvalitně provedená zateplená fasáda proto vyžaduje soustavnou, odborně kvalifikovanou péči.
Problémy zateplených fasád
- Náchylnost k špinění a napadení mikroorganismy: Pokud na povrch zateplené fasády svítí slunce, velmi rychle se zahřeje. Pokud se povrch dostane do stínu velmi rychle zchladne. Zateplené plochy mají pak nižší povrchovou teplotu než okolí. V důsledku toho se na nich rychleji usazují prachové částice a kondenzuje vzdušná vlhkost. Proto se rychleji špiní atmosférickými nečistotami a vytvářejí příznivé prostředí pro usazování mikroorganismů. Náchylnost zateplených fasád k zašpinění a k porůstání plísněmi a řasami je proto jejich přirozenou vlastností!
- Vysoké tepelné namáhání a UV záření urychlují stárnutí: Rychlé střídání teplot povrchu zateplené fasády mechanickému namáhání. To následně v delším časovém horizontu vede k vytváření mikrotrhlinek, jimiž může do zateplovacího systému pronikat voda a prorůstat plísně. Vysoké tepelné namáhání urychluje, společně s agresivními účinky ultrafialového záření (UV), rozpad svrchní vrstvy fasády. UV záření je navíc zdrojem vyblednutí barev fasády.
- Rozpad fasády je urychlován čištěním tlakovou vodou a chemickými prostředky: Fasády domů ve velkých městech a v průmyslových oblastech se rychle zanášejí sazemi a další špínou rozptýlenou v ovzduší. Zejména severní a západní strany fasád zateplených domů často porůstají plísněmi a řasami. Pokud chce vlastník domu zachovat jeho čistý vzhled, musí fasádu vyčistit. Každé čištění odstraňuje mechanickým a případně chemickým působením z povrchu fasády špínu. To se ale nikdy neobejde bez opotřebení povrchové vrstvy fasády. Čištění tak přispívá k erozi povrchové vrstvy zateplené fasády. Pokud ale fasáda není čištěna dlouhou dobu, penetruje špína do hlubších vrstev a povrch se nedá vyčistit bez zjevného poškození.
Nejčastější chyby v péči o zateplenou fasádu
- Stav fasády není pravidelně kontrolován a závady (trhliny, odlupující se části fasády a jiná mechanická poškození) nejsou bezodkladně opraveny.
- K čištění zateplené fasády a opravě závad její soudržnosti se přistupuje až v době, kdy „už se na to nedá dívat“. To je obvykle po osmi a více letech od realizace zateplení. Pak je nutno většinou řešit více problémů:
- fasádní stěrka opadává na více místech a ve větším rozsahu
- soudržnost svrchní vrstvy až po izolant je významně narušena (zejména u akrylátových stěrek a barev), při čištění dojde často k „obroušení“ svrchní vrstvy až na „perlinku“
- špína penetrovala do hloubky a nedá se vyčistit
- plíseň prorostla do hloubky fasády
- Fasáda se jen vyčistí - bez opravy drobnějších závad a penetrace, případně natření fasádní barvou - v důsledku toho se povrch fasády naruší a otevře pro intenzivnější působení povětrnostní eroze a ještě rychlejší nástup mikroorganismů.
Požadavky na ochranu zateplené fasády
- pravidelně kontrolovat stav fasády a zjištěné závady opravit bez odkladu,
- chránit fasádu proti degradujícímu vlivu UV záření (použití minerálních omítek a minerálních barev s minerálními pigmenty nebo minerální ochranný nátěr proti UV záření),
- chránit fasádu proti napadení mikroorganismy (použití materiálů, které obsahují biocidní prostředky, nebo zvýšenou odolnost proti usazování mikroorganismů),
- minimalizovat erozivní dopady čištění (po každém čištění provést sanaci povrchu nátěrem penetrace nebo fasádní barvy, použít samočistící barvy nebo ochranné nátěry)
- chránit fasádu proti nadměrnému tepelnému namáhání zvolením světlých barev.
Pro fasádní systémy obecně platí, že jsou pro ně vhodnější světlejší odstíny omítek, které mají vyšší koeficient odrazivosti. Povrch fasády se vlivem slunečního záření tak nezahřívá a netrpí teplotními rázy. „Pokud je zateplení kontaktním způsobem provedeno izolací z kamenné vlny, je nutné použít silikonové nebo silikátové omítky. Doporučujeme také minimální velikost zrna omítky 1,5 mm, i když jsou systémy, které jsou certifikované i na menší velikosti zrna,“ říká odborník společnosti ROCKWOOL Jozef Dírer, projektový specialista pro kontaktní fasády.
Na fasádu trvale působí klimatické podmínky, jako jsou dešťové srážky nebo i kondenzace vodních par na povrchu. „Za příčinu biotického napadení můžeme považovat kvalitu použitých materiálů i celkovou skladbu kontaktního zateplovacího systému,“ říká Jozef Dírer a dodává: „Plísně a řasy se objevují hlavně na severní a východní straně fasád. Jejich výskyt ovlivňuje také zeleň v bezprostřední blízkosti stavby. Ideální vzdálenost keřů a stromů od fasády je alespoň 2 metry.“
Zbavit se plísní a řas je možné speciálními přípravky v kombinaci s mechanickým odstraněním. Potom je potřeba ještě provést preventivní ochranný nátěr. V současnosti však neexistuje 100% a trvalé řešení ochrany fasády. Přípravky s fungicidní přísadou sice zabraňují vzniku a šíření těchto nepříznivých vlivů, ale pouze dočasně.
Nanotechnologická ochrana Protectam FN
Nanotechnologická ochrana Protectam FN umožňuje maximalizovat životnost zateplené fasády a minimalizovat náklady na její dlouhodobou údržbu tím, že vytvořená nátěrová vrstva plní dlouhodobě následující funkce:
- mimořádně účinná dlouhodobá ochrana proti UV záření (ochrana proti rozpadu pojiva omítek a fasádních barev a proti vyblednutí barev),
- dlouhodobá fyzikální ochrana proti napadení mikroorganismy (na fasádě nerostou plísně ani řasy). Plochy ošetřené FN není nutno čistit!
- dlouhodobá aktivní ochrana povrchu proti usazování sazí a špíny rozptýlené v ovzduší - lepkavé složky špíny jsou rozloženy s pomocí energie denního světla a zbytek prachu odstraní déšť a vítr. Svislé plochy zůstávají trvale čisté po dobu 10 let i více.
- Dlouhodobě čistá fasáda - odpadá nutnost pravidelného čištění. Čištění se provádí jen lokálně na místech, ze kterých dešťová voda nedokáže odplavit prach. Čištění lze provést prostředky, které neničí povrch fasády.
Termovize jako pomocník
Termovize umí odhalit vady stavby, netěsnosti a tepelné mosty nejen v konstrukci, ale i ve fasádě. V praxi by se termovizní snímky měly pořizovat hlavně před samotným zateplením nebo rekonstrukcí domu. Termokamera je užitečná i v průběhu rekonstrukce, kdy může pomoci odhalit chyby a závady, které je možné napravit s vynaložením malých finančních prostředků. Snímání termokamerou je vhodné realizovat v době, kdy se ochladí a teplota klesne alespoň na -5°C. „Je možné snímat také interiér, kde můžeme odhalit, jak se uvnitř místností projevila správně, či nesprávně zateplená fasáda. Zjistíme, jestli máme dobře osazená okna a dveře, případně, zda bychom měli zateplit strop nebo podlahu pod stropem,“ říká Jozef Dírer.
tags: #fasada #na #zapad #jak #zabranit #prehrivani