Zvědavé pohledy sousedů nebo kolemjdoucích z ulice nejsou jistě nic příjemného. Živé ploty jsou cenově výhodným a atraktivním způsobem, jak ohraničit pozemek, dodat mu strukturu a zároveň poskytnout útočiště volně žijícím živočichům. Ať už plánujete výsadbu s rostlinami pěstovanými v květináči, či prostokořennými, hlavní zásady zůstávají stejné. Jediný rozdíl je v době založení živého plotu. Zatímco dřeviny s kořenovým balem lze sázet celoročně, ty prostokořenné se lépe ujmou brzy na jaře, nebo na podzim. Rozdíl je i v ceně, protože kontejnerované rostliny bývají výrazně dražší.
Výběr rostlin pro živý plot
Volba záleží jen na vás. Jen myslete na to, že rostliny by měly dobře snášet místní klima a vybrané stanoviště. Pokud se o výsadbu budete dobře starat, zalévat, hnojit ji, není třeba se při výběru příliš omezovat. Naštěstí je většina rostlin používaných do živých plotů velmi odolná. Obecně by se mělo jednat o dřeviny, které dobře snáší řez. Zvolíte-li rychle rostoucí dřeviny, dosáhnete kýženého výsledku už za několik let. Nezáleží ani tak na velikosti rostlin, které budete sázet. Starším dřevinám obvykle trvá déle, než zakoření, a tak je mladší a menší rostlinky mohou v růstu dostihnout, nebo je dokonce předběhnout.
Mezi českými zahradníky stále převládá oblíbenost nekvetoucích tújí a zeravů. Na třetí příčku se řadí habry. Další populární keře jsou hlohyně a stálezelené bobkovišně. Následuje je ptačí zob, tis a dřišťál.
Oblíbené druhy tújí
- Thuja occidentalis ‘Europe Gold’: vzpřímeně rostoucí kultivar kuželovitého tvaru, výška 5-6 m, šířka 1,5 m. Ročně přirůstá cca o 20 cm.
- Thuja occidentalis ‘Golden Globe’: kulovitě rostoucí kultivar, výška do 1,5 m, šířka cca 1 metr.
- Thuja occidentalis ‘Holmstrup’: štíhlá, kuželovitá, hustá a kompaktní. Roste pomalu, výška 3-4 m, šířka cca 1 metr. Ročně přirůstá kolem 12 cm.
- Thuja occidentalis ‘Malonyana’: sloupovitá forma, štíhlá, výška 10-15 m.
- Thuja occidentalis ‘Smaragd’: kompaktní, kuželovitá, charakteristicky tmavozelené barvy po celý rok. Univerzálně použitelná túje pro všechny typy a podoby živých plotů. Max.
- Thuja occidentalis ‘Sunkist’: rychle rostoucí, tvar kužele, husté a kompaktní větvení. Výška 5-6 m, šířka 1,5 m.
Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu. Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září.
Příprava pro výsadbu
Příprava pro výsadbu živého plotu je zásadní, ale není to nic složitého ani zdlouhavého. Takže do práce: Natáhněte si provázek, aby byla vaše ochrana před zvědavými zraky sousedů pěkně rovná. Vykopejte rýhu minimálně 30 cm širokou, ale ideální je půl metru. Čím širší pruh půdy bude prokypřený, tím lépe budou kořeny rostlin expandovat. Výkop by měl být hluboký aspoň 40 cm, nebo o 20 cm hlubší, než jsou vysoké obaly sázených keřů. Máte-li opravdu dlouhý plot, doporučujeme objednat si malý bagr, který vám ušetří mnoho času a námahy.
Čtěte také: Tipy pro výsadbu bukového živého plotu
Krok za krokem:
- Na dno výkopu dejte vyzrálý kompost ve vrstvě 20 cm. Můžete přidat i pomalu rozpustné hnojivo, třeba rohovinu.
- Natáhněte znova provázek zhruba uprostřed výkopu, abyste při sázení udrželi rostliny v jedné linii.
- Stejné odstupy mezi sazenicemi vám pomůže udržet kolík, nebo klacek, kterým budete odměřovat vzdálenost.
- Sázíte-li prostokořenné rostliny, vraťte půdu bez drnů zpět do výkopu, promíchejte s kompostem a dobře udupejte. Pokud máte nekvalitní půdu, raději si nechte dovézt substrát, který smícháte s původní zeminou půl na půl.
- Kolíkem nebo lopatkou dělejte jamky, do kterých budete vkládat rostlinky. Vždy je pečlivě přimáčkněte, aby kolem kořenů nezůstaly vzduchové kapsy.
- Kořeny rostlin před výsadbou namočte alespoň na hodinu, ale klidně i přes noc. Kontejnerované rostliny den před výsadbou důkladně zalijte.
- Druhý den je po odstranění obalu postavte na vrstvu kompostu. Jsou-li rostliny utopené, přidejte pod ně kompost, nebo zeminu (promíchejte), naopak, je-li vrh balu nad úrovní okolní půdy, odeberte část vrstvy kompostu pod rostlinami.
- Kvalitní půdou (klidně původní, nebo obohacenou o kompost či další substrát) vyplňte místa mezi a kolem rostlin, drny nechte bokem. Důkladně ušlapte, aby nezůstaly v zemi vzduchové kapsy.
- Po výsadbě plot důkladně zalijte. Do vody můžete přidat startovací hnojivo, nebo lignohumát, který pomáhá rostlinám zakořenit.
- Celý prostor výkopu důkladně zamulčujte vrstvou kůry, abyste snížili odpar a růst plevelů.
- Po výsadbě zalévejte tak, aby půda zůstávala lehce vlhká, ale ne přemokřená. Hlídejte růst plevelů a pravidelně vytrhávejte.
Péče o živý plot po výsadbě
V prvních dvou letech stále pozorně sledujte růst plevele a trávy, protože ty mohou bránit zdravému růstu živého plotu - vezmou mu vláhu i živiny. Nezapomeňte odstranit vše, co uvidíte, dokud živý plot plně nezakoření. Půdu udržujte vlhkou, ale ne přemokřenou.
Pro zasypání vysazovaných tůjí můžeme použít Zeminu pro konifery. Ta je vytříděna na středně jemné zrno, má nízkou objemovou hmotnost, vysokou nasákavost, díky příznivým fyzikálním vlastnostem udržuje vzdušnost prostředí, je neslévavá, nezasolená a prostá plevelů a původců chorob i škůdců. Pro úpravu povrchu kolem vysázených tújí doporučujeme Mulčovací kůru. Ta nejen zkrášluje prostředí, ale také zabraňuje klíčení a růstu plevelů, čímž umožňuje nahrazení užívání chemických herbicidů, které negativně působí na vlastnosti půdy. Dále udržuje půdní vlhkost zabraňováním odparu vody z půdy, chrání před mrazivým počasím a před extrémně vysokými teplotami v letním období. Zároveň je zdrojem budoucího půdního humusu.
Stříhání tújí
První stříhání provádíme až v době, kdy jsme si jisti, že túje dobře zakořenila (při podzimní výsadbě zhruba koncem května až v červnu následujícího roku). Nejdříve zastříhneme jenom špičku, to aby se rostlina dále bohatě větvila. To samé provedeme i další rok. Třetím rokem můžeme túje zastříhávat i z boku a shora.
Hnojení a výživa
Výživu dodáváme vysazeným tújím až na jaře od května. Zem obecně pro rostlinky by měla být živná a postupem času si z ní rostliny živiny berou. Je tedy dobré i v případě živých plotů rostliny hnojit, nejlépe alespoň jednou každý rok. Ne každý má k dispozici kompostovaný hnůj. K dispozici jsou tak vhodná anorganická hnojiva ideálně ve formě postupně se rozpouštějících granulí. V této kategorii můžeme pro živé ploty vřele doporučit hnojivo pro okrasné dřeviny nebo přímo hnojivo na túje a živé ploty, které rostlinu postupně dobře zásobuje pro ni důležitými stopovými prvky (dusík - fosfor - draslík) ve správném poměru a podporují tak zdravý růst, zbarvení a vyzrání dřevin.
Problémy a nemoci živých plotů
Často se setkáváme s dotazy, proč například bobkovišeň žloutne, což je v mnoha případech způsobeno právě nedostatkem hořčíku (chloróza), který lze mimo toto hnojivo dodat i samostatně ve formě hořké soli, buď kapalné, nebo granulované.
Čtěte také: Tipy pro rychlý růst živého plotu
Běžné problémy:
- Padlí / Moučnatka: houbové onemocnění, při kterém dochází k úhynu listů, v nejhorším případě i celé rostliny. Jedná se houbové onemocnění Alternaria, Asscochyta a Septoria.
- Škůdci: mšice, vlnatka, nebo lalokonosci.
- Nedostatek hořčíku: způsobuje žloutnutí listů, upravte PH půdy a použijte zálivku z hořké soli.
- Žloutnutí listů: může být též způsobeno nedostatkem živin či výsadbou do jílovité půdy.
Tipy a triky
Pokud nechcete kopat celou rýhu (špatná půda, navážka atp.), můžete si místa také rozměřit a kopat pouze v místech zasazení rostlinky.
Jestli nepospícháte a můžete počkat půl roku, udělejte si vlastní sadbu z řízků. Ideální je na to ptačí zob nebo bobkovišeň. Domluvte si se známými, kteří mají plot, po kterém toužíte, kdy budou provádět řez. Sesbírejte si odříznuté vrcholové větvičky a v kelímcích je nechte zakořenit. Za půl roku budete mít sice malé, ale zdravé rostliny, které můžete zasadit do volné půdy.
Čtěte také: Inspirace pro rostliny k plotu
tags: #jak #správně #vysadit #živý #plot