Vyberte stránku

Chystáte se realizovat venkovní dlažbu a betonovat obrubníky a rádi byste se inspirovali, jak na to? Právě proto se na tuto část stavby chodníku zaměříme. V následujícím článku se můžete inspirovat jednoduchým návodem.

1. Vyměření a vytyčení obrubníků

Každá instalace obrubníků začíná vyměřením a v našem případě to nebude jinak. Předpokladem je, že máme srovnanou zeminu, na kterou přijdou obrubníky pokládat. Obrubníky musíme vytyčit jak vertikálně, tak i horizontálně. K výškovému vytečení stačí vodováha, k horizontálnímu je nejlepší provázek.

Na začátek a konec chodníku si zatlučeme dřevěné latě a mezi ně natáhneme stavební provázek - ten nám bude vytyčovat rovinu. Provázek musí být na latích upevněn ve stejné výšce - pro vyměření postačí hadicová vodováha nebo stavební laser.

Provázek musí být mezi latěmi napnutý, nesmí se prověšovat. Teď budeme muset trochu počítat. Běžný zahradní obrubník má výšku 25 cm. Při pokládce obrubníků se počítá s tím, že přijdou uložit na cca 5 cm vysoké betonové lože. Takže, aby byl obrubník zároveň s vrcholem provázku, musí být zemina od provázku vzdálena 30 cm. Počítejme s tím, že vrstva betonu bude trochu vyšší - místo 5 cm spíše 7 cm.

2. Betonování pod obrubníky

Při instalaci obrubníků je důležité, aby byl beton sušší. Proč? Protože do řídkého betonu by se obrubníky propadaly a těžko bychom je udrželi v rovině. Beton si do výkopu naneseme lopatou, trochu ho zarovnáme zednickou lžící, změříme výšku betonu od vrcholu provázku, a pokud je vše v pořádku, můžeme na beton položit obrubník.

Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky

Gumovou paličkou ho do betonu jemně zaklepeme tak, aby byla horní hrana obrubníku v rovině s provázkem. Takto pokračujeme v betonování dalších obrubníků. Zároveň nezapomínáme kontrolovat to, aby byly obrubníky v rovině i po délce - jinak se nám bude chodník vlnit jako zmrzlý had.

3. Finální úpravy a betonová patka

Jakmile máme intalaci obrubníků hotovou, je na místě vytvořit u jejich spodní části betonovou patku, aby dobře držely. Nejprve si ale menší vodováhou zkontrolujeme, zda jsou obrubníky v rovině a nevyvrací se. Pokud ano, nevadí. K patce obrubníku si přihodíme beton a hladítkem na beton na obrubník zatlačíme tak, aby byl ve vodováze.

Jakmile je srovnaný, naneseme další beton a z obou stran obrubníku vytvoříme zmiňovanou betonovou patku. Pozor! Beton nesmíme dát moc vysoko, jinak bychom k obrubníku nebyli schopni přisadit dlažbu. Patka by měla končit cca v 1/2 obrubníku - z vnější strany, kam nepřijde dlažba, může být betonu více. Až takto ukotvíme všechny obrubníky, máme práci hotovou.

4. Řezání obrubníků

Pokud potřebujeme obrubníky řezat, můžeme je dělit flexou s diamantovým kotoučem. Řezání se nevyhneme například v rozích. Tam totiž neskládáme obrubníky natupo, ale flexou je seřízneme pod úhlem 45 °. V případě, že bude betonová patka u obrubníku pohledová - například při realizaci výškově přesazené dlažby, můžeme patku hezky zarovnat pomocí rovné stahovací latě, která se jinak běžně používá na omítky.

5. Doba zasychání a ochrana betonu

Než prostor mezi obrubníky zasypeme štěrkem, necháme beton důkladně zaschnout. Minimální doba je alespoň 14 dní. V létě chráníme beton před rychlým vysycháním a můžeme ho také jemně kropit. Naopak na podzim nebo brzy zjara, kdy hrozí přízemní mrazíky, přikryjeme beton alespoň plachtou.

Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah

6. Příprava betonové směsi

Ať už stavíte dům, rekonstruujete nebo třeba budujete venkovní terasu, bez betonu se neobejdete. Příprava betonové směsi, která bude pevná, stálá a odolná, je pro úspěšnou realizaci zásadní, bohužel se však často podceňuje. Špatně připravený beton se pak začne projevovat třeba až po několika měsících nebo letech, a tak bude oprava náročná, nebo nemožná.

Nejjednodušší cestou za kvalitním betonem s jasně danými vlastnostmi je použití předpřipravené betonové směsi. Směsi betonů se vyrábí v různých třídách. Platí, že čím vyšší třída, tím vyšší konečná pevnost. Výrobky se označují kombinací písmene C a různých číslic: první číslo za písmenem udává pevnost v tlaku v MPa, druhé číslo hodnotu pevnosti měřenou na metru krychlovém.

Pro betonování větších ploch se vyplatí připravit si betonovou směs ze základních vstupních surovin, tedy z cementu, křemičitého „ostrého“ písku a vody. Správný poměr vstupních surovin - častou chybou laiků je přidávání přílišného množství vody, kvůli které se snižuje jeho hustota. Dbát byste měli i na správnou okolní teplotu v průběhu betonování. Běžné druhy betonových směsí používejte nad 5 °C. V mrazech může voda v betonu zmrznout a narušit jeho strukturu. Dostatečná doba vytvrdnutí betonu je zhruba měsíc, takže je potřeba na to při plánování myslet.

7. Míchání betonu

Pokud potřebujete připravit menší množství betonu, můžete jej namíchat v kolečkách nebo kýblu pomocí elektrického míchadla. Při častějším betonování doporučujeme investovat do stavební míchačky, která vám práci usnadní a zajistí spolehlivé promísení všech složek. Na trhu seženete stavební míchačky o různém objemu, ty nejmenší mají jen kolem 80 litrů a pro drobnější stavební práce jsou ideální.

Je důležité, aby se v cementové kaši obalilo každé zrnko písku. V opačném případě by se mohl beton drolit a neměl by dostatečnou pevnost. Pro přípravu betonové směsi doporučujeme používat pitnou vodu z vodovodu.

Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu

8. Druhy betonových směsí

Než se pustíte do výběru konkrétní betonové směsi, zamyslete se, jaké vlastnosti od materiálu vyžadujete a k jaké práci jej budete využívat. Běžnou betonovou směs můžete snadno zaměnit s jiným typem stavebního materiálu.

  • Beton pro vysoké pevnosti: Vhodný pro vyztužené konstrukce i potěry, jako jsou pilíře, podpěry, balkonové desky, podlahy a další.
  • Potěry či „potěrový“ beton: Jemný, méně pevnostní a nekonstrukční je vhodný pro hrubé betony, vytváření betonových mazanin podlah pod dlažbu, koberce a jiné povrchy. V různých třídách jsou určené i do betonových základů pro staticky namáhané konstrukce.
  • Rychleschnoucí betony: Využijete tam, kde potřebujete pokračovat ve stavebních pracích bez delších technologických přestávek, ale nemůžete nechat materiál pořádně vyzrát.

9. Tuhnutí a tvrdnutí betonu

U výběru správného typu betonu a jeho umíchání vaše práce nekončí. Je nutné znát, jak dlouho tuhne a tvrdne, než povrch můžete maximálně zatížit. Beton ztuhne zhruba hodinu od smíchání směsi, poté začíná tvrdnout. Po týdnu dosáhne 70 % své pevnosti. Výslednou stabilitu konstrukce ovlivňuje i teplota.

V tropickém létě doporučujeme betonovat večer, nebo povrch pravidelně kropit, aby nevyschl. Utvořily by se v něm trhliny, které snižují stabilitu konstrukce. Voda by měla mít zhruba stejnou teplotu jako okolní vzduch, aby nedošlo k teplotnímu šoku a prasklinám.

10. Úprava terénu a hutnění

Podle plánků jsme orientačně vyměřili a vyznačili pozici pro obrubníky na zámkovou dlažbu a následně rotačním laserem změřili aktuální výšku terénu. Díky tomu jsme zjistili, kde bude potřeba zeminu odbagrovat a kam ji naopak doplnit.

Celý prostor pod budoucími chodníky i obrubníky jsme důkladně hutnili vibračním pěchem, lidově žábou.

11. Betonování obrubníků na terase

Zavadlý beton jsme míchali přímo na stavbě v poměru tři lopaty písku, jedna lopata cementu a přiměřeně vody.

Nejvíce času zabralo založení ztraceného bednění, protože bylo potřeba měřit neustále pásmem podélné vzdálenosti i úhlopříčky a současně rotačním laserem kontrolovat výšku. Ta měla být na konci terasy směrem do zahrady přibližně o 5 cm nižší než u domu.

Usazovat rohové obrubníky budeme tak, aby byly 8 cm nad horní hranou ztraceného bednění. Nejprve jsme pod obrubníky uložili zavadlý beton a gumovou paličkou je urovnali na požadovanou výšku. Dalším krokem je nalepení obrubníku ke ztracenému bednění, které provedeme lepidlem MAMUT.

Stejným způsobem jsme zabetonovali a nalepili na ztracené bednění i rohový obrubník na druhé straně. Pak už stačilo jenom natáhnout zednickou šňůru a pokračovat v betonování dalších obrubníků.

Pod obrubník uložíme přibližně 10cm vrstvu zavadlého betonu. Gumovou paličkou jej urovnáme podle natažené zednické šňůry a následně přihrneme beton z obou stran minimálně do jedné třetiny výšky obrubníků.

Posledním krokem v rámci přípravy terasy bylo na obou stranách nalepení obrubníků, které jsou nejen zabetonované, ale z boku ještě přilepené lepidlem MAMUT ke ztracenému bednění.

Nejlépe nám vyhovoval postup, při kterém jsme nejprve urovnali vrstvu betonu pod obrubníkem a bez nalepení vyzkoušeli obrubník do betonu usadit. Podle potřeby jsme výšku betonu upravili tak, aby následně stačilo obrubník jen lehce doklepnout.

Obrubník jsme potom vyndali, na ztracené bednění nanesli lepidlo MAMUT, opatrně obrubník vrátili zpět a přitlačili z boku na lepidlo. Potom už stačilo lehce obrubník urovnat gumovou paličkou a přihrnout betonem.

12. Hutnění po stranách domu a betonování

Vápnem jsme si vyznačili orientační pozici obrubníků a rotačním laserem změřili aktuální výšku terénu. Protože jsme byli stále hodně nízko, rozvozili jsme pod obrubníky štěrk frakce 0-32 a postupně jej hutnili vibrační deskou.

Cílem bylo dostat se na výšku přibližně 25 až 30 cm pod budoucí horní hranu obrubníku. Protože je obrubník Best Parkan vysoký 20 cm, bude vrstva betonu pod obrubníkem v rozmezí od 5 do 10 cm.

Při vytyčení jsme si pomáhali zbytky betonářské výztuže, lidově roxory, a zednickou šňůrou. Primárně nám šlo o určení směru, nikoliv výšky, protože výšku rohových obrubníků jsme později měřili rotačním laserem.

Z obrubníků, které budeme ukládat do rohu, jsme vždy uřízli pero. Pod obrubník jsme uložili vrstvu zavadlého betonu a následně jej gumovou paličkou a vodováhou urovnali ve svislém i vodorovném směru. Jeho výšku jsme zkontrolovali rotačním laserem.

Jakmile zabetonujete rohové obrubníky, máte téměř vyhráno. Potom už totiž stačí natáhnout zednickou šňůru a pokládat do betonu jeden obrubník za druhým. A když zvolíte obrubník s označením Best Parkan II, který na délku měří 1 m, půjde vám to velmi rychle od ruky.

13. Napojení obrubníků na terasu

Posledním krokem v rámci obrubníků vedle domu bylo napojení na terasu. Nejprve jsme si vyznačili výšku schodu, obrubník zkrátili na délku a potom ještě vyřízli tvar odpovídající betonu kolem terasy.

14. Použití suchého betonu

Pro betonové lože použijte třídu C 20/25 XF3 (pakliže se obrubníky budou vyskytovat v blízkosti veřejné komunikace). Použít lze i beton třídy C 12/15 s frakcí 4-8 mm (B 15), příp. beton C16/20 (B20). Betonová směs musí být zavlhlá, tj. s menším množstvím vody než obvykle - jedná se o tzv. suchý beton.

15. Nářadí a materiál

  • Štěrkodrť/kamenná drť (frakce 8-16, 11-22, 16-32)
  • Kolečko, lopata, zednická lžíce
  • Metr
  • Vodováha
  • Palice s gumovou násadou
  • Beton vhodné třídy/pytlovaná směs na obrubníky

16. Postup osazování

Osazení obrubníků (palisády) do betonové lože. Pro zachování rovinatosti obrubníků si napněte šňůru. Osazování obrubníků je regulováno normou ČSN 73 6131. Pečlivě si ji nastudujte, naleznete v ní přesně definované míry a konstrukční detaily. Nejprve lopatou vykopejte příkop o rozměrech 20 x 20 cm až 20 x 30 cm (dle výšky obrubníku). Pokud plánujete položit i zámkovou dlažbu, připravte si dostatečně širokou pláň. Na každé straně chodníku kalkulujte s 20-30 cm volného prostoru pro osazení obrubníku. Následně vsypte podkladovou štěrkovou drť do výšky 5-10 cm. Dostatečně ji navlhčete, směs bude jinak odebírat vlhkost betonovému loži a způsobí popraskání. Před zhotovením betonového lože štěrkový podsyp řádně zhutněte. Zhotovte betonové lože ze suchého betonu (zavlhlé betonové směsi). Jeho výška musí být minimálně 10 cm (dané normou). Hned po uložení betonu můžete vkládat obruby. Práce jde lépe ve dvou, položený blok vždy zajistěte poklepem gumovou palicí. Mezi jednotlivými obrubami musí zůstat spára široká alespoň 5 mm. Ta slouží jako rezerva z důvodu tepelné roztažnosti, nikdy ji proto nebetonujte! Na položené obruby zednickou lžící nahoďte betonovou opěru a zkoste ji v úhlu 45 ⁰. Dosahovat by měla alespoň do poloviny kvádru. Obrubník zpevní zámkovou dlažbu a zamezí vnikání nečistot z okolních ploch.

17. Důležité normy a detaily

Při osazování obrubníků se řiďte zákonnou normou. Výška betonového lože musí být alespoň 10 cm.

18. Betonování plotových sloupků

Pokud jste se rozhodli realizovat oplocení vašeho pozemku svépomocí, jednou z aktivit, která vás čeká, je betonování plotových sloupků. Doporučujeme budoucí plot vytyčit provázkem ve výšce spodního napínacího drátu a označit kolíkem nebo značkovacím sprejem místa, kde bude sloupek. Dosáhnete tím toho, že sloupky budou vůči sobě v zákrytu a dráha plotu povede rovně. Vzdálenost mezi jednotlivými sloupky přitom měříme tak, aby byla v rozmezí 2,5 až 3 metry.

19. Postup betonování plotových sloupků

Betonování by mělo probíhat až do nezámrzné hloubky, jinak hrozí, že přes zimu promrzne zemina kolem betonu. Doporučujeme jít do hloubky 80 cm pod terén u standardních zemin, u jílovitých čím hlouběji, tím lépe. Průměr díry pro sloupek by měl být v rozmezí od 20 do 30 cm, přičemž díru se snažíme udělat tak, aby měla kuželovitý tvar (tedy aby měla větší průměr v dolní části).

Spotřebu betonu spočítáte přibližně pomocí vzorce pro objem válce (či kužele - záleží na tvaru děr). Pro zjednodušení použijeme objem válce V = π * r² * v, kdy π je 3,14, r² poloměr díry na druhou a v je hloubka díry. Typická díra pro sloupek má průměr 0,3 m (poloměr tedy 0,15 m) a hloubku 0,6 m. V našem ukázkovém případě V = 3,14 * 0,152 * 0,6 = 0,04239 m3 betonu na jednu díru. Postačí vám standardní betonový potěr B20 (C16/20). Na sloupky je však nejvhodnější takzvaný "RAPID" beton, který má zrychlené počáteční tuhnutí a umožní realizovat oplocení během jednoho dne.

Před betonováním nalijte do děr trochu vody. Poté umístěte do díry sloupek, na který použijte magnetickou vodováhu. Ještě lépe se vám bude pracovat s dvěma vodováhami, abyste jednu nemuseli nestále přendavat po obvodu sloupku. Přihoďte pár lopat betonu tak, aby sloupek bez pomoci držel ve svislé poloze. Vsypaný beton uhutněte pomocí topůrka, kulatiny, latě apod. Následně podle vodováhy sloupek vyrovnejte do kolma se zemí, dosypte beton do zbytku díry a opět dobře uhutněte. Vždy nekolikrát zkontrolujte vyrovnání sloupku podle vodováhy!

20. Alternativa k betonu - zemní vruty

Zemní vruty nemusí nutně sloužit jen jako základy pro pergoly, zakradní domky, prolézačky či jiné dřevostavby. Dají se použít i místo betonu u plotových sloupků. Je opravdu třeba betonovat? Odpověď na tuto otázku vám poskytne typ půdy na vašem pozemku. Zemní vruty jsou vhodnější spíše do pevnějších a tvrdších půd. Čím měkkčí zemina je, tím delší vruty je třeba použít. Na plotové sloupky jsou však plně dostačující vruty o délce 550 nebo 650 mm.

tags: #jak #usadit #betonove #obrubniky #navod

Oblíbené příspěvky: