Šamot je tradičním a nezbytným materiálem pro stavbu a opravy krbů, pecí a krbových kamen. Jedná se o žáruvzdornou hmotu, která dokáže odolávat vysokému žáru až 1 650 °C. Šamot se skládá převážně z oxidu křemičitého, dále z oxidu hlinitého a dalších příměsí, jako je vápník, hořčík, titan nebo železo. Díky svému složení má šamot jedinečnou schopnost akumulovat a vydávat sálavé teplo.
Šamotové tvarovky jsou speciálně tvarované cihly vyrobené ze šamotu, žáruvzdorného materiálu, který se vyznačuje vysokou tepelnou odolností a akumulační schopností. Šamotky jsou speciální typ žáruvzdorných cihel vyráběných z přírodních žáruvzdorných jílů. Vypalují se při extrémně vysokých teplotách kolem 1350 °C, díky čemuž získávají jedinečné vlastnosti - dokážou snášet teploty přes 1300 °C a odolávat prudkým tepelným šokům. Zároveň vynikají vysokou mechanickou pevností a odolností proti opotřebení, takže konstrukce z nich mají dlouhou životnost a nevyžadují časté opravy. Další výhodou je schopnost akumulovat teplo a sálavě jej uvolňovat, což přispívá k dlouhodobému zahřívání i po vyhasnutí ohně.
Typy šamotu a jejich výhody
Při výrobě šamotových cihel se využívají dva základní způsoby - lisování a tažení. Šamot vyráběný z plastického těsta je vyráběn starší technologií, využívající levnější suroviny a starší technologické vybavení. Tento materiál může plnit svoji funkci, ale může být náchylnější k praskání, protože díky své struktuře má menší odolnost proti teplotním změnám.
Naopak šamot lisovaný z polosuché hmoty / drolenky je vysoce kvalitní varianta, lisovaná na hydraulických lisech pod vysokým tlakem. Výsledkem je hutná jemnozrnná struktura s vysokou odolností proti teplotním výkyvům. Lisované cihly mají rovnoměrnou strukturu bez nadbytečných vzduchových dutin. To zajišťuje lepší mechanickou pevnost a konzistentní tepelné vlastnosti. Lisování umožňuje výrobu cihel s velmi přesnými rozměry a díky homogennímu složení a vysokému zhutnění materiálu odolávají lisované cihly lépe než cihly tažené tradičním způsobem, kdy mohou vznikat nerovnosti a slabá místa. Vyšší estetická kvalita lisování zaručuje také esteticky příjemnější vzhled cihel. Díky těmto výhodám jsou lisované šamotové cihly ideální volbou pro stavbu žáruvzdorných vyzdívek.
Alternativy k šamotu
Vermikulitové desky jsou určené pro přímý kontakt se spalinami a používají se jako vystýlka topenišť. Klasifikační teplota je 1 100 °C. Vermikulit je odolný tepelným šokům a vyznačuje se vysokou pevností. Časté je také jeho použití při stavbě sporáků a tahových systémů. V mnoha případech je vhodnou náhražkou šamotu. Svými vlastnostmi zvyšuje účinnost hoření, zvyšuje teplotu krbové komory a tím snižuje množství emisí, a podstatně snižuje znečištění keramického skla dvířek.
Čtěte také: Bezpečné upevnění nákladu na střeše
Využití šamotu při stavbě zahradních krbů, pecí a udíren
Šamotové desky a cihly jsou ideálním materiálem pro stavbu a opravy krbů, kamen nebo topenišť díky jejich vysoké tepelné odolnosti a dlouhé životnosti. Zahradní krb, pec na pizzu či otevřené ohniště mohou být skvělým doplňkem vaší zahrady. Aby však dobře sloužily a dlouho vydržely, je zásadní použít správné materiály. V praxi se jako nejlepší řešení pro vyzdění topeniště osvědčily šamotové cihly a desky - žáruvzdorné prvky, které odolají přímému ohni a akumulují teplo.
Stavba zahradního grilu a krbu
Zahradní (venkovní) krb slouží ke grilování, opékání nebo jen k příjemnému posezení u ohně. U takových krbů platí, že všechny části přicházející do styku s přímým ohněm musí být vyzděny právě ze šamotových cihel. Zatímco zbytek konstrukce lze postavit z běžných materiálů, topeniště - kde vzniká přímý kontakt s žárem - musí být vyhotoveno ze šamotu, aby se předešlo praskání a poškození konstrukce.
Do zděného grilovacího koutu nemusíte kvůli každé víkendové večeři nebo večírku stěhovat těžký přenosný gril. Na vybraném místě na zahradě je nejprve třeba odkopat hlínu ve tvaru budoucího grilu a zídky, která bude chránit posezení proti větru. Zídka se může mírně zatáčet do oblouku, ale zda si ji chcete nechat postavit právě takovou, záleží na vašem vkusu a také na konkrétním místě. Ke zdění se používají lícové cihly, takzvané klinkery, které dobře odolávají mrazu, horku i dešti. Gril doporučujeme postavit na okraj posezení tak, aby svou zadní stěnou navazoval na ochrannou zídku.
Aby byla každá řada rovná, cihly se kladou podle napnutého provázku srovnaného vodováhou. Zdění se nejběžněji provádí takzvanou běhounovou vazbu zdiva, což je typ zdění, cihly se při něm střídavě překrývají. Vodováhou se průběžně kontroluje, zda jsou cihly kladeny vodorovně a zároveň i to, jestli zídka stojí přesně ve svislé poloze. Dokud je malta vlhká, její přebytky je vhodné z cihel oškrábat. V deváté řadě cihel se vytvoří na obou stranách z kolmo položených cihel římsu, na kterou se pak bude pokládat šamotový podklad topeniště. Jakmile gril dosáhne potřebné výšky, ideálně kolem 20 řad cihel, může se nahoru položit bednění z levného smrkového stavebního řeziva pro obloukovou stříšku. Stříšku pak může být vyzděna z naležato kladených cihel. Bednění by mělo být postaveno tak, aby se po zatvrdnutí malty dalo snadno vytáhnout. Jiná možnost je gril ukončit bez stříšky.
Dovnitř grilu nad jedenáctou řadu cihel se připevní šest předem na míru uříznutých ocelových L profilů, které budou sloužit k ukládání roštu ve třech různých výškách nad topeništěm. Na každou stranu po třech a je třeba připevnit je do hmoždinek, každou aspoň dvěma šrouby. Zkontrolujte, aby vždy protilehlé opory pro rošt byly ve stejné výšce, aby pak rošt neležel našikmo. Pod opory, na rampu vytvořenou z cihel v deváté řadě, se uloží ocelová konstrukce svařená ze dvou L profilů spojených plochou lištou, která dohromady tvoří tvar písmene H. Na ocelovou konstrukci přijde jako podklad topeniště šamotová deska uříznutou na míru. Šamotovou desku lze případně nahradit šamotovými cihlami. V tom případě je však lepší velikost grilu ještě před stavbou odměřit tak, aby nebylo potřeba šamotové cihly řezat. Šířka grilu by například měla odpovídat dvěma cihlám na délku. Jakmile je grilovací krb dostavěn, zapalte v něm oheň. Ověříte si tak, zda dobře táhne.
Čtěte také: návod na trvanlivé ukotvení markýzy
Stavba udírny se šamotovými prvky
Venkovní pizza pec umožňuje přípravu autentické italské pizzy nebo domácího chleba s charakteristickou chutí dřeva a akumulovaného tepla. Nejvíce namáhané části pece - vnitřní vyzdívka kupole a ohniště - musí být vyrobeny ze žáruvzdorného šamotu. Kvalitní šamotové cihly zaručují rovnoměrné rozložení tepla a dlouhodobou akumulaci energie, což je klíčové pro správné propečení pokrmů.
Otevřená ohniště lze postavit jako jednoduchou vyzděnou kotlinu nebo sofistikované grilovací zařízení. I zde je šamot osvědčeným materiálem díky své mrazuvzdornosti a schopnosti odolávat opakovanému zahřívání a chlazení. Pro vybudování stabilního a esteticky působícího ohniště se doporučuje použít šamotové radiálky - speciální cihly uspořádané do kruhového prstence. Topeniště s vlastní udírnou se často propojuje kouřovodem.
Pokud budete vycházet z našich zkušeností, doporučujeme vnitřek udírny vyšamotovat, respektive vyzdít z šamotových desek velkých formátů. Například šamotové desky 75x50x3 cm zajistí, že udírna je nejen velmi rychle smontována, ale je i úhledná a navíc se v ní velmi dobře udržuje čistota. Za šamotovou desku doporučujeme vložit izolační vrstvu, například desku SKAMOTEC. Udírna se sice pomaleji natápí, je však teplotně stabilní a nepodléhá snadno teplotním výkyvům.
Při stavbě udírny je třeba vzít v úvahu, že se udírna před samotným uzením musí nejprve natopit, a tudíž se teplota uvnitř udírny pohybuje i přes 250 stupňů. Proto se udírna vždy vyzdívá pomocí šamotových desek, případně cihel. Jako optimální se osvědčila šamotová deska o síle 3 cm, kterou se dále izoluje a následně přizdívá běžným stavebním materiálem. Pokud zdíme udírnu, pracuje se se šamotovým ohništěm o síle šamotu minimálně 2 x 3 cm a následně se ohniště izoluje.
Kouřovody a tah v udírně
Kouřový kanál, který je veden z udírnového ohniště do udírnové komory, slouží výhradně k ochlazení spalin. Obecně je možné říci, že čím vyšší dosáhnete teplotu v ohništi, tím čistší (zdravější) spalování dosáhnete, a tím může být delší tah, protože je teplota v ohništi rozdílná v závislosti na velikosti, kvalitě a provedení ohniště, je i rozdílná výstupní teplota do kouřového kanálu, a tím i teplota, která proudí do udírnové komory. Nelze proto jednoznačně určit, zda má být tah dlouhý jeden metr či třeba 5 metrů. Délku tahu volíme dle možností stavby, minimálně však 2 metry.
Čtěte také: řešení odvodnění pro dlouhé střešní plochy
Pokud se jedná o materiál použitý pro tahové kanály, ocelová silnostěnná roura je dostačující, ovšem nerezová roura je naprosto ideální, jelikož nepodléhá korozi. Pokud budete vyzdívat kanál pomocí šamotových plátků, nemusíte je izolovat. Pokud zvolíte ocelovou rouru, doporučujeme ji obalit kvalitní izolací (nejlépe sibralová vata). Při zatápění může ohniště udírny přičuzovat, je to běžný jev, jelikož většinou není možné nad udírnou postavit několikametrový komín, který by zajistil dostatečný tah i při zatápění.
Upevňování šamotových cihel a topných štítů
Betonové tvarovky jako konstrukční prvek grilu je samozřejmě možné použít. Jak již sám správně tušíte, beton rozhodně trvale žáru neodolá, a proto je nezbytně nutné kompletní ohniště obložit šamotovými cihlami. Při teplotách nad 500 °C, kterou v ohništi dosáhnete snadno, začne beton praskat a rozpadat se, dílo zkázy dovrší mráz a na jaře máte z krásného grilu hromádku písku. Jako vhodný materiál pro vyšamotování ohniště se používá lisovaná šamotová deska o síle 3 cm a šamotová cihla. Obě tyto tvarovky jsou vyrobeny lisováním z velmi kvalitního šamotu a jsou na rozdíl od ostatních nabízených cihel a desek mrazuvzdorné.
Velmi důležitá je také malta, kterou tvarovky k betonu přilepíte. Doporučuje se žáruvzdorná malta. Další variantou je ohniště vylít pomocí speciálního žáruvzdorného betonu, což je ale rozhodně náročnější, jelikož je potřeba vytvořit šalung.
Montáž topného štítu
Obecný návod od výrobce rozhodně neexistuje, nicméně nejlepší zkušenost s topným štítem je taková, že se použijí spodní pracny, které se ohnou a zazdí do zdiva. Vámi objednaný sporákový štít je z výroby řešen tak, že je vrchní část kotvená pomocí kovového rámu, pod který se štít zasouvá. Pokud není ohniště vybaveno rámem, je možné topný štít uchytit pomocí ocelové pásoviny, případně vinglu. Další možností, jak lze štít ve vrchní části ukotvit, je provrtání štítu z přední části a jeho přišroubování do zdiva pomocí kovových hmoždinek. Ve spodní části štítu jsou standardně umístěné dvě packy, které zazdíte přímo do konstrukce topeniště.
Vrchní část se přidělá tak, že se štít v rozích provrtá vrtákem na kov a dále pak se vyvrtá otvor pomocí vydiového vrtáku v šamotové desce. Pro uchycení se použijí kovové hmoždinky. Někteří zákazníci připevňují tento štít na všech čtyřech rozích, tzn. jak ve vrchní, tak i ve spodní části pomocí výše zmíněných šroubů a hmoždinek tak, že jsou šrouby symetrické. Po ukončení stavby se celý štít včetně těchto šroubů přestříká žárovou barvou.
Další variantou uchycení, v případě že je vodorovná plocha opatřená rámem s plotnou, je pomocí ocelového úhelníku, který je většinou součástí kovového rámu nad ohništěm.
Dilatační spáry a těsnění
Kam se umístí těsnění je celkem jedno, jedná se především o vymezení dilatační spáry. Vhodnější je použít těsnící pásku, která má výšku 35 mm případně 50 mm. Pokud se použije páska např. uprostřed, je nutné nechat prostor nad páskou volný. Tento prostor se vyplní v průběhu topení popelem, který slouží taktéž jako dilatace. Pokud desky instalujete jako vyzdívku topeniště, pamatujte na roztažnost a vynechejte mezi deskami vůli dle velikosti desek a topeniště 3 mm a více. Zabráníte tak prasknutí desky.
Žáruvzdorné malty a tmely pro šamot
Pro opravy menšího rozsahu se dobře hodí kamnářské tmely v kartuších. Vyšší cenu vyváží jejich snadné použití, tmel je v tubě okamžitě k dispozici a snadno se nanáší na potřebná místa. Pro práce menšího rozsahu jsou vhodné kamnářské žáruvzdorné tmely, které se prodávají ve výtlačných kartuších.
Pro opravy většího rozsahu se vyplatí koupit spíše šamotovou výmazovou hmotu, která se prodává jako suchá směs a před použitím se ředí vodou. Získáte tak osvědčenou žáruvzdornou kamnářskou maltu, která slouží ke spojování šamotových tvarovek, ale i k vymazání poškozených míst. Malta vytvoří po vytvrdnutí souvislou odolnou plochu, která bez problémů snese i vysoký žár. Veškeré šamotové tvarovky je pak vhodné zaspárovat šamotovým tmelem, který zajistí dokonalé spojení tvarovek. Někteří kutilové namáčí cihly do tekutého skla a taktéž jej používají jako příměs do betonu.
Pro opravy vnějších stran kamen či pecí dobře poslouží kamnářské žáruvzdorné omítky. Pro opravy vnějších, ale žárem namáhaných částí krbů, pecí či kachlových kamen existuje i speciální kamnářská omítka. Lze ji nanášet v tloušťce od jednoho do padesáti milimetrů a při dodržení správných poměrů míchání i postupů nanášení nevytváří praskliny. Při větším rozsahu prací se do kamnářských malt někdy přidává vodní sklo a také ostřivo. Na opravy kachlových kamen nebo sporáku je k dostání sušený kamnářský jíl, který se před použitím rovněž rozdělá ve vodě.
Jak řezat šamotové desky a cihly
Šamotové desky a cihly můžete řezat pomocí úhlové brusky, na kterou naleznete příslušné řezné kotouče. Svépomocí můžete řezat šamot diamantovým kotoučem na úhlové brusce. Desku upevněte na stabilní pracovní plochu. Pokud se deska příliš zahřívá, použijte vodní chlazení. Prach ze šamotových desek může být škodlivý pro plíce, proto je bezpečnost při řezání šamotu klíčová.
Údržba a opravy šamotových vyzdívek
Kamna nevydrží věčně a občas potřebují servis. S dostupnými materiály to zvládnete sami bez problémů. S opravami neváhejte, vyplatí se, protože materiály, z nichž jsou kamna vyrobena, čelí při provozu extrémním podmínkám. Rychlý ohřev, žár, často ne zcela správný způsob topení i nápor na mechanické součásti kamen, to vše zkouší jejich odolnost a výdrž, i kdyby byla vyrobena sebekvalitněji. Vysoké teploty v kamnech postupně způsobí opotřebení materiálu především v topeništi.
Topeniště obvykle tvoří šamotová vyzdívka, která může být v kamnech umístěna „na pevno“, nebo ji může tvořit rozebíratelná „skládačka“ ze šamotových tvarovek nejrůznějších velikostí a profilů. Důležitou součástí topeniště je pak litinový rošt a zásobník na popel, což je obvykle šuplík ze silného plechu, který může být v některých typech kamen ještě ukrytý za dvířky. Postupem času se opotřebovává především šamotová vyzdívka. Zjistíte-li její poškození, je nutné vydrolený či prasklý díl vyjmout a nahradit novým. Šamotové cihly a tvarovky vydrží teplotu až 1600 stupňů Celsia. Pokud potřebujete speciální tvary nebo šamotové tvarovky na míru, existuje řada firem, které jsou schopny dodat tyto materiály v rozměrech, jaké si objednáte.
Výměna poškozených šamotových desek
Zima klepe na dveře - a to je hlavní důvod, proč neodkládat výměnu poškozených desek v krbových kamnech. Snížená účinnost a větší spotřeba paliva. Poškozený šamot ztrácí akumulační schopnost a tepelně reflektivní vlastnosti, takže stejné množství dřeva vyprodukuje méně užitečného tepla. Riziko poškození kamen. Bezpečnost a emise. Šamotové desky mají vysokou tepelnou akumulaci a odolnost vůči vysokým teplotám - to umožňuje efektivnější spalování, stabilnější a rovnoměrnější distribuci tepla a tím i úsporu paliva v praxi. Odklad výměny do topné sezóny znamená vyšší náklady na palivo a riziko neplánovaných poruch právě v nejchladnějším období. Poškozené šamotové desky znamenají nižší účinnost, vyšší náklady, zvýšené riziko poškození kamen i horší emise. Výměna za kvalitní šamot dnes je rozumná a ekonomicky smysluplná volba - zvlášť před nástupem chladného počasí.
Před zahájením práce je dobré kamna dobře vyčistit od popelu. Na dno kamen můžeme smáčknout novinový nebo jiný papír, jednak při práci s tmelem nepadají zbytky tmelu nebo malty přímo na rošt (po zaschnutí mohou způsobit dočasné „blokování“ roštu) a jednak může papír „zachránit“ šm. Dobře si prohlédneme uložení šamotů, podíváme se, jak se překrývají zúženými hranami, také se podíváme, zda-li se např. na zadní straně nenachází litinové prvky, jež „drží“ přilehlé šamotové desky opírající se o další, a polohy desek si zapamatujeme. Při měnění desky mezi dvířky většinou postačí vyjmout sousední boční desky přiléhající k měněné „čelní“ desce kolmo, čímž ji i sebe jistí proti vypadnutí. Desky pod úrovní měněné desky není třeba vytahovat a ponechají se v topeništi, jak jsou. Uvolněné šamotové dlaždice ve vašich oblíbených kamnech potřebují opravu. Spáry se vlivem dlouhodobého používání (vysokých teplot) začnou drolit. Může se dokonce uvolnit i litinová mřížka - topeniště. Tento druh poškození potřebuje opravu, kterou můžeme zvládnout i sami.
Pomocí kamnářského tmele (z kartuše) natřeme styčné plochy praskliny a desku s mírným stlačením „spojíme“ (šamot se přisaje, čímž napomůže lepší manipulaci při opětovném vkládání do kamen na své místo). Plochu desky, která bude přiléhat zevnitř k plechovému či litinovému plášti kamen, natřeme tmelem v podobě silných bodů či „housenek“. Desku po vsunutí shora mírným, ale pevným tlakem přitlačíme rukou k vnějšímu plášti kamen, tmel se mezi deskou a pláštěm kamen „rozestře“, deska se „přisaje“ a tím „fixuje“ do doby, než vložíme další zbylé desky. Je-li deska prasklá „nešikovně“, můžeme vkládat i po částech, tzn. pomocí tmele vlepíme polovinu desky, přitlačíme k plášti, natřeme prasklinu, vložíme druhou polovinu, sesadíme, mírně stlačíme, aby se části „sezdily“ atd. Prasklá deska, jež jsme takto vytmelily, a i ostatní nevytmelené, ale jen prasklé desky, které ale jinak nejsou vydrolené, lze bez problému užívat řadu let za předpokladu, že se nerozpadnou nebo nevydrolí tak, že odhalí zevnitř plášť kamen. Pak by mohlo dojít k propálení a tím poškození pláště kamen, v tomto případě je nutné desku ihned vyměnit nebo vzniklou díru (není-li velká) vyplnit vhodnou hmotou, např. kamnářskou vyzdívkou atp.
Důležité pro schnutí a zatápění
Nové nebo nařezané desky mohou obsahovat zbytkovou vlhkost (z výroby, skladování nebo z řezání mokrými nástroji). Pokud takové vlhké díly vystavíte najednou vysoké teplotě, vznikající pára může v materiálu vytvořit vysoký tlak, což vede k praskání, odlupování nebo dokonce „explozivnímu“ odlomení povrchových vrstev (spalling). To poškodí nejen desky, ale v krajních případech i samotná kamna. Proto je schnutí nezbytné. Nechte desky vyschnout na suchém, dobře větraném místě. Minimální doba schnutí: pokud nelze měřit vlhkost, doporučujeme alespoň 5-7 dní v suchém prostředí; u vlhkých či silně seříznutých kusů spíše delší doba (až několik týdnů podle okolností). Pokud užijeme ke zcelení prasklé desky tmel nebo kamennou maltu, pak je dobré nechat kamna (pokud to lze) nějaký den odstát, zkrátka hned netopit, ale viz také návody na užití v případě kamnářského materiálu.
První „vychytávací“ topení: po instalaci a vyschnutí začněte s malými, postupně sílícími ohni. První dny pálíme menšími a kratšími ohni, aby se případná zbytková vlhkost odpařovala pozvolna - rychlý „velký oheň“ hned první den může způsobit praskání. Zkontrolujte stav topeniště: hledejte praskliny, odlupující se části, drobení nebo křehké kusy. Nižší emise: lepší spalování (vyšší teplota, stabilní plamen) obvykle vede k nižší produkci kouře a škodlivých látek. Vyhněte se náhlým změnám teploty: nenechávejte krb rychle vychladnout po topení. Dlouhodobé působení vody může způsobit poškození šamotu.
Další důležité součásti kamen
Při údržbě kamen je také důležité sledovat stav těsnicích prvků. U krbových kamen hlídejte šamot a těsnicí šňůry dvířek. Především dvířka kamen, ale i spoje kouřovodů bývají izolovány žáruvzdornými těsnicími šňůrami různých průměrů. Tyto šňůry se časem opotřebují a je vhodné je vyměnit. Snadno je odstraníte a nahradíte novými, které jsou k dostání v kamnářských obchodech. Zpravidla se dodávají v průměrech od šesti do čtrnácti milimetrů.
Důležitou součástí kamen jsou litinové prvky, především rošty. Odlévají se obvykle z šedé litiny, která se vyznačuje vysokou odolností proti tlaku a teplotě, ale nízkou pružností. Litina je tedy poměrně křehká a náchylná k mechanickému poškození, což se někdy projeví i v případě kamnových roštů. Poškozený rošt je třeba vždy vyměnit, protože má vliv na kvalitu spalování a účinnost kamen. Rošty v celé škále rozměrů a tvarů nakoupíte v kamnářských obchodech nebo u prodejců výrobků z litiny. Stejně tak lze sehnat i litinové pláty na kamna či sporáky, které občas také doslouží a vyžadují výměnu.
tags: #jak #upevnit #samotove #cihly #návod