Hodláte stavět svůj rodinný dům a řešíte, jaký beton použít a jak ho budete betonovat? S tímto problémem se potýká téměř každý, kdo se rozhodne postavit si vlastní bydlení. Volba správného druhu a třídy betonu nemusí být vždy jednoduchá, proto je dobré obrátit se s tímto problémem na odborníky, kteří mají s betonem a betonováním zkušenosti.
Před započetím stavby budovy je zapotřebí vyřešit celou řadu otázek. Jednou z nich je volba betonu pro základové pasy. Je důležité si uvědomit, zda budou dostatečným řešením základové pasy, které se zatíží nosným zdivem, nebo bude potřeba realizace plovoucí základové desky.
Označování betonu
Jako první je nutné vyřešit, jaký druh a jakou třídu betonu pro betonování základů zvolit. Dříve se beton označoval velkým počátečním písmenem slova beton tedy „B“ a číslem (např. B20) určující pevnost daného betonu v tlaku v MPa po 28 dnech stáří betonu. Takto označený beton vyhovoval pevnosti v tlaku 20 MPa.
Dnes se již podle nových evropských norem používá pro označení betonu písmeno „C“, které je počátečním písmenem anglického slova Concrete (česky náš známý beton). Aby nám do toho pánové u kulatého stolu zavedli „větší“ pořádek, přibyly za označení „C“ dvě číslice oddělené lomítkem (např. C 16/20). První číslo udává pevnost betonu v tlaku stanovenou na válci a druhé číslo udává pevnost betonu v MPa stanovenou na krychli. Staré označení B20 tedy odpovídá označení C 16/20.
Výběr betonu dle projektu a podmínek
Třída a druh betonu, který je třeba pro stavbu použít, pochopitelně vychází z výpočtů daných projektantem, případně statikem, který projekt realizoval a zohledňuje místní poměry (sklon terénu, druh zeminy, únosnost podloží, požadované zatížení, atd.). U menších staveb se dá vycházet i z obecných zkušeností a znalostí. Obecně platí, že pro klasické rodinné domy při standardních zakládacích podmínkách (rovinatý pozemek a soudržné zeminy) se obecně a nejčastěji používá do základových pasů beton pevností třídy C12/15 případně C16/20 a beton na základovou desku bývá zpravidla o třídu vyšší, tedy C16/20 případně C20/25. Příklady použití betonů: C12/15 či C16/20 se uplatní při stavbách klasických rodinných domů se standardními zakládacími podmínkami. C20/25, C25/30 či C30/37 nachází uplatnění u monolitických stropů.
Čtěte také: Jak vybrat správné číslo popisné na plot
Výše uvedené specifikace betonů (C25/30 apod.) nelze brát jako doporučení. Specifikaci (pevnost) betonu najdete v projektové dokumentaci, popř. konzultujte se statikem.
Základové pasy a ztracené bednění
Správný beton pro základové pasy a ztracené bednění je zásadní pro pevnost a životnost stavby. Základové pasy a ztracené bednění tvoří zásadní část základů rodinného domu - přenášejí zatížení celé stavby do terénu. Výběr správného betonu pro tuto konstrukci je proto klíčový pro stabilitu a životnost domu.
Základové pasy jsou podzemní pásy betonu pod nosnými zdmi, zatímco ztracené bednění jsou duté tvárnice vyplněné betonem, využívané například pro zvýšení základů či stavbu opěrných stěn. Při volbě betonu musíme zohlednit několik faktorů: zejména nosnost podloží, velikost a charakter domu (jednopodlažní či vícepatrový, zděný nebo dřevostavba), a také vlhkost a mrazuvzdornost prostředí. Orientace v jednotlivých druzích betonů je velice jednoduchá. Stačí se řídit podle čísel, která jsou uvedená výrobcem.
Obecně platí, že pro méně náročné stavby na pevném podloží postačí betony nižších tříd pevnosti (např. C12/15, dříve označovaný B15, nebo C16/20 - B20).
Nejpoužívanější pevnostní třídy pro základové konstrukce:
| Třída betonu | Vlastnosti | Využití |
|---|---|---|
| C12/15; X0; S3-S4 | Základní beton | Méně zatížené základy menších staveb (kůlny, altány, dílny, menší garáže, ploty apod.) na dobře únosném terénu. |
| C16/20; X0, XC1-2; S3-S4 | Běžná volba | Základové pasy běžných rodinných domů na kvalitním podloží. Vhodný též pro nepodsklepené přízemní domy a objekty jako jsou garáže či zahradní domky. U slabších základových půd je potřeba doplňkové vyztužení ocelí. |
| C20/25; X0, XC1-2; S3-S4 | Vyšší pevnost | Základy větších rodinných domů nebo menších komerčních staveb, zvlášť pokud jsou částečně vystaveny vlhkosti (např. nad neizolovaným sklepem). Lze jej použít tam, kde se očekává mírné namáhání mrazem. |
| C25/30; X0, XC1-2; S3-S4 | Vysoce pevný beton | Těžší a vícepodlažní stavby. Uplatní se u náročnějších projektů rodinných domů (např. s více patry či těžkými stropy), obvykle v kombinaci s armováním. Je odolný proti vlhkosti i mrazu (v rámci běžných podmínek rodinné výstavby). |
Poznámka: Klasifikační označení „X0, XC1, XC2…“ udává tzv. stupeň vlivu prostředí - například X0 znamená nezámrzné a suché prostředí, XC označuje korozní účinek karbonatací (běžné vlhko/mráz).
Čtěte také: jak vybrat nerezové číslo na dům
Pro základové pasy a desky, u nichž požadujete co nejsnazší zpracování a dokonalé srovnání povrchu, je možné využít speciální samozhutnitelný beton Cemex Compacton. Jedná se o betonovou směs s vysokou tekutostí, která se rozlévá téměř sama a vyplní rovnoměrně prostor konstrukce bez nutnosti intenzivního vibrování. Compacton umožní rychleji a jednodušeji dosáhnout rovného povrchu základů, podobně jako je tomu u litých podlahových potěrů. To oceníte například při zakládání montovaných staveb nebo dřevostaveb, které vyžadují velmi přesnou rovinu pro následnou montáž. Navíc hladší povrch základové desky či pasů zjednoduší pokládku hydroizolace a dalších navazujících vrstev.
Cemex Compacton se vyrábí v běžných pevnostních třídách pro základy (cca od C12/15 po C25/30). Pro prostředí základových konstrukcí rodinných domů jsou k dispozici varianty pro prostředí bez mrazu (označení X0, typicky nižší pevnosti) i směsi odolné proti střídavému promrzání a vlhkosti (až do expozice XC2 u vyšších pevností).
Při rozhodování o vhodné receptuře betonu pro základové pasy vždy vycházejte z konkrétních podmínek vaší stavby. Obecně pro rodinné domy platí, že standardem je třída C16/20 nebo C20/25 pro pasy, avšak pokud máte těžší dům nebo horší základovou půdu, neváhejte zvolit vyšší pevnostní třídu či přidat výztuž. Stejně jako u jiných částí stavby, i u základových pasů platí doporučení konzultovat složení betonu s odborníkem.
Základová deska
Už z názvu je jasné, že jednou z nejdůležitějších prvků celé stavby, bude základová deska. Vzhledem k tomu, že ponese stavbu, bude záležet na její kvalitě a životnosti. Základová deska je konstrukce, která „ponese“ stavbu po celou dobu její životnosti. Základové desky se dělí na několik typů dle provedení a způsobu užívání. Běžné železobetonové základové desky na štěrkovém podsypu a základových pásech. Běžné železobetonové desky nad neizolovanými sklepními prostory. Běžné železobetonové desky vystavené vlhkosti a zmrazovacím cyklům.
Výběr konkrétního typu betonu pro základovou desku doporučujeme vždy konzultovat s projektantem, který zohlední, jak bude konstrukce nebo některá její část vystavená vlhkosti a mrazu, jaký druh a velikost zatížení na ní bude působit, jaké jsou geologické vlastnosti půdy apod. Další podmínkou při výběru vhodného druhu betonu je také typ samotné stavby. Pro dřevostavby a montované domy se používá betonová směs s vysokou tekutostí, jejíž žádanou vlastností je rychlé a snadné dosažení roviny povrchu. Použitím speciálních samozhutnitelných betonů CEMEX COMPACTON® je docíleno dokonalé rovinatosti a přesnosti desky, což usnadňuje následné zakládání stavby (např. dřevostavby).
Čtěte také: Průvodce mícháním barev
Výroba a doprava betonu
Po výběru vhodného a správného druhu betonu nastává další otázka jak daný beton namíchat, aby odpovídal našim požadavkům, jak ho dopravit do základů či základovou desku a případně jak beton dostat na strop? Vezme-li v úvahu, že dnes jen mizivé procento stavebníků si míchá beton samo přímo na stavbě, odpověď je jednoduchá. Obraťte se na odborníky, kteří se výrobou, dopravou a čerpáním betonu zabývají. Beton se dnes ve většině případů vyrábí na betonárně.
Moderní betonárny mají zpravidla plně automatický počítačem řízený výrobní provoz, kde je zajištěno přesné dávkování všech složek betonu, pro dosažení požadovaných vlastností betonu. Základní složkou každého betonu je kamenivo a cement, který se používá jako pojivo v betonu. V dnešní době se při výrobě používají i mnohé další přísady, jako jsou například plastifikátory, zpomalovače nebo urychlovače tuhnutí a tvrdnutí betonu, provzdušňující přísady, pigmenty aj. Další složkou používanou při výrobě betonu jsou příměsi jako je např. vysokopecní struska, popílky, vápenec aj. Všechny tyto používané přísady a příměsi umožňují na betonárně vyrobit betony široké škály vlastností a použití od obyčejných betonů až po betony vodotěsné, mrazuvzdorné, silniční, lehčené, samonivelační a další typy betonů dle požadavků a přání zákazníka.
Čerstvý namíchaný beton se dopravuje z betonárny na místo stavby pomocí auto-domíchávačů, které bývají zpravidla o objemu 5, 7 a 9m3. Větší betonárny zpravidla disponují větším a rozmanitějším vozovým parkem, aby bylo možné dopravovat beton i na větší stavby, kde je nutnost zajistit dopravu větších objemů betonu. K dopravě betonových směsí používáme autodomíchávače značek MAN, IVECO, MERCEDES aj. o objemu 6-8m3.
V případě, že je třeba beton dostat do hůře nebo zcela nepřístupných míst, používá se k tomuto účelu čerpadel a pumpy na beton. Druhů a typů čerpadel je celá řada, ale běžně se používají ramenové pumpy na beton s dosahem od 24 do 47m. Tyto pumpy jsou osazeny na klasických nákladních podvozcích (MAN, TATRA, MERCEDES, Iveco, aj.). Další možností čerpání betonu nabízí malá mobilní pístová čerpadla, která se tahají jako přívěs za dodávkami a beton je dopravován přes hadice až do vzdálenosti 100m. Některé betonárny disponují i další moderní technikou pro dopravu a čerpání betonu, jako je například auto-domíchávač s pásovým dopravníkem nebo mixo-pumpou, kde je využito kombinace pumpy a auto-domíchávače v jednom. Pokud potřebujete uložit beton na větší vzdálenost, popř. do výšky, zvolte možnost čerpání betonu.
Míchání betonu svépomocí
Na malých stavbách si vystačíte s ručním mícháním betonu. Aby vás při betonování nic nepřekvapilo, je vhodné si předem připravit potřebné nástroje, mezi které patří míchačka na beton nebo stavební vědro a elektrické míchadlo pro menší objemy. Dále pak lopaty, stavební kolečko, vědra na vodu a materiál, vodováha, stahovací lať, ocelové hladítko, případně vibrační lať nebo ponorný vibrátor pro hutnění, metr, nůž na řezání fólií a pásů. Opomenout byste neměli ani ochranné pomůcky, a to především pracovní rukavice, ochranné brýle, pevnou pracovní obuv, případně respirátor proti prachu. Cement je totiž žíravina a může podráždit kůži a sliznice.
Z materiálů si připravte cement, kamenivo frakce 0 - 4 mm ve formě písku, dále pak štěrk frakce 4 - 8 mm, 4 - 16 mm nebo 8 - 16 mm, čistou vodu. Použít můžete i hotovou pytlovanou betonovou směs. Připravte si rovněž dilatační pásy, betonářskou fólii, kari sítě nebo polymerová vlákna pro vyztužení. Hodit se může i geotextilie nebo penetrace.
Výběr správného betonu a materiálů
Kvalita výsledné podlahy závisí nejen na správném postupu, ale i na kvalitě použitých surovin. Jejich výběru byste tak měli věnovat patřičnou pozornost.
Cement
V ohledu na cement, je nezbytné říct, že pro běžné podlahy se nejčastěji používá portlandský cement (PC) nebo portlandský směsný cement (CEM II), obvykle pevnostní třídy 32,5 (R nebo N). Cement třídy 42,5 je pevnější, ale rychleji tuhne a je vhodnější pro profesionály. Je důležité nepoužívat zednický cement, který obsahuje přísady nevhodné pro beton. Cement skladujte v suchu a chraňte před vlhkostí, ideálně ne déle než několik měsíců.
Kamenivo
Písek používejte kvalitní, nejlépe praný říční písek frakce 0/4 mm. Ten nesmí obsahovat příměsi jílu, hlíny ani organické nečistoty, které výrazně snižují pevnost betonu. Štěrk se pak používá čistý, tříděný štěrk nebo drť, běžné frakce pro podlahy jsou 4/8 mm, 4 - 16 mm nebo 8 - 16 mm. Hrubší frakce obecně vyžadují méně cementu, ale mohou být hůře zpracovatelné v tenčích vrstvách. Pro konstrukční betony je vhodnější drcené kamenivo, které se lépe zaklíní a zvyšuje pevnost. Kvalitní kamenivo s plynulou křivkou zrnitosti tvoří pevnou kostru betonu a snižuje potřebné množství cementové pasty, která je nejslabším článkem betonu.
Třída betonu
Pevnost betonu se označuje třídou podle normy ČSN EN 206 (např. C16/20, C25/30). První číslo udává charakteristickou pevnost v tlaku na válci, druhé na krychli, obě v MPa po 28 dnech. Pro běžné betonové podlahy v obytných prostorech nebo garážích obvykle postačuje třída C16/20 (odpovídá dřívějšímu označení B20) nebo C20/25. Pro více zatěžované podlahy, nosné konstrukce nebo podklady pod těžké vybavení je vhodnější třída C25/30 (dříve B30) nebo vyšší. Pro specifické aplikace jako průmyslové podlahy se používají ještě vyšší třídy a speciální betony. V případě pochybností je nezbytné řídit se projektovou dokumentací nebo konzultovat volbu třídy s projektantem či statikem. Směsi betonů se vyrábí v různých třídách. Platí, že čím vyšší třída, tím vyšší konečná pevnost.
Pytlované směsi
Pytlované směsi představují pohodlnou alternativu, zejména pro menší plochy, kde se nevyplatí dovoz písku a štěrku. Tyto směsi obsahují cement a kamenivo již ve správném poměru a zaručují definovanou pevnostní třídu. Stačí je pouze smíchat s předepsaným množstvím vody. Jsou však cenově nákladnější než míchání betonu svépomocí z jednotlivých složek. Nejjednodušší cestou za kvalitním betonem s jasně danými vlastnostmi je použití předpřipravené betonové směsi. Betonové směsi se prodávají v různě velkých baleních, zpravidla 25 kg a více. Pokud víte, že si vystačíte s menším množstvím materiálu, pořiďte si výrobky z řady Izopro eko.
Voda
I na vodě záleží! Použijte čistou vodu, nejlépe pitnou z vodovodu. Voda z jiných zdrojů totiž může obsahovat nečistoty a škodlivé látky. Je zřejmé, že dosažení požadované pevnostní třídy betonu není jen otázkou správného poměru složek, ale zásadně závisí na kvalitě každé z nich. Použití znečištěného písku, kameniva s nevhodnou zrnitostí nebo nesprávného typu cementu povede k výrobě betonu, který nedosáhne projektovaných parametrů, i kdyby byl poměr složek dodržen. Investice do kvalitních vstupních surovin se tak přímo promítá do spolehlivosti a životnosti celé podlahy.
Správný poměr a konzistence betonu pro podlahy
Přesný poměr složek a výsledná konzistence betonové směsi jsou rozhodující pro její zpracovatelnost a finální vlastnosti podlahy.
Ideální poměry složek
Poměr cementu, písku, štěrku a vody se liší v závislosti na požadované pevnostní třídě betonu a vlastnostech použitých materiálů. Pro svépomocné míchání se často používají objemové poměry (např. na lopaty), které jsou praktičtější než vážení. Je však třeba si uvědomit, že jde o orientační hodnoty. Běžně se uvádí, že pro standardní kvalitu betonu s pevnostní třídou cca C20/25 se míchá 1 díl cementu: 2 - 3 díly písku: 3 - 4 díly štěrku. Pro obecné použití např. pro zahradní prvky, podkladní beton nižší třídy pak míchejte 1 díl cementu: 4 díly štěrkopísku nebo písku. Pro betonový potěr, respektive vrchní vrstvu podlahy je vhodné smíchat 1 díl cementu a 4 díly písku (frakce 0/4 mm). Je důležité si uvědomit, že tyto poměry jsou přibližné. Pro zaručení přesné pevnostní třídy je spolehlivější použít certifikované pytlované směsi nebo beton z betonárny. Určení vhodného poměru vstupních surovin však vyžaduje zkušenosti, jinak hrozí, že připravíte beton nedostatečné kvality, špatné konzistence a malé pevnosti. Správný poměr vstupních surovin - častou chybou laiků je přidávání přílišného množství vody, kvůli které se snižuje jeho hustota.
Jak správná konzistence ovlivňuje zpracovatelnost a pevnost
Konzistence čerstvého betonu popisuje jeho tekutost a schopnost vyplnit formu. Pro podlahy je ideální plastická konzistence. Beton by neměl být ani příliš suchý (zavlhlý, tuhý), ani příliš tekutý (řídký). Správně namíchaný beton by měl držet tvar a mít lehce lesklý povrch zároveň být snadno rozprostíratelný a zhutnitelný, ale neměl by se samovolně roztékat. Pro podkladní betony a potěry se často doporučuje spíše polosuchá konzistence, která lépe tuhne a vykazuje vyšší výsledné pevnosti. Beton pro vysoké pevnosti je vhodný pro vyztužené konstrukce i potěry, jako jsou pilíře, podpěry, balkonové desky, podlahy a další. Potěry či „potěrový“ beton, jemný, méně pevnostní a nekonstrukční je vhodný pro hrubé betony, vytváření betonových mazanin podlah pod dlažbu, koberce a jiné povrchy. V různých třídách jsou určené i do betonových základů pro staticky namáhané konstrukce. Rychleschnoucí betony využijete tam, kde potřebujete pokračovat ve stavebních pracích bez delších technologických přestávek, ale nemůžete nechat materiál pořádně vyzrát. Pro ztracené bednění je ideální beton konzistence S3 nebo S4 (podle zkoušky sednutím kužele). Kamenivo v betonu by mělo mít frakci 0-16 mm nebo 0-22 mm. Dobře hutněte beton - ideálně pomocí vibrační tyče nebo hutnící tyče. Pracujte v rozumných teplotách - ideálně mezi 5-25 °C. Nezapomeňte na ocelovou výztuž, která výrazně zvyšuje pevnost a stabilitu konstrukce. Nejčastěji se používají svislé a vodorovné pruty z žebírkové oceli. Je potřeba ji nepodcenit. Bez betonu se neobejdete. Příprava betonové směsi, která bude pevná, stálá a odolná, je pro úspěšnou realizaci zásadní, bohužel se však často podceňuje. Špatně připravený beton se pak začne projevovat třeba až po několika měsících nebo letech, a tak bude oprava náročná, nebo nemožná.
Pozor byste si měli dát na příliš suchý beton, který se špatně zpracovává, obtížně se hutní a mohou v něm zůstat vzduchové kapsy (kaverny), které snižují pevnost a trvanlivost konstrukce. Problémem však je i příliš mokrý beton. Ten se snadněji lije a roztírá, ale má několik zásadních nevýhod: nižší výsledná pevnost, riziko segregace, nadměrné smršťování při vysychání a vyšší náchylnost ke vzniku trhlin.
Role vody a rizika jejího přebytku
Voda je nezbytná pro chemickou reakci cementu, tzv. hydrataci, která způsobuje tvrdnutí betonu. Pro samotnou hydrataci je potřeba relativně malé množství vody (cca 25 % hmotnosti cementu, tzv. vodní součinitel w/c ≈ 0,25). Další voda se přidává pro dosažení potřebné zpracovatelnosti (konzistence). Avšak každá kapka vody nad technologické minimum snižuje výslednou pevnost betonu a zvyšuje jeho pórovitost. Přebytečná voda, která není spotřebována při hydrataci, musí z betonu postupně odpařit. Tento proces způsobuje objemové změny tzv. smršťování.
Čím více přebytečné vody směs obsahuje, tím větší je smršťování, které vyvolává vnitřní pnutí v betonu a může vést ke vzniku trhlin, zejména na povrchu, a k deformacím. Toto riziko je zvláště významné u velkých podlahových ploch. Proto je zásadní přidávat vodu opatrně. Vždy je lepší začít s menším množstvím vody a postupně ji přidávat, dokud směs nedosáhne požadované konzistence. Je třeba také počítat s přirozenou vlhkostí obsaženou v písku a štěrku (běžně 5 - 15 %). Snaha usnadnit si práci přidáním většího množství vody je častou chybou při svépomocném betonování. I když řidší beton lépe teče a snadněji se roztírá, tato krátkodobá výhoda je vykoupena trvalým snížením kvality - nižší pevností, horší trvanlivostí a vyšším rizikem vzniku prasklin. Profesionálové tento problém řeší použitím plastifikátorů nebo superplastifikátorů. Tyto přísady umožňují dosáhnout požadované tekutosti (zpracovatelnosti) bez nutnosti přidávat nadměrné množství vody, čímž zachovávají pevnost a omezují smršťování.
Nemá cenu připravovat velké množství betonu s předstihem. Brzy vám začne tuhnout a bude se s ním špatně pracovat. Při ručním míchání bude navíc obtížné důkladně promísit všechny složky. Než se pustíte do výběru konkrétní betonové směsi, zamyslete se, jaké vlastnosti od materiálu vyžadujete a k jaké práci jej budete využívat. Běžnou betonovou směs můžete snadno zaměnit s jiným typem stavebního materiálu.
U výběru správného typu betonu a jeho umíchání vaše práce nekončí. Je nutné znát, jak dlouho tuhne a tvrdne, než povrch můžete maximálně zatížit. Beton ztuhne zhruba hodinu od smíchání směsi, poté začíná tvrdnout. Po týdnu dosáhne 70 % své pevnosti. Dostatečná doba vytvrdnutí betonu je zhruba měsíc, takže je potřeba na to při plánování myslet. Výslednou stabilitu konstrukce ovlivňuje i teplota. V tropickém létě doporučujeme betonovat večer, nebo povrch pravidelně kropit, aby nevyschl. Utvořily by se v něm trhliny, které snižují stabilitu konstrukce. Voda by měla mít zhruba stejnou teplotu jako okolní vzduch, aby nedošlo k teplotnímu šoku a prasklinám. Dbát byste měli i na správnou okolní teplotu v průběhu betonování. Běžné druhy betonových směsí používejte nad 5 °C. V mrazech může voda v betonu zmrznout a narušit jeho strukturu.
Pokud potřebujete poradit s výběrem betonové směsi nebo samotným postupem míchání, kontaktujte odborníky.
tags: #jak #betonárka #udává #číslo #betonu