Konopí si již dávno v minulosti získalo oblibu ve stavebnictví, především pro svou vysokou odolnost proti roztrhání, velkou stabilitou a v neposlední řadě také tím, že se velmi dobře vypořádá s vlhkem. Už v archaické společnosti si lidé zabudovávali stonky konopí do chatrčí z hlíny. V dnešní době konopná izolace zažívá svůj comeback, oproti minulosti ovšem s určitou cenovou přirážkou. Přesto se stává čím dál větší oblibou nejen mezi příznivci udržitelného stavění, ale i mezi profesionálními stavebníky, a to díky svým ekologickým, účinným a přírodním vlastnostem. Konopí se v posledních letech dostává do popředí jako výjimečný přírodní materiál, který vzniká z technického konopí pěstovaného lokálně a bez zbytečné chemie.
Charakteristika a výhody konopné izolace
Konopí je ze své podstaty obnovitelným, poměrně rychle dorůstajícím materiálem. Rostlina je během 120 dnů (tedy cca 4 měsíců sezony) schopna dorůst výšky až 4,5 m. Výchozí surovina na výrobu stavebního materiálu je konopné vlákno, které se zkracuje na délku 7-8 cm. Aby tyto kousky držely pohromadě, využívá se tzv. BiCo vláken jako pojiva. Pojivo je na bázi polypropylenu a je zdravotně nezávadné. Připravená směs se vsune do termofixačních pecí, kde se pojivo s konopnými vlákny propojí.
Konopná izolace disponuje poměrně zajímavými akumulačními schopnostmi (až dvojnásobné oproti běžným materiálům!), což znamená, že je schopná teplo přijímat, zadržovat a postupně opět vydávat. Pokud tedy například dojde k nečekanému poklesu teplot, izolace je schopná déle udržet vnitřní teplotu, interiér bude vychládat pomaleji. Obdobně v letních měsících izolace zadrží teplo, které by jinak přehřívalo interiér, čímž významně ovlivní tepelnou pohodu uvnitř objektu. Tato vlastnost je nejpatrnější u tzv. fázového posunu.
Izolace jsou prodyšné a snadno odvádí a odvětrávají vlhkost. Faktor difuzního odporu konopné izolace se pohybuje kolem μ = 1,5, což je parametr velmi propustného materiálu. Konopná izolace je schopná pojmout poměrně podstatné množství vlhkosti z interiéru - a tuto vlhkost opět uvolnit, případně odvětrat, a to aniž by došlo ke změně izolačních vlastností materiálu. I přes nasáknutí je izolace tvarově stálá, což je něco, co umí jen málokterý jiný izolant. V neposlední řadě je na izolaci zajímavé, že je ekologická, z obnovitelného zdroje a zdravotně nezávadná.
Součinitel tepelné vodivosti materiálu se tak pohybuje kolem 0,04 W/mK, což je hodnota zcela srovnatelná s běžně dostupnými izolanty na trhu, tedy těmi nepřírodními. Důležitým údajem pak je objemová hmotnost konopné izolace, která se pohybuje v rozmezí 35-100 kg/m³. Hotový produkt má výborné tepelně i hlukově izolační vlastnosti, nehoří, odpuzuje a odvádí vodu, je lehký, trvanlivý a propouští páry, je nepoživatelný pro hlodavce, termity a hmyz.
Čtěte také: Buxus: správný čas pro střih
Tabulka: Technické vlastnosti konopné izolace
| Vlastnost | Hodnota |
|---|---|
| Faktor difuzního odporu (μ) | ~1,5 |
| Součinitel tepelné vodivosti | ~0,04 W/mK |
| Objemová hmotnost | 35-100 kg/m³ |
| Tvarová stálost | Vynikající i při nasáknutí vlhkostí |
| Odolnost | Proti hlodavcům, termitům a hmyzu |
Jak řezat konopnou izolaci
Řezání konopné izolace je sice obtížnější než u minerálních izolací, nicméně elektrickou pilkou ocaskou BOSCH GFZ 16-35 AC je velmi dobře zvládnutelné. Pro řezání menšího množství izolace postačí i speciální nože na izolace. Obtížnější řezání díky houževnatosti konopného vlákna je vykoupeno vynikající tvarovou stálostí a pružností rohoží. To vzápětí oceníte při montáži, kdy se nelze vyvarovat zmáčknutí rohoží při vkládání mezi konstrukční prvky.
Aplikace konopné izolace ve stavebnictví
Konopná izolace se nejčastěji používá při výstavbě nebo rekonstrukci rodinných domů, dřevostaveb a nízkoenergetických budov. Nejčastější formou, v jaké se konopná izolace prodává, jsou desky. Pokud ovšem budeme hledat, setkáme se i s vatou či vlnou. Každé z těchto zpracování je vhodné pro izolaci jiných prostor a konstrukcí, například pokud potřebujeme utěsnit okolí oken, použijeme vatu, pokud potřebujeme vložit izolaci do skladby podlahy, použijeme desku.
Zateplení šikmých střech
Konopné tepelné izolace jsou do konstrukčních skladeb šikmých střech, popřípadě do střech dvouplášťových, vhodnou alternativou. Podobně jako v plochých střechách je i ve střechách šikmých nezbytné posoudit nejen součinitele prostupu tepla, ale také roční bilanci zkondenzované a vypařené vodní páry. Šikmá střecha s rovnými vnitřními plochami má vnitřní povrch ze sádrokartonu. Je však možno uplatnit široký sortiment materiálů, které vytvoří podhledovou desku.
Střecha ve sklonu může být řešena s viditelnými i skrytými krokvemi. U alternativy v interiéru viditelných krokví se na horní stranu průřezu krokví přibije bednění, které z vnitřní strany může zároveň vytvořit obklad. Z důvodu transportu vodní páry se na vytvořenou plochu uloží parotěsná vrstva. Přes ni se zafixují latě, mezi které se vkládají vrstvy tepelné izolace. Je si však potřebné uvědomit, že v místě křížení krokví a latí vzniká bodový tepelný most. Jeho závažnost je potřebné prověřit výpočtem. Poslední vrstva se opatří difuzně otevřenou fólií s Sd ≤ 0,5m. Větranou mezeru zajistí systém spádových a střešních latí, které vynášejí skládanou krytinu. Při vkládání tepelné izolace mezi krokve mohou vzniknout tepelné mosty. Je potřeba je potlačit. Používá se k tomu izolace v instalační mezeře. Její tloušťka je dána výpočtem. Tepelná izolace mezi krokvemi a pod krokvemi je oddělena vrstvou s vysokým difuzním odporem.
Čtěte také: Jak dosáhnout dokonalého vzhledu živého plotu
Samotný postup zateplení mezi krokvemi je přitom velmi podobný jiným materiálům daného zpracování. Izolovaný prostor zaměříme a vybereme desku o několik centimetrů (cca 3 cm) větší na každou stranu. Desku správného rozměru natlačíme mezi krokve - a pokračujeme do dalšího izolovaného prostoru. Vždy dbáme na to, aby izolace skutečně doléhala na okolní konstrukce, aby se v jejich okolí nevytvořil tepelný most. Jakmile jsou všechny prostory vyplněny, umístíme paropropustnou fólii a pokračujeme ve skladbě dle plánu, tedy například nadkrokevní izolací. Na tu je již pak možné umístit klasický obklad ve formě sádrokartonu či dřeva.
Izolace vnitřních stěn
Konopná izolace se vkládá do vnitřních stěn, od nichž se očekává zajištění akustické kvality. Kombinuje se například se sádrokartonovými a sádrovláknitými deskami upevněnými na kovových nosičích z pozinkovaného plechu nebo dřevěných sloupcích. Podle požadovaného stupně vzduchové neprůzvučnosti je opláštěna z jedné, dvou nebo tří vrstev sádrokartonových, resp. sádrovláknitých desek. Konopná izolace má tloušťku 60, 80, 100, 120, 140 a 160 mm.
Při tloušťce zvukové izolace 60 mm a vzduchové mezeře alespoň 15 mm dosahuje příčka vzduchovou neprůzvučnost 41 dB. Její požární odolnost je 30 minut a podle třídy reakce na oheň je zařazena do skupiny B. Při vytvoření dvojitého opláštění se neprůzvučnost zvýší na 52 dB a požární odolnost na 60 minut. Vrstva zvukové izolace je uložena bez vzduchové mezery na celou šířku dřevěné nosné konstrukce a neprůzvučnost je oproti příkladům s kovovými nosnými prvky nižší. V závislosti na způsobu opláštění a tloušťce zvukové izolace kolísá od 37 dB do 52 dB. NAPOROwall je intenzivní fasádní izolační deska z konopí. Ten, kdo bydlí na rušné ulici nebo u letiště, ocení taktéž výhody NAPOROwall. Inovativní izolační látka zásadně zlepší hlukovou ochranu venkovních zdí.
Izolace stropních konstrukcí
Od stropních konstrukcí se žádá tepelná i zvuková izolace. Izolační výrobky z konopí lze použít i do těchto vrstev. Tato úprava se může použít například tam, kde není potřebné akusticky oddělit dva prostory. Rozhodující bude hledisko tepelné ochrany. Ze spodní strany trámového stropu se buď přímo na trámy, nebo na přibité latě, popřípadě na profily z pozinkovaného plechu upevní sádrovláknité, dřevěné nebo dřevovláknité desky. Do vzniklé mezery se podle potřebné tloušťky vloží tepelná izolace z konopí. Při zateplení stropů objektů a mezi vazebními trámy doporučujeme použít drátěné podchycení, případně vypletení, záchytného drátěného roštu.
Konopí jako stavební materiál
Jako stavební materiál se konopná drť používá ve směsi s vápnem a cementem pro podlahy, stropy a omítku. Konopná drť je obalena mineralizovanou směsí. V souvislosti s konopným betonem je nutné uvést, že pojivo je na bázi hydraulického vápna a neobsahuje cement. Často pak dochází k mýlkám, neboť slovo beton mají lidé spojené právě s cementovým pojivem. Konopný beton tedy v případě zdiva není nosný materiál, ale výplňový, který ovšem svou skladbou nahrazuje celé souvrství a izoluje tak v celé svojí tloušťce. Jako nosná konstrukce může být použito dřevo, kov, klasický cementový železobeton. Konopné vlákna se také často kombinuje s jinými přírodními materiály, jako jsou například lněná vlákna.
Čtěte také: Jak správně stříhat živý plot
Lněná izolace jako alternativa
Zajímavou alternativou k již probírané ovčí vlně a slámě, kterou lze potenciálně získat z lokálních zdrojů a není třeba při tom stříhat ovce, je izolace lněná, případně konopná. V obou případech se přitom opět jedná o materiály prověřené letitou praxí, která sice možná není tesána do současných norem, ale rozhodně ji měli otestovanou naši předci, pro které byly přírodní izolanty prakticky jediným, dostupným řešením, jelikož průmyslové materiály ještě neexistovaly. Výhodou izolací rostlinného původu rovněž je, že je často bylo možné získat jako vedlejší produkt - jako je tomu například u slámy, ev. i u lnu, pokud nenašel jiné využití.
Pamatujete si Krtečka a jeho kalhotky? Tak přesně tento len - len setý -, ze kterého se vyráběly textilie a na našem území je pěstován od nepaměti v horských a podhorských oblastech, je surovinou používanou k výrobě lněné izolace. Obdobně jako konopí pak lněné izolanty disponují celou řadou výhod a to od skvělých tepelně a akusticky izolačních vlastností, přes významné akumulační schopnosti, regulaci vlhkosti, odolnosti vůči plísni, hnilobě a škůdcům (kterým len rovněž příliš nechutná), až po zdravotní nezávadnost a jednoduchou, bezpečnou montáž. Na rozdíl od konopí je rovněž cenově příznivější.
V surovém lnu, který se poseče na poli, tvoří jednotlivá 20 až 50 mm dlouhá vlákna svazek o délce 500 až 900 mm. Takto sesbíraný len se pak mechanicky láme a po nalámání se oddělují dlouhá a krátká vlákna - z celé sklizně tvoří potřebná dlouhá vlákna maximálně 14 % celkové hmotnosti. Přestože se tak může zdát, že z produkce zbude velké množství odpadu, není to pravda, ze sklizně je možné využít prakticky vše, co se z pole přivezlo, přestože ne vše ve stavebním průmyslu. Vlákna lnu se zplsťují na textilních strojích dokud nevzniknou tenké pásy rouna, které se navrstvují do požadované tloušťky. V této fázi rovněž dochází k obohacení vláken o škrobové lepidlo a boritou či amonnou sůl, což zaručí soudržnost a trvanlivost konečného materiálu. Montáž takové desky probíhá obdobně jako u konopné izolace. Faktor difuzního odporu u lnu pak dosahuje 2,2.
Další konopné stavební materiály
Kromě izolací se z konopí vyrábí i další stavební materiály. Napouštěcí olej NATUROL je přírodní biologicky odbouratelný produkt vyráběný z konopného oleje lisovaného za studena. Je určen k ochraně měkkého i tvrdého dřeva. Nejpodstatnější výhodou konopného oleje proti živičným bázím jsou až 50x menší molekuly, které mnohem lépe pronikají do hloubky podkladu a pokrývají povlakem stěny jeho pórů. Konopný beton, laky a napouštěcí oleje z konopí, lana a provazy, jedny z nejlepších izolací na trhu, prověřené staletími, hliněné omítky s konopným pazdeřím - to vše se stává součástí moderního udržitelného stavitelství.
tags: #jak #strihat #konopnou #izolaci