Sádrokarton se v posledních letech stal velmi oblíbeným materiálem a to z důvodů cenové dostupnosti a jednoduché montáže. Sádrokartonovými příčkami lze jednoduše rozdělit prostor na jednotlivé místnosti rychle a bez použití malty, cihel a dalších klasických stavebních materiálů.
Navíc, po dokončení stavby příčky je možné prakticky ihned provést konečné povrchové úpravy, jako je malování, tapetování nebo obklady. Dutinu příčky lze využít k vložení elektroinstalací nebo odpadů a nemusíme složitě vysekávat drážky ve zdivu.
Příprava před montáží sádrokartonové příčky
Nejprve na podlaze vyměříme polohu příčky, nezapomeneme na případné dveřní otvory. Následně vyznačíme obrysovou čáru pomocí "brnkací šňůry" nebo profilu. Potom s pomocí vodováhy a pravítka vyznačíme obrysové linie příčky na stěnách a stropech.
Montáž profilů
Na podlahu i na strop připevníme vodicí R-UW profily, které upevníme plastovými natloukacími hmoždinkami (v případě betonové podlahy), popř. jinými vhodnými připevňovacími prostředky dle druhu podkladu. Vzájemná rozteč připevnění je max. 800 mm.
R-CW profily (sloupky) nasuneme do vodicích R-UW profilů. Rozteč R-CW profilů volíme dle šířky desek opláštění 625 mm nebo 600 mm. R-CW profil musí být o cca 10 - 15 mm kratší, než je vzdálenost mezi spodním a horním R-UW profilem. R-CW profily osazujeme otevřením ve směru montáže, abychom začínali s připevněním sádrokartonových desek na stabilnější straně profilů.
Čtěte také: Asfaltový recyklát a jeho efektivní spojování
Opláštění sádrokartonovými deskami
Opláštění první strany příčky provedeme sádrokartonovými deskami Rigips. Začínáme obkládání první strany příčky deskou plné šíře. Sádrokartonové desky osazujeme na stojato (podélnou hranou ve směru svislých profilů).
Desky připevňujeme pouze ke svislým R-CW profilům samořeznými šrouby typu UMN délky 25 mm. Vzdálenost šroubů je max 250 mm. K opláštění používáme pokud možno celé sádrokartonové desky. Využití menších dílů desek je přípustné za podmínky, že výška dílu je min. 400 mm a nejsou použity 2 a více menších dílů v těsném sousedství nad sebou.
Při opláštění je nutné zajistit, aby byly příčné (vodorovné) spáry sousedních desek vzájemně vystřídány alespoň o 400 mm a nedocházelo tak k vytváření křížových spár. Po opláštění první strany uložíme případná instalační vedení - k vedení elektroinstalací slouží otvory v R-CW profilech. Poté vkládáme tepelnou izolaci z minerálních vláken v celé ploše bez mezer. Minerální izolaci volíme buď v rolích (např. Isover PIANO), nebo v deskách.
Opláštění příčky dokončíme připevněním desek z druhé strany.
Tmelení sádrokartonu
Posledním krokem montáže příčky je tmelení, které se provádí ve třech krocích. Pro zvýšení užitných vlastností příček lze provést jejich dvojité opláštění. Zvýší se rovněž únosnost příčky při zavěšování břemen.
Čtěte také: Jak spojovat cihly: Detailní návod
Postup tmelení
Tmelení spár a hran šroubů je samostatnou kapitolou, která vyžaduje pečlivý přístup. Používají se práškové spárovací tmely, které se po zaschnutí přebrušují. Pro finální vrstvu se nakonec používají nejlépe tmely pastové.
V případě práškových tmelů nejprve mícháme hustší směs a ta se podle potřeby dořeďuje vodou. Provádíme to tak, že do čisté nádoby s vodou pomalu přisypáváme práškový - sádrový tmel, až prášek dosáhne přibližně hladiny vody. Poté necháme směs 2 až 3 minuty stát a následně ji ručně promícháme. Až poté můžeme podle potřeby doředit vodou. Směs nelze dodatečně zahušťovat!
Při tmelení spár přitom vždy používáme výztužné pásky! Pásky se lepí na suché desky a přetmelíme je. Můžeme též použít skelnou pásku, která se vkládá do tenké vrstvy čerstvě naneseného tmelu a poté se přetáhne lehce hladítkem (tmelem). Po zaschnutí první vrstvy tmelu spáry tmelem přestěrkujeme a hranou hladítka tmel roztáhneme do šířky a uhladíme do ztracena. Následuje konečná - finální povrchová úprava, nejvhodnější pastovým tmelem.
Po zaschnutí tmelu přebrousíme tmelený povrch brusnou mřížkou, pozor však na to, aby nebyla porušena výztužná páska a přiléhající povrch sádrokartonových desek. O něco obtížnější je tmelení vnitřních koutů a vnějších rohů, stejně jako napojení tmelených desek na okolní konstrukce - obzvláště tam může v budoucnu dojít k prasklinám a poškození, pokud nebudeme postupovat správně.
Úprava rohů a koutů
Při realizaci sádrokartonových konstrukcí vznikají místa, která mohou být náchylnější na vznik prasklin (například tepelnou roztažností materiálu nosné konstrukce). Desky se namontují na sraz s mezerou 0-2 mm. Desky se namontují s odsazením v koutě o 5-10 mm, které se protmelí v plné tloušťce opláštění. Na plochu nasedající desky se v pruhu potřebné šířky nanese spárovací tmel.
Čtěte také: Průvodce spojením betonových ploch
Přitom je třeba dbát na dostatečné vyplnění koutové spáry tmelem. Bezprostředně po uhlazení tmelu je do něho pomocí stěrky „natupo“ vložena výztužná skelná páska. Vnější roh (nároží příčky, ostění okna apod.) se doporučuje zpevnit a vyztužit páskou Habito® Flex, která se vloží do vrstvy tmelu, pomocí aplikátoru se vyrovná a domáčkne. Vytlačený tmel se následně srovná, resp. odstraní.
Tabulka doporučených postupů pro úpravu rohů a koutů
| Typ spoje | Postup | Materiál |
|---|---|---|
| Kouty | Odsazení desek 5-10 mm, tmelení v plné tloušťce opláštění | Spárovací tmel, výztužná skelná páska |
| Vnější rohy | Vyztužení páskou Habito® Flex | Páska Habito® Flex, tmel |
Povrchová úprava sádrokartonových desek
Po zatmelení a přebroušení je vhodné povrch desek penetrovat, aby došlo k sjednocení nasákavosti povrchu. Jinak lze po zaschnutí penetračního nátěru na zeď použít jakoukoli běžnou povrchovou úpravu - malování, tapetování, keramický obklad atd.
Vždy je jen třeba vybrat materiály, které jsou vhodné pro nanášení na sádrokartonové povrchy. Malujeme válečkem a nebo barvu stříkáme - klasická malířská štětka se v tomto případě nedoporučuje.
tags: #jak #spojit #sadrokarton #se #zdi #postup