Ztracené bednění jsou duté tvárnice z betonu, opatřené zámky pro jednoduchou skladbu tvarovek k sobě. Uvnitř bednění jsou připravené drážky pro jednoduché armování a zpevnění ztraceného bednění. Vzhledem k jednoduché stavbě a vysoké pevnosti, lze ztracené bednění využít pro stavbu mnoha konstrukcí. Je velmi oblíbené mezi svépomocnými stavebníky, na což reagují výrobci, kteří dodávají ztracené bednění v mnoha rozměrech.
Již samotné názvy, které výrobci bednění používají vám napoví o rozměru, lépe řečeno šířce ztraceného bednění. Obecně lze říci, že ztracené bednění je velmi těžké, protože je vyrobeno z vibrolisovaného betonu. Na váhu je potřeba myslet nejen při manipulaci, která je náročná, ale také při dopravě. Hmotnost jedné palety se ztraceným bednění se pohybuje mezi 1000-1800 Kg.
Jaký beton do ztraceného bednění použít?
Říkáte si, jaký beton do ztraceného bednění použít? Záleží na tom, jakou konstrukci stavíte. Při stavbě základové desky ze ztraceného bednění stačí postupovat dle projektové dokumentace, ve které je pevnostní třída betonu zapsána. Při stavbě menších konstrukcí svépomocí (základy pro garáž, zahradní domek, plot a další) se nejčastěji používá svépomocně namíchaný beton. Na přípravu takového betonu postačí použít pytlovaný beton, který se označuje stejně jako míchaný beton z betonárky - viz. Další možností je použití pytlovaného namíchaného betonu. Takový beton vychází nejdráže. Jestliže se jedná a malou konstrukci, na kterou budete potřebovat pár pytlů, kvůli kterým je zbytečné shánět dovoz písku, je tato volba ideální.
Výpočet spotřeby betonu
Kolik betonu do ztraceného bednění vám napoví výrobce nebo prodejce. Nemusíte tak téměř nic počítat. V technické dokumentaci ztraceného bednění naleznete informace, kolik m³ betonu budete potřebovat na 1 m² zdiva. Zároveň v této dokumentaci naleznete informaci, kolik kusů ztraceného bednění potřebujete na 1 m² zdiva.
Představme si stavebníka, který chce postavit základovou desku ze ztraceného bednění 50 x 30 x 25 cm. Výrobce udává, že do 1 m² bednění se vejde 10 kusů tvárnic. Spotřeba betonu do 1 m² zdiva je 0.2 m³. Z projektové dokumentace stavebník ví, že na stavbu potřebuje 380 ks ztraceného bednění. Při vydělení 380/10 získá výsledek 38, což mu říká, že celková plocha tvárnic je 38 m² . Z toho nyní jednoduše dopočítá objem betonu pro tvárnice: 38 x 0,2 = 7,6 m³.
Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem
Jako kontrolu může využít předešlé výpočty na jedno ztracené bednění: počet kusů bednění x objem jedné tvárnice. Při výpočtu doporučujeme přičíst alespoň 10 % k výsledku. U konstrukcí se první řada tvárnic pokládá na vyrovnávací vrstvu cementové malty. Při ukládání tvárnic se do nich ukládá vodorovná a svislá ocelová výztuž. Polohy výztuží se k sobě fixují vázacím drátem. Při zaplňování betonovou směsí, se směs hutní např. vpichy nebo ponorným vibrátorem. Betonová směs by měla být dostatečně tekutá, aby obalila výztuže a vyplnila celou tvárnici. Maximální výška plnění tvárnic na jeden pracovní záběr je 1 metr.
Cena betonu a práce
Cena betonu se pohybuje kolem 2 500-3 500 Kč za m³ včetně DPH. Standardní tvárnice 50×25×20 cm s dutinou o šířce 10 cm pojme cca 12,5 litru betonu. Záleží na rozsahu a regionu. Cena za práci se obvykle pohybuje kolem 400-800 Kč/m², materiál cca 350-500 Kč/m².
Míchání betonu
Hlavními složkami betonu jsou cement, voda a písek nebo štěrk. Stejně snadné jako jeho složení je také míchání betonu. Přitom je rozhodující správný poměr jednotlivých přísad.
Výpočet množství betonu
Velké množství betonu o objemu přes 45 l budete potřebovat při stavbě základů, například pro zídky. Kromě vlastního materiálu budete používat kolečko, lopatu a stavební míchačku na beton. Pro střední množství o objemu cca 12 l stačí stavební míchadlo, stavební vědro, lopata a kbelík s vodou. Malá množství o objemu do 12 l lze bez problémů zpracovat ručně pomocí zednické lžíce ve stavebním vědru. Tip: V případě malého množství si můžete ušetřit čas a námahu pomocí hotových směsí betonového potěru. Stačí, když ke směsi přidáte zhruba celé určené množství vody a mícháte, dokud nezapracujete všechen suchý materiál.
Stanovení směšovacího poměru
Než začnete, doporučujeme připravit si pomůcky a mít je v blízkosti stavby po ruce. Vhodné je použít ochranné prostředky a oblečení: beton může dráždit pokožku, pracovní rukavice a dlouhé rukávy vás tak ochrání. Kromě cementu a vody patří do betonu také písek o zrnitosti do 2 mm nebo štěrk o zrnitosti do 32 mm. Poměr mezi cementem a pískem nebo štěrkem je 1 : 4. V zásadě platí, že čím vyšší je podíl cementu, tím je beton tvrdší. Pro většinu zahradních projektů, jako jsou základy pro terasu, stačí třída pevnosti C12/15. Při míchání betonu je důležitý správný poměr mísení. Jedna jednotka cementu se rovná čtyřem jednotkám písku. Voda se následně přidá podle potřeby. Množství vody určuje pozdější konzistenci betonu. S větším množstvím vody bude směs kašovitější a základy se tak budou snáze zalévat. Méně vody vytváří vlhký beton, který se lépe nanáší třeba na svislou podpěru obrubníku.
Čtěte také: Objem betonu pro základy: Návod
Jak namíchat beton
Doporučujeme míchat cement a vodu s pískem nebo štěrkem tak dlouho, dokud směs nedosáhne požadované pevnosti. Doporučená metoda závisí na celkovém množství. Pokud používáte míchačku na beton, zacházejte se zařízením opatrně, nesahejte dovnitř a zajistěte stabilitu.
Míchání betonu v míchačce
- Stiskněte tlačítko Start a nechte míchačku rozběhnout.
- Přidejte čtyři jednotky štěrku.
- Přidejte jednu jednotku cementu.
- Přidávejte postupně vodu, dokud hmota nedosáhne lehce lesklé konzistence.
Míchání středního množství betonu pomocí stavebního míchadla
- Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše kompletně promíchejte stavebním míchadlem.
- Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit.
- Míchadlem vše rozmíchejte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.
Míchání malého množství betonu v maltovníku
- Do stavebního vědra naplňte vhodné množství štěrku nebo písku a cementu a vše promíchejte zednickou lžící.
- Následně pomalu přidávejte vodu, aby bylo možné množství později ještě zvýšit.
- Zednickou lžící směs zpracujte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.
Čištění přístrojů a nářadí
Jakmile je betonování dokončeno, je vhodné všechny pracovní nástroje důkladně očistit vodou. Pracovní oblečení doporučujeme hned po použití namočit do vody. Ztvrdlý beton je už velmi obtížné odstranit z nástrojů a oblečení.
Postup při betonování základových pásů
- Nejprve si spočítejte přesné množství betonové směsi do základových pásů tř. B15 (C12/15).
- Potom najděte nebližší betonárku, objednejte dané množství betonu a dohodněte termín vylévání základů.
Také raději ještě jednou zkontrolujte veškeré přípravy z první etapy a pořádek na stavebním pozemku. K přesnému spočítání objemu základů použijte stejně jako v první etapě výkres základů z projektové dokumentace. Výpočet objemu určíte pomocí jednoduché rovnice: V = a.b.c. Vynásobte délku krát šířku krát hloubku základových pásů a vyjde vám objem základů v metrech kubických. Po vybagrování základů jsou rozměry vždy o trochu větší. Proto doporučuji především šířku a hloubku pásů raději přeměřit a pro výpočet objemu použít tyto rozměry.
Bezprostředně před akcí si připravte lopatu, hrábě a stahovací lať s libelami o délce 4000 mm. Počasí se vám asi nepodaří připravit, ale pokud možno nepouštějte se do vylévání základů během deštivého období. Na promáčené a rozbahněné stavební parcele by hrozilo těžkým domíchávačům zapadnutí a dále by také roztahali najeté bahno na pozemní komunikaci ještě kilometr od stavební parcely. Také nebetonujte, pokud teploty klesnou pod nulu. Po příjezdu se domluvte s řidičem, z jakého místa začnete základové pásy vylévat. Zpravidla se začíná z nejvzdálenějšího kraje základů od příjezdové cesty, nebo z nejhůře přístupných míst. Řidiči většinou již bývají zkušení, tak sami nejlépe poradí, odkud bude nejlepší začít vylévat.
Domíchávače budou přijíždět postupně a pouze řidiči, takže počítejte také s tím, že budete sami obsluhovat výsypový žlab domíchávače. Ničeho se však nebojte, není to nic složitého, pouze vše probíhá v rychlém tempu. Při vylévání základů jsou tedy potřeba minimálně dva lidé. Samozřejmě více lidí je výhodou a obzvlášť pokud se jedná o základy velkých rozměrů. Jeden člověk bude převážně držet a směrovat výsypový žlab do základových pásů a koordinovat řidiče k popojíždění nebo couvání. A na dalším nebo dalších pomocnících bude rychle rozhánět betonovou směs hráběmi nebo lopatou. Vylévání betonu z domíchávače probíhá rychle a rychle také bude muset každý rozhánět beton do pásů, aby nedocházelo k hromadění na jednom místě a k následnému vylití z pásů.
Čtěte také: Jak správně spočítat beton do ztraceného bednění?
Během vylévání dejte také pozor na provázek k určení výšky vylití základů. Popřípadě ho při vylévání betonu z domíchávače opatrně přidržujte hráběmi k jedné straně základových pásů. Nejproblematičtější bývá vylévání vnitřních základových pásů. Není k nim totiž dostatečný přístup. Samozřejmě, že jde nahnat beton z obvodových do středových pásů hráběmi a lopatou - to také budete muset provádět. Ale proč si maximálně neulehčit práci? Proto se během vylévání dohodněte s řidičem, aby k základům také nacouval v místech, kde jsou vnitřní základové pásy. Pro tuto příležitost požádejte řidiče, pokud tak již automaticky neučiní, aby nasadil na výsypový žlab také jeho prodloužení.
Tím dosáhnete ještě dále od okraje základů a poté už jen musíte zabrat a opět beton v základových pásech rozhánět do střední části ručními silami. Beton v základových pásech během vylévání postupně upravujte do roviny hráběmi. Vždy nechte vylít beton těsně nad natažený provázek a potom stáhněte hráběmi přebývající vrstvu betonu na úroveň provázku. Rovinu betonu upravujte pouze hráběmi. Pomocí nich také vytvoříte zvrásněný povrch pro lepšího spojení se zdící maltou během následujícího zdění základů tvárnicemi.
Na závěr zkontrolujte rovinu základů pomocí stahovací latě s libelami a délkou 4000 mm. Kontrolu proveďte po celé ploše základových pásů. Případné nerovnosti ihned upravte, než beton zcela vytvrdne. V domíchávači téměř pokaždé zůstane menší množství betonu. Proto je také dobré s tím předem počítat a připravit fólii o rozměrech alespoň 3000 x 3000 mm. Přebytečný beton nechte vylít na fólii, abyste s ním popřípadě mohli dále pracovat.
Můžete ho ihned použít k doplnění do základových pásů, pokud právě při měření stahovací latí zjistíte, že je potřeba v některých místech doplnit. Dále již nepotřebný beton rozdělte lopatou na několik menších částí, aby s ním byla po ztvrdnutí lepší manipulace. Také na závěr ještě raději zkontrolujte správné umístění vyvedené zemnící pásoviny ze dna základů. Zemnící pásovina pro napojení uzemnění bleskosvodu musí být vyvedena na vnější straně základů. Z bezpečnostních důvodů pásovinu nadále ponechte ohnutou u země a popřípadě také zafixovanou tvárnicí. Zemnící pásovina pro napojení uzemnění rozvaděče musí být vyvedena naopak blíže k vnitřní straně základových pásů. Ne však zcela, jako v předešlé variantě. Protože v dalším kroku během zdění základů budete vést pásovinu skrz tvárnice. Zemnící pásovinu ponechte narovnanou a kolmo k základům, tak jak je vidět v horní části obrázku 58.
Cena základové konstrukce
Jak jste již sami mohli vydedukovat, na základové desce stojí celý váš dům a s ním i veškerá zodpovědnost. Mohli bychom vám doporučit ty nejlepší materiály, nejlepší systémy provedení, ale podstatnou složkou celé výstavby bude její finanční stránka. Během samotného plánování je přirozené ušetřit kdejakou korunu, ale položme si otázku, vyplatí se ve finále naše počínání? Materiály a samotný systém provedení konstrukce základové desky jsou vždy oceněné. Na některých místech realizace objektu se dá ovšem ušetřit, ale zrovna u základové desky to není nejlepším řešením. Kromě samotného materiálu jako je beton, štěrk, ocelová výztuž atd., se cení i práce. Pokud si vše neplánujete udělat sami, budete muset počítat i s touto složkou v rozpočtu. Ceny, které zde budou uváděny nejsou minimální (berte je spíše jako přibližné).
Ve finále jich však bude zapotřebí mnohem více a cena se tak může vyšplhat až na částku kolem 4 500 korun. Podstatnou součástí je armatura. Ceny ocelových tyčí se uvádí v kilogramech a opět záleží na tloušťce prutu, jeho pevnosti, rozměru atd. Cenová škála je potom mezi 25 až 35 korun za 1 kg. Ztracené bednění se používá zejména pro stavbu základových pásů. U větších staveb tvoří podstatnou část nákladů, čímž je navýšena celková cena základové desky. Cenu štěrku vyhledáte v jednotkách t nebo m3. Opět je zde jedno velké „záleží“. Jsou různé druhy frakce a od nich se potom odvíjí i cena. V další fázi je na řadě bednění. OSB desky se cení mezi 100 až 200 korun na m2. Výsledný cena se tedy uvádí 1500 až 3500 korun.
V následující tabulce jsou uvedené přibližné ceny práce i potřebného materiálu. Záleží však na velikosti vaší základové desky a již zmíněných kritériích (ceny jsou v hodnotách s DPH). Co avšak považuji za důležité, je doplnění drobných, a ne tolik viditelných investic do celkového rozpočtu.
| Položka | Cena |
|---|---|
| Shrnutí ornice | 4 000 Kč |
| Zaměření a vytyčení pozemku | 2 000 Kč |
| Výkop základových pasů | 8 000 Kč |
| Beton na základové pasy | 38 000 Kč |
| Ztracené bednění | 4 500 Kč |
Už v samotném článku bylo zmíněno několik faktorů, které by vám mohli zamávat s výslednou cenou. Největším parametrem je však velikost stavby. Čím větší bude váš dům, tím větší bude i plocha základové desky. Rozdílná cena bude také u základové desky pro dřevostavbu a pro stavbu zděnou, která vyžaduje vyšší únosnost, a tudíž i vyšší tloušťku základové desky. V neposední řadě budou tedy dražší základové konstrukce realizované ve svahu než na rovném terénu.
Určitě se do míchání betonu, určování poměru cementu, vody a plniva a tloušťky základů nepouštějte sami. Pokud skutečně chcete uspořit a zároveň dosáhnout požadované stability a životnosti základů, musí typ betonu a tloušťku desky spočítat statik a musí být zaznamenány v projektu. Nedbejte na rady v mnohých diskuzích na stavebních serverech, kde stavebníci klíčují jako zásadní možnost úspory pouze veškeré práce svépomocí.
Namíchat si dostatečné množství betonu o stále stejné kvalitě svépomocí je nereálné, nehledě na neskutečné fyzické výkony, kterých budete muset dosáhnout. Většina současných novostaveb rodinných domů si vystačí bez sklepa. Důvodem nejsou jen finanční úspory na základech domu, ale především fakt, že sklep již většinou nepotřebujeme. Stále častěji přímo nakupujeme jakékoli potraviny včetně ovoce a zeleniny, k dispozici navíc máme rozměrné chladničky a mrazící boxy, mnoho potravin se prodává v sušené či konzervované podobě.
Původní funkce sklepa tedy mizí. Naopak se zvětšují prostory technického zázemí domu, které nejčastěji situujeme do přízemí. Před budováním základů nového objektu ale vyvstává jiná zásadní otázka. Vybudovat základové pasy, které budou zatíženy nosným zdivem, nebo plovoucí základovou desku, kterou můžeme nosným zdivem zatížit kdekoli? Mylně nazýváme jakékoli nové základy základovou deskou. Pokud budujeme základové pasy, je vybetonovaná plocha mezi nimi jen nenosnou podlahou přízemních obytných místností a technického zázemí, případně garáže. Pro běžné rodinné domy nejčastěji budujeme základové pásy a finančně mnohem náročnějšímu řešení plovoucí základové desky se vyhneme.
Další vžitou fikcí je nesprávné označování betonů a s tím související zaběhlé mýty. Běžný beton se správně neoznačuje písmenem B (B15, B20, …), ale C s lomítkem (C12/15, C16/20, C20/25). Označení B je zjednodušením pro potřeby běžného uživatele. Dalším velkým mýtem je jakési laicky, mnohdy však i odborně) zakotvené tvrzení, že základové pásy stačí vylít betonem B15 (resp. C12/15) a plochu mezi nimi, stejně jako ztracené bednění na základových pasech betonem B20 či B25 (resp. C16/20 a C20/25).
Základové pasy budou nejzatěžovanější částí domu, kromě tlaku shora na ně bude působit i voda podloží, živé organismy, mrazy a nakonec i tah. Na jejich životnosti je závislá životnost celé stavby. Pokud použijeme už jen pro základové pasy kvalitnější beton, například B25 (C20/25), zaplatíme za každý kubík oproti betobu C12/15 jen o cca 12% více a získáme zvýšení odolnosti v tlaku o 40%. Pokud bychom přece jen chtěli ušetřit ještě víc, zaplatíme oproti betonu B15 za beton B20 o pouhých 7% víc a dosáhneme zvýšení pevnosti v tlaku o 25%. Běžný beton C12/15 má pevnost v tlaku 15 MPa, C16/20 20 MPa a C20/25 25 MPa. U základových pasů však nelze ušetřit na materiálu, zde betony porovnáváme ve smyslu užitná hodnota / cena.
Skutečně uspoříme v případě plovoucích základových desek a výplně ploch mezi ztaceným bedněním, na které budeme ukládat nosné zdivo. Při použití kvalitního betonu totiž skutečně lze snížit tloušťku jeho vrstvy a vezmeme-li v úvahu jen mírné navýšení ceny, finanční úspora je skutečně reálná. Navíc je třeba započítat ještě finanční úsporu za dopravu menšího množství materiálu a za práci s menším objemem betonu, která bude trvat kratší dobu. Nakonec mírně uspoříme i na spotřebě stavebního dřeva pro bednění. Pozor však, tenčí vrstva betonu musí být vypočtena projektantem, respektive statikem a na základě geodetického průzkumu. Měnit parametry základů svévolně a vlastním odhadem se skutečně nevyplatí. Dokonce je možné narazit i na případy, kdy se stavebník, byť má vypracovaný a koupený projekt, pustí do základů sám a po jejich dokončení se ptá, zda neudělal chybu, když nepoužil žádnou armaturu ani kari sítě.
Pro pevnost v tlaku je vše v pořádku, pokud základy realizoval správně a použil vhodný druh betonu, ale pro pevnost v tahu je odolnost takových základů minimální. Armatury jsou navíc důležité k provázání základových pasů a ztraceného bednění, kde nám jejich použití opět zvýší kvalitu základů. Beton je materiál, který vyniká relativně vysokou pevností v tlaku. Tuto výhodu však negativně kompenzuje právě nízká pevnost v tahu (10 až 15% pevnosti v tlaku). Proto je nutné beton, u kterého předpokládáme i zátěž v tahu, posílit právě materiály, které vydrží tah (ocelové armatury, kari sítě).
Nejčastěji proto hovoříme o železobetonu, kdy můžeme beton vyztužit konstrukčními tyčemi z různých materiálů (nemusí to být jen ocel). Dalším řešením problémů s tahem je takzvaný předpjatý beton. Do něj se používají vnitřní ocelové výztuže, které umožní vyrábět betonové prvky mnohem větších rozměrů, než umožňuje prostý železobeton. Nejběžněji se do betonů používá cement portlandský, který bývá i základní složkou malt a omítek. Portlandský cement je směsí oxidů vápníku, křemíku a hliníku. Vyrábí se rozpálením vápence (zdroj vápníku) s jílem a následným rozmělněním vzniklého produktu se zdrojem sulfátu (nejčastěji sádrou).
Podle typu betonu používáme jako plnivo kameniva jemná či hrubá, nejčastěji písek, poté štěrk a drcený kámen. Poslední dobou se používají i drcené recyklované hmoty, pozor však na kvalitu takového betonu. Poslední kompozit betonu, voda, vytvoří sloučením s cementem a tedy procesem hydratace cementovou pastu, která vše slepí dohromady a vyplní dutiny. Menší množství vody v cementové pastě zajistí pevnější a trvanlivější beton, větší množství vody zvyšuje riziko splavování částic a sesutí hmoty, problematičtější je pak i vysychání - tvrdnutí betonové směsi, obzvláště v exteriérech. Voda musí být čistá užitková, ideálně pitná. Znečištěná voda může způsobit až selhání konstrukce.
Hydratace představuje mnoho chemických reakcí, některé probíhají i současně. Hydratací jsou postupně dohromady spojované jednotlivé složky betonu, až vznikne pevná stavební hmota. Kromě výztuh, které ovlivňují pevnost v tahu, ovlivňuje pevnost betonu především poměr vody, cementu a plniva, správné promíchání a umístění. Pokud je poměr vody vůči cementu nízký, hovoříme o prostém betonu, který bude více pevný jak beton řídký. Na pevnost v tlaku má zásadní vliv právě poměr cementu (portlandský, struskový, pucolány) k ostatním složkám (voda, plnivo). Zároveň platí, že čím více použijeme cementu, tím vyšší má beton nároky na spotřebu vody, ale tím vyšší má právě i pevnost. Různé druhy betonu byly vyvinuty pro speciální aplikace, každý pak má své specifické označení.
tags: #jak #spočítat #spotřebu #betonu #na #základovou