Při stavbě nebo rekonstrukci domu se často setkáváme s otázkou výběru vhodného materiálu pro obvodové a vnitřní stěny. Dva z nejpoužívanějších materiálů v našem regionu jsou cihla a pórobeton (např. Ytong). Tento článek se zabývá jejich srovnáním z různých hledisek a zároveň detailně řeší otázky spojené se zateplením a fasádou u již postaveného domu z Ytongu.
Vliv ceny zdicího materiálu na stavbu domu
V první řadě je třeba říci, že význam druhu použitého zdicího materiálu se z finančního hlediska většinou až příliš přeceňuje. Při standardním projektu rodinného domu, resp. projektu bungalovu, tvoří celková cena za zdící materiál pouze přibližně 6% z ceny stavby samotného domu. Čili i v případě, že dokážeme sehnat materiál, který je o třetinu levnější než druhý, rozdíl bude maximálně 2% z celkové ceny stavby domu. To platí za předpokladu, že pracnost obou použitých materiálů je přibližně stejná. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam, než je přiměřené.
Porovnání Ytong Lambda vs. Porotherm 2v1
Řešíme zda stavět z Ytong Lambda 375mm bez dodatečného zateplení nebo z Porothermu 2v1 380mm (minerální vata uvnitř cihly). Zatím jsem vystoural, že:
- Ytong je cca o 100 000,-Kč levnější vzhledem k ploše obvodových stěn (dle kalkulačky na DEK).
- Porotherm má lepší tepelnou izolaci, ale nevím kolik % energie to ušetří z ohledem na celkovou ztrátu. Nejvíc tepla asi ztratíme větráním.
- Porotherm má lepší akustické vlastnosti, ale při otevřeném okně to asi bude fuk. Možná to bude zajímavější u podlahy v podkroví.
- Ytong saje vlhkost, takže bych se měl obávat většího rizika plísní nebo častějšího větrání.
- S Ytongem asi ušetříme peníze na zasíťování domu, ale těžko říct kolik.
PUR panely jako alternativa
Kluci vykašlete se na cihly a Ytong - PUR panely 8cm máte tepelně za 40 Ytong či cihlu z obou stran máte hned vyřešenou fasádu, při ceně cca 600 kč/m2 není o čem vyprávět, když si spočítáte cihly, špric, omítku, nátěr, práce do němoty, PUR panel postavíte dvoumetrový a šoucháte do sebe, takže pro mě už jenom PUR. Nicméně, existuje obava z hnízdění myší ve vatě, která je v meziplechu, i když se to dá určitě dobře utěsnit. Myši jsou svině, stačí jim nepatrná dírečka někde špatně zahlá a je to. Ytong má lepší součinitel prostupu tepla.
Jak nastavit kritéria výběru
Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snáze vybrat.
Čtěte také: Zjistěte více o dlažbě se širokou spárou
Cihla versus pórobeton
V následující části si rozebereme jednotlivé rozdíly mezi nimi.
Životnost
Je přibližně stejná u obou materiálů.
Pevnost
Z hlediska pevnosti je na tom cihla lépe než pórobeton. Ytong má pevnost v tlaku 2,8 MPa, Porotherm 10 MPa.
Tepelněizolační vlastnosti
Lepší vlastnosti má pórobeton, protože je homogenní ve všech směrech (stejná struktura v celém objemu tvárnice). Vyšší akumulační schopnost má tedy Porotherm. To znamená, že v sobě uchová více tepla, které může následně ze sebe zářit. Tahle vlastnost může být nevýhodná u rekreačních objektů, u kterých chceme rychlý zátop. Těžší cihly totiž do sebe pozřou více energie, to znamená, že když dojede po delší době na chatu, která je postavena z Porothermu, bude Vám trvat delší dobu, než v ní pocítíte teplo, jelikož toto teplo budou do sebe nasávat ze začátku chladné cihly.
Akustika
Je při stejné tloušťce obou materiálů lepší u cihly, nakolik cihly jsou těžší. Ytong má neprůzvučnost 41 dB, Porotherm 44 dB. Porotherm má tedy lepší zvukotěsné vlastnosti. Je třeba ale říci, že u obvodové zdi to není až tak velmi důležité, protože rozdíly jsou malé a většina hluku přijde do interiéru přes okna.
Čtěte také: Správný postup pro omítání cihel
Kotvení předmětů na stěnu
Např. kuchyňská linka, se určitě dělá lépe do pórobetonového zdiva jako do děrované cihly (plná pálená cihla byla z tohoto hlediska nejlepší). Cihla je totiž děrovaná a její střep je křehký, zatímco pórobeton je plný v celém průřezu. Navíc do pórobetonu netřeba vrtat s příklepem. Použít je třeba určitě správné hmoždinky, např. univerzální hmoždinky typu Fischer UX.
Nasákavost
Je vlastnost, která není až tak důležitá, neboť každé zdivo musí být chráněno proti vodě a vlhkosti. Z hlediska celkové nasákavosti je na tom mírně horší pórobeton. Vzlínavost je výrazně nižší u pórobetonu, což znamená, že vlhkost Vám nevystoupí na stěnách do velké výšky.
Vzduchotěsnost
Se mnohem lépe dosahuje u pórobetonu, protože ten nemá velké vzduchové dutiny jako cihla. Tento parametr je důležitý hlavně u pasivních domů, svůj význam má i při nízkoenergetických a ultra nízkoenergetických domech.
Pracnost při stavbě
Je jednoznačně nižší u pórobetonu (čili i levnější cena práce), kde 1 m2 stěny postavíte za přibližně 65% času potřebného pro cihlu. Souvisí to zejména s tím, že pórobetonové tvárnice jsou větší než cihly a mají i mírně vyšší přesnost. S Ytongem se lépe pracuje, jelikož je výrazně měkčí než Porotherm. Pokud stavíte v bytě krátkou příčku, je pro vás nejspíš zbytečné zajišťovat si pilu, Ytong je pak tou správnou volbou. Jejich příčkovku uříznete bez problémů během minuty i ruční pilkou. Váha tvárnice Ytong tloušťky 15 cm je 15 kg, váha Porothermu tloušťky 14 cm je 14,6 kg. Oba materiály jsou stejně těžké. Ytong má objemovou hmotnost cca 500 kg/m3. Porotherm tvárnice má hustotu 870 kg/m3.
Drážkování pro rozvody
Drážkování pro rozvody elektřiny, vody a případně kanalizace se provádí výrazně jednodušeji u pórobetonu. Tyto práce následně šetří peníze za elektrikáře a instalatéry, kteří si započítávají drážkování stěn do ceny díla.
Čtěte také: Průvodce montáží OSB desek na střechu
Cena za m2 zdiva
Za 1 m2 zdiva Ytong tl. 150 mm se všemi povrchovými úpravami a s prací dle ceníku RTS zaplatíte 1839 Kč včetně DPH. Za to stejné u Porothermu zaplatíte 1441 Kč včetně DPH.
Kdy se musím definitivně rozhodnout: V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby. Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace.
Zateplení/fasáda na Ytong P2-400 šíře 375mm
Pomalu, ale jistě začínám řešit zateplení, fasádu a různé technické detaily s tím spojené. Postaveno máme z klasiky Ytong 375mm P2-400 (ne Lambda) a jako nejlepší materiál na zateplení se mě jeví 100mm Multipor, i když třeba projektant mě od něj spíš odrazuje.
1. Jaký materiál na zateplení vybrat?
Multipor se mě líbí hlavně pevností, máme přízemní domek a určitě to bude odolnější na opření kola či míčové hry jak polyš, byť zpevněný lepidlem/perlinkou. Projektant mě ale tvrdí, že rosný bod v Multiporu dělá neplechu a je na to lepší polyš, který je nenasákavý a „vytlačí“ ho ven. Zase jsem viděl ale hodně domů s polyšem, co mají severní stranu domu flekatou. A teď, kde je pravda a co bude fungovat lépe?
2. Řešení hydroizolace základu
Základ mám se zdivem v jedné rovině. Izolace je bohužel odříznuta zároveň se základovou deskou a není tam ponechán materiál na zahnutí nahoru tak, jak je v přiloženém nákresu. Je to problém a mám ho tam min. dovařit (není k čemu) a nebo to jen natřít hydroizolačním nátěrem?
3. Zateplení základu (soklu)
Zateplení základu se dělá XPS polystyrenem (růžový), že? Jakou zvolit tloušťku a o kolik přetáhnout zateplení přes terén? Výška čisté podlahy uvnitř domu je 20cm, kolik tedy udělat ten spodní sokl? Přetáhnout ho výš, než je čistá podlaha uvnitř? Okolní terén je na horní straně domu zároveň s hydroizolací domu a na spodní se bude ještě kus dovážet + přijde chodník/zámkovka.
4. Základový plech pro zateplení
Na horní hranu polystyrenu se pak dává nějaký základový plech pro zateplení. Jsou tam nějaké speciality/provedení plechu/výrobce, anebo čemu se vyhnout? Ten plech dát napřed podle provázku/váhy a až od toho navazovat nahoru/dolů? Nebo čím začít?
5. Povrchová úprava XPS a obsyp
Spodek XPSko pak natáhnout lepidlem (+ perlinka?) a po nátěru barvou dát nopovku a obsypat štěrkem? Cca. 20cm do šířky bude štěrk, pak už bude obrubník a chodník/trávník.
6. Lepení desek Multipor
Povrch srovnám brusem, ale jinak je to rovně vyzděné. Lepí se to plošně (natáhnout zubem) a nebo jen bodově? Styčné se nemažou, to vím.
7. Kotvení zateplení
Jaké kotvení použít? Má někdo konkrétní zkušenost jaké kotvy poměr výkon/cena?
8. Detaily u oken
10cm se mě k rámu nevejde, tam bych potřeboval tak 4 - 5cm. Koupit taky tenčí Multipor, anebo to kombinovat s polyšem? Což se mě moc nechce. U rámu nalepit taky APU lišty jako jsem to dělal uvnitř na ukončení omítky?
9. Venkovní rohy domu a oken
Venkovní rohy domu a oken zalištovat? Jaké hrany použít? Kov/plast?
10. Světla a zásuvky
Světla, respektive hmoždinky asi drží rovnou v Multiporu, ne? Takže jen udělat díru na kabel, nechat ho vytažený ven a pak nakonec osadit světlo na hmoždinky?
11. Skrytá krabice pro kabeláž na zahradě
Na zahradu mám na dvou místech vytažený kabel, ale možná na jednu ani nedojde. Jde udělat do zateplení nějaká skrytá krabice kam smotat kus kabelu a nechat to zatím „zavřené“ bez osazené venkovní zásuvky? Zatím je nezapojený i v rozvaděči.
12. Postup dokončení fasády
Ytong sice na stránkách doporučuje nějaké omítky, ale je toho mraky a rád bych znal praxi. Je třeba perlinka? Jakou maltu/lepidlo? Probarvenou fasádní omítku, anebo to udělat šedé omítkou a pak to „vymalovat“ barvou? Jakou značku? Poslední dobou dost vídám flekaté/vybledlé domy, tomu bych se rád rád vyhnul. Na povrchu Ytongu je nutné natáhnout lepidlo a do něj vložit armovací mřížku (perlinku). Následně se na tento povrch nanáší vrchní vrstva omítky. U Porothermu se nanáší jádro a vrchní vrstva omítky. Také jsem dělal pořádnou omítku. Žádná tenká vrstvička, ale hezky špric a na to klasickou vápennocementovou maltu a ještě fajnovou, prostě klasika. Sice mi to dalo dost práce, ale myslím, že to bude stát za to.
13. Detail zdiva a vjezdu do garáže
Jedna varianta je to zbetonovat mírně do šikma až na hranu základové desky a na to buď dlažbu, anebo to jen natřít v barvě, v které bude sokl. Od hrany základu pak bude někdy v budoucnu vyskládaná zámkovka, zatím tam bude jen štěrk. Druhá varianta do betonu položit zámkovku mírně šikmo a za základem na ní volně navázat opět zámkovkou. Kanálek tam asi ani neplánuju, spár bude od vrat pryč.
14. Napojení chodníku a schodu do domu
Jak udělat napojení chodníku + asi jednoho vyvýšeného schodu do domu? Udělat to ze zámkovky přetažené až ke dveřím s tím, že současnou situaci jen polepím lepenkou kvůli izolaci/nebo opět jen nátěr? U toho prahu kde to bude částečně ještě nad základovou deskou to podbetonovat? Podle mě se zámkovka bude chovat jinak než deska. Je otázka zda pro ten jeden stupínek dělat nějaký základy do hloubky a nebo to položit takhle na povrch? Povrch je utaženej už přes 2 roky takhle a nic nesedá, takže by se to už měnit nemělo.
Příčky v interiéru
Když je potřeba rozdělit vnitřní prostory domu, jako nejobvyklejší řešení se nabízejí příčky. Mají různé využití a dají se postavit z odlišných materiálů. Jejich výběr se obvykle řídí cenou, náročností, pevností či mírou odhlučnění.
Tradiční zděné příčky
Zděné příčky jsou oblíbené především pro svou odolnost a dlouhou životnost. Sice se náročněji vytvářejí, patří ale mezi nejkvalitnější a nejpevnější. Zděné příčky se hodí všude tam, kde není nutné brát ohled na zatížení konstrukce, na šetření obytným prostorem či na rychlost výstavby. Čtvrtcihelné příčky (v zednickém slangu štorcky) mohou být levnější a realizačně jednodušší variantou, když je potřeba ke stěně přichytit těžší předměty či konstrukce.
Rozličné materiály pro příčky
- Klasické plné cihly: Pevné s dobrými akustickými a protipožárními vlastnostmi. Nedostatky zahrnují vyšší hmotnost a horší tepelněizolační schopnosti.
- Keramické cihly vylehčené dutinami: Méně pevné, ale s lepšími tepelnými parametry.
- Tvárnicové příčky z keramického materiálu: Nabízejí dnes všichni velcí výrobci - Wienerberger, Tondach, Heluz atd. Jde o tvárnice bezmaltově sesazované do zámků P+D. Ložnou spáru lze provádět i na tenkovrstvý tmel. Výhodami těchto příčkových programů jsou rozměry, přesnost zdění a možnosti systémových řešení.
- Pórobetonové tvárnice (Ytong): Díky své nízké hmotnosti se hodí pro rekonstrukce, snadno se řežou a rychle skládají. Pro vyšší stabilitu se pórobetonové příčky musí pevně ukotvit. S Ytongem nebo porobetonem se dobře pracuje ale pozor! Některé druhy papoušků si v něm rychle vykopají tunel jako v metru.
- Cementové tvárnice: Najdou uplatnění v prostorách, kde se klade důraz na pevnost a odolnost. Při stavbě příček je nutné dbát na statické hledisko, protože tvárnice jsou poměrně těžké. Vyznačují se ovšem výbornou zvukovou izolací a pevností, což se cení například mezi obytnými místnostmi. Postup stavby je obdobný jako u cihlových příček - s důrazem na správné vyzdění a spárování.
- Vápenopískové bloky (Sendwix): Mají vysokou hustotu, což také znamená lepší akustické vlastnosti. Jsou tedy vhodné do interiérů, kde se klade důraz na hlukovou izolaci.
Specifika stavby příček
Technologie zdění příček se sice příliš neliší od obvodového nosného zdiva, ale přece jen zde platí několik specifických zásad. První řada příčkových bloků se osazuje na vyrovnané maltové lože nanesené na vrstvu hydroizolace. Další vrstvy cihelných bloků se kladou tak, aby výška spáry byla přibližně 12 mm, nebo lze použít dnes již obvyklý způsob lepení montážní pěnou, kdy nevzniká prakticky žádná ložná spára.
Napojování příček
Při napojování příčkové stěny k nosné je třeba každou cihlu opatřit maltou i z boku a důkladně přitlačit ke stěně. Každá druhá napojovací cihla musí být přikotvena k nosné stěně dle instrukcí výrobce daného systému. Vnitřní nosné příčky se dají napojit pomocí nerezových plátových kotev. U nenosných příček se zpravidla používají různé ploché stěnové spony. Ohnuté do pravého úhlu se vodorovnou částí vmáčknou do malty v ložné spáře a svislou částí se přišroubují vrutem a hmoždinkou k nosné stěně. Ukotvení stěnových spon lze aplikovat už při zdění nosného zdiva a vkládat je do míst budoucího napojení příčky. Některé systémy umožňují i pružné napojení, aby se eliminovalo riziko poškození příčky při pohybu stavby. Způsob napojení je vhodné konzultovat s odborníkem, zejména u těžších materiálů, jako jsou cihly nebo pórobeton, vyžadujících robustnější konstrukční řešení.
Kam příčky umístit a kam ne
Klíčovým faktorem pro volbu materiálu příček je nosnost podlahy a statická stabilita domu či bytu. Proto by příčky neměly stát v blízkosti dilatačních spár nebo míst s předem určeným omezením zatížení. U rekonstrukcí se doporučuje vše konzultovat s odborníkem, protože ne každý prostor je kvůli limitující nosnosti stropů či specifickým konstrukčním vlastnostem stavby pro dodatečné příčky vhodný. Nevhodné umístění by mohlo způsobit trhliny ve zdech nebo dokonce poruchu konstrukce.
Dvojité příčky
Když je potřeba zajistit vyšší tepelnou a zvukovou izolaci, dá se spolehnout na dvojitou příčku tvořenou dvěma vyzděnými částmi s mezerou, která se vyplní tepelnou nebo zvukovou izolací. Někteří výrobci již nabízejí i cihly s vloženou izolací, čímž požadavky na zvukovou či tepelnou izolaci řeší kompaktně a s úsporou místa (například Heluz Aku kompakt 21 broušená).
Srovnání zvukové neprůzvučnosti
| Typ příčky | Tloušťka | Zvuková neprůzvučnost | Vhodnost použití |
|---|---|---|---|
| Standardní cihlová příčka | 115 mm | 45-48 dB | Solidní zvuková izolace pro většinu obytných prostor. |
| Silnější cihlová příčka | 140-150 mm | 50-54 dB | Pro místnosti s vyššími nároky na akustiku (ložnice, pracovny). |
| Příčka z pórobetonu | 100 mm | 37-40 dB | Pro prostory s nižšími nároky na zvukovou izolaci. |
| Příčka z pórobetonu | 150 mm | 42-45 dB | Díky větší hmotnosti a tloušťce má lepší zvukovou izolaci. |
| Příčka z vápenopískových tvárnic | 115 mm | 50-55 dB | Vynikající zvuková izolace pro prostory s vysokými nároky na akustický komfort. |
| Příčka z betonových tvárnic | 150 mm | 52-57 dB | Silná neprůzvučnost pro oddělení hlučných prostor nebo technických místností. |
tags: #jak #sirokou #cihlu #misto #ytong #375