Cihly jsou základním stavebním prvkem používaným pro stavbu zdí. Zdivo je stavební konstrukce vzniklá skládáním prvků z přírodního nebo umělého staviva spojované maltou nebo kladené na sucho.
Výroba vápenopískových cihel
Vápenopískové výrobky jsou fascinující svou jednoduchostí, trvanlivostí, vysokou přesností, vysokou rychlostí výstavby, vysokými pevnostmi a výbornými zvukově izolačními vlastnostmi. Vyhovují nejvyšším dnešním nárokům na kvalitu výstavby, díky nimž je možné konstruovat i moderní pasivní domy. Sortiment vápenopískových cihel je velmi rozsáhlý, vyrábí ho hned několik firem u nás i v zahraničí, dovážející své výrobky do České republiky.
Postup výroby vápenopískových cihel
Podívejme se na postup výroby v závodu firmy Zapf Daigfuss ve městě Sweig u Norimberku. Receptura složení vápenopískových bloků je stará více jak 100 let a výroba se v rodině Zapfů dědí. Dnešní majitelé jsou již čtvrtou generací. Na dvou výrobních linkách je zaměstnáno 15 až 20 pracovníků ve třech směnách při denní produkci 200 m3 zdících materiálů.
Základními a prakticky jedinými surovinami pro výrobu cihel je písek, vápno a voda. Písek se převážně těží v okolí čtyř kilometrů od výrobny. Převažující (žlutý) písek jako střední frakce je doplněn o jemný křemičitý písek a jako hrubá zrna se používá bazalt. Dvě poslední jmenované menšinové suroviny si musí firma kupovat. Více frakcí se používá z důvodů dosažení maximální objemové hmotnosti (menší frakce vyplní prostor mezi zrny frakce větší).
Po navážení písku v potřebných poměrech a přidání vápna a vody se směs tři minuty míchá a směs jde do reaktoru, kde dochází k reakci vápna s vodou a po dvou hodinách je připravena k lisování. Lisuje se do forem o požadovaném tvaru. Výrobní tolerance jsou 1 mm. Výrobce tvrdí, že jejich výrobky jsou o řád přesnější než broušené keramické cihly.
Čtěte také: Cihly a jejich materiál
Různých objemových hmotností výrobků je dosaženo nikoli v materiálu (jako např. u porobetonu), ale vytvořením více velkých dutin v tvarovce. Po vylisování se výrobek podobá dobře udělané dětské pískové bábovce. Má požadovaný tvar, drží pohromadě díky slisování, avšak nemá žádnou pevnost. I barva výrobku je zatím nezvykle písková, nikoli finální bílá.
Proto odtud putuje na kolejových dopravních do vytvrzovacích pecí. Ve velkých pecích (autoklávech) se za tlaku vodní páry 16 barů při teplotě 195 °C nechávají bloky vyzrát 8 - 10 hodin. Náběh tlaku a teploty v kotlích je pomalý. Dvě hodiny se zvyšuje teplota a tlak, 4 - 6 hodin se potřebný stav drží a opět dvě hodiny se teplota i tlak snižují. Tím je výrobek hotový.
Aby se ušetřily náklady na energii, jsou kotle vzájemně propojeny potrubím a horká pára se přepouští z jednoho kotle do druhého. Po vytvrzení se výrobky přeměří a na náhodně vybraných třech až pěti kusech z každého kotle se provedou destrukční zkoušky pevnosti.
Poslední fází je balení na palety zatavením do folií a uskladnění. Mimochodem výrobce vykupuje plastové obaly i rozřezané či rozbité zbytky stavební suti svých výrobků.
Firma Kalksandstein CZ s.r.o. byla založena v roce 2006 a jejím hlavním cílem je poskytovat odborné poradenství v oblasti stavebních hmot a technologií.
Čtěte také: Jak se vyrábějí plastová okna?
Výroba cihel Wienerberger
Společnost Wienerberger má v České Republice aktuálně 6 cihelen. Čtyři jsou v Čechách a dvě na Moravě. V cihelně v moravských Novosedlech, kde jsme pro Vás video natáčeli, se vyrábí cihly pro obvodové i vnitřní nosné zdivo. Jednou z hlavních surovin pro výrobu cihel je jíl. Aby se nemusel do cihelny dovážet, jsou všechny cihelny postaveny právě v místech, kde byla objevena naleziště jílu. V Novosedlech je zásoba jílu ještě na 20 let.
Kromě jílu se do vstupní směsi přidávají další suroviny, které mají za úkol cihlu odlehčit a zlepšit její tepelné vlastnosti. Takovou surovinou jsou například dřevěné piliny, které tvoří zhruba 30% obsahu. Správně namíchané suroviny putují po dopravnících do takzvaného hrubého válce a z něj do dalšího válce, kterému tady říkají jemný. Ten umele materiál pro výrobu cihel na zrnka o velikosti 0,8mm.
Takto připravený materiál putuje po strmém dopravníku připomínajícím jezdící schody do druhé haly, kde je ukládán do velkých zásobníků. Díky zásobníkům umístěným mezi halou pro přípravu směsi a halou pro lisování cihel lze připravovat směs i v době, kdy se cihly v druhé hale nelisují. Naopak díky zásobě směsi se mohou cihly lisovat i v okamžiku, kdy probíhá odstávka v části přípravy směsi pro výrobu.
Do směsi jílu a dalších přísad se přidává i voda. Z lisu, který funguje podobně jako mlýnek na vánoční cukroví, následně vyjíždí dlouhý pruh cihly. Ten se nařeže pomocí ocelového drátu na jednotlivé cihly, které putují do sušárny.
Typ cihly, která se na lisu vyrábí, určuje takzvaná matrice. Matrice je ocelová forma s otvory, kterými se „hlína protlačuje“. Pro každý typ výrobku, zde mají samostatnou matrici, kterou na lisu vymění podle toho, jaký typ cihly je třeba vyrábět. Na začátku sušárny je teplota kolem 40°C a 90% vlhkosti. Jak vozíky postupně projíždějí sušárnou, budoucí cihly tak vysychají. Na konci sušárny, která má 70 m je teplota přibližně 80°C a vlhkost pouhá 3%.
Čtěte také: Cihly a jejich složení
Vysušené cihly, které jsou pevné a tvrdé se ze sušárenských vozíků přeloží na pecní vozy a putují na vypálení. Protože je dnes většina cihel broušených, postupují cihly po vypálení právě do brusky, která je při rovnání zmenší o 6 mm. Broušené cihly se tak již na začátku výroby musí vyrábět o 6 mm vyšší, aby zde bylo co brousit.
Při výrobě vatových cihel s označením Porotherm T Profi se zbroušené cihly naplňují minerální vatou, kterou společnost Wienerberger nakupuje od společnosti Saint-Gobain a Rockwool. Následně se cihly zabalí do fólie a připraví na expedici k zákazníkům.
Výroba Porotherm T Profi
V době natáčení probíhala v cihelně výroba cihel plněných minerální vatou, tedy cihel s označením Porotherm T Profi. Denně se jich tu vyrobí kolem 10.000 kusů. Na dům v projektu Svépomocí ŽIVĚ jsme pro obvodové zdivo spotřebovali kolem 3000 kusů cihel.
Zdění cihel
Při vyzdívání cihelných zdí se kladou cihly vedle sebe na plochu v ležatých vrstvách. Mezery mezi jednotlivými cihlami, které se vyplňují maltou, jsou tzv. styčné spáry a jsou široké u klasických cihel asi 10 mm (styčné spáry mají na únosnost zdiva poměrně malý vliv). Ložná spára spojuje jednotlivé cihly v pevný celek (zeď) a zamezuje roztržení cihel vnitřními silami vznikajícími působením tlaku na zeď. Tloušťka spár je závislá na přesnosti zdících prvků a skladbě spojovací malty.
Vazba zdiva - vazbou rozumíme takové sestavení cihel, aby ve dvou sousedních vrstvách neprobíhaly styčné spáry nad sebou.
Postup zdění
- Před založením je nutno očistit podklad a vyrovnat případné nerovnosti cementovou maltou.
- Provedeme rozměření obrysových bodů podle projektové dokumentace. Rozměřujeme od rohu k rohu, aby se mohla provést kontrola správnosti zaměření.
- Zdění začíná osazením rohových cihel.
- Osadí se rohová cihla a olovnicí se překontroluje její svislost. Kontrola se provádí u vnějšího líce u obou stran a u nároží.
- Rohové cihly se spojí zednickou šňůrou vedenou z vnější strany zdiva. U širších zdí vedeme provázek z obou stran.
- Po napnutí šňůry vyzdí zakladač postupně dvě až tři vrstvy rohu, dále ostění dveří, napojení další zdi atd.
- Malta se na zeď nanáší naběračkou a roztírá se po zdi buď naběračkou, nebo zednickou lžící. Tloušťka nanesené malty závisí na tloušťce cihel, a na rozpočítané výšce vrstev, vyznačené na výškové lati.
- Cihly začínáme klást na vnějším líci, od rohů směrem ke středu délky zdi. Po zatlačení cihel do malty, na ně klepneme kladívkem.
- Po vyzdění několika vrstev se kontroluje vodorovnost vrstev pomocí vážní latě a vodováhy. Správnou výšku vrstev zkontrolujeme na výškové lati, která je upevněna skobami v koutech zdiva. Na této lati jsou jednotlivé vrstvy vyznačeny ryskami a jsou očíslovány směrem od podlahy.
- Váhorys se rýsuje pomocí vážní latě podle značek vynesených hadicovou vodováhou (lze použít modernější zaměření laserem).
Terminologie
Pro vzájemnou komunikaci se v technické praxi používají přesné odborné termíny. Pro další potřeby komunikace je nutné definovat základní termíny pro oblast zděných staveb z cihel.
- Barva cihel - různé zabarvení cihel je způsobeno mineralogickým složením cihlářské hlíny. Pokud hlína obsahuje větší množství oxidu železa (např. cihelna Dolní Bukovsko), jsou cihly červenější. Pokud jsou výchozí surovinou hlíny z mořských sedimentů, poté jsou cihly světlé, lehce načervenalé (popř. až světlé).
- Mrazuvzdornost - z hlediska mrazuvzdornosti se cihlářské výrobky dělí na nemrazuvzdorné (bez označení) a mrazuvzdorné označené např. M 25, M 50. Číslo udává počet zmrazovacích cyklů podle příslušných norem. Nemrazuvzdorné výrobky, tedy ty, které nejsou deklarovány jako mrazuvzdorné, je nutné podle ČSN EN 1996-1-1 a dalších příslušných norem chránit před povětrnostními vlivy (zatékání vody, déšť, sníh).
- Objemová hmotnost cihly je její hmotnost vztažená k objemu vysušené cihly. Objem cihly je dán vnějšími rozměry včetně dutin. Objemová hmotnost cihel má výrazný vliv na tepelný odpor konečného zdiva.
- Rozměry cihel jsou deklarovány podle normy ČSN EN 771-1. Norma zavádí dva požadavky: Tolerance průměrné hodnoty (značeno T) a Rozpětí (značeno R).
Druhy konstrukcí
- Nosná stěna - nosná stěna z cihelných bloků, např.
- Nenosná stěna (též označována jako příčka) - stěna, která není určena pro přenášení zatížení (je zatížena především vlastní hmotností, neslouží k vyztužení stavby). Nenosná stěna může být odstraněna bez ohrožení spolehlivosti a snížení stability stavby. Jedná se např.
- Jednovrstvá stěna - je to stěna bez vnitřní dělící dutiny nebo bez svislé spáry ve své rovině. Za jednovrstvé zdivo se považuje např.
- Chráněné zdivo - zdivo, které je chráněno proti pronikání vlhkosti, např. zdivo vnějších stěn, které je chráněno např. vrstvou omítky nebo obkladu nebo zdivo vnitřní.
Podle ankety na Svépomocí.cz i z různých dotazníků víme, že většina svépomocných stavebníků volí jako materiál pro svůj dům cihlové zdivo.
tags: #jak #se #vyrábí #cihly #postup