Vápenné omítky, po staletí osvědčený stavební materiál, se těší stále větší oblibě, a to nejen v oblasti ochrany památek. Jejich jedinečné vlastnosti, které přispívají ke zdravému bydlení a dlouhé životnosti staveb, jsou stále více oceňovány.
Historické vápno a jeho složení
Pod pojmem vápno se obvykle chápe jak vápenec (CaCO3), tak i z vápence vypalováním získané „pálené vápno“ (CaO). „Hašené vápno“ Ca(OH)2 vzniká reakcí páleného vápna s vodou. Hašené vápno se používá jako pojivo do omítek a malt a vápenec zase jako plnivo. Pálené vápno, hašené vodou, vytvoří tzv. vápennou kaši, která reakcí s oxidem uhličitým vytvoří pevnou porézní strukturu. Protože vápenný hydrát vytvrzuje reakcí s oxidem uhličitým ze vzduchu, nazývá se vzdušné vápno.
Pucolán - latentní hydraulická přísada
Latentní hydraulické přísady jsou látky, které netvrdnou pouze vodou, ale přidávají vápnu hydraulické vlastnosti. Tento účinek je způsoben tzv. Pucolánovou aktivitou, neboli schopností reagovat s Ca(OH)2. Ve směsi s vápnem se z oxidu křemičitého vytvoří ve vodě nerozpustný křemičitan vápenatý. To vede u omítky a malty ke zvýšené pevnosti a lepší odolnosti proti povětrnostním vlivům. Mezi nejznámější latentní hydraulické komponenty patří „trass“ a tufové horniny. Již v minulosti se začaly používat tzv. umělé hydraulické složky, mezi ně patří již s dlouhou tradicí „cihlová moučka“ pálená za nízkých teplot.
Trass
Trass je vysoce porézní hornina, vyskytující se v přírodě a je většinou sopečného původu. Drcením je poskytnuta velmi jemná přísada, která se používá jako latentní hydraulická složka. Trass lze nalézt - podle regionálního výskytu - v mnoha historických omítkách a maltách. Jako „latentně hydraulické“ pojivo se Trass váže pouze ve směsi s vápnem nebo cementem. HASIT používá kvalitní Märker trass, který pochází z těžby horniny zvané suevit, vyskytující se v kráteru Ries v Bavorsku nedaleko řeky Dunaj - impaktní kráter po dopadu meteoritu.
Hydraulické vápno (HL dle EN 459-1)
Hydraulické vápno je vyrobeno ze směsi vápence a slínku, která je vypalována při teplotách kolem 1000 °C. Výsledné křemičitanové fáze tvoří s volným vápnem ve vodě nerozpustné křemičitany vápenaté, které dávají maltám odolnost vůči vodě. Na rozdíl od cementu zde zůstává vysoká přirozená pórovitost. Tyto vlastnosti činí pojivo zajímavým, zejména ve vlhkém prostředí. Ve středozemských oblastech (se suchým středomořským podnebím) může hydraulické vápno v omítce do značné míry nahradit cement.
Čtěte také: Test plastových oken: výsledky a doporučení
Přírodní hydraulické vápno (NHL dle EN 459-1)
V závislosti na tom, zda může být surovinová směs pro výrobu hydraulického vápna z odpovídajícího kamene rozložena bez míchání nebo umělého smíchání, se rozlišuje přírodní hydraulické vápno od umělého hydraulického vápna. Má-li surový kámen ideální složení vápna, může být použit k extrakci NHL. Tato surovina umožňuje konstantní, „nižší, mírnější“ teploty vypalování než míchané směsi, což zabraňuje tvorbě typických fází cementu.
Vlastnosti vápenných omítek a jejich výhody
Vápenné omítky nabývají na významu, zejména při ochraně památek. Historicky označované jako římská omítka, vždy se oceňují vynikající vlastnosti, které může vápno pálené při vyšších teplotách poskytnout. Dnes jsou oceňovány výhody vyráběných přirozeně hydraulických vápen proti umělým hydraulickým vápenným směsím. Omítky na bázi přírodního (vysokého) hydraulického vápna mají mnoho výhod:
- Hladké, lehce zpracovatelné, světlé zbarvení omítek.
- Nízké smrštění a rovnoměrné tvrdnutí.
- Vysoké hodnoty pevnosti a také dobrou odolnost proti mrazu a povětrnostním vlivům.
Osvědčená historická vápenná omítka slouží jako model pro další vývoj této vápenné omítky. Je proto obzvláště vhodná pro použití v památkové péči a v ekologické nové výstavbě. Neustálý další vývoj osvědčených vápenných omítek s přihlédnutím k našim zkušenostem a začlenění současného výzkumu proměňuje staletý stavební materiál na moderní a všestranný omítací systém. Harmonicky se kombinují výhody vysoce kvalitních a ekologických složek se současným zpracováním.
Přírodní hydraulické vápno jako pojivo v hydraulické vápenné omítce se liší od omítek z umělých hydraulických přísad tím, že chybí cement a trass. Díky nízkému E-modulu mají malé smrštění a vysoký obsah kapilárních pórů. Díky speciálním procesům ve výrobě může být vývoj pevnosti řízen a tím se nezvyšuje později.
Zdravé bydlení s vápennými omítkami
Vlastnosti vápenných omítek mají příznivý účinek na zdravé bydlení. Velká plocha omítky, která je schopná přijímat vodu v podobě páry i kapaliny (je porézní a nasákavá), se významně podílí na pohlcování vlhkosti vyprodukované v interiéru, a tedy na snižování vlhkosti prostředí při náhlé produkci vodní páry při vaření, sušení prádla, ale i při dýchání. Tato schopnost vápenných omítek souvisí s jejich vysokou nasákavostí. Nasákavé omítky mají schopnost v době poklesu vlhkosti v interiéru neabsorbovanou vodu zase uvolňovat - až do přirozené rovnováhy. Omezení výkyvů vlhkosti v interiéru je příznivé pro lidi nebo zvířata, ale třeba i pro historický nábytek, knihy nebo obrazy.
Čtěte také: Vlastnosti starého a nového betonu
Není-li v místnosti vysoká vlhkost prostředí, vodní pára se nesráží na oknech či na jiných nenasákavých chladnějších plochách (např. na zdech), a proto na nich nemohou vznikat zdraví škodlivé plísně a bakterie. Vysokou nasákavost mohou vykazovat i omítky hliněné. Na rozdíl od nich však omítky vápenné obsahují vápno, a to má samo o sobě ještě antibakteriální účinky. A tak bílení vápnem byla a dodnes je velmi účinná prevence vzniku plísní a bakterií.
Nižší či nulový podíl cementu dělá vápenné omítky méně pevnými, ale zároveň zajišťuje jejich prodyšnost a schopnost přizpůsobit se pohybům konstrukce. Vápenná omítka je (po vyschnutí malty a jejím přirozeném zpevnění) velmi porézní a nasákavá úprava povrchu zdiva. Z našeho současného pohledu tato omítková malta nedosahuje vysoké pevnosti, současně právě to jí dovoluje reagovat na přirozené dilatační pohyby historických staveb, a tedy nemá sklon ke vzniku sítě dilatačních trhlinek, tak jak to často vidíme na fasádách historických staveb při použití omítek pevnějších (cementových nebo vápenných s vysokým podílem cementu nebo hydraulického vápna). Možnost navštěvovat a obdivovat četné stavební památky postavené s využitím vápenných materiálů je důkazem toho, že při správné údržbě staveb jde o materiály velmi trvanlivé a prověřené staletími.
Hydraulická vápenná omítka má pozitivní přírodní rovnováhu díky přírodním složkám v kombinaci s nízkoteplotním přírodním hydraulickým vápnem a přispívá k ochraně životního prostředí. Zatížení vzduchu v místnosti v důsledku úniku znečišťujících látek je vyloučeno. Nahromadění vodní páry se velmi rychle vstřebává a transportuje ven.
Vápno fasády chrání
Také na fasádách zdiva starých staveb mají vápenné omítky svoji nezastupitelnou roli. Chrání zdivo před mechanickým poškozováním, ale chrání jej velmi účinně také proti vzlínající vlhkosti a poškozením solemi. A opět to souvisí s jejich vysokou nasákavostí, tedy schopností přijímat kapalnou vodu. Velká většina historických staveb postavených před koncem 19. století na venkově i později není v dnešním smyslu slova izolována proti zemní vlhkosti. Zemní vlhkost tedy může do zdiva pronikat, vsakovat se. To se však u dobře opravovaných staveb děje jen velmi výjimečně. Celá stavba byla totiž postavena a uchována tak, že se voda může odpařovat plochou podlahy či okolím stavby. Jen když je opravdu vlhko a mokro, voda pronikne i do zdiva. Ale protože následně může nasáknout až do vápenné omítky či vápenného nátěru odpaří se a v omítce (nikoli ve zdivu) se ukládají ve vodě rozpustné soli. Když se omítka solemi nasytí, což se zpravidla dělo a děje v tzv. soklové části dobře udržovaného zdiva, tedy nízko nad terénem, omítka se ze soklu otluče a nahradí se novou vápennou omítkou. Vlastní zdivo se solemi nekontaminovalo, ochránila jej omítka.
Řada neizolovaných historických staveb takto funguje i dnes, tedy za předpokladu, že plochy pro odpařování zemní vlhkosti jsou ve stavbě a v jejím okolí dochovány alespoň v původním rozsahu. V opačných případech, které jsou dnes bohužel častější, je nadměrná vlhkost neizolovaných staveb jednou z hlavních příčin poruch staveb, po nichž často následují finančně náročné, a ne vždy dlouhodobě úspěšné stavební zásahy. Právě na takových stavbách mají vápenné nasákavé omítky své místo. Mohou výše uvedeným mechanismem zdivo chránit před jeho kontaminací solemi až do vyřešení problému. A navíc, protože projevy vlhkosti jsou na nasákavých omítkách velmi dobře vidět, lze na rozsahu vlhkostních map sledovat, zda jsou odvlhčovací opatření úspěšná. Nasákavé omítky se v těchto případech přímo nazývají omítkami obětovanými. Jsou dočasnou vrstvou na povrchu zdiva, kterou lze poškodit a zasolit (na rozdíl od zdiva), a tedy obětovat do doby, než bude problém vyřešen.
Čtěte také: Použití betonové podlahy
Ekologickým a často i vzhledově ideálním řešením mohou být pro majitele chalup i různé vápenné nátěry a nástřiky. Aby se zajistily pozitivní vlastnosti hydraulické vápenné omítky, měla by se pro nátěry použít vápenná barva např. HASIT PE 829 Kalsit. Vápenná barva se chemicky spojuje s omítkou a poskytuje další trvanlivou vrstvu odolnou proti povětrnostním vlivům. Vynikající kapilární vlastnosti vápenné omítky jsou zachovány nebo jsou podloženy vrstvou vápna. Současně je umožněna nezbytná karbonizace hydraulické vápenné omítky.
Typy a použití vápenných omítek
Vápenné omítky jsou připraveny z vápna, písku a vody. Protože příprava vápenné malty byla v minulosti samostatným řemeslem, je zjevné, že postupů přípravy malty bylo více. Pro její přípravu se používalo vápno ve formě vápenné kaše, suchého vápenného hydrátu (dnes nejdostupnější forma vápna), ale i vápna nehašeného, tedy kusového.
Při rekonstrukcích či dostavbách historických domů a chalup jsou vápenné omítky jedním z nejlepších materiálů pro vnitřní omítání stěn. Sanační omítky jsou obecně vhodné pro vlhké a zasolené zdivo. V oblasti soklů jsou vždy nutná speciální těsnící opatření, aby se zabránilo pozdějším fyzickým nebo vizuálním závadám.
Historické vápenné omítky
Jedinečnou skupinu vápenných omítek tvoří vápenné omítky historické. Vedle toho, že se nemalou měrou podílejí na dlouhověkosti historických staveb, jsou to současně i autentické ukázky toho, jak se vyvíjel vkus našich předků a s ním i umění omítat a zdobit stěny omítkami a omítky pak výmalbami či dokonce nástěnnými a nástropními malbami. I v umění nástěnné a nástropní malby hrálo vápno významnou roli, tak v technice fresky (malby na čerstvou vápennou omítku) nebo i technice secca, kdy vápno bylo jedním z řady pojiv barevné vrstvy.
Avšak i zcela prosté, z našeho současného pohledu nedokonale rovné, mnohokrát vyspravované a přetírané staré omítky mají pro staré domy neobyčejný význam. Fasádě nebo interiéru stavby propůjčují malebnost a těžko nenahraditelnou patinu stáří. Jak důležitá je tato patina stáří pro vnímání výjimečnosti starých domů si často uvědomíme až v okamžiku, když nová dokonale rovná a hladká omítka s ostrými hranami a jednolitým zářivě bílým nebo ostře barevným nátěrem zcela promění původní archaickou atmosféru místnosti. Nebo dokonce podobu celé stavby, jedná-li se o nevhodně provedenou omítku na fasádě. A to jsou jen některé důvody, proč se v posledních desetiletích věnuje záchranně historických omítek stále větší pozornost. Každá stavba, která nese historické omítky, je z památkového hlediska hodnotnější. Lze ji přirovnat k historickému obrazu, který již dlouho nebyl přemalován a ze kterého se můžeme poučit, jak a co se v minulosti malovalo, ale i jaké materiály a postupy se k tomu používaly.
Míchání vápenných omítek
Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.
Štuková malta je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.
U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku. Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.
Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.
Příklady použití vápenných omítek:
- Vápenná hrubá omítka vnitřní: Jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.
- Vápenná hladká omítka vnitřní: Nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.
- Hrubá vápenná omítka vnější: Je jednovrstvá omítka tloušťky 15-20 mm.
HASIT vápenné omítky
Výzkumem odolných historických vápenných omítek, které se dlouhodobě osvědčily, vyvinul HASIT Hydraulkalksystem - systém vápenných omítek s přírodním hydraulickým vápnem jako pojivem. Zkušenosti nahromaděné po staletí v kombinaci s nejnovějšími technologiemi mají za následek vysokou stabilitu omítek. Speciálně vybrané písky a čistě minerální lehké plnivo (perlit) zajišťují vysokou kapiláru a zajišťují rychlé vysychání omítkových podkladů a měkké, elastické omítky.
Některé produkty HASIT:
- Hasit jemná 0,5 mm Omítka štuková 30 kg: Jemná vápenná omítka (štuk) určená pro povrchovou úpravu všech typů jádrových omítek ve vnitřních i vnějších prostorech.
- Hasit 651 tenkovrstvá Omítka jádrová 30 kg: Univerzální vápenocementová omítka vhodná jako tenkovrstvá jádrová i vrchní vrstva.
- Hasit 162, 0-0,5 mm Omítka štuková 30 kg: Jemná vápenná štuková omítka se zvýšenou pevností pro filcovanou povrchovou úpravu.
- Hasit 655 Omítka jádrová lehčená 30 kg: Lehčená vápenocementová jádrová omítka určená pro strojní zpracování.
- Hasit 150 0-1 mm Omítka sádrovápenná 30 kg: Jednovrstvá omítka vhodná pro vnitřní použití, kombinuje výhody sádry a vápna.
- HASIT 160 jemný vápenný štuk 0,5mm 30kg: Jemná vápenná omítka (štuk), určená pro povrchovou úpravu všech typů jádrových omítek ve vnitřních i vnějších prostorech, konečná úprava filcováním. Max. tloušťka vrstvy 2 mm.
- Hasit Hydrát vápenný dolomitický 22 kg: Používá se jako pojivo do malt a omítek, jiných stavebních výrobcích a inženýrských stavbách.
Kvalitní příměsi do stavebních hmot Hasit jsou dostupné v různých cenových hladinách a s ověřenými recenzemi od zákazníků, což pomáhá při výběru správného produktu.
Alternativní vápenné omítky a materiály
Oblíbenost přírodních stavebních materiálů při stavbě nového domu, nebo při rekonstrukci staršího resp. starého domu je stále zřejmá. V segmentu povrchových úprav zdiva, tedy v segmentu omítek, je stále patrnější zájem investorů o maximální ozdravení podmínek v obytných prostorách svých domů. Pro zdění je bezesporu nejvhodnější pálený materiál, tedy pálené hliněné cihly různých druhů. V současnosti samozřejmě vítězí duté cihelné bloky, které dosahují maximálních hodnot tepelného odporu tak, aby nemuselo být použito dodatečné zateplení pláště domu. Pokud jsou pro zdění použity tyto materiály, stojí jistě za úvahu, jaké povrchové úpravy použít pro zachování resp. Správnou volbou pro jádrovou omítku na cihelné zdivo je jistě čistě vápenná omítka, tedy bez obsahu cementu.
Zde není příliš velký výběr. Nabízí se však osvědčené výrobky BAYOSAN např. čistě vápenná omítka RK 38, nebo RK 39. Omítka RK 38 pouze pro vnitřní použití, omítka RK 39 pro vnější i vnitřní použití. Jako dekorační omítku pak můžeme použít čistě vápenné štuky různých zrnitostí např. Oblíbené jako konečná úprava interiérů jsou i minerální ušlechtilé omítky přírodní, jasně bílé nebo probarvené řady BAYOSAN MSP 01, MSP 02, MRP 02, MRP 03, EST 00, EST 07, EST 01, EST 02, EST 03. Pokud má někdo důvod ještě k razantnějšímu řešení vnitřních omítek např. z důvodu alergických reakcí na cement, doporučujeme hliněné omítky BAYOSAN Viton VL 14 H, VL 14 G, VL 14 F případně probarvené VL 14 C. Tyto hliněné omítky mají opravdu unikátní vlastnosti. Kromě jiného zabezpečují zejména vysokou stabilitu vnitřní relativní vlhkosti.
Přesuneme-li svůj pohled na venkovní zdivo, resp. fasádu, pak zjistíme, že ke klasickému zdivu patří i klasické omítky. Zachování prodyšnosti - paropropustnosti zdiva je stará známá věc, jen se na ní občas zapomíná, nebo se občas podceňuje, ale vždy dříve nebo později se při nedodržení některých zásad prodyšnosti stavby negativně projeví. Takže na minerální zdivo vždy aplikujme minerální omítky. Nejlépe opět vápenné např. jádro BAYOSAN RK 39, Baumit Staroměstská nebo jim podobné. Dekorační vrsva je samozřejmě také minerální např. V případě potřeby provedení fasádního nátěru používejte výhradně takové, u kterých jsou jasně deklarované vlastnosti zejména paropropustnosti. Dobré zkušenosti jsou se silikátovými, vápennými, ale i silikonovými a siloxanovými nátěrovými hmotami. Na fasádu zámku Třemošnice byly použity omítky Satsys, jejichž přírodní vápenné složení je podle výrobce vhodné na rekonstrukci soklů a fasád starších domů v památkových zónách. Cemix jádrová omítka vápenná je použitelná k omítání všech klasických stavebních materiálů, tedy k vytváření podkladu pod vnitřní štukové a šlechtěné omítky.
tags: #srovnani #vapenna #omitka #hasit #sakret #kms