Fasáda je vnější vrstva budovy a hraje klíčovou roli jak ve funkčnosti, tak v estetice stavby. Správná terminologie je zásadní pro komunikaci ve stavebnictví a architektuře. V následujícím textu se zaměříme na pojmy související se spodní částí římsy fasády a další relevantní architektonické prvky.
Základní pojmy fasády a zdiva
- Zdivo: Všechna stavební umění, která formují zdivo nebo jinak vytvářejí urbanizovaný prostor. Dělí se podle účelu a funkce, stylu (slohu), dále podle typu materiálu a techniky.
- Bosáž: Jedná se o typ zdobného zdiva, kde se napodobuje vzhled kamenných kvádrů. Napodobenina kvádru je ve formě vystouplého reliéfu.
- Klinker: Pod pojmem KLINKER označujeme pálené cihly a pásky s nízkou nasákavostí mezi cca 3 a 7 %, zkoušení na mrazuvzdornost dle normy. Výroba probíhá tažením a struktura je strojová. Klinker je slovo z němčiny, znamená zvonit. U cihel označuje tzv. zvonivý zvuk. Klinker materiály mají strojový povrch a jsou vhodnější pro průmyslové využití s větším zatížením.
- Lícové cihly a pásky: Jsou vyrobeny ražením, povrch je nepravidelný díky ražení cihlářské hlíny do formy s pískem, každá cihla je originál. Nasákavost lícových cihel je od cca 6 % výše.
- Cihlová fasáda: Životnost cihlové fasády může být až desetinásobná v porovnání s omítkou. Cihlové klinker pásky i lícové pásky lze lepit i na kontaktní zateplovací systém, ale jen za použití speciální technologie a systému kotvení. Fasádu je vhodné doplnit na rozích budovy, na hranách ostění a nároží o rohové pásky. Režné cihlové fasády lze bez problémů kombinovat například s omítkovou fasádou, ale také například s fasádou dřevěnou, thermowood. Použití v interiéru je přirozené a estetické, je vhodné snížit nasákavost hydrofobním nanonátěrem.
Prvky nad hlavní římsou
Nad hlavní římsou se často nachází zdobný prvek, který kryje pohled na střechu a zároveň plní dekorativní funkci.
- Attika (atika): Jedná se o zeď nad hlavní římsou. Výška dosahuje maximálně jedné třetiny z celkové výšky stavby. Attika tak kryje pohled na střechu a zároveň plní zdobnou funkci. Bývá zakončena sochami, cimbuřím, stříškou, obloučky, balustrádou a dalšími dekorativními prvky. Většinou není opatřena okny.
Ostatní architektonické pojmy
Kromě fasády a římsy existuje celá řada dalších architektonických prvků, které jsou důležité pro celkový vzhled a funkčnost budovy.
- Akant: Název je odvozený z řečtiny, jedná se o výraz pro bodlákovitou rostlinu. Ve výtvarném umění je akant často užívaným zdobným prvkem, složený z rozvilin. Akantů se původně užívalo ve starověkém Řecku jako dekorativního prvku u sloupů, zvláště u antických chrámů s korintskými sloupy, jejichž hlavice jsou tvořeny právě akanty.
- Arkády (slepé arkády): Pojem pochází ze slova „arcus“, což je výraz pro oblouk. V architektuře se jedná o typ oblouku spojující dva sloupy či pilíře, mezi nimiž se nachází volně průchozí prostor. Arkády jsou časté u staveb jako je sala terrena, akvadukty, lodžie, zdi kostela dělící hlavní a boční lodě apod. Častým typem je taktéž slepá arkáda (arkatura), v tomto případě se jedná o dekorativní architektonický prvek, který stěnu neotvírá, ale pouze zdobí uzavřené zdivo. Arkatura se uplatňovala od antiky až po historizující slohy 19. století.
- Arkýř: Jedná se o výčnělek budovy, díky němuž se rozšířil prostor interiéru. Uvnitř stavby tak tvořil jakýsi výklenek s okny, kde se v období středověku nacházel prevet (záchod) nebo kaple. Od renesance se arkýř stále více uplatňuje u měšťanských domů. Okna arkýře umožňovala výhled do stran a zároveň působila dekorativně. Arkýře se hojně vyskytují v novobarokní architektuře 19. století.
- Armatura: Zpevnění určité části stavby - nároží či opěrných pilířů. Armatury se užívalo zvláště v období gotiky.
- Balustráda: Zábradlí tvořené balustrami (kuželkami). Balustra může mít okrouhlý či čtverhranný tvar.
- Bašta (bastion): Tímto termínem se označuje část hradebního opevnění v podobě jakési předsunuté věže sloužící k umístění děla, z něhož se zde střílelo. Tvar bašty byl různorodý: okrouhlý, čtverhranný, polygonální.
- Empora (tribuna/galerie): Typ ochozu v kostele, který sloužil k oddělení určité skupiny věřících - například šlechtice od prostého lidu, ženy, jeptišky apod. Empory se zpravidla stavěly do zdí oddělující hlavní a boční loď kostela jako jakýsi střední mezičlánek mezi arkádovými oblouky a horní řadou oken.
- Ferměž (fermežový nátěr): Jedná se o produkt získaný technologickými úpravami lněného oleje za užití oxidu olova a manganu. Fermež se přidává jako přísada do olejových nátěrových barev. Fermež lze dále užít ke zvýšení životnosti a odolnosti dřeva.
- Festony: Typ dekorativní výzdoby připomínající polověnec. Je složen z drobných lístků, květů či ovoce.
- Fiály: Jedná se o štíhlý osmiboký či čtyřboký sloupek, který dekorativně zakončuje pilíře opěrného systému.
Střešní konstrukce a její prvky
Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu, která chrání interiér před povětrnostními vlivy. Níže uvádíme pojmy, které je dobré při výběru nové střechy znát:
- Hřeben: Tvoří horní hranu střechy. Spojuje dvě protilehlé plochy a zpravidla se přes něj odvětrává střešní plášť, tedy zejména odvádí vlhkost a v létě i přebytečné teplo.
- Nároží: Roh dvou šikmých ploch.
- Úžlabí: Boční spojení dvou šikmých ploch, při kterém vznikne vnitřní „kout“.
- Vikýř: Nadstřešní konstrukce, většinou s oknem. Funkcí je zvětšení prostoru v podstřeší, prosvětlení podkroví a efektivnější větrání prostoru pod střechou.
- Volské oko: Vychází z okenního vikýře, vyznačuje se polooválným tvarem.
- Okapní hrana: Spodní hrana střešní plochy, místo kde odkapává ze střechy dešťová voda.
- Krokevní lať (kontralať): Střešní lať, která se kotví souběžně s krokvemi na pojistnou hydroizolační folii, zároveň vymezuje 40mm větrací mezeru pod krytinou, která je zásadní pro funkci střechy.
- Krov: Konstrukce střechy ze dřeva, na kterou se pokládá krytina.
- Bobrovky: Pálená střešní krytina, která se používá zejména v lidové architektuře.
- Pojistná hydroizolační vrstva (PHI): Vrstva, která se navrhuje a provádí pod skládanou střešní krytinou v závislosti na typu střešní krytiny, sklonu a počtu zvýšených požadavků, které na střechu působí.
- Úžlabní taška: Keramický prvek ukončující hřeben či nároží, resp. Úžlabí.
- Větrací taška: Speciální taška s větracím otvorem 12 - 25 cm², zabezpečující odvod vlhkosti z podstřeší.
- Taška s posuvným laťováním: Taška, kterou je možné laťovat jen s danou vzdáleností (např. 33,5 cm).
- Tondach Komplet System: Systém keramických a nekeramických doplňků pro zkompletování střechy systému Tondach.
- Keramické tašky s hřebenem: Keramické tašky s výstupkem různých tvarů, které zabraňují při osazení dle schématu doporučeném výrobcem.
- Krajní linie střechy: Levá nebo pravá, nenavazující již na další stření plochy, většinou spojující okap a hřeben.
Typy střech
Šikmé střechy jsou střechy se sklonem nad 5°. Šikmé střechy nad 45° se poté nazývají „strmé střechy“. Se šikmými střechami se u obytných domů setkáme nejčastěji. Níže jsou uvedeny nejběžnější typy:
Čtěte také: Prevence poškození PUR pěny na oknech
- Sedlová střecha: Tento klasický tvar se skládá ze dvou šikmých střešních rovin, které jsou ohraničené okapní hranou a štíty. Tyto dvě střešní roviny jsou v horní části spojeny hřebenem. Výhodou sedlové střechy je relativně snadná montáž střešních prvků a cenová dostupnost. Jednoduchý tvar také minimalizuje riziko zatékání.
- Valbová střecha: Využívá klasického tvaru střechy sedlové. Nicméně, místo štítů jsou na obou koncích v celé šířce šikmé střešní roviny neboli valby. U valbové střechy se všechny okapy umísťují do stejné výšky. Výhodou valbové střechy je její relativně jednoduchá konstrukce.
- Polovalbová střecha: Od valbové se liší tím, že okapy u polovalb jsou výš než okapy u dvou hlavních střešních rovin.
- Pultová střecha: Tvoří ji jedna střešní rovina, která nemá hřeben a je ohraničena pultovou hranou, levým a pravým okrajem a okapní hranou. Pokládka je nenáročná, a díky jednoduchosti konstrukce je tento typ střechy nejméně cenově nákladný.
- Stanová střecha: Někdy také nazývaná jehlanová, sestává ze čtyř střešních rovin sbíhajících se do středového vrcholu. Používá se tak zejména na stavby s půdorysem čtverce.
- Mansardová střecha: Nazývá se podle tzv. mansardy - vnitřního obytného prostoru. Její konstrukce vychází ze střechy sedlové. Namísto dvou šikmých rovin se každá polovina mansardové střechy skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu. Výhodou je maximální využití prostoru v podkroví.
Typy střešních plášťů
- Jednoplášťové střechy: Mezi vnitřním a vnějším prostorem je jedna nebo více vrstev, ale bez větrané vzduchové mezery. V šikmých střechách se používá spíše výjimečně.
- Víceplášťové střechy: S větranou mezerou, většinou dvouplášťové. Spodní vrstva většinou plní tepelně izolační funkci, naopak svrchní vrstva plní funkci ochrannou a hydroizolační.
Přehled typů střech
| Typ střechy | Popis | Výhody | Nevýhody / Použití |
|---|---|---|---|
| Sedlová | Dvě šikmé roviny spojené hřebenem. | Snadná montáž, cenová dostupnost, minimální riziko zatékání. | |
| Valbová | Klasický tvar sedlové střechy s valbami místo štítů. | Jednoduchá konstrukce, využití prostoru pod střechou. | |
| Polovalbová | Okapy polovalb jsou výše než okapy hlavních rovin. | ||
| Pultová | Jedna střešní rovina bez hřebene. | Nenáročná pokládka, cenově nejméně nákladná, nízká spotřeba tepla. | Často pro verandy, terasy, přístavby. |
| Stanová (Jehlanová) | Čtyři střešní roviny sbíhající se do středového vrcholu. | Použití na stavby s půdorysem čtverce, věže kostelů, altány. | |
| Mansardová | Každá polovina se skládá ze dvou rovin odlišného sklonu. | Maximální využití prostoru v podkroví. | Náročná pokládka. |
Čtěte také: Ideální terasa: materiály a výrobci
Čtěte také: Předpis pro Hydroizolaci
tags: #jak #se #jmenuje #spodni #cast #rantl