Vyberte stránku

Žádná stavba domu se neobejde bez omítek. Kvalitní omítka zdivo chrání, zpevňuje, zušlechťuje a zajišťuje jeho trvanlivost. Důležitá je také z estetického hlediska, kdy omítka vyrovná nerovnosti zdiva a překryje případné instalace jako vodovodní či odpadní potrubí, elektroinstalace, či jiné technologie zapuštěné přímo do zdiva. V základní rovině rozlišujeme omítky vnější a vnitřní. Druhů omítek je ale mnohem víc, a právě o tom bude tento článek.

Co všechno ovlivňuje výběr omítky?

Běžné omítky se zhotovují z malty, kterou tvoří pojivo, plnivo, voda a různé přísady. Tradičně se připravují přímo na staveništi smícháním příměsí jako je voda, vápno, písek i cement. V současnosti se hojně užívají i průmyslově vyráběné omítkové směsi, které stačí pouze smíchat s vodou. Takové produkty často obsahují ještě speciální složky dodávající omítce specifické vlastnosti. Na trhu jsou k dispozici omítkové směsi pro každý typ zdiva vyhovující různorodým účelům.

Přesto, že možností je mnoho, před samotným výběrem omítky je důležité přihlédnout k několika aspektům. Pro uživatele je samozřejmě důležitý konečný vzhled omítky a náklady spojené s vyhotovením, rozhoduje také časová náročnost. Vybraný typ omítky by však měl zohlednit i účel místnosti a její využití, jestli se jedná o běžnou obytnou zónu, místnost se zvýšenou vlhkostí nebo prostory, kde je zdivo hodně namáhané. Rozhoduje také materiál i celkový vzhled podkladu, množství nerovností a nedostatků, které je potřeba pomocí omítky vyrovnat.

Základní typy omítek

Sortiment omítek a omítkových směsí je opravdu široký. Dají se dělit podle počtu nanášených vrstev (jednovrstvé, dvouvrstvé, vícevrstvé nebo také nástřiky), podle konečné úpravy povrchu (například hladké, škrábané, ozdobné, leštěné, jemné, vyhlazené, česané, broušené či stříkané) nebo přehledně podle použitých materiálů.

Vápenné omítky

Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce. U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.

Čtěte také: Kvalitní plastová okna: Průvodce výběrem

Vápenná hrubá omítka

  • Vnitřní: jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech. Nanáší se ve větší tloušťce, obvykle 10 až 12 mm.
  • Vnější: jednovrstvá omítka tloušťky 15-20 mm. Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlhčený postřik z vápenocementové malty a uhladí se dřevěnými hladítky.

Vápenná hladká omítka

  • Vnitřní: nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.
  • Vnější: provádí se stejně jako hrubá vápenná omítka, avšak povrch je hlazený, stříkaný apod. Nanáší se v jedné vrstvě v tloušťce 10 mm, ve dvou vrstvách v tloušťce až 20 mm.

Vápenné omítky se nehodí do příliš vlhkého prostředí, jsou více nasákavé, mají nižší pevnost a nevyhovují ani jako podklad pro lepení obkladů.

Štuková omítka

Štuková malta je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku. Nejčastěji používaným typem omítek v interiéru je štuková omítka, která se nanáší ve dvou vrstvách. Materiál silnější spodní vrstvy, nazývané jádro, je z vápenocementové nebo cementové malty. Velmi jemná štuková malta se natahuje v tenké vrstvě, vyhladí hladítky a povrch je připraven na malbu či tapety. Díky své pevnosti je to nejčastěji používaný druh omítky. Nanáší se ve dvou vrstvách o tloušťce až 15 mm, skládá se z hrubé vápencové nebo cementové malty, k dosažení větší pevnosti.

Štuková omítka z přísadou sádry

  • Vnitřní: do štuku se přidává dlouho tuhnoucí sádra. Povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky. Použít ji lze jen do suchých prostor.

Štuková omítka

  • Vnější: dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8-12 mm a štukem o tloušťce 3-5 mm. Povrch se uhladí plstěnými hladítky.

Sádrová omítka

Hladký povrch sádrových omítek patří vzhledově k nejdokonalejším a používá se do reprezentativních a společensky hojně užívaných prostor. Sádrové omítky jsou dobře přilnavé, hodí se ke všem běžným stavebním podkladům (beton, cihla, pórobeton), obvykle se aplikují na penetrovaný podklad. Zhotovují se rychle v jednom kroku, na pórobetonové tvárnice stačí aplikovat sádrovou omítku v tloušťce jen 5 až 6 mm, cihlové zdivo vyžaduje vrstvu 10 až 15 mm silnou. Nanesená omítka rychle schne, což dokáže přispět k celkovému zkrácení rekonstrukce či výstavby. Nejsou tak odolné jako vápenocementové omítky, ale případná poškození jdou velmi snadno opravit. Díky sádře je omítka velmi jemná a hladká. Skvěle se proto hodí do místností, které mají vyvolávat dojem luxusu. Sádrová omítka se nanáší na rovné povrchy v jedné vrstvě, aplikace je jednoduchá.

  • Vnitřní: dvouvrstvá omítka, kde jádro tvoří cementová malta a štuk se provádí sádrovou omítkou tloušťky 5 mm, která se uhladí ocelovým hladítkem.

Vápenocementová malta

Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky. Hrubší omítka vhodná do vlhkých místností (kuchyně, prádelny). Vápenocementovou omítku lze použít jak v interiéru, tak v exteriéru.

Vápenocementová zatřená omítka

  • Vnitřní: jednovrstvá omítka tloušťky 10-15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Použití je vhodné v místnostech se zvětšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení. Do místností s vysokou vzdušnou vlhkostí, ale i tam, kde hrozí větší riziko mechanického opotřebení se nanáší jednovrstevná omítka z vápenocementové nebo cementové malty v tloušťce 10 až 12 mm. Vápenocementová omítka se používá také v situaci, kdy je nutné srovnat nerovné zdivo. Nerovnosti podkladu se vyrovnají 10 - 20 mm silnou vrstvou jádrové omítky, v případě potřeby i silnější. Po technologické přestávce se nanáší ještě finální vrstva omítky.

Cementová malta

Cementová malta se používá pro omítání místností s větším podílem trvalé vlhkosti (např. prádelny, sklepy) k vytvoření tzv. zatřených, hlazených či pálených cementových omítek. Míchá se z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku. Zkušený zedník pozná správnou „mastnost“ cementové malty. Jinak je třeba vyzkoušet, zda je orientační poměr pro konkrétní omítání vhodný.

Čtěte také: Využití různých druhů betonu

Cementová zatřená omítka

  • Vnitřní: jednovrstvá omítka tloušťky 10-15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Použití je vhodné v místnostech se zvětšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení.

Cementová hladká omítka

  • Vnitřní: stejné složení jako zatřená cementová omítka, povrch se uhladí ocelovými hladítky.

Cementová pálená omítka

  • Vnitřní: jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvoří cementová malta tloušťky 15 mm a lícní vrstva je jemná cementová malta v tloušťce 5 mm, která se po zavadnutí navlhčí, popráší se cementem a vyhladí se ocelovým hladítkem (vypálení). Tato omítka vyniká svou vodotěsností.
  • Vnější: jednovrstvá omítka v tloušťce 15-20 mm, která se vyhlazuje dřevěnými hladítky.

Stěrková omítka

  • Vnitřní: používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí. Je vhodná pro hladké povrchy.

Hliněné omítky

Jsou vyráběny ze směsi jílu, písku, vody a organické hmoty. Finální vrstva omítky se uhlazuje do různých struktur, konečný vzhled stěn je přírodní, bez dalších nátěrů. Nejčastěji se do interiéru používají sádrové, vápenné, vápenocementové nebo hliněné omítky, možností je ale mnohem více.

Speciální typy omítek

Perlitová omítka

Perlitové omítky mají dobré izolační vlastnosti díky materiálům s malou tepelnou vodivostí (perlit, polystyren). Hodí se do nevytápěných prostor (schodiště, chodby). Má tepelně-izolační vlastnosti.

Sanační omítky

Mezi speciální druhy omítek můžeme zařadit omítky sanační, které se používají k ošetřování vlhkého zdiva. Sanační omítky zamezují vzlínání vlhkosti a usnadňují odpařování vody.

Minerální omítky

Jedná se o jednosložkovou šlechtěnou a paropropustnou omítku, kterou je možné použít i ve skladbě zateplovacího systému ETICS. Minerální omítka také dobře snáší teplotní změny a je odolná vůči plísním. Jsou vyrobeny z přírodních materiálů, jako je vápno nebo cement. Vyznačují se vysokou prodyšností, odolností vůči vlhkosti a plísním, a také příznivou cenou. Jsou ideální pro starší budovy a památkově chráněné objekty, kde je důležité, aby omítka „dýchala“ a umožňovala odvod vlhkosti ze zdiva. Minerální omítky však mají nižší pružnost a mohou být náchylné k praskání. Výběr barev je omezený. Umožňují domu dýchat a vyznačují se dlouhou životností. Používají se zejména jako krycí a ochranná vrstva zateplovacích systému (ETICS).

Akrylátové omítky

Co se týká ceny, je na tom nejlépe akrylátová omítka. Vyrábí se na bázi akrylátové disperze, křemičitého písku a barevných pigmentů. Je vhodná i do interiéru. Vysoká vodoodpudivost a omyvatelnost patří k jejím největším kladným vlastnostem. Ale protože má horší paropropustnost, není vhodná pro zateplovací systémy. Akrylátové omítky jsou vysoce odolné vůči mechanickému poškození a disponují skvělými hydroizolačními vlastnostmi. Hodí se zejména jako krycí a ochranná vrstva zateplovacího systému z polystyrenu. Použít ji můžete ve vnitřním i vnějším prostředí. Tyto omítky jsou založené na syntetických pryskyřicích. Nabízejí vysokou pružnost, odolnost vůči prasklinám a širokou škálu barevných odstínů. Jsou snadno aplikovatelné a vhodné pro suché domy a novostavby. Mají však nižší prodyšnost, proto nejsou vhodné pro starší budovy s vlhkým zdivem. Mohou být náchylné k usazování nečistot.

Čtěte také: Příčiny červeného povlaku

Silikátové omítky

Můžeme říct, že silikátová omítka je bližší spíše minerální než silikonové. Jejím hlavním pojivem je vodní sklo. Tato „chemicky postavená“ omítka vyniká vysokou paropropustností, což ji předurčuje pro použití se zateplovacím systémem. Je velice stabilní, a to se týká i pigmentů čili stálosti barvy. Protože má silikátová omítka vyšší pH, je přirozeně více odolná vůči mikroorganismům. Na druhou stranu vyžaduje tato omítka kvalitnější podklad, především z pohledu vlhkosti, jinak hrozí riziko tvorby skvrn. Jedná se o omítku, která je i trochu náročnější na zpracování, a tak vyžaduje šikovné ruce a větší praxi. Silikátové omítky se velmi často používají při sanacích historických objektů, případně také vlhkého zdiva a podobně. Jsou vyrobeny na bázi draselného vodního skla. Kombinují výhody minerálních a akrylátových omítek - jsou velmi prodyšné, odolné vůči vlhkosti, plísním a řasám. Mají dlouhou životnost a dobré samočisticí schopnosti. Jsou vhodné pro starší budovy, zateplené objekty i domy v prašném prostředí. Vyžadují však odbornou aplikaci a jsou dražší než minerální omítky.

Silikonové omítky

Silikonová omítka v současné době prakticky nahradila akrylátovou omítku. Vychází cenově podobně, ale má vlastnosti prémiových omítkových materiálů. Silikonová omítka se tak řadí mezi jedny z nejkvalitnějších materiálů pro omítání vnitřních, ale i vnějších stěn. Mezi její hlavní vlastnosti patří pružnost, paropropustnost a vodoodpudivost. Dokonce je velmi odolná vůči zašpinění, což je dnes v některých lokalitách velmi důležité. Silikonové omítky jsou pružné, vodoodpudivé a paropropustné. Použít ji můžete jak v interiéru, tak v exteriéru. Jsou považovány za špičku mezi fasádními omítkami. Nabízejí vynikající pružnost, odolnost vůči prasklinám, UV záření a povětrnostním vlivům. Mají samočisticí schopnosti - nečistoty se snadno smývají deštěm. Jsou velmi odolné vůči vlhkosti a mikroorganismům. Jsou ideální pro oblasti s vysokou vlhkostí, častými dešti nebo pro domy v blízkosti lesa. Vyžadují odbornou aplikaci a jsou nejdražší.

Silikon-silikátové omítky

Populární se v dnešní době stávají kombinované silikon-silikátové omítky. Spojují výhody silikonových a silikátových omítek. Jsou prodyšné, vodoodpudivé, mají samočisticí schopnosti a dlouhou životnost. Jsou vhodné pro většinu typů domů a podkladů. Klasickým představitelem takového materiálu je 2729 Tetracem s fotokatalytickým účinkem. Je to omítka vyztužená aramidovými vlákny (to jsou textilie z aramidů, tedy typu polyamidů) a s vyšším podílem aditiv. Výsledkem je materiál se špičkovými vlastnostmi. Tato omítka je díky tomu přirozeně odolná vůči řasám, plísním a znečištění. Vyniká rovněž vysokou paropropustností, vodoodpudivostí a elasticitou. Navíc udržuje stěny suché s minimálním rizikem tvorby trhlin. Je vhodná pro fasády s minerálním a betonovým povrchem nebo pro renovace omítkových systémů. Stavitelé oceňují zejména to, že se snadno nanáší.

Umělý kámen

Je šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka, která patří mezi nejodolnější druhy omítek (odolná vůči mechanickému poškození odolává povětrnostním vlivům). Jádro tvoří cementová malta v tloušťce 15-20 mm a lícní vrstvu tvoří cementová malta s kamennou drtí. Patří mezi nejodolnější druhy vnějších omítek, nejen co se týče povětrnostních vlivů ale i mechanického poškození.

Šlechtěná škrábaná omítka (břízolit)

Je to druh pevné cementové omítky nanášené v jedné vrstvě, a to v tloušťce asi 12 mm. Jedná se o dvouvrstvou omítku s jádrem v tloušťce 8-12 mm z malty vápenocementové, na které přijde lícní vrstva z malty vápenocementové s přísadou ostrých písků, slídy a barvy (dodává se jako suchá směs) o tloušťce do 1 mm. Nanáší se strojně nebo ručně (stříkání březovými košťaty). Po úpravě povrchu se omítka kartáčuje, čímž se vydrolí a obnaží slída.

Přehled typů omítek a jejich vlastností

Typ omítky Použití Klíčové vlastnosti Vhodné pro Nevýhody
Vápenná Vnitřní stěny a stropy Prodyšná, ekologická Staré chalupy, smíšené zdivo Nižší pevnost, nevhodná do vlhkého prostředí, nasákavá
Štuková Vnitřní stěny a stropy (hustší vápenná malta) Hustší, jemný povrch, pevná Interiéry, příprava na malbu/tapety Přidání cementu snižuje prodyšnost
Sádrová Vnitřní (reprezentativní prostory) Hladký vzhled, dobře přilnavá, rychlé schnutí, snadná aplikace a oprava Beton, cihla, pórobeton, reprezentativní místnosti Méně odolná než vápenocementová, jen do suchých prostor
Vápenocementová Vnitřní i vnější stěny (vlhké prostředí, opotřebení), vyrovnání nerovného zdiva Univerzální, odolná vůči opotřebení Vlhké místnosti, schodiště, nerovné zdivo Cement snižuje prodyšnost (nevhodné pro staré domy s neizolovanými základy)
Cementová Místnosti s trvalou vlhkostí (prádelny, sklepy) Vodotěsná (pálená), pevná Vlhké místnosti, základy Nižší prodyšnost
Hliněná Vnitřní (finální vrstva) Přírodní vzhled, ekologická Ekologické stavby, přírodní interiéry Není odolná vůči vodě
Perlitová Nevytápěné prostory (schodiště, chodby) Tepelně-izolační vlastnosti Chodby, schodiště
Sanační Vlhké zdivo Zamezuje vzlínání vlhkosti, usnadňuje odpařování vody Vlhké zdivo, historické objekty
Minerální Fasády (ETICS), starší budovy, památkově chráněné objekty Vysoká prodyšnost, odolnost vůči vlhkosti a plísním, dlouhá životnost, ekologická, snáší teplotní změny Starší budovy, zateplovací systémy Nižší pružnost, náchylnost k praskání, omezený výběr barev
Akrylátová Fasády, vnitřní/vnější prostředí Vysoká pružnost, odolnost vůči prasklinám a mechanickému poškození, široká škála barev, vysoká vodoodpudivost a omyvatelnost Suché domy, novostavby, zateplovací systémy z polystyrenu Nižší paropropustnost (nevhodná pro starší budovy s vlhkým zdivem a pro zateplovací systémy), náchylnost k usazování nečistot
Silikátová Fasády (zateplené objekty, prašné prostředí, sanace historických objektů) Vysoká paropropustnost, odolnost vůči vlhkosti, plísním a řasám, dlouhá životnost, samočisticí schopnosti, stálost barvy, odolná vůči mikroorganismům Starší budovy, zateplené objekty, prašné prostředí, vlhké zdivo, historické objekty Vyžaduje odbornou aplikaci, náročnější na zpracování, dražší, vyžaduje kvalitnější podklad (vlhkost)
Silikonová Fasády, vnitřní/vnější stěny Vynikající pružnost, odolnost vůči prasklinám, UV záření a povětrnostním vlivům, samočisticí schopnosti, vysoká paropropustnost a vodoodpudivost, odolnost vůči zašpinění a mikroorganismům Oblasti s vysokou vlhkostí, častými dešti, domy v blízkosti lesa Vyžaduje odbornou aplikaci, nejdražší
Silikon-silikátová Fasády (většina typů domů a podkladů) Prodyšná, vodoodpudivá, samočisticí schopnosti, dlouhá životnost, odolná vůči řasám, plísním a znečištění, vysoká paropropustnost a elasticita, udržuje stěny suché Většina typů domů a podkladů, renovace omítkových systémů
Umělý kámen Vnější omítky Nejodolnější, odolná vůči mechanickému poškození a povětrnostním vlivům Fasády s vysokými nároky na odolnost
Šlechtěná škrábaná (břízolit) Vnější omítky Pevná, odolná, dekorativní vzhled Fasády

Jak správně vybrat fasádní omítku?

Výběr fasádní omítky je jednou z nejdůležitějších rozhodnutí při stavbě nebo rekonstrukci domu. Správně zvolená omítka nejen ovlivní celkový vzhled stavby, ale také její ochranu proti povětrnostním vlivům, vlhkosti a nečistotám. Při výběru fasádní omítky musíte být v dnešní době hodně ostražití a mít správné informace o tom, co vám obchodník nabízí. Na trhu je k dostání celá škála různých druhů fasádních omítek. Od vysoce kvalitních, až po ty méně kvalitní.

Při výběru fasádní omítky je důležité zohlednit několik faktorů:

  • Typ budovy: Starší budovy a památkově chráněné objekty vyžadují prodyšné omítky (minerální, silikátové, silikonové). Pro novostavby a suché domy jsou vhodné akrylátové omítky.
  • Podnebí: V oblastech s vysokou vlhkostí a častými dešti jsou ideální silikonové nebo silikátové omítky. V prašném prostředí jsou vhodné silikátové nebo silikon-silikátové omítky.
  • Rozpočet: Minerální a akrylátové omítky jsou cenově dostupnější. Silikonové a silikátové omítky jsou dražší, ale nabízejí lepší ochranu a delší životnost.
  • Estetika: Akrylátové a silikonové omítky nabízejí širokou škálu barev a textur. Minerální omítky mají omezený výběr barev.
  • Údržba: Silikonové a silikátové omítky mají samočisticí schopnosti, což snižuje náklady na údržbu. Samočisticí fasáda je poslední vrstva na fasádě, které fasádě dodá jedinečné vlastnosti.

Určitě se při výběru fasádní omítky zamyslete nad tím, co vám dodavatelé, řemeslníci, obchodníci či výrobci nabízí a jaké poskytují záruky a garance. KABE Farben poskytuje záruky 5 let proti plísním, řasám i na UV stabilitu fasádních omítek. V České republice je na trhu už od roku 1991.

Inspirace a trendy ve fasádních omítkách

V současnosti jsou populární omítky s různými strukturami a barvami, které umožňují vytvořit originální vzhled domu. Velmi efektně vypadá kombinace různých druhů omítek na jedné fasádě - například hladká omítka na velké ploše a strukturovaná omítka kolem oken nebo vstupu. Trendem je také použití přírodních odstínů a pastelových barev, které ladí s okolím a dodávají domu moderní a elegantní vzhled.

tags: #jak #poznat #druh #omitky

Oblíbené příspěvky: