I když už se mnoho let PVC podlahová krytina „linem“ nenazývá, lidé stále hledají „jak položit lino“. Označení PVC podlahy má jednoduché vysvětlení: podlahová krytina je vyrobená z polyvinylchloridu a jedná se o jednu z nejžádanějších podlah. Aby ne, patří totiž mezi nejlevnější podlahové krytiny, je k dispozici v mnoha barvách, dekorech, kvalitách, navíc se snadnou pokládkou i údržbou. Pořídit si můžete klasické PVC v metráži v různých šířkách.
Linoleum je přírodní materiál s rozmanitými vzory a barvami, které skvěle napodobují mramor, kámen nebo dřevo. Aby jeho potenciál byl plně využit, je důležité zajistit správnou instalaci. Postup pokládky se liší od pokládky PVC krytiny (například proto, že linoleum je těžší), a proto je často lepší svěřit tento proces odborníkům.
Příprava podkladu
Pod každou podlahovou krytinu je potřeba nejprve připravit podklad. Měl by být rovný, suchý, čistý a pevný. Jakékoliv nerovnosti, praskliny nebo nečistoty mohou způsobit poškození nebo nerovnoměrné opotřebení PVC. Je-li podklad betonový, měl by být důkladně očištěný a vysušený. Pokud je podklad nerovný (spáry mezi dlaždicemi, sražení parket, jakékoliv pukliny), zvažte použití vyrovnávací stěrky nebo lokální vyrovnávací hmoty. Podklad důkladně vyčistěte pomocí neutrálního čisticího prostředku, zbavte jej veškerých nečistot, prachu a nechte jej zcela vyschnout.
Speciální typy podkladu pro PVC
- PVC s filcem: Filc má tu výhodu, že dobře přilne na podkladu a má větší toleranci „pohltit“ drobné nerovnosti. Podkladový povrch tak nemusí být úplně dokonale rovný. Dávejte však pozor na vlhkost a kontakt s vodou. Filc není možné mít v prostorech s vysokou vlhkostí, nebo kde by docházelo ke kontaktu s vodou. Proto je PVC s filcem nevhodné např. do koupelny.
- PVC s pěnovou podložkou: Pěna je velmi měkká a na rozdíl od filcu jí nevadí styk s vodou, takže si ji můžete dát i do koupelny. Rovněž si poradí a pohltí do sebe mírné nerovnosti, takže podklad nemusí být úplně dokonale rovný. Pěna je ještě o trochu měkčí než filc, takže i samotná podlaha bude o něco málo pružnější a nebude tak tvrdá.
- PVC se zátěžovou vrstvou: Tato PVC bývají více zátěžová a hodně toho snesou, ale mají i vyšší nároky na rovnost povrchu při pokládce než např. filc. V těchto případech je důležité mít opravdu rovný povrch a při výskytu nerovností, doporučujeme místnost vystěrkovat.
Ideálním podkladem je hladký beton, anhydrit, dlaždice nebo dobře upevněná dřevotříska. V určitých případech lze také pokládat na pevné podlahy jako vinyl nebo laminát, pokud jsou dobře vyrovnané, pevné a v dobrém stavu. Naopak se nedoporučuje pokládka na staré dřevěné podlahy, koberce nebo jiné měkké materiály, které by mohly negativně ovlivnit stabilitu a životnost PVC. Položit PVC na koberec vám určitě nedoporučujeme. Položení PVC na jiné PVC je možná o něco málo lepší, ale tuto variantu vám ani tak doporučit nemůžeme z podobného principu.
Příprava podkladu pro linoleum
Linoleum vyžaduje dokonale rovný povrch, proto je potřeba věnovat čas broušení betonu, důkladnému čištění nebo nalití samonivelační stěrky. Důkladně vyčistěte parkety od prachu, nečistot a zbytků vosku. Zkontrolujte rovnost povrchu. Nerovnosti vyrovnejte například samonivelační stěrkou. Vyplňte trhliny a spáry, aby byl podklad hladký.
Čtěte také: Jak správně pokládat asfaltové šindele?
Aklimatizace podlahové krytiny
Před pokládkou jakékoli podlahové krytiny je nutné důkladně připravit podklad a také je důležité umístit linoleum/PVC do místnosti alespoň 24 hodin před zahájením pokládky. PVC je vyrobeno z plastu, který může z části reagovat na teplotu a vlhkost. Tím, že krytinu necháte adaptovat na klima místnosti, ji stabilizujete a snížíte riziko, že se po instalaci smrští nebo roztáhne. Aklimatizace také předchází deformacím a nerovnostem materiálu a zlepšuje přilnavost. Podlahu u stěn nejlépe podle kovového pravítka nebo delšího ocelového profilu ořízněte.
Teplotní a vlhkostní podmínky
Při pokládce i před ní nenechte klesnout teplotu v místnosti pod 18 °C a vzdušnou vlhkost stoupnout nad 70%. Teplota v místnosti by měla být konstantní. V zimě je třeba dbát, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 °C (podklad 15 °C). Vyšší výkyvy teplot mohou způsobit nevratné deformace či poškození materiálu. Totéž platí pro prostory s podlahovým topením, kdy teplota podlahy by neměla přesáhnout 27 °C.
Podlahové topení
Pokud pokládáte lino/PVC na podlahové topení, zhruba 2 dny před pokládkou ho snižte na 15 °C. Případně topení úplně vypněte. Druhý den po položení začněte teplotu pomalu a postupně zvyšovat. Ideálně ne skokově, ale v několika dnech, než se opět dostanete na běžnou pokojovou teplotu (max. 27 °C). Podlahové topení je však třeba vypnout na 2 dny před pokládkou a zapnout až dva dny po ní - až zcela zaschne lepidlo.
Měření a řezání
Než se pustíte do samotného pokládání, je důležité přesně změřit místnost. Začněte tím, že pečlivě změříte délku a šířku místnosti, a to na několika místech, abyste případně odhalili, pokud by stěny nebyly dokonale rovné. Poznamenejte si tyto rozměry a při objednání nezapomeňte připočítat 5-10 cm navíc na každé straně jako rezervu. Pamatujte, že je vždy jednodušší krytinu trochu zkrátit, ale zvětšit se vám ji na místě už zajisté nepodaří.
Před řezáním ji k podlaze přitlačte. Kraje podlahy ořezávejte tak, aby nebyla podlahová PVC krytina přímo na těsno u stěn, ale ať mezi okrajem PVC podlahy a stěnou vznikne přibližně 1 milimetrová mezera - dilatační spára. Spára slouží k tomu, aby se v teplejších dnech podlaha nevyboulila, až se trošku roztáhne. Pokud budou dilatační spáry o kousek větší, nevadí.
Čtěte také: Pokládka dlažby na betonový potěr: Jak dlouho čekat?
Směr pokládky
Obecné pravidlo zní, že krytina se instaluje ve směru světla z hlavního zdroje osvětlení. Je-li však místnost úzká, např. chodba, měly by se pásy klást podél nejdelší stěny místnosti bez ohledu na směr osvětlení. Podélný směr pokládky místnost opticky prodlouží, což vypadá dobře zejména v chodbách. Chcete-li, aby se prostoru dodala hloubka, zkombinujte světlý dekor podlahy s tmavšími stěnami. Pokud chcete místnost spíše rozšířit než prodloužit, směrujte lamely na šířku (horizontálně).
V případě pokládky a spojování více pásů v jedné místnosti je u dřevěných dekorů a dekorů dlažby ideální klást pásy ve stejném směru. U dekorů betonu potom pásy zpravidla klademe v protějším směru. V případě spojování dvou nebo více pásů podlahy v jedné místnosti musí být všechny pásy z jedné šíře, aby byla zajištěna stejná barevnost. Nelze tedy v jedné místnosti spojovat např. pásy v šíři 2 a 3 m.
Možnosti pokládky PVC
| Velikost místnosti | Doporučený způsob pokládky | Poznámky |
|---|---|---|
| Malá místnost (<12 m2) | Volná pokládka | Stačí volná pokládka. Roli rozbalte, ořízněte krytinu na správnou velikost a je hotovo. |
| Středně velká místnost (<30 m2) | Lepením nebo částečně volná pokládka | Doporučujeme přilepit. Může se použít i oboustranná páska po obvodu místnosti a v místech nejvyšší zátěže. |
| Velké místnosti (>30 m2) | Celoplošné lepení | Nejvhodnější je pokládka lepením. Zajišťuje stabilitu a dlouhou životnost. |
Volná pokládka
Pokládka PVC podlahy na volno, tedy bez lepidla a fixační pásky, je jednoduchá a vhodná především pro menší místnosti, kde není očekáváno velké zatížení podlahy. Po rozbalení je potřeba podlahu rozložit na požadované místo a nechat ji volně ležet, aby se narovnala. Jakmile je PVC připraveno, přiloží se ke stěně s mírným přesahem. Přesahy podél stěn je nutné přesně oříznout ostrým nebo odlamovacím nožem.
Pokládka s oboustrannou lepicí páskou
Pro domácí použití se jedná o nejběžnější způsob fixace, hodí se též do méně zatěžovaných místností. Je snazší než celoplošné lepení, ušetříte s ním čas i peníze, a pokud budete jednou krytinu měnit, bude její odstranění jednodušší. Oboustrannou pásku nejprve přilepte po obvodu místnosti. Další body fixace lina páskou jsou uprostřed místnosti a také v místech nejvyšší zátěže. Stáhněte z pásky ochranné folie a lino na pásku pomalu a pečlivě položte a pořádně přitlačte.
Celoplošné lepení
Lepení lepidlem je nejjistější připevnění PVC k podkladu a doporučujeme jej hlavně do hodně zatěžovaných místností. Lepidlo zabrání tomu, aby se na PVC vlivem používání vytvořily boule nebo se krytina posunula. Výběr správného lepidla závisí na druhu podkladu a způsobu využití podlahy. Disperzní lepidla se hodí pro savé podklady, zatímco dvousložková polyuretanová nebo epoxidová lepidla jsou vhodná pro nesavé povrchy nebo místa s vyšší vlhkostí.
Čtěte také: Jak správně položit OSB desky? Naučte se to!
Podlaha se rozloží na požadované místo a přesně se ořízne podle stěn a překážek. Následuje nanášení lepidla, které se provádí ozubenou stěrkou, přičemž velikost zubů závisí na druhu lepidla a PVC. Po připravení lepidlové vrstvy se PVC opatrně položí a vyhladí válečkem nebo hladítkem, aby se odstranily vzduchové bubliny a zajistilo dokonalé spojení s podkladem. Postupuje se od středu místnosti ke krajům. Podlaha je pochozí přibližně po 24 hodinách, ale plné zatížení se doporučuje až po 48 hodinách, aby se zajistila maximální pevnost spoje.
Pokládka linolea
Při lepení linolea používejte výhradně lepidlo určené právě pro linolea. Aby lepidlo plnilo svou funkci tak, jak má, dodržujte návod na obalu. Vždy dodržte doporučené množství aplikovaného lepidla a stejně tak i dobu potřebnou pro zaschnutí. Speciální lepidlo nanášíme pomocí ozubené špachtle. Poté ho rozetřeme a postupně na něj pokládáme pásy linolea. Případné vzduchové bubliny se vytlačují od středu ke krajům. Po nalepení a vyrovnání dopřejte linoleu alespoň 3 dny, aby se samo srovnalo.
Pokládka linolea na schody
Pokládka linolea na schody vyžaduje preciznost. Očistěte schody od nečistot a starých krytin. Nerovnosti povrchu vyrovnejte. Změřte šířku, délku a výšku každého schodu a vyřízněte linoleum podle těchto rozměrů s malými přesahy. Naneste lepidlo na schody a spodní stranu linolea. Přitlačte linoleum na schody a uhlaďte ho. Pro upevnění hran použijte kovové lišty nebo profily, které zvyšují bezpečnost a brání sklouzávání. Přebytečný materiál ořízněte nožem, aby byly okraje přesné. Ujistěte se, že všechny spoje jsou pevně přilepené.
Spojování pásů
Napojování dvou kusů PVC podlahy je klíčové pro dosažení estetického vzhledu a funkčnosti podlahy. Správně provedený spoj by měl být téměř neviditelný a zároveň zabránit pronikání nečistot a vlhkosti.
Dvojitý řez (pro domácnosti)
Nejčastějším způsobem spojování je takzvaný dvojitý řez, který je vhodný pro domácnosti a méně namáhané prostory. Nejprve se oba pásy PVC položí tak, aby se překrývaly přibližně o 3 až 5 cm. Pokud se podlaha lepí, nanese se pod ni lepidlo, jinak se materiál stabilizuje zatížením. Následně se pomocí pravítka a ostrého nože provede rovný řez skrz oba překryté kusy současně. Po odstranění přebytečných odřezků vznikne přesný spoj, který dokonale zapadne. Pokud je PVC lepené, spoj se ještě přitlačí válečkem. Nakonec se podlaha zatíží a nechá se alespoň 24 hodin nepochozí, aby se spoj správně usadil.
Svařování spojů (pro namáhané prostory)
Pro namáhané prostory, jako jsou komerční objekty nebo nemocnice, je vhodnější svařování spojů. To lze provádět dvěma způsoby - horkým nebo studeným svařováním.
- Horké svařování: Provádí se pomocí speciální svařovací pistole a svařovací šňůry. Nejprve se mezi pásy PVC vyfrézuje mělký žlábek, do kterého se následně vkládá zahřátá svařovací šňůra. Teplem se šňůra roztaví a spojí oba kusy podlahoviny. Před svařováním si znovu překontrolujte, zda je lepidlo naprosto suché. Spoje svaříte svařovací pistolí a poté je zarovnáte pomocí ruční frézky.
- Studené svařování: Je jednodušší a vhodné i pro domácí použití. Využívá se speciální lepidlo na PVC spoje, které chemicky spojí hrany podlahy. Lepidlo se nanese do spáry mezi pásy PVC a po zaschnutí vytvoří pevný a vodotěsný spoj.
Zakončení okrajů a instalace lišt
Po položení PVC podlahy je důležité správně zakončit její okraje, aby byla podlaha nejen estetická, ale také funkční a chráněná proti mechanickému poškození či vlhkosti. Nejprve je nutné zajistit, aby byl PVC povrch dokonale usazen a rovnoměrně rozprostřen po celé ploše místnosti. U stěn je vhodné ponechat malou dilatační mezeru, přibližně 1 až 2 mm, která umožní podlaze přirozeně pracovat při změnách teploty a vlhkosti.
Nejběžnějším způsobem zakončení podlahy je instalace soklových lišt. Ty mohou být plastové, dřevěné nebo MDF (středně hustá dřevovláknitá deska), přičemž plastové lišty jsou nejčastější, protože se snadno instalují a často mají i vnitřní drážku pro vedení kabelů. Lišty se připevňují buď lepením, šroubováním nebo nacvaknutím na speciální montážní lištový profil.
Alternativou k lištám je zakončení pomocí pružného nebo silikonového tmelu, což je vhodné zejména v prostorách, kde se vyžaduje vodotěsnost, například v koupelnách nebo kuchyních. V případě, že se PVC napojuje na jiný typ podlahové krytiny, například dlažbu nebo koberec, je vhodné použít přechodové lišty nebo profily. Ty pomáhají vyrovnat výškové rozdíly mezi podlahami a zajistit plynulý přechod bez nebezpečných hran, které by mohly způsobit zakopnutí.
Správné zakončení pokládky PVC nejen prodlouží životnost podlahy, ale také přispěje k celkovému vzhledu místnosti. Abyste vaše nová podlaha zůstala krásná co nejdéle, doporučujeme opatřit nábytek, zejména židle, filcovými podložkami. Tato drobná investice pomůže zabránit nechtěnému poškrábání a prodlouží životnost vaší podlahy. Také doporučujeme ponechat si větší zbytky PVC podlahy pro případné budoucí opravy. PVC krytina toho vydrží dost, ale nehoda se může stát každému.
tags: #jak #pokládat #linoleum #postup