Betonový překlad je klíčovým nosným prvkem nad otvory ve zdivu, jako jsou okenní otvory, dveřní otvory nebo průchody. Jeho hlavní funkcí je přenášet zatížení z nadřazeného zdiva a případně i ze stropní konstrukce na zdivo po stranách otvoru, čímž se zabrání vzniku trhlin nebo deformací. Základní úlohou betonového překladu je roznést zatížení z horní části stěny mimo oslabenou oblast otvoru. Na svislé ostění přenáší tlak z vrstvy cihel nebo betonových tvárnic, z věnce a někdy i část zatížení stropu.
Překlady stavebních otvorů najdeme na každé stavbě. Dříve se používaly dřevěné hranoly, ocelové profily, případně se betonovaly přímo do zdiva. Dnes jsou obvykle součástí zdicích systémů. Například, pokud použijete keramické bloky Profiblok, máte k dispozici tři typy překladů, což umožňuje najít optimální řešení pro stěny od 115 do 440 milimetrů.
Typy betonových překladů
V praxi se používají dva základní typy betonových překladů:
- Prefabrikovaný betonový překlad: Tyto překlady jsou vyráběny v továrně, mají přesné rozměry, definovanou únosnost a jednoduchou montáž.
- Monolitický železobetonový překlad: Monolitické překlady se tvoří přímo na stavbě - do bednění se uloží betonářská výztuž, připraví se napojení na věnec nebo sousední konstrukce a vše se zabetonuje.
Každý betonový překlad s výztuží je navržen jako ohýbaný prvek, který musí bezpečně přenést tahové i tlakové napětí. Tahovou oblast nese ocelová výztuž umístěná zpravidla při spodním líci překladu, tlakové napětí přebírá beton. Rozhodující jsou parametry jako délka překladu, šířka a výška průřezu, třída betonu a množství výztuže. U prefabrikovaných prvků je únosnost daná výrobcem a v projektové dokumentaci se vybírá vhodný typ.
Nejrozšířenější typy nadokenních překladů
- Ploché: Vytváří rovné nadpraží otvoru. Materiál zpravidla odpovídá použitému stavebnímu systému pro obvodová zdiva (betonové, keramické, plynosilikátové, ocelové, železobetonové, dřevěné). Většina plochých překladů je z důvodu ohybové pevnosti oceli vyztužena ocelovými pruty. Ploché překlady nejsou samy o sobě nosné. Funkční jsou až po nadbetonovaní nebo vyzdění - tím vzniká potřebná tlaková zóna.
- Klenuté: Používají se méně často než ploché překlady. Vytváří klenuté nadpraží otvoru. Varianty:
- Monolitické klenby - tvořené jedním kusem materiálu (nejčastěji beton).
- Klenby ze zdicích prvků - nejčastěji z plných cihel.
Příprava a bourání otvoru pro překlad
Před usazením překladu je často nutné vybourat otvor do stávající zdi. Vybourání otvoru ve zdi neberte na lehkou váhu, zvlášť když se jedná o nosnou stěnu. Pokud konstrukci správně a dostatečně nepodepřete, může dojít ke zřícení konstrukce.
Čtěte také: Hotové živé ploty
Bourání otvoru v nosné stěně je technologicky náročnější. Je třeba si uvědomit, že nosná stěna přenáší veškeré zatížení z konstrukcí umístěných výše. Proto je potřeba zajistit, aby se při bourání otvoru nestalo, že se stěna zřítí. V místě bouraného otvoru podepřete z obou stran stropy, od kterých se do stěny přenáší zatížení. Pokud je objekt vícepodlažní, stropy se musí podepřít ve všech podlažích. Stropy podepřete trámem a sloupy a konstrukci řádně zavětrujte. Nad budoucím otvorem probourejte skrz stěnu otvor, kterým provlečte trámek pro zajištění zdiva nad otvorem. Trámek podepřete sloupy a řádně zavětrujte.
Stavební povolení budete potřebovat pouze tehdy, když budete bourat otvor do nosné stěny. Svépomocí může stavebník vybourat otvor do nenosné stěny, musí však mít zajištěn stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý.
V místě uložení překladů vybourejte otvory skrze zeď a připravte podklad pro jejich uložení. Překlady by měly být uloženy na celistvém, kompaktním a únosném podkladu. Vhodným řešením je vyspravení podkladu betonem. Z obou stran otvoru ve stěně tedy přiložte kousky dřevěných prken, vyrovnejte je v obou směrech do roviny a ke stěně upevněte pomocí skob. Po zatvrdnutí malty obdobný postup aplikujte i na druhé straně stěny.
Jak usadit překlad na stavbě?
Nesmírně důležitou pozornost je třeba věnovat kromě výběru překladů také jejich samotnému usazení na stavbě. Následky špatného usazení se totiž mohou projevit prasklinami na omítkách a v horších případech dokonce rozdrcením podkladu nosných překladů.
Před usazením překontrolujte a upravte rovinnost a výšku ložných ploch pod překladem. Než začnete překlad usazovat, zkontrolujte, jestli je ložná plocha v rovině pomocí vodováhy. Případné nerovnosti můžete zbrousit. Na podkladu si tužkou označte místo, kde bude překlad. V místě uložení překladu předem plochu zbavte nečistot a poté naneseme zdicí maltu. Je důležité provést nanesení malty na svislou i vodorovnou plochu v místě, kde bude překlad.
Čtěte také: Kdy použít hotový beton v pytlích?
Standardní překlady se většinou usazují ručně ve dvou lidech do maltového lože, aby došlo k rovnoměrnému přenesení zatížení do podkladu. U větších překladů z oceli či železobetonu je nutné využít jeřábové techniky v kombinaci s ručním usazením. Přesný technologický postup usazení překladu vždy stanovuje výrobce překladu. Podle tohoto technologického postupu je nutné se na stavbě řídit, jinak by mohlo dojít ke špatnému usazení a tudíž špatnému statickému působení překladu.
Co se týče délky uložení překladu přes hranu stavebního otvoru, tak ta vždy závisí zejména na jeho šířce a na použitém materiálu překladu i podkladu, na který se usazuje. V případě délky překladu platí přímá úměra - čím širší stavební otvor, tím větší je délka uložení překladu. U standardních šířek stavebních otvorů se délka uložení pohybuje od 150 mm do 250 mm. Vždy je však nutné se řídit především statickými tabulkami jednotlivých typů překladů.
Specifika usazení pro různé typy překladů
- Pórobetonové překlady: Nosné překlady z pórobetonu armované betonářskou výztuží se používají k vytvoření nadpraží okenních a dveřních otvorů, k překlenutí otvorů v nosných stěnách. Nejjednodušší překlenutí otvoru vytvoříme pomocí nosných pórobetonových překladů příslušné délky a šířky, čímž nám vznikne nadpraží s minimální výškou 250mm.
- Keramické překlady: Plně nosné překlady systému Profiblok se ukládají do cementové malty, tloušťka lože je přibližně 12 milimetrů. Dále je nutné zachovat přesahy překladu. Do 1,7 metru činí 125 milimetrů, od 2 metrů je pak nutné přidat - přesah překladu musí být 250 milimetrů. Každý překlad má na sobě nápis KM BETA. Ten musí být čitelný i po zabudování. Kromě toho má prvek zcela rovnou jen jednu ložnou plochu.
- Ploché překlady: I v případě plochých překladů se musí dodržet minimální přesah překladu 125 milimetrů na každé straně. Po uložení do maltového lože je nutné, vzhledem k přirozenému průhybu, ihned přistoupit k podepření. Do rozpětí 2 metrů stačí jedna podpora, nad tuto hodnotu pak použijeme dvě. Ve spolupůsobící vrstvě je pak nutné všechny spáry, a to včetně svislých, promaltovat. Spára má mít 10 milimetrů a předepsaná je malta s pevností M5 nebo M10. Pokud použijeme beton, pak třídy C 12/15. Až poté, co spolupůsobící vrstva zatvrdne, je možné odstranit podpory.
POZOR: S plochými i příčnými překlady manipulujeme v poloze, v jaké budou zabudovány. Tedy betonovým jádrem směrem vzhůru. Nalomené nebo jinak vážně poškozené překlady se nesmějí zabudovat. Správné osazení do zdiva je signalizováno správnou orientací písmen KM Beta na keramickém překladu.
Bednění (šalování) překladů a věnců
Když potřebujete, aby si čerstvý beton udržel požadovaný tvar, musíte mu vytyčit hranice. Připravit formu. K tomuto účelu slouží šalování neboli bednění, bez kterého se při stavbě neobejdete. Šalováním se ve stavební hantýrce označuje jakékoliv bednění. Princip šalování spočívá v umístění šalovací formy kolem obvodu konstrukce, nebo na rovnou plochu, kam se bude beton lít. Bednění musí být dostatečně pevné a stabilní, aby odolalo tlaku a váze mokrého betonu.
Typy bednění
- Opakovaně užité bednění: Po zatuhnutí betonu se z konstrukce odstraní. Tradiční šalunk z dřevěných nebo OSB desek, které si stavebník nachystá svépomocí. Po bocích je fixuje dřevěnými hranoly.
- Ztracené bednění: Je trvalé. Plní nejen funkci formy, ale dokáže zlepšovat i mechanické nebo izolační vlastnosti konstrukce. Nejrozšířenějším typem je ztracené bednění v podobě betonových tvárnic. Na trhu najdete i ztracené bednění z polystyrenových tvarovek. Po zalití betonem v konstrukci zůstane a zajistí izolaci bez dodatečného zateplování. Do kategorie ztraceného bednění řadíme i systémové konstrukční prvky pro realizaci stropů nebo věncovky. Cenově vyjde bednění systémem Velox sice o něco dráže než klasické dřevěné bednění, ale výhody tohoto systému spočívají v rychlosti sestavení a snadné instalaci bednění. Bednění se stává součástí věnce a tvoří tak jeho pevnou část jako věncové cihly, přičemž jeho výhodou jsou izolační vlastnosti. Spotřeba betonu je o něco menší než při použití dřevěného bednění, přičemž výhodou je téměř bezodpadový proces.
- Systémové bednění: Při realizaci větších staveb se využívá systémové bednění. Obsahuje velké díly a spojovací systém.
Realizace bednění monolitického překladu svépomocí
Při realizaci monolitického překladu, například nad 4m HS portálem, se zhotovuje koš z pěti metrových roxorů Ø 12 a 18mm vyztužený 8mm třmínky. Osazení poměrně těžkých roxorů a jejich následné drátování je snazší díky zapůjčenému lešení. K vázání třmínků k roxorům je vhodné využít ruční vazačku drátků, se kterou práce jde rychleji.
Čtěte také: Výroba dlaždic: Použití hotového betonu
Pro bednění překladu svépomocí, například s využitím dřeva, které posloužilo jako bednění základové desky, se sestrojí bednění překladu. Prkna s výstuhami se stlučou za pomoci hřebíků na zemi a vzniknou tak dvě velké desky. Venkovní deska může být vevnitř překladu vyplněna 8cm extrudovaným polystyrenem. Obě desky se k sobě zajistí závitovými tyčemi a pro jistotu celá konstrukce zpevní drátem, protože objem a zejména hmotnost budoucí betonové směsi, která má vyplnit monolitický překlad s věncem zároveň, může nahánět hrůzu.
Pod bednění překladu je vhodné si z příčkových cihel postavit pomocné sloupy, které budou před samotným betonováním doplněny o kovové stavební podpěry (stojky).
Příprava bednění pro věnec
Před betonáží věnce je nutné vyzdít věncové cihly po obvodu domu, s ukládáním se začíná v rozích domu a zdí se na pěnu Dryfix. Poté se mezi věncovými cihlami natáhne provázek a stejným způsobem se vyzdí věncovky téměř po celém obvodu domu. Tam, kde budou okna, se věncové cihly nezdí, protože věnec bude přerušen.
Dále se připraví tepelná izolace, tvořená deskami extrudovaného polystyrenu. Rozměr desek je 60x125 cm, je vhodné naformátovat desku na pět dílů dlouhých 60 cm a vysokých 25 cm. Díky tomu nebudou žádné zbytky. Polystyren se umístí mezi věncové cihly a může se i nalepit na pěnu určenou pro zateplovací systémy, aby držel na obvodových cihlách a tlak betonu tolik nepůsobil na věncovky.
Následně se použijí stavební prkna a vždy na začátku a na konci se pomocí turbošroubů připevní k věncovým cihlám. Dům se obejde ještě jednou a nad a pod prknem se vyvrtá díra do věncové cihly i extrudovaného polystyrenu. Poté se tudy protáhne rádlovací drát a připevní se k POT nosníkům. Podobně se zrádluje bednění nad vjezdem do garáže i oknem v obývacím pokoji. Tím je dokončena příprava proti případnému vyvalení věncovek tlakem betonu.
Armování věnce
Pro výrobu třmínků o rozměru 15x18 cm je potřeba výztuž délky 82 cm. Pro výrobu 300 třmínků by se spotřebovalo 42 prutů betonářské výztuže o průměru 6 mm. Vyvázání výztuže lze provést ručně nebo s pomocí AKUvazače armatur, který je pro úsporu času a práce jednoznačnou volbou. Je třeba dávat pozor na správnou vazbu rohu ve věnci. Provazují se obě vnější výztuže a následně vždy vnitřní prut s vnějším.
Po kompletním vyarmování věnce je na řadě instalace bednění z vnitřní strany obvodových stěn a z obou stran u vnitřních nosných stěn. Bednění se k cihlám připevní například pomocí turbošroubů. Je třeba dávat pozor na vrtání otvorů, které se do cihel provádí bez příklepu. Bednění je nutné dostatečně zabezpečit proti prasknutí nebo prohnutí.
Betonování překladu a věnce
Po předchozí přípravě bednění je samotné betonování díky pumpě snadné. Je dobré předem objednat správné množství betonu. Po jeho propadnutí do věnce je vhodné ho ještě na některých místech doplnit a hladítkem zarovnat.
Před betonáží je vhodné celý strop projít a důkladně vložky prolít vodou. Současně je kropení vložek provádět ještě těsně před ukládáním betonu, aby co nejméně nasákly vodu z betonu, a ten tak mohl bez problémů zrát. Při betonování věnců je důležité jít hned s ponorným vibrátorem a důkladně beton vibrovat, aby se dostal všude, a aby se z něj odstranil přebytečný vzduch. Zejména v místech věnců, ztužujících žeber a překladů tvořených I profily je třeba, aby beton natekl opravdu všude, takže bez vibrování se neobejdeme.
Dobrá rada je odklidit veškerý popadaný beton na zem dokud není ztuhlý a zaschlý, protože v opačném případě může být očištění hydroizolace od hroud betonu sekáčkem náročné.
Když čerstvý beton zatuhne a zachovává si tvar konstrukce, můžete odstranit nenosné části bednění. Bočnice betonových konstrukcí (základů, sloupů a pilířů) můžete obvykle odstranit po deseti dnech od betonování. U velkých konstrukcí ale musíte čekat ještě déle - demontovat je lze asi po třech týdnech.
Výroba betonu svépomocí
Pro výrobu betonu svépomocí je potřeba cement, který působí jako pojivo. Lze použít i speciální příměsi, které upravují vlastnosti betonové směsi. Při míchání betonu se do stavební míchačky vždy jako první dává voda, následně 3-4 lopaty kameniva a po promísení se postupně přidává celá vypočítaná dávka cementu. Po zamísení cementu se postupně přidává štěrk, dokud beton nebude mít požadovanou konzistenci. Míchejte přibližně 3 - 5 minut.
Vodu dávkujte přiměřeně; přebytečná voda snižuje pevnost betonu a jeho životnost. Vezměte v úvahu, že v kamenivu je běžně obsaženo asi 5 - 15 % vlhkosti. Obzvláště při výrobě vnitřních podkladových betonů a potěrů se vyvarujte předávkování vody. Za předpokladu použití míchačky standardního objemu (tj. 120 litrů) budete pro výrobu metru krychlového betonu muset proces míchání zopakovat 8x. V případě potřeby většího množství betonu proto doporučujeme zakoupení již namíchaného betonu.
Důležité aspekty a časté chyby
Aby betonový překlad fungoval správně, musí být dostatečně uložený do zdiva po stranách otvoru. Délka uložení určuje, jak dobře se zatížení přenese do stěny a jak se bude prvek chovat při dlouhodobém zatížení. Je také nutné respektovat minimální výšku vrstvy zdiva nad překladem. Přímé zatížení například stropním nosníkem nebo krovem přímo na překlad bez dostatečného nadloží může vést k lokálnímu přetížení.
Klasický betonový překlad v obvodové stěně bývá výrazným tepelným mostem, protože beton i ocel dobře vedou teplo a přerušují tepelněizolační vrstvu zdiva. Moderní systémy proto často používají tepelně izolovaný překlad, tedy prvek, kde je železobetonový překlad kombinovaný s tepelnou izolací nebo je překlad umístěný více v líci vnější izolace. Pro správnou funkci je důležité, jak je betonový překlad napojen na zdivo a jak je následně osazeno okenní nebo dveřní rámové ostění. Význam má také návaznost na vnější omítku nebo zateplovací systém, kde je nutné předejít vzniku trhlin v rozhraní mezi betonem a zdivem.
Mezi typické chyby patří nedostatečné uložení betonového překladu, nesprávný typ překladu pro dané rozpětí nebo zatížení a podcenění tepelnětechnických vlastností. Další chybou je neodborný zásah do překladu - vysekávání drážek pro instalace, zvětšování otvoru nebo vrtání velkých otvorů bez posouzení statika. Takové zásahy mohou přerušit nosné pruty výztuže a zásadně snížit únosnost prvku.
Překlady pro velkoformátová a rohová okna
Překlady pro velkoformátová okna nejsou standardizovány, takže je vždy nutné, aby statik určil výšku překladu a délku uložení na nosné konstrukci. Velmi důležitý je také výběr vhodného materiálu. Nejčastěji se volí překlady ocelové či případně železobetonové. Při návrhu překladu u složitých velkoformátových oken je potřeba dbát také na tepelně technické vlastnosti překladu. Samozřejmostí je počítat v návrhu i se sáním a tlakem větru na okenní prvek, a zvolit tak řádné kotvení tohoto prvku do překladu.
Také v případě rohových oken je třeba řešit překlady individuálně s využitím statického návrhu. Statik musí navrhnout překlad tak, aby byl samonosný, a pokud to stavba nedovoluje, tak případně vložit statický sloup do rohu otvoru či do jiného místa. V případě rohového překladu bez sloupku je velmi důležité stanovit správnou výšku překladu a také dostatečně dlouhé uložení překladu přes hranu otvoru.
Příklad použití překladů v systému Profiblok
V katalogu systému Profiblok najdeme tři základní typy překladů. Všechny stavební překlady jsou použitelné jak pro vnější, tak i vnitřní stěny. Jde o kombinaci keramické tvarovky a armovacím železem vyztuženého betonového jádra. Tvarovka funguje jako ztracené bednění, zároveň celý překlad odlehčuje a usnadňuje jeho zabudování do stavby. Tvarovka navíc umožňuje sjednocení povrchu hrubého zdiva.
Tabulka typů překladů Profiblok
| Označení překladu | Popis použití | Šířka (mm) | Výška (mm) | Délka uložení (mm) |
|---|---|---|---|---|
| 70/238 | Typicky pro vnější zdivo (240, 300, 365, 400, 440 mm). Klade se na stojato. | 70 | 238 | 125 (do 1,7 m) / 250 (od 2 m) |
| 115/71 | Pro příčky tloušťky 115 mm. Kompaktní rozměry, snadná manipulace. | 115 | 71 | Minimálně 125 (u plochých) |
| 175/71 | Pro příčky tloušťky 175 mm. Kompaktní rozměry, snadná manipulace. | 175 | 71 | Minimálně 125 (u plochých) |
Pokud jde o skladbu překladů, ta se odvíjí od dvou faktorů - tloušťky zdiva a případného použití tepelné izolace. Překlady se kladou tak, aby byl systém z obou stran ukončen keramickou částí. Z vnějšku se dává zpravidla jeden, pak se vkládá izolace. Z vnitřní strany se dávají minimálně dva překlady. Po osazení je nutné promaltování svislé spáry mezi konci překladu a zdivem. V místě ostění vždy používejte důsledně celé, případně poloviční bloky.
tags: #jak #podezdit #hotovy #betonovy #preklad #navod