Vyberte stránku

Starý, popraskaný nebo loupající se nátěr nejenže nevypadá dobře, ale také snižuje kvalitu nového nátěru. Pokud jej nepřipravíte správně, nová barva se může brzy začít odlupovat. Správné odstranění starých vrstev je klíčem k dlouhé životnosti a funkčnosti nové povrchové úpravy. Ať už se chystáte renovovat starý nábytek, oživit dřevěný plot nebo dát nový kabát pergole, bez odstranění původního nátěru se zpravidla neobejdete. Na výběr máte více metod - od klasického broušení, přes tepelnou úpravu horkovzdušnou pistolí, až po chemické odstraňovače barvy. Každý způsob má své výhody i úskalí a hodí se pro jiný typ povrchu nebo nátěru.

Než se pustíte do práce, pamatujte na bezpečnost! Při odstraňování barev, laků a jiných zbytků vznikají zdraví škodlivé vedlejší produkty, jako je jemný prach nebo toxické výpary. Z toho důvodu je nesmírně důležité používat vhodné ochranné prostředky, jako je respirátor, ochranné brýle a pracovní rukavice. Kromě toho dodržujte bezpečnostní pokyny k používaným zařízením a produktům. Základ představuje pracovní oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi a pracovní rukavice.

Možnosti odstranění starého nátěru

V podstatě máme tři hlavní možnosti, jak se zbavit starého nátěru. Ne všechny jsou však vhodné pro každý povrch. Naštěstí je lze kombinovat, proto můžeme zvolit postupy, které nám vyhovují. Každopádně to bude práce složitější a časově náročnější než následné natírání.

1. Mechanické odstranění - Broušení a špachtlování

Broušení je nejběžnější způsob, jak odstranit starý nátěr. Hodí se pro kov, dřevo, tvrzený papír a některé plasty. Nejlépe se uplatní na větší rovné plochy, jako jsou desky, dveře, prkna nebo dřevěné obložení. Starý nátěr můžete z povrchu odstranit ručně i strojově.

Ruční broušení

  • Ruční broušení smirkovým papírem je levné a přesné.
  • Hodí se hlavně na menší plochy, hrany nebo detaily.
  • Vyžaduje ale více času i úsilí.
  • Hrubé obroušení provedete s papírem o zrnitosti 40 až 120, finální opracování zase se zrnitostí 180 až 320.
  • Práci s brusnými papíry si usnadníte, když je obtočíte kolem hranolku se zaoblenými hranami, který vám dobře padne do ruky.

Strojní broušení

  • Na větší nebo rovné plochy se vyplatí použít elektrickou brusku (vibrační, excentrickou nebo pásovou), která výrazně zrychlí práci.
  • S vibrační bruskou se dostanete i do rohů, excentrická (rotační) se zase hodí pro zakulacené plochy.
  • V obou případech je lepší stroj s odsáváním, na něj si vezměte papír s perforací.
  • Na úhlovou brusku nasadíte i brusné rouno nebo drátěné kartáče. Opracovat rohy zvládnete i s multifunkční bruskou.
  • S elektrickým nářadím pracujeme citlivě, abychom nezasahovali do podkladu.
  • Obzvlášť pozor dáváme při práci s vrtačkou, protože brusný nástavec musíme na ploše udržet, aby neodskakoval (tzv. zpětný vrh).
  • Nejen pro rámy oken se hodí takzvaná delta bruska, s níž se dostaneme i do vnitřních rohů (na rozdíl od kotoučových brusek, s nimiž je to složitější).
  • Na kov zvolíme brusný papír s karbidem křemíku, případně skelný, na dřevo ostatní (s drceným granátem, oxidem hlinitým, s keramickými zrny).

Špachtle a škrabka

Pomocí špachtle nebo škrabky odstraníte starou barvu, lak nebo jiné zbytky, jako je lepidlo a lepicí páska, z hladkých a stabilních dřevěných, plastových a kovových povrchů. K dispozici jsou různé špachtle a škrabky: ohebné, zaoblené, špičaté, s ostrými hranami a také různé velikosti.

Čtěte také: Tipy a postupy pro odstranění nátěru z betonu

  • Jak postupovat: Lehce veďte špachtli nebo škrabku zespodu a svislými pohyby důkladně seškrábejte zbytky laku nebo barvy. Poté opakujte postup ve vodorovné poloze.
  • Při opracování větších ploch nebo odstraňování odolnějších zbytků laku a barvy použijte elektrickou škrabku.
  • Mnoho multifunkčních přístrojů je rovněž vybaveno funkcí škrabky a odpovídajícími nástavci.

Drátěný kartáč

Drátěný kartáč se hodí na hrubší práce a odolnější povrchy, jako je kámen nebo kov. Pomocí ručního nářadí odstraníte silně ulpívající zbytky laku a barvy a také maximum zbytků lepidla či lepicí pásky ze stěn a kovových povrchů. Kromě toho podklad drátěným kartáčem před novým nátěrem nebo lakováním zdrsníte, pokud kompletně neobrousíte vrstvu laku nebo barvy. Při zpracování měkčích stavebních materiálů, jako je dřevo, postupujte pokud možno opatrně, abyste materiál nepoškodili. Alternativou k ručnímu drátěnému kartáči jsou drátěné kartáčové nástavce do vrtaček. Pomocí kartáčových nástavců vydržíte delší dobu opracovávat i velké plochy. Protože při použití vrtačky a nástavce dochází k vyššímu zatížení prachem, používejte ochranu dýchacích cest a ochranné brýle.

Výhody mechanického odstranění:

  • Není nutná následná úprava jiným způsobem.

Nevýhody mechanického odstranění:

  • Zdlouhavá a piplavá práce.
  • Výrazně prašné prostředí.

Úskalí mechanického odstranění:

  • Zejména když použijeme elektrické nářadí, můžeme podklad poškodit rýpanci.
  • Při větších plochách je vyšší spotřeba brusných papírů, když nepoužijeme elektrické nářadí.
  • Je-li to možné, pracujeme venku, protože jemný prach bude všudypřítomný.
  • Při odstraňování velmi starých barev, o nichž nic nevíme, to je přímo nutné, protože mohou obsahovat toxické látky. Vítaný je respirátor.

2. Chemické odstranění - Odstraňovače nátěrů a louhování

Chemické odstraňovače barvy fungují na jednoduchém principu - gel nebo kapalina pronikne do vrstev starého nátěru a naruší jeho strukturu, takže změkne a lze jej snadno seškrábnout. Hodí se pro odstraňování většiny nevypalovaných barev a laků, zejména takových, které dobře drží. Lze je použít na kov i dřevo, a to i pro členité předměty.

Čtěte také: Jak na fermež na dřevě

Použití chemických odstraňovačů

  • Vyberte vhodný odstraňovač nátěrů podle účelu použití a povrchu.
  • Dodržujte všechny pokyny výrobce k výrobku.
  • Používejte vhodné ochranné prostředky.
  • Vyhýbejte se možnému kontaktu s očima a pokožkou.
  • Co nejlépe zakryjte sousední oblasti a objekty.
  • Naneste odstraňovač nátěrů štětcem a zakryjte ošetřené oblasti fólií (nepropustná fólie, která po dobu reakce udrží veškeré účinné látky).
  • Nechte odstraňovač nátěrů působit podle pokynů výrobce (obvykle 15-45 minut, ale některé vyžadují i mnohahodinové působení). Dobu působení výrazně neprotahujeme, lepší je, když přípravek použijeme několikrát po sobě, přičemž narušené zbytky barev vždy odstraníme.
  • Po době působení špachtlí odstraňte zbytky.
  • Nakonec povrch opláchněte vodou na neutralizaci.
  • Před novým nátěrem povrch přebrousíme a odmastíme, obzvlášť důležité je to u kovů.

Poznámky:

  • Účinnou složkou odstraňovačů nátěrů je směs organických rozpouštědel, které naleptávají a pronikají nátěrem a způsobují jeho nabobtnání.
  • Aby nedocházelo k rychlému odpařování rozpouštědel, obsahují přísady vosků (parafin) nebo deriváty celulózy.
  • Odstraňovače nátěrů s obsahem vosků nejsou vhodné k odstraňování nátěrů ze savých podkladů (dřevo, omítky apod.). Vosky proniknou do pórů podkladu, a jelikož se nedají spolehlivě odstranit, zhoršují přilnavost a zasychání nátěru. Z nesavých podkladů (např. kovy) se vosky odstraní otřením hadrem.
  • Účinnost se snižuje při vyšších teplotách nebo na slunci, protože látky, které barvy rozrušují, jsou obvykle těkavé.
  • Tam, kde je to možné, můžeme narušenou barvu oprýskat tlakovou vodou.

Louhování dřeva

Louhování patří mezi odstraňování barev chemickou cestou. Povrch se sice dokonale očistí a dřevo se navíc zbaví i případných plísní, jenže v domácích podmínkách to není tak jednoduché. Louh, tedy přesněji hydroxid sodný či draselný, koupíme v drogerii buď jako tekutinu, nebo v granulích. Obvykle se na litr teplé vody dává necelá polévková lžíce (pozor, prská to) a roztokem se pak předmět natírá, polévá nebo se v něm namáčí. Je to taková žíravina, že jí neodolají některé štětce, ba ani nádoby, nesmí se vám dostat na pokožku, o očích nemluvě. Pokud předmět poléváme, případně natíráme, musíme odkapávající louh zachytávat, a to nejen proto, abychom jej mohli znovu použít, ale pak i „ekologicky zlikvidovat“. Takto kontaminovaná chemikálie totiž musí skončit ve sběrně nebezpečného odpadu. S odstraňovanými barvami se louh obvykle oplachuje octovým roztokem, je potřeba poměrně hodně vody a nic z toho by nemělo skončit na podlaze nebo někde v půdě.

  • Louhování neúčinkuje na moderní vodouředitelné barvy a dvousložkové laky a nedoporučuje se na dýhovaný nábytek nebo překližky.
  • Finančně náročnější chemickou variantou je louhování. Louhovat doma svépomocí je dost náročné a ne zcela bezpečné, proto je potřeba daný předmět odnést do louhárny.

Výhody chemického odstranění:

  • Samotná práce není namáhavá ani náročná na čas, časové prodlevy způsobuje doba, po kterou látky reagují.
  • Relativně snadné odstraňování barev v záhybech.

Nevýhody chemického odstranění:

  • Povrch se musí následně upravit (např. broušením).
  • Při nanášení odstraňovačů je třeba prostor odvětrávat.

Úskalí chemického odstranění:

Čtěte také: průvodce odstraněním starých vrstev barev

  • Musíme se postarat o likvidaci použitých chemikálií.
  • Odstraňovače nátěrů nejsou vhodné na stropy, protože by kapaly dolů.
  • Pozor na dýhovaný nábytek nebo tenké překližky - chemické prostředky mohou způsobit nabobtnání nebo odlepení povrchu.

3. Tepelné odstranění - Horkovzdušná pistole a plynový hořák

Odstranění starého nátěru horkovzdušnou pistolí je rychlá a účinná metoda, která si poradí i s vícevrstvými nátěry. Teplý proud vzduchu způsobí, že barva změkne nebo se na povrchu „zkrabatí“, takže ji pak snadno seškrábnete pomocí špachtle. Horkovzdušná pistole odstraňuje barvy, laky a lepidla ze stěn a předmětů pomocí extrémně vysokých teplot. Zbytky laku, barev a lepicí pásky se uvolňují působením silného žáru. Hodí se pro odstraňování většiny nevypalovaných barev a laků, zejména takových, které dobře drží. Lze ji použít na kov i dřevo, na vyšší vrstvy původních barev a pro dřevěné povrchy, které chceme nově natírat krycími barvami.

Použití horkovzdušné pistole

  • Horkovzdušnou pistoli použijte pouze na podklady, jako je kámen, kov nebo podobné žáruvzdorné stavební materiály.
  • Pokud je to nutné, vyzkoušejte odolnost na nenápadném místě pomocí fénu, abyste zabránili skvrnám od spálenin a poškození.
  • Vždy nahřejeme nevelkou plošku staré barvy, kterou okamžitě špachtlí odstraníme, dokud je měkká.
  • Postupujeme tak kousek po kousku, nejlépe směrem od sebe, protože tak můžeme dobře pracovat s pistolí v jedné ruce a špachtlí v druhé.
  • Některé barvy lze sloupávat v pásu.
  • Před natíráním povrch podle potřeby zbrousíme.
  • Šetrnější k povrchům je horkovzdušná pistole, efektivnější je taková, u níž lze regulovat teplotu a má nástavce pro směrování horkého vzduchu. Využijeme plochou redukční trysku.
  • S pistolemi se prodávají i nástavce, které vzduch usměrňují, některé jsou zároveň i škrabkami.
  • Horkovzdušné pistole pohání elektřina ze sítě, ale prodávají se i akumulátorové; teploty vyfukovaného vzduchu se pohybují v rozmezí 270-550 °C.

Plynový hořák / Opalovací lampa

Pomocí plynového hořáku nebo opalovací lampy můžete odstranit i velmi odolné a tlusté nátěry. Hořák se hodí hlavně na zvrásnělé a popraskané nátěry. Při opalování je třeba pracovat velmi opatrně, aby se nepoškodil podklad. Plamen, jehož délka se seřídí na 4-8 cm, nahřívá nátěr, který vlivem tepla buď měkne, nebo se rozkládá, eventuálně pálí. Změklý nátěr se ihned odstraňuje starou stěrkou nebo malířskou škrabkou.

  • Při práci používejte rukavice, abyste se nepopálili opadávající barvou.
  • Podlahu zakryjte podložkou z nehořlavého materiálu pro zachycení seškrabaných kousků starého nátěru.

Výhody tepelného odstranění:

  • Vysoce účinná metoda.

Nevýhody tepelného odstranění:

  • Dlouhavá a piplavá práce, kterou je třeba provádět s citem a fortelem.
  • Nutná následná úprava (broušení).

Úskalí tepelného odstranění:

  • Musíme zamezit tomu, aby horký vzduch (nebo dokonce plamen) poškodil sousedící povrch (např. sklo v rámu okna), obvykle jej stačí zakrýt, případně pistoli natáčíme tak, aby horký proud směřoval od chráněného povrchu.
  • Pozor dáváme při práci s plasty citlivými na vyšší teploty.
  • Horký vzduch dřevo opaluje (záleží i na druhu), to znamená, že na něm v konečné fázi zůstávají hnědé či černé fleky, a děje se tak, i když si dáváme pozor; někdy nepomůže ani zbroušení.
  • Nejsme-li zdatní v kutilství, práci s plynovým hořákem přenecháme povolanějším.
  • Nepoužívejte na tenké plechy nebo kovy tající při nižších teplotách (např. cín).
  • Při uvolňování barev a lepidel při vysokých teplotách mohou vznikat toxické výpary.

Obecné rady a poznámky

  • Pokud na povrchu necháváme ostrůvky původní barvy, musíme přechody dokonale zbrousit, aby netvořily hrany, které by pak při novém natření byly vidět. Použijeme nejjemnější brusné papíry (180-320).
  • I tak mohou být zbytky původní barvy znát, protože mají jiné vlastnosti než obnažený podklad. I když výrobci barev deklarují dokonalou kryvost, neměli bychom na to spoléhat a z povrchů, u nichž záleží na tom, aby byly po úpravě perfektní, odstraníme původní barvy zcela (např. u okenních rámů nebo nábytku).
  • Pokud chceme očištěný dřevěný povrch nově opatřit průhledným nátěrem (lakem, lazurou, voskem), počítáme s tím, že nemusí vypadat jako nové, záleží na druhu dřeva i typu původní barvy.

Přehled nástrojů a metod pro odstranění barvy a laku

Podklad Nástroje k odstranění Poznámky
Hladké a stabilní dřevěné, plastové a kovové povrchy Špachtle, škrabka, elektrická škrabka Na starou barvu, lak, lepidlo, lepicí pásku. Pro větší plochy a odolnější zbytky použijte elektrickou škrabku.
Necitlivé podklady (kámen, kov) Drátěný kartáč, drátěné kartáčové nástavce Pro hrubší práce a odolnější povrchy. Zdrsní podklad před novým nátěrem. Použijte ochranu dýchacích cest a brýle.
Dřevo, kov, případně plast (jemnější broušení) Brusný papír, bruska Pro jemnější broušení a choulostivější povrchy. Vhodné i pro následné opracování po špachtli. Zvolte zrnitost podle materiálu.
Tvrdé, voděodolné podklady (kámen) Vysokotlaký čistič, pískovačka Pro větší projekty (sanace, graffiti). Postupujte opatrně, dodržujte pokyny výrobce.
Žáruvzdorné povrchy (kov, kámen) Horkovzdušná pistole, plynový hořák Odstraňuje barvy, laky a lepidla pomocí vysokých teplot. Používejte pouze na žáruvzdorné materiály, chraňte okolí před horkem.
Podklady odolné proti odstraňovačům nátěrů (variabilní) Vhodný odstraňovač nátěrů, špachtle Chemické přípravky rozpouštějící barvy a laky. Vhodné na členité předměty. Dodržujte pokyny výrobce a používejte ochranné prostředky.

Výběr správné metody záleží na konkrétní situaci - brusky urychlí práci, chemie pomůže v rozích, horký vzduch zvládne i více vrstev a ruční nástroje dočistí detaily. Pamatujte, že čím lépe původní barvu „sundáte“, tím lépe bude nový nátěr vypadat a také déle vydrží.

tags: #jak #odstranit #1k #nater #informace

Oblíbené příspěvky: