Epoxidová pryskyřice je dvousložkový systém, u kterého dochází po smíchání složky A a složky B k chemické reakci. Tato reakce není jen „prosté zaschnutí“, ale skutečné vytvrzování, při němž se mění vlastnosti materiálu z kapaliny na pevný odlitek. Správné míchání epoxidové pryskyřice je základem úspěchu každého projektu - ať už jde o kávový stolek, konferenční desku nebo umělecký odlitek. Ale i ten nejlepší epoxid nebude fungovat správně, pokud se špatně namíchá.
Důležitost správného výběru a přípravy
U epoxidové pryskyřice nerozhoduje jen to, jak krásně vypadá výsledný odlitek, ale hlavně to, zda jste zvolili správný systém pro daný projekt a dodrželi základní technická pravidla. Každá licí pryskyřice je navržená pro určitý typ použití. Některé jsou vhodné pro tenké vrstvy, jiné pro hlubší odlitky.
V praxi se stále častěji setkáváme s tím, že lidé míchají pryskyřici od oka, zvolí špatný typ pro danou hloubku odlitku nebo si najednou namíchají příliš velké množství směsi. Výsledkem jsou často vady odlitků. Aby byl výběr správné pryskyřice co nejjednodušší, uvádíme u našich produktů důležité technické informace přímo v názvu. U našich pryskyřic navíc důležité informace najdete přehledně už v názvu produktu ve formátu vv-dd-hhhh, takže si můžete mnohem snáze vybrat správný systém pro svůj projekt.
Příprava dřeva a formy
Prvním krokem při vytváření vlastního stolu s pryskyřicí je výběr správného a atraktivního kusu dřeva. Měřičů je velké množství, různých kvalit - od levných hobby měřičů, řádově od 300 Kč, po profesionální řádově i nad 15 tisíc korun. Nicméně je dobré nějaký hobby měřič mít, abyste měli jasnou představu o tom, jestli zvolené dřevo je vhodné k okamžité práci s epoxidem.
Na pile, kde dřevo koupíte, mají měřiče vlhkosti a kupovanou fošnu si nechte na několika místech proměřit. Vlhkosti dřeva pod 15 % dosáhnete pouze v sušičce. Při zalévání dřeva nad 12 % vlhkost způsobuje pnutí ve dřevě a může se stát (ale nemusí), že se dřevo bude prohýbat, kroutit nebo i praskat. Dřevo by také mělo být pokud možno co nejvíce ploché, co nejvíce v rovině. Prohnutá dřeva nebo dřeva ve vrtuli by se měla před výrobou epoxidového stolu srovnat pomocí protahu nebo frézy do roviny.
Čtěte také: Vlastnosti epoxidu pro beton
Máte tedy dřevo, které je dostatečně suché, je zajímavé a je rovné. Nyní je třeba ho před dalšími kroky upravit. Nejdříve dřevo ořežete do požadovaných rozměrů, zbavíte se volných částí a odstraníte nahnilé, zvětralé části dřevěné hmoty. V případě, že chcete zachovat kůru, měla by se zachovávat jen soudržná kůra. Také je třeba ji co možná nejvíce fixovat k dřevu, např. hřebíčky s malou hlavičkou, nebo kůru se dřevem lokálně stabilizovat za pomoci nízkoviskózní stabilizační pryskyřice Veropal WSB E-LV. Fixace pryskyřicí se dělá tak, že ve vzdálenostech cca 7 cm vrtáme 3mm vrtáčkem pod mírným úhlem (aby vzduch mohl unikat pryč) skrz kůru do dřeva otvory. Vyfoukáme prach a pak natíráme kůru Veropalem WSB E-LV. Do vyvrtaných otvorů se snažíme dostat co nejvíce pryskyřice.
Před zaléváním je dobré dřevo zhruba obrousit s brusnými papíry zrnitosti 80-100, abyste se zbavili možných uvolněných dřevěných vláken (takzvaných „chlupů").
Důležitou zásadou je, že teplota formy, pryskyřice, míchacích nádob, pigmentů, nástrojů, místnosti kde se odlévá, by měla být stejná. Pokud má nějaká součást výrazně rozdílnou teplotu, vede to ke vzniku bublin v zamíchané pryskyřici, neboť ochlazovaná část směsi houstne, tuhne pomaleji a v místě styku vznikají bublinky.
Formu na lití epoxidové pryskyřice můžete vyrobit z různých materiálů - z oceli, plastu (např. polypropylenu, polyethylenu, polykarbonátu atd.), dřeva, mdf desek, lamina, silikonu, nerezu, skla či plexiskla. Nicméně jen velmi málo materiálů nepřilne k pryskyřici - a to polypropylen, silikon, teflon a panenský HDPE. U sestavování formy a zajištění separace buďte velmi pečliví, ušetříte si spoustu problémů (zmíněné protečení, pryskyřice na zemi + nepořádek + složité odformování v případě vytvrdnutí). Tyto licí pryskyřice jsou velmi tekuté a mají tendenci si nacházet svoji cestu, byť jen mikrotrhlinami, zejména v raných stádiích lití. Často i u zkušených lidí pracující v oboru roky se stává, že jim sem tam forma proteče, byť třeba málo.
Penetrování dřeva
Následná operace je velmi důležitá, chceme-li získat po vytvrzení pryskyřici s minimem bublinek nebo zcela bez bublinek. Většina zalévaných materiálů jsou materiály porézní a v mikro pórech se nachází vzduch, který by se mohl při zalití nekontrolovaně uvolňovat v podobě bublin, které by buďto zůstaly viset v pryskyřici nebo těsně pod hladinou pryskyřice. Možností, jak to udělat je několik (např. použití laků), nicméně pro co nejlepší vytváření vazeb mezi epoxidem i dřevem doporučujeme použít pro penetraci epoxidový systém. Veropal PEN 10 - je kompatibilní a rychlá epoxidová pryskyřice s míchacím poměrem 100 : 40, která se nanáší v tenké vrstvě na dřevo a vytvrzení trvá cca 4-5 hodin. Vhodná je hlavně, když nemáte mnoho času a chcete se co nejdřív dostat k dalším krokům výroby. Je vhodná jak pro silně nasákavé povrchy, pórovité povrchy či lehce zpráchnivělé dřevo, tak i pro pevné soudržné podklady. Penetraci nanášíme štětcem, necháme na dřevě zaschnout a doporučujeme proces provést 2x (u kůry či velmi porézních materiálů i vícekrát). Penetraci VEROPAL PEN 10 si připravujte (odvažujte) po menších objemech např. 100 ml, abyste ji po cca 2 minutovém zamíchání ihned mohli aplikovat. Občas ji při namáčení štětce mírně promíchejte. VEROPAL PEN 10 si připravte do nádoby se širším dnem, aby byl sloupec pryskyřice co nejnižší (prodloužíte si tím o něco dobu zpracovatelnosti) a rychle štětcem nanášejte na dřevo.
Čtěte také: Designový stolek z cívky a pryskyřice – návod
Ideální možností je použití přímo licí pryskyřice, kterou budete odlévat. Jestliže nechvátáte a nebude vám vadit, že vytvrzení bude trvat cca 1-2 dny, pak se používá tato možnost. Opět se zvolená pryskyřice nanáší štětcem na místa, která budou později ve styku s litou pryskyřicí.
Přesné měření a míchání
Epoxidová pryskyřice není materiál, který odpouští improvizaci. Nestačí jen nalít složku A a B do kelímku a doufat, že to „nějak dopadne“. Vážení i míchání pryskyřice je snadné, i když je potřeba dodržovat jisté zásady.
Míchací poměry a nástroje
Jedna z nejčastějších a zároveň nejdražších chyb je míchání epoxidové pryskyřice „od oka“. Lidé si řeknou, že trochu přidají tvrdidla, aby směs vytvrdla rychleji, nebo že menší odchylka přece nemůže ničemu vadit. Každá pryskyřice má výrobcem stanovený poměr míchání - ať už objemový, nebo hmotnostní. Tyto dva údaje nelze zaměňovat, protože jednotlivé složky mohou mít odlišnou hustotu. To znamená, že pryskyřice, která se míchá například objemově v určitém poměru, nemusí mít stejný poměr při vážení na gramy. Pokud není poměr složek dodržen správně, reakce neproběhne tak, jak má. U epoxidové pryskyřice nefunguje logika jako u některých jiných materiálů, kde více aktivátoru znamená rychlejší reakci. Tady je systém navržený na konkrétní poměr.
Při míchání se musí přesně dodržovat výrobcem nastavené míchací poměry. Je to čistá chemie. Jde o navázání přesného počtu volných skupin v pryskyřici s přesným počtem volných skupin v tvrdidle. V případě, že nedodržíte míchací poměr a některé složky bude více, v systému tedy bude více volných skupin nějakého typu. Tím se může stát, že odlitek nesprávně či nerovnoměrně vytvrdne a může být např. trvale pružný nebo příliš křehký. Vždy tak bude snadno pochopitelné a dohledatelné, jaký poměr míchání musíte dodržet. Tento poměr míchání je vždy hmotnostní, nikoliv objemový. V praxi to znamená, že dáte například 300 g složky A, 100 g složky B - v případě 3:1.
Na samotné míchání pryskyřice budete potřebovat plastové, silikonové nebo papírové kelímky, špachtle a digitální váhu. Jako první krok si připravte váhu. Váha musí být digitální a vážit s přesností na gram, protože přesné vážení je základem úspěchu práce s pryskyřicí. Abyste váhu ochránili před nevratným znečištěním, doporučujeme jí vložit do plastového sáčku, který v případě znečištění snadno vyhodíte. Dávejte si také pozor na to, aby měla váha v pořádku baterie.
Čtěte také: Vše o UV vytvrzování epoxidu
Pro malé objemy se používají plastová pravítka nebo ocelové nůžky, které držíme za střižnou část v ruce a v míchané směsi se pohybujeme rotačním pohybem. Tvar částí, které při stříhání držíme v ruce zajistí minimální vmíchání bublin do systému. Na míchání větších objemů se používá speciálních míchadel, které jsou svými tvary uzpůsobeny na míchání lepivých materiálů a hlavně minimalizuje vhánění vzduchu do míchané hmoty. Míchadlo na epoxid se speciálně přizpůsobeným tvarem, aby se vytvářelo v míchaném epoxidu co nejméně bublinek a aby kapalina nestříkala z nádoby ven. Obě složky epoxidového systému VEROPAL se musí míchat míchadlem, které nevhání vzduch do směsi míchaných pryskyřic.
Míchejte alespoň 50 gramů hmoty. Pokud totiž mícháme například jen 10 gramů pryskyřice a 3 gramy tvrdidla, můžeme navážit o pár desetin gramu méně a v takto malém množství hmoty se jedná o vysoké procento nepřesnosti.
Postup míchání
- Do připravené nádoby odpovídajícího objemu nejdříve nalijte odvážené množství složky B a do ní pak i odpovídající odvážené množství složky A.
- V případě pigmentování do směsi přidáváme pigmentový roztok Veropal PR nebo pigmentovou pastu Veropal PP v již námi odzkoušeném poměru, nebo můžete použít metalický, perlescentní nebo alkoholový pigment v závislosti na tom, jakého chcete dosáhnout efektu.
- Směs poté opatrně promíchávejte buďto ručně rovným míchátkem na epoxid (v případě malých objemů) nebo pomocí míchadla na vrtačce s pomalými otáčkami (v případě větších objemů).
- Pryskyřici vždy mícháme pomalu a důkladně, stíráme strany, otíráme špachtli a mícháme ode dna. Střídáme směr míchání ve směru a proti směru hodinových ručiček tak, abychom zajistili kompletní promíchání obou složek. Vlevo vidíte pryskyřici, která je špatně a nedostatečně promíchaná - není čirá. Při nižších teplotách epoxid zhoustne a hůře se promíchává.
- Namíchanou hmotu následně přelijeme do nového kelímku a znovu řádně promícháme.
- Nádoby na míchání musí být vždy suché a čisté, na to nezapomínejte.
- Barviva nebo pigmenty přidávejte vždy až po důkladném smíchání obou složek.
Teplota a exotermická reakce
Teplota při odlévání by měla být nad 20 - 23 °C. Na tuto teplotu jsou měřeny parametry popsané v technických listech. Přibližně tuto teplotu by měla mít i pryskyřice a forma, proto se doporučuje dát pryskyřici do pracovní místnosti vytemperovat. Optimální teplota pro práci s pryskyřicí VEROPAL UV PLUS 100 je 20-25 °C.
Při nižší teplotě kolem 15 °C systém tuhne velmi pomalu a hůře se odvzdušňuje. Při teplotě pod 19 °C dochází ke zpomalování tvrdnutí a každý stupeň směrem dolů tuto dobu výrazně navyšuje, nicméně pryskyřice vytvrdne. Na druhou stranu každý stupeň nahoru zase vytvrzování urychluje, nicméně je třeba dávat pozor, aby nedošlo k přehřátí pryskyřice, ke kumulaci tepla uvnitř ní a pak následnému vyvření pryskyřice. Teplotu pryskyřice je třeba monitorovat teploměrem a případně při nárůstu zvýšeném nárůstu teploty řešit její ochlazování.
Při teplotách kolem 30 °C lze také pracovat, ale nástup želatinace systému začne dříve. Při teplotách 35 °C a více hrozí po smíchání složek reálně velmi rychlá exotermická reakce (ve větších objemech) a k následnému "vyvření", změně barvy systému, prasknutí vytvrzeného systému a celkovému znehodnocení pryskyřice a i dřeva.
Exoterm je teplo, které se při vytvrzování epoxidové pryskyřice přirozeně uvolňuje. Určité množství tepla je běžné. Problém nastává tehdy, když je směsi příliš mnoho na jednom místě nebo když je odlitek příliš vysoký a teplo nemá kam unikat. Příliš velké množství směsi připravené najednou v nádobě je možná ještě častější problém než samotná výška odlitku. Když je v nádobě velký objem smíchané epoxidové pryskyřice, teplo se kumuluje mnohem rychleji než v tenké rozlité vrstvě. Směs se začne zahřívat, zkracuje se zpracovatelnost, roste viskozita a může nastat prudká exotermní reakce. V kelímku máte velký objem směsi koncentrovaný na malém prostoru. Po nalití do formy se směs rozprostře a teplo se může odvádět lépe. Profesionální výrobci epoxidového nábytku mají své pracovní prostory klimatizované a někteří z nich, kteří odlévají ve větších tloušťkách najednou, vlastní i vodou či vzduchem chlazené licí stoly (pro odvod tepla).
V centru objemu pryskyřice se odstartuje nekontrolovaná exotermní reakce, pryskyřice velmi rychle za uvolňování tepla vytvrdne, popraská a zežloutne. Teplota přitom může přesáhnout i 150 °C. Je proto dbát na opatrnost.
Odvzdušňování a lití
I při sebeopatrnějším míchání vždy vmícháme nějaký vzduch do směsi. Proto je odvzdušňování klíčové pro bezbublinkové odlitky.
Metody odvzdušňování
- Samoodvzdušňování: Otevřená doba zpracování, tedy doba, po kterou lze s pryskyřicí pracovat, je u různých systémů různá a je důležité ji vědět. U VEROPALU UV PLUS 100 je 6-8 hodin. Výhodou takto dlouhé doby je, že se systém velmi dobře samoodvzdušňuje. Po smíchání necháme směs odvzdušnit prostým stáním v klidu přibližně 30 minut až 45 minut. Po této době velká většina bublin ze systému zmizí. Pokud ovšem pracujeme v chladnějším prostředí blížícímu se 15 °C (snažte se takových případů vyvarovat) nebo smícháváme větší objem materiálu, doba odvzdušňování úměrně narůstá. V tomto případě si pomůžeme rozdělením směsi do více nádob, abychom snížili výšku (tloušťku) materiálu - a systém se odvzdušní podstatně rychleji.
- Lakařské sítko: Ještě existuje jeden zajímavý trik pro případ, že se pryskyřice z jakéhokoliv důvodu nestihne odvzdušnit. Vezmeme tedy směs a lijeme ji do formy přes jednorázové lakovací sítko s velikostí oka kolem 190 µm. Ideálně ji lijeme přes lakařské sítko 190my, které nám pomůže rozbíjet bubliny (bublina je větší než 190my a o sítko se rozbije).
- Horkovzdušná pistole/fén: Tloušťky kolem 3 cm můžeme vylít na jeden krok a následně ihned odstranit vystupující bubliny ofoukáním horkovzdušnou pistolí, které okamžitě praskají. Lze použít fén nebo flambovací pistoli - ale pozor! - u fénu snížit proud vzduchu na minimum a flambovací pistole je otevřený oheň a to z bezpečnostních důvodů osobně při práci s chemikáliemi nedoporučuji (např. můžete mít v blízkosti rozpouštědla atd.). Při vylévání pryskyřice do formy se stává, že samotným litím se vpravuje do směsi opětovně vzduch. Při použití horkovzdušné pistole doporučujeme větší tloušťky do 10 cm odlévat postupně po 3 cm a vystupující bubliny ihned odstraňovat horkovzdušnou pistolí. Následně po pořádném vyfoukání lijeme ihned další vrstvu směsi, a opětovně vyfoukáme a tak dokola až do požadované tloušťky. Formu pak přikrýt. Pomocí horkovzdušné pistole přejíždíme opatrně teplem po povrchu lité plochy. Tím se také eliminují bublinky, neboť snižujeme povrchové napětí hladiny pryskyřice.
- Sprej Veropal Bubble Off: Místo použití horkovzdušné pistole nebo po použití horkovzdušné pistole (V tomto případě pouze na finální povrch, ne mezi jednotlivými vrstvami. POZOR! Je to směs specifických hořlavých rozpouštědel, po nastříkání již neaplikovat horkovzdušnou pistoli nebo otevřený plamen.) se používá sprej Veropal Bubble Off. Po odstátí a nalití směsi do formy povrch epoxidu postříkáme sprejem Veropal Bubble Off (podobným stylem jako se lakují vlasy nebo blatník u auta), který odstraní nežádoucí bubliny snížením povrchového napětí nalité pryskyřice a necháme stát do vytvrzení (doporučujeme přikrýt vylitou formu kvůli prachu). Další nepopíratelnou výhodou aplikovaného Veropalu Bubble Off je, že velmi dobře eliminuje projevy smrštění pryskyřice při vytvrzování (povrchové malé vlnky při pohledu proti světlu).
- Vakuová komora: V případě, že se chcete litím pryskyřice zabývat opakovaně, částečně komerčně nebo profesionálně, uvažujte o pořízení si vakuové soupravy nebo tlakové komory. Vakuové soupravy jsou neúčinnějšími přístroji v boji s bublinkami v epoxidu. Cenově vychází vakuový systém i s vývěvou již od 4000 Kč v závíslosti na objemu nádoby. Principem požití vakuové komory je, že po zamíchání směsi se celá míchací nádoba vloží do vakuové komory a po spuštění se odsaje zamíchaný vzduch z celého systému. Je dobré objem pryskyřice neplnit po okraj míchací nádoby, neboť tím, jak se ze systému vytahuje vakuem vzduch, pryskyřice pění a mohla by vytéci z nádoby. Je dobré pěnění monitorovat a případně vždy lehce vakuum upouštět, aby hladina pěny klesla. Po čase, kdy na hladině není žádná pěna nebo již jen pár bublin, upustíme vakuum, vyrovnáme tlaky a získáme směs kompletně bez zamíchaného vzduchu. V případě, že máme vakuovou komoru, vložíme zamíchanou směs v nádobě do komory a necháme odvakuovat. Pozor, ve směsi bude spousta vzduchu a bude to pěnit, tak při zvedání pěny regulujte její výšku upouštěním vakua.
Lití pryskyřice
Po odstátí směsi a odvzdušnění můžeme odlévat. Po odstátí do připravené formy s ukotveným dřevem začneme opatrně a pomalu lít pryskyřičnou epoxidovou směs. Pryskyřici nikdy nenechte v kelímku stát příliš dlouho, po smíchání v ní započne chemická reakce, díky které pryskyřice začne tuhnout. Pokud je pryskyřice ve sloupci, do kterého je určená, probíhá reakce kontrolovaně. Pryskyřici nalévejte do forem ihned po jejím namíchání a obarvení. Roli hraje nejen to, že je v kelímku zpravidla ve vyšším sloupci, než do kterého je určená, ale také doba zpracování, která je specifická pro každou pryskyřici.
Při odlévání dřeva nad 12 % vlhkost způsobuje pnutí ve dřevě a může se stát (ale nemusí), že se dřevo bude prohýbat, kroutit nebo i praskat. U penetrování licí pryskyřicí se musí počítat s delší dobou vytvrzení penetrované vrstvy.
V truhlářských dílnách ale většinou není možné udržovat stálou teplotu po celou dobu vytvrzování, teplota tam, zejména v zimě, v průběhu dne kolísá od např. 8 °C do 18 °C. Když se bude teplota zvyšovat k 18 °C, polymerace - tedy vytvrzování - se bude urychlovat. Když bude klesat v noci k 8 °C, bude se zase zpomalovat. Vytvrzování bude probíhat v pomyslné sinusoidě, nicméně když porovnáme výrobek se stejnou dosaženou konverzí vazeb (% vazeb vytvořených) vytvrzovaný při podmínkách teploty v sinusoidě s odlitkem vytvrzovaným při konstantní teplotě, vlastnosti budou mít stejné. Jen to bude mnohem déle trvat.
Pryskyřice si namíchejte vždy o něco více, než vypočítáte, a to hlavně z důvodu smrštivosti pryskyřice při vytvrzování. Pokud byste pryskyřici tónovali, při případném domíchání extra dávky pro dolití propadlin už se velmi pravděpodobně netrefíte do stejného odstínu.
Při tuhnutí se nedoporučuje již směs ve formě míchat, neboť by se již nemusela stihnout vyčeřit a také by po vytuhnutí mohl v průřezu odlitku vzniknout zvlnění. Tohoto účinku zvlnění se využívá při pigmentaci několika pigmenty současně (zamezí se tímto efektem rozlévání pigmentových roztoků do celého objemu) za vzniku zajímavých barevných variací a efektů.
Ke každému odlévání doporučujeme, abyste měli po ruce nejen formu, se kterou tvoříte, ale také další menší formu na zbylou pryskyřici. Pokud si totiž namícháte o trochu víc pryskyřice bylo by škoda, aby zbytek vytvrdl v kelímku. Místo toto můžete ze zbytku vyrobit spoustu krásných věcí.
Vytvrzování a finální úpravy
V závislosti na typu pryskyřice, tloušťky odlitku a okolní teploty při tuhnutí dojde k želatinaci systému (u Veropalu UV PLUS 100 např. v rozmezí 8-20 hod). Vizkozita pryskyřice se zvyšuje, pryskyřice houstne. Při ponoření např. párátka se začíná pryskyřice při vytažení párátka za ním táhnout. V tomto okamžiku již nejde odstranit vzduchové bubliny, na druhou stranu tato fáze je nejvhodnější pro vytváření různých uměleckých efektů.
Po želatinaci lze odlitek temperovat při vyšší teplotě až do 50 °C pro urychlení celkového dotvrzení (při 50 °C cca 24 hodin). Každopádně před finálním broušením a leštěním povrchu je vhodné nechat odlitek odstát cca 7 dní. Jde o to, že po 7 dnech je materiál již 100% zesíťován (chemicky navázané funkční skupiny epoxidu s funkčními skupinami tvrdidla).
Časté chyby při práci s epoxidem
I na první pohled může vše vypadat v pořádku. Odlitek je nalitý, bubliny mizí, povrch se leskne. Avšak existují běžné chyby, které mohou vést k problémům.
- Odhad poměru: Odhad je u epoxidu jeden z nejčastějších důvodů špatného vytvrzení.
- Nesprávná výška lití: To, že je pryskyřice čirá a licí, ještě neznamená, že zvládne hluboké lití. Další zásadní parametr je maximální výška lití v jedné vrstvě. Mnoho lidí udělá chybu v tom, že vezmou libovolnou epoxidovou pryskyřici a nalijí ji do hluboké formy, i když je daný systém určený třeba jen na tenčí odlitky nebo povrchové vrstvy. U hlubšího odlitku není zatížení materiálu lineární. Nestačí tedy říct: „Když 2 cm fungují, 4 cm budou fungovat taky, jen to bude déle tvrdnout.“ Tak to nefunguje. Při vyšší vrstvě se mění množství akumulovaného tepla, rychlost reakce i riziko vad. Proto je potřeba nevnímat pryskyřici jen jako „čirou hmotu do formy“, ale jako konkrétní systém s určitým pracovním rozsahem.
- Příliš velký objem v nádobě: Velký objem směsi v kelímku se zahřívá rychleji než tenká vrstva ve formě. Někteří uživatelé sledují jen maximální výšku lití, ale neřeší maximální najednou smíchané množství.
- Nedostatečná příprava: Forma, pigmenty, dekorace, pracovní plocha i nářadí mají být připravené dopředu.
Tabulka doporučených teplot pro pryskyřici Veropal UV Plus 100
| Teplota (°C) | Vliv na pryskyřici |
|---|---|
| pod 15 | Systém tuhne velmi pomalu, hůře se odvzdušňuje. |
| 20-25 | Optimální teplota pro práci. |
| kolem 30 | Nástup želatinace systému začne dříve. |
| 35 a více | Hrozí velmi rychlá exotermická reakce, "vyvření", změna barvy, prasknutí a znehodnocení. |