Epoxidová pryskyřice je jedním z nejoblíbenějších materiálů pro moderní tvoření a výrobu designového nábytku či doplňků. Spojení dřeva a epoxidu otevírá nekonečné možnosti - od malých dekorací až po luxusní epoxidové stoly. Designový stolek z elektrikářské cívky představuje nejen zábavný DIY projekt pro všechny vášnivé kutily, ale i skvělý způsob, jak můžete svůj byt obohatit o jedinečný a originální kus nábytku. Tyto cívky mají industriální vzhled a díky své přírodní struktuře působí teplým dojmem.
V tomto článku se zaměříme na výrobu epoxidového stolu z dřevěné cívky. Naučte se krok za krokem, jak vytvořit krásný epoxidový stolek z koláče dřeva. Epoxidové stolky z koláče dřeva jsou nejen funkčním kusem nábytku, ale také nádherným uměleckým dílem, které přináší do vašeho interiéru přírodní krásu a moderní design. Koláč dřeva, což je přirozený řez kmene stromu, poskytuje jedinečný vzhled díky svým přirozeným vzorům a texturám. Postupujte podle tohoto průvodce a vytvořte svůj vlastní epoxidový stolek, který bude krásný i funkční.
1. Výběr a příprava dřevěné cívky
Designový stolek vyrobený z elektrikářské cívky vypadá působivě, ale vy nevíte, kde takovou cívku sehnat? Ve skutečnosti ji můžete sehnat na různých místech. Nejčastěji ji najdete ve stavebninách nebo hobby marketech, kde se cívky prodávají jako materiál pro kutily. Další možností je prohledání inzertních portálů, kde se staré elektrikářské špulky objevují poměrně často. Někdy se vám může poštěstit i v průmyslových podnicích, které vyrábějí kabely.
Cena špulky se liší od velikosti a stavu cívky. Pro výrobu konferenčního stolku potřebujete vrchní část elektrikářské cívky. Designový stolek vyrobíte z horní kulaté části cívky, kterou však musíte nejprve důkladně obrousit kotoučovou bruskou. Dřevo se tak očistí a uhladí. Desku připravíte k dalšímu zpracování. Před zaléváním je dobré dřevo zhruba obrousit s brusnými papíry zrnitosti 80-100, abyste se zbavili možných uvolněných dřevěných vláken (takzvaných „chlupů"). Někdo ovšem nebrousí vůbec a nechává zcela přírodní vzhled, vše dle vkusu.
Prvním krokem při vytváření vlastního stolu s pryskyřicí je výběr správného a atraktivního kusu dřeva pro Váš projekt. Vybrané dřevo ovšem musí být řádně vyzrálé, suché (nejlépe pod 12 %, ideálně pod 10 %). Vlhkost dřeva se měří měřiči vlhkosti dřeva, a to buďto invazivními typy měřičů, kdy se do dřeva zabodávají měřící hroty, nebo neinvazivní, které se ke dřevu pouze přikládají a přístroj odečítá hodnotu vlhkosti z naměřených hodnot vodivosti.
Čtěte také: Konferenční stolek z betonu: Co zvážit?
Dřevo by také mělo být pokud možno co nejvíce ploché, co nejvíce v rovině. Prohnutá dřeva nebo dřeva ve vrtuli by se měly před výrobou epoxidového stolu srovnat pomocí protahu nebo frézy do roviny. Máte tedy dřevo, které je dostatečně suché, je zajímavé a je rovné. Nyní je třeba ho předupravit. Nejdříve dřevo ořežete do požadovaných rozměrů, zbavíte se volných částí, odstraníme nahnilé a zvětralé části dřevěné hmoty.
V případě, že chcete zachovat kůru, měla by se zachovávat jen soudržná kůra. Také je třeba ji co možná nejvíce fixovat k dřevu, např. hřebíčky s malou hlavičkou, nebo kůru se dřevem lokálně stabilizovat za pomoci nízkoviskózní stabilizační pryskyřice Veropal WSB E-LV. Fixace pryskyřicí se dělá tak, že ve vzdálenostech cca 7 cm vrtáme 3mm vrtáčkem pod mírným úhlem (aby vzduch mohl unikat pryč) skrz kůru do dřeva otvory. Vyfoukáme prach a pak natíráme kůru Veropalem WSB E-LV. Do vyvrtaných otvorů se snažíme dostat co nejvíce pryskyřice.
2. Penetrace dřeva
Malé praskliny, díry a póry ve dřevě jsou běžnou součástí práce se dřevem. Před samotným litím epoxidové pryskyřice je vhodné dřevo napustit penetračním nátěrem. Následná operace je velmi důležitá, chceme-li získat po vytvrzení pryskyřici s minimem bublinek nebo zcela bez bublinek. Ve dřevě se přirozeně nachází v pórech a mikropórech velké množství vzduchu, a aby se tento vzduch neuvolňoval v průběhu vytvrzení epoxidového systému a tím nevznikaly bublinky, musí se dřevo v místech, která budou ve styku s pryskyřicí, uzavřít. Možností, jak to udělat je několik (např. použití laků), nicméně pro co nejlepší vytváření vazeb mezi epoxidem i dřevem doporučujeme použít i pro uzavření či penetraci epoxidový systém.
Ideálním pro penetrování dřeva je kompatibilní a odzkoušený systém Veropal PEN, a to zejména díky své rychlosti vytvrzování, neboť po 3 hodinách po nanesení na dřevo je penetrace vytvrdnutá. Míchá se v hmotnostním poměru 100 : 40 a je vhodná jak pro silně nasákavé povrchy, pórovité povrchy či lehce zpráchnivělé dřevo, tak i pro pevné soudržné podklady. Penetraci VEROPAL PEN si připravujte (odvažujte) po menších objemech např. 100ml, abyste ji po cca 2 minutovém zamíchání ihned naaplikovali, občas při namáčení štětce mírně promíchejte. Míchejte v nádobě se širším dnem, aby byl sloupec pryskyřice co nejnižší (prodloužíte si tím o něco dobu zpracovatelnosti) a rychle štětcem nanášejte na dřevo.
Penetraci nanášíme štětcem, necháme na dřevě zaschnout a doporučujeme proces provést 2x (u kůry či velmi porézních materiálů i vícekrát). Při smíchání většího objemu a nechání stát ve sloupci může systém v kelímku nebo plechovce tzv. vyvřít - v centru objemu se odstartuje nekontrolovaná exotermická reakce, pryskyřice velmi rychle za uvolňování tepla vytvrdne, popraská a zežloutne. Teplota může dosáhnout teplotu přesahující 150 °C. Je proto dbát na opatrnost.
Čtěte také: Inspirace pro obývací pokoj: Konferenční stolek
3. Výroba formy pro odlévání
Formu na lití epoxidové pryskyřice můžete vyrobit z různých materiálů - z oceli, plastu (např. polypropylenu, polyethylenu, polykarbonátu atd.), dřeva, mdf desek, lamina, silikonu, nerezu, skla či plexiskla. Nicméně jen velmi málo materiálů nepřilne k pryskyřici - a to polypropylen, silikon, teflon a panenský HDPE.
Nejlepší materiál: Polypropylen (PP)
Nejlepším materiálem je polypropylen, protože nevyžaduje použití separátoru či separační pásky - epoxidové pryskyřice se na něj nelepí (stejně tak je na tom silikon, ale silikonové formy se na stoly používají pouze ojediněle). Polypropylen (PP) je poměrně drahý - počítejte na 1 mm tloušťky desky a 1 m² plochy cca 80-100 Kč (záleží na dodavatelích).
Ohledně tloušťky PP desky se běžně používají tloušťky od 2 mm do 10 mm. PP o tloušťce 2-4 mm se používá jednak tak, že se lepí na jiné materiály na formy jako je např. lamino, jednak jako materiál na dno formy (bočnice se pak dělají z levnějšího a rozměrově variabilnějšího dřeva, lamina atd.). V případě této tenké PP desky jako dna formy je odformování odlitku jednodušší. Díky své pružnosti se při odformování odlitku vysune odlitek s formou přes hranu stolu a tlakem na PP desku směrem dolů k podlaze se odlitek snadno odformovává.
Alternativní materiály: Dřevo nebo Lamino
Čtěte také: Inspirace pro noční stolky
V případě, že nechcete použít na formu polypropylen, tak se nejčastěji používají dřevěné desky nebo lamino. Tyto materiály je ovšem nutné v průběhu přípravy formy ošetřit separátorem nebo separačními polypropylenovými páskami. U dřeva jako materiálu na formu, dřevěné desky nejprve obrousíme (zrnitost P80 nebo P100). Účelem je zbavit se vyčnívajících vláken, aby dřevo nebylo „chlupaté" a dobře na něm držela separační páska.
Sestavení a utěsnění formy
Rozměry formy volíme vždy alespoň o 1 cm větší, než je rozměr, kterého chceme docílit. Po očištění té strany desek, které bude uvnitř formy, se musíme rozhodnout, jakým způsobem zajistíme separaci odlitku od formy. Páska musí perfektně přilnout ke dřevu, protože v případě, že nepřilne a pryskyřice se dostane do dřeva formy, tak zafunguje jako lepidlo. Musí být ovšem polypropylenová, aby dobře separovala, polyetylenové pásky jsou loterie (50 na 50). Pozor také na použití potištěných separačních pásek, aby byl potisk kvalitní a měl přes potisk vrchní vrstvu, neboť v případě, že tomu tak nebude, se může stát, že se potisk obtiskne na odlitek (dá se ale obrousit).
Při použití separační pásky se oblepí vnitřek formy polypropylenovou lepicí páskou, a to jak dno, tak bočnice. Jednotlivé pásy se na dno pokládají vedle sebe s přesahem alespoň 5mm (po odformování tyto přesahy na dně odlitku obtisknou a budou vidět, ale odbrousí se). U bočnic se nejdříve jeden pás dává na spodní hranu bočnice po celé délce s lehkým přesahem, poté se s mírným přesahem oblepuje celá bočnice, hlavně vnitřní část, která bude ve styku s epoxidem. Na vnější části bočnice separační páska zase pomůže k nevsáknutí se tavného lepidla do dřeva a tím k jeho lepšímu sundávání z bočnice po odformování.
Pak se začne forma sestavovat. Nejdříve se tavnou pistolí slepí v rozích jednotlivé bočnice a udělá se z nich rám. Poté se na spodek rámu nanese souvislá housenka silikonového nebo akrylového tmelu a rám se tímto tmelem přitiskne ke dnu formy. Následně tavnou pistolí z vnějšku bočnic naneseme tavné lepidlo po obvodu styku bočnic se dnem formy. Tavné lepidlo zabrání podtečení formy a ztuhlé se velmi dobře při rozebírání formy sundavá. Jakmile to máme, naneseme další vrstvu na právě nanesenou vrstvu a poté ještě jednu vrstvu, tu ale pokládáme spíše vedle první vrstvy s polovičním překrytím s první vrstvou. Dělá se to ve 3 vrstvách proto, že jedna vrstva ve většině případů nestačí a protéká. Lepší je spotřebovat raději pár tavných tyčinek navíc, než když vám pak začne pryskyřice protékat skrz formu a najdete ji pak vyteklou na zemi. Zároveň z vnějšku tavným lepidlem projdeme i jednotlivé spoje mezi bočnicemi (ale jen z vnějšku).
Pro uzavření vnitřních styčných ploch použijeme silikonový nebo akrylátový tmel (používejte bílý raději než transparentní, je lépe vidět, kde jste již dali a kde ne a jsou vidět i případné dírky atd.), kterým všechny vnitřní styčné plochy dna a bočnic či bočnic mezi sebou pěkně vytmelíme a uhladíme.
Použití separátorů
V případě, že nechcete použít polypropylenovou separační pásku, mohou se používat pro vytvoření separační vrstvy chemické separátory a to nejčastěji na bázi vosku, silikonového oleje, teflonu atd. Tyto separátory se nanáší přímo na již sestavenou formu (ať už sestavenou podobným způsobem jako je popsáno výše, nebo např. sešroubovanou). Separátor se nanáší nejlépe štětcem nebo hadříkem a na nesavých površích (lamino, tvrdé dřevo, ocel, sklo...) po jeho nanesení by měla zůstávat po chvíli souvislá mikrovrstvička, ve které pak dojde po vytvrzení epoxidu k odseparování odlitku od formy. Separátory se nanáší pouze na plochy, kde bude styk epoxidu s formou. Pracujte pečlivě a v celé potřebné ploše, neboť epoxid funguje jako lepidlo a nenaseparovaná část jím bude pevně přichycena.
Nejpoužívanějšími separátory tohoto typu se používají separátory na bázi vosku a doporučujeme separátor V11, který je poměrně rychle aplikovatelný i schnoucí a vytváří kvalitní separační mikrovrstvu bílého vosku. Důležité je vždy před aplikací tyto voskové separátory v lahvičce protřepat, protože vosk se v nich usazuje na dno. Při použití silikonových olejů nebo teflonových sprejů atd. dávejte velký pozor na nanášené množství. Když se jich nanese do formy moc a vy do formy nalijete epoxid, dojde k tomu, že přebytečné množství separátoru vyvzlíná na povrch odlitku a vytvoří mastnou hladinu. V některých případech se dokonce tento přebytečný olej stáhne jakoby do rohů nalité pryskyřice ve formě a vytvoří takové olejové kapsy. Po vytvrzení odlitku se olej vylije, ale v odlitku vám zůstane ta prázdná kapsa.
U sestavování formy a případném zajištění separace buďte velmi pečliví, ušetříte si spoustu problémů v případě protečení (pryskyřice na zemi + nepořádek + složité odformování v případě vytvrdnutí). Tyto licí pryskyřice jsou velmi tekuté a mají tendenci si nacházet svoji cestu, byť jen mikrotrhlinami, zejména v ranných stádiích lití. Postupem času, jak se vytváří epoxidové vazby a polymer síťuje, tak pryskyřice houstne a protečení je pak již méně pravděpodobné. Často i u zkušených lidí pracující v oboru roky se stává, že jim sem tam forma proteče, byť třeba málo.
4. Výpočet a míchání epoxidové pryskyřice
Správný výpočet množství epoxidové pryskyřice je základem každého projektu - ať už vyrábíte epoxidový stůl, zaléváte menší prkénko nebo tvoříte originální dekorace. Pokud pryskyřice nebude dostatek, riskujete nedokončený odlitý povrch. Objem dřeva: Vd = délka (m) x šířka (m) x tloušťka (mm). Pryskyřice smícháme vždy o něco více než vypočítáme hlavně z důvodu smrštivosti pryskyřice při vytvrzování. Když byste použili barvenou variantu pryskyřice, v případě dodělávání směsi byste se zcela jistě netrefili do odstínu. Doporučuji cca + 5 až 10 %.
Tabulka pro orientační výpočet objemu pryskyřice
| Tloušťka odlitku (cm) | Množství pryskyřice na 1 m² (litry) | Doporučený přebytek (%) |
|---|---|---|
| 1 | 10 | 5-10 |
| 2 | 20 | 5-10 |
| 3 | 30 | 5-10 |
| 5 | 50 | 5-10 |
TIP: V případě, že dřevo je velmi členité a špatně se měří a odhaduje vylévaný prostor, lze tento prostor vysypat křemičitým pískem o zrnitosti 0,3-0,8 mm (písková filtrace do bazénu, dřevo pak od písku očistěte). Tímto získáte objem sypaného materiálu, který vynásobte faktorem 1,15 eliminující vzduchové kapsy mezi zrníčky a tak získáte objem kapaliny.
Míchání epoxidové pryskyřice
Namíchat správně epoxidovou pryskyřici nemusí být jen tak. Míchací poměr mezi složkou A a složkou B pro epoxidové systémy je vypočítaný pro dané vlastnosti systému a musí se striktně dodržovat (např. Veropal UV Plus 100 je 100 : 40 hmotnostně). Maximální chyba měření by neměla překročit 2 %. Ve velké většině případů se pryskyřice váží, ne měří objemově. Upozornění: Při míchání se musí přesně dodržovat výrobcem nastavené míchací poměry. Je to čistá chemie. Jde o navázání přesného počtu volných skupin v pryskyřici s přesným počtem volných skupin v tvrdidle. V případě, že nedodržíte míchací poměr a některé složky bude více, v systému tedy bude více volných skupin nějakého typu a tím se může stát, že odlitek nesprávně či nerovnoměrně vytvrdne a může být např. trvale pružný nebo příliš křehký.
Do připravené nádoby odpovídajícího objemu nejdříve nalijeme odvážené množství složky B a do ní i odpovídající odvážené množství složky A. Máme empiricky vyzkoušeno, že množství zamíchaných bublin je menší v případě, že se lije složka A do složky B než když se lije složka B do složky A. V případě pigmentování do směsi přidáváme pigmentový roztok Veropal PR nebo pigmentovou pastu Veropal PP v již námi odzkoušeném poměru, nebo můžete použít metalický, perlescentní nebo alkoholový pigment v závislosti na tom, jakého chcete dosáhnout efektu.
Směs poté opatrně promíchávejte buďto ručně rovným míchátkem na epoxid (v případě malých objemů) nebo pomocí míchadla na vrtačce s pomalými otáčkami (v případě větších objemů). Toto míchadlo na epoxid by mělo mít správný tvar, aby tlačilo míchanou směs směrem ke dnu a bránit tak stříkání pryskyřice z míchané nádoby ven. Směs mícháme tak, aby se obě složky co nejvíce spojily, a zaměřujeme se také hlavně na místa u stěn a u dna nádoby. Doporučujeme takto smíchanou směs ještě přelít do jiné nádoby a míchání zopakovat. Jde o to co nejvíce eliminovat možnost nedokonalého smíchání obou složek a vznik případných nevytvrdnutých nebo špatně vytvrdnutých míst v odlitku (na stěnách i na dně bývají stále nedomíchané složky pryskyřice nebo tvrdidla a ty potom způsobují nevytvrzená místa v jinak vytvrzeném odlitku nebo neustálé dolepování odlitku).
5. Odlévání epoxidové pryskyřice
Teplota při odlévání by měla být nad 20-25 °C. Přibližně tuto teplotu by měla mít i pryskyřice a forma, proto se doporučuje dát pryskyřici do pracovní místnosti vytemperovat. Při nižší teplotě u některé z částí systému vzniká nebezpečí špatného a nerovnoměrného vytvrzování, tvorby bublinek atd. Také místnost po dobu vytvrzování odlitku by měla být udržována při stálé teplotě. Při teplotě pod 19 °C dochází ke zpomalení polymerace a tvrdnutí a každý stupeň směrem dolů tuto dobu navyšuje. Na druhou stranu se prodlužuje doba zpracovatelnosti epoxidu a doba, po kterou mají bublinky v epoxidu možnost utéct. Při nižší teplotě se také odlijí větší vrstvy, někdy i nad udávanou maximální licí vrstvu.
V případě, že máme vakuovou komoru, vložíme zamíchanou směs v nádobě do komory a necháme odvakuovat. Pozor, ve směsi bude spousta vzduchu a bude to pěnit, tak při zvedání pěny regulujte její výšku upouštěním vakua. Po odstátí do připravené formy s ukotveným dřevem dle vašich představ začneme opatrně a pomalu lít pryskyřičnou epoxidovou směs. Ideálně lijeme přes lakařské sítko 190 µm, které nám pomůže rozbíjet bubliny při lití nárazem na sítko (bublina je větší než 190 µm a o sítko se rozbije).
Pomocí fénu, flambovací pistole nebo horkovzdušné pistole přejíždíme opatrně teplem po povrchu lité plochy. Tím se eliminují bublinky. Bublinky při kontaktu s proudem teplého vzduchu praskají. Nesmí se však teplým vzduchem nebo plamenem stát na jednom místě, ale stále s ním pohybovat po povrchu lité plochy, jinak můžete nastartovat exotermickou reakci pryskyřice a ta vám vyvře. Vzduchové bubliny mohou zkazit vzhled vašeho stolu. Pro eliminaci bublin můžete využít i Veropal Bubble Off ve spreji.
TIP: Materiál se při tvrdnutí lehce smršťuje, proto doporučujeme odlít větší množství pryskyřice jako kompenzaci těchto ztrát (tyto ztráty jsou přímo závislé na tloušťce či objemu odlitku). Při odlitku tloušťky 2 cm bude přibližně 2 mm, při odlitku tloušťky 5 cm počítáme s 3-4 mm. První viditelné změny viskozity zesíťováním budou vidět přibližně asi po 6-10 hodinách (v závislosti na okolní teplotě). Takto dlouhá otevřená doba tuhnutí umožňuje další práce na efektech (další pigmentování, vmíchávání třpytek atd.).
6. Finální úpravy a broušení
Stůl odformujte až za několik dní ve chvíli, kdy bude pryskyřice dokonale vytvrzená. Broušení epoxidové pryskyřice je klíčovým krokem při dokončování produktů, jako jsou epoxidové stoly, hodiny nebo dekorativní obrazy. Tento proces nejen zlepší vzhled výsledného produktu, ale také zajistí jeho dlouhou životnost. Zbroušení stolu je vzhledem k velké ploše i váze výrobku snadnější za použití různých strojů. Pro srovnání desky a odebrání nerovností je ideální vyřešit v profesionální dílně s egalizační bruskou nebo protahem. Po zbroušení plochu očistěte a opravte různé kazy, které uvidíte.
K finálnímu broušení budete potřebovat brusné papíry až do zrnitosti 3000, tzn. všechny hrubosti od hrubých papírů až po nejjemnější brusný papír o zrnitosti 3000. To však neplatí pro část se dřevem. Dřevo bruste maximálně do zrnitosti 180, při jemnějším zbroušení bude sice hladké, ale nenasákne olej ani vosk při finální úpravě. Pokud plánujete celý stůl ošetřit lakem, který jako jediný dokáže chránit jak dřevo, tak epoxid, stačí celý výrobek zbrousit do zrnitosti 600. Každou zrnitostí brousíme jemně bez vyvíjení tlaku na materiál, a to krouživými pohyby až do zrnitosti 3000 brusného papíru. Nikdy nepřeskakujte jednotlivé zrnitosti! Odlitek po obroušení finálně doleštíme utěrkou z mikrovlákna a leštící nano pastou. Pro finální úpravu zvolte olej, lak nebo vosk dle svého uvážení.
7. Další dekorace a montáž
Vyberte si obrázky nebo motivy, kterými byste chtěli ozdobit svůj dřevěný stolek. Vytiskněte je na laserové tiskárně. Promyslete si, kam je chcete umístit. Položte tisky na desku rubovou stranou vzhůru. Vezměte transferový roztok, který naneste na hadřík. Roztok pečlivě vtírejte do papíru tam, kde je obrázek nebo písmo. Po provlhčení papíru vezměte lžíci a obrázek ještě jednou důkladně propracujte lžící.
Mezitím, než tisk zaschne, si z vodovodních trubek, závitů a kolínek sestavte nohy konferenčního stolku. Aby vám stůl dlouho sloužil a mohli jste ho případně vystavit třeba na balkon, je zapotřebí ho ještě ošetřit lazurou na dřevo.
tags: #stolek #z #drevene #civky #epoxid #návod