Pokládka dlažby je proces, který vyžaduje preciznost a znalost správných postupů. Ať už se rozhodnete pro svépomocnou pokládku, nebo svěříte práci profesionálům, cílem je vždy krásný a odolný povrch bez nežádoucího odštípání. Tento článek vás provede všemi důležitými kroky, od výběru dlažby a přípravy podkladu až po samotnou pokládku, spárování a údržbu.
Profesionální pokládka vs. svépomocí
Najmout si služby profesionála může být docela rozumné řešení, tato volba však dokáže novou podlahu v interiéru podstatně prodražit. Když si na svépomocnou pokládku troufnete a budete precizně dodržovat správný pracovní postup, výsledek může být pozitivním překvapením. Pokládka dlažby se dá zvládnout i vlastníma rukama a dejme tomu, že i bez zkušeností, praxe a fortelu profesionálního obkladače. Při pokládání dlažby totiž platí stejné pravidlo jako pro jakýkoli pracovní postup používaný v praxi: vše už je vymyšleno, je třeba jen znát správné pořadí jednotlivých kroků. Každý krok osvědčeného pracovního postupu je nutno i správně zrealizovat. Použití vyrovnávacího systému LEVELYS dokáže čas pokládky podstatně zkrátit v porovnání s klasickým postupem pokládání. Chcete-li dláždit svépomocí, dá se to docela v pohodě a s pomocí vyrovnávacího systému LEVELYS může být výsledek jako od profíka.
Důkladná příprava je klíčová
Každá pokládka dlažby má svoji přípravnou, realizační a dokončovací fázi. Před samotnou pokládkou bychom měli mít připravený plán, tedy zodpovězené otázky: “Co chceme položit, čím, kam, na co a jakým způsobem?” Samozřejmě není jedno, na jaký podklad a jakou dlažbu chceme položit. Určitě není jedno, jakým způsobem nanášíme lepidlo a manipulujeme s dlaždicemi.
Výběr dlažby
Při vybírání dlažby je rozhodující, do jakého prostoru ji vybíráte. Kvalitní dlažba vám může vydržet i celý život. Jak ji zvolit, abyste ji nemuseli měnit?
- Nasákavost: Udává schopnost dlažby absorbovat vodu a vás bude zajímat hlavně u exteriérové dlažby. Do exteriéru je z hlediska mrazuvzdornosti vhodná jakákoliv dlažba s číslem menším než 3 %. Nejlepší vlastnosti má slinutá dlažba, která má nasákavost 0,5 % a menší.
- Otěruvzdornost: Udává, jak dlouho vydrží dlažba celistvá a neošoupaná. Co všechno dlažba vydrží, vám prozradí stupnice PEI 1 až 5. Materiál s hodnotou PEI 1 má nejnižší odolnost, na druhé straně spektra leží dlažba vhodná i do komerčních prostor, která má označení PEI 5. Za univerzální se považuje PEI 2, na namáhanější místa, jako jsou třeba obývací pokoje, je vhodné PEI 3. Na chodby a terasy bohatě postačí také PEI 3 nebo 4.
- Tvrdost: Udává se na Mohsově stupnici od 1 do 10. Pro dlažbu se používá minimální tvrdost 5 stupňů. Tento parametr oceníte při výběru toho správného nástroje na řezání dlaždic.
- Protiskluznost: V koupelně, ale i v kuchyni nebo na chodbě a schodišti oceníte, když dlažba nebude kluzká. Toho se docílí speciálními glazurami nebo reliéfy. Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C. A je nejnižší stupeň a C nejvyšší. Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13. R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší. Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10.
- Kalibrace a rektifikace: Při vypalování se dlaždice rozměrově změní. Proto se dlaždice kalibrují, což znamená, že se rozdělují do několika skupin se stejnými rozměrovými odchylkami. Další možností jsou dlaždice s rektifikovanou hranou, u kterých po vypálení ještě proběhne proces opracování, kde se vyrovnají. Díky řezání a broušení získávají dokonale rovné hrany a mají rozměrovou toleranci maximálně 0,2 mm.
- Glazované vs. neglazované dlaždice: Glazované dlaždice jsou odolnější proti mechanickému poškození i proti vodě. Neglazované dlaždice více zvýrazňují přírodní odstín dlažby; podle toho, jestli mají nasákavý nebo nenasákavý střep, mohou být citlivější na vlhkost i na skvrny.
- Odstín: Abyste měli jistotu, že budete mít dlažbu o stejném odstínu, věnujte pozornost označení na balení. Při vypalování totiž stačí, aby byla jiná vlhkost vzduchu a odstín může být odlišný. Proto kupujte dlažbu jen z jedné série.
Doporučení pro konkrétní prostory:
- Koupelna a kuchyně: Dlažba by měla být protiskluzová (stupeň B dostačující) a s otěruvzdorností PEI 2 nebo 3. Vhodné je podlahové vytápění.
- Obývací pokoj: Vhodné jsou dlaždice s otěruvzdorností PEI 3. Pro útulnost lze zvolit imitaci dřeva. Pro usnadnění údržby minimalizujte počet spár.
- Exteriér: Pečlivý výběr dle účelu. Zkontrolujte nasákavost pro mrazuvzdornost a protiskluznost R10 a vyšší, zejména na schodech a okolo bazénů. Pro větší zátěž volte vyšší otěruvzdornost. Ideální je keramická, kamenná nebo betonová dlažba. Velkoformátová keramická dlažba je skvělá na terasy pro snadné uklízení.
Po výběru a nákupu správného typu dlažby vhodného do konkrétního prostoru - s rezervou +15 % vyměřené plochy - je třeba vybrat vhodné lepidlo a spárovací hmotu. U členitějších prostor prokonzultujte velikost rezervy se specialistou.
Čtěte také: Frakce recyklátu pro zámkovou dlažbu
Příprava podkladu
Klíčová je i příprava podkladu - musí být rovný, v případě savých podkladů penetrovaný. Před samotným pokládáním je naprosto nezbytné vytvořit rovný a celistvý podklad bez jakýchkoli nečistot a mastnoty. Pokud není podlaha v rovině, vyrovnejte ji stěrkou. Snažit se podklad srovnat vrstvou lepidla můžete jen v případě, že výškový rozdíl je méně než 2 mm. Proto vám s podkladem pomůže samonivelační stěrka.
Podklad pro venkovní dlažbu:
- Na betonový podklad: Pokud se chystáte venkovní dlažbu lepit na betonový podklad, nezapomeňte na hydroizolační nátěr a na spád minimálně 2 %. Podklad musí být vyspádovaný vždy směrem od budovy. Aby v mrazu dlažba nepopraskala, musí v podkladu být dilatační spáry. Beton totiž změnami teplot pracuje a spáry zabrání napětí v tahu. Dilatační pole má rozměr 3×3 metry, v této vzdálenosti musí být vedené spáry o minimální šířce 8 milimetrů. Aby se zabránilo zničení dlaždic, musí být spáry mezi nimi přesně na spárách dilatačních.
- Do štěrkového lože (do drtí): Tento způsob pokládání se skvěle hodí do exteriéru na terasy, chodníky a různé jiné plochy sloužící k chůzi. Alfou a omegou správného fungování je řádné zpracování všech podkladních vrstev počínaje zemní plání, přes nosnou vrstvu až po vrstvu kladecí. Většina pozdějších problémů s dlažbou totiž pramení z chybného nebo nedostatečného zpracování pokladu.
- Zemní pláň: Je třeba ji odkopat na výšku potřebnou pro uložení všech následujících podkladních vrstev. Zajistěte dostatečný vhodně nasměrovaný spád (min. 2 %). Nesmírně důležité je zhutnění pláně (tuhost aspoň 45 MPa). Stabilitu dlážděné plochy proti bočním posunům zajistíte ohraničením obvodu dlážděné plochy pomocí obrubníků.
- Nosná vrstva: Mocnost 30-40 cm. Nanášení a zhutnění by my měly probíhat po vrstvách o maximální tloušťce 20 cm. Tuhost nosné vrstvy by měla dosáhnout 60 MPa. Doporučujeme používat kvalitní drcené kamenivo frakce 8-16 mm nebo 16-32 mm s minimálním množstvím jemných částic.
- Kladecí vrstva: Mocnost 2 cm (u lehké jednovrstvé dlažby Granex®, Granex® XL, Granex® XXL 3-5 cm). Doporučujeme použít drcené kamenivo frakce 2-5 mm (u Granex® 2-4 mm). Kladecí vrstva se nehutní, ale je potřeba ji dobře srovnat.
- Na terče: Tento způsob pokládky se používá na přesném podkladovém betonu s minimálním spádem podkladu 2 %. Dlaždice se pokládají přímo na plastové dilatační terčíky. Případné nerovnosti je možno vyrovnat pomocí vyrovnávací podložky. U dlaždic Granex®XXL se doporučuje použít terčíky dva.
Pokládka dlažby
Máme-li připraveno vše, co potřebujeme, včetně podkladu, můžeme začít pokládat. Pokládání dlažby na podlahu bývá vždycky posledním krokem. Když obkládáte stěny a podlahu současně, vždy je potřeba začít stěnami. Na podlaze pak má spára navazovat na spáru na zdi, abyste dosáhli celku hezkého na pohled. Obklady na stěnu nikdy nepoužívejte na zem, protože nevydrží zátěž. A hlavně: pusťte se do pokládání dlažby s klidem. Není to však důvod ke zbytečnému spěchu - některé technologické časy pracovního postupu nemáme jak urychlit.
Způsoby pokládky
Způsobů pokládky je hned několik, každý má svá specifika a také spotřeba materiálu se liší. Než si dlažbu pořídíte, rozhodněte se, jak ji budete pokládat a tomu přizpůsobte i rezervu. Proměřte si místnost a zkontrolujte rozměry dlažby. Musíte zjistit, jak široké budou dořezy a vypočítat šířku spáry.
- Na střih: Způsob pokládky rovnoběžně se stěnou, kdy spáry probíhají v obdélníkové nebo čtvercové síti. Při pokládce do pravého úhlu začněte uprostřed místnosti, kde vyrovnejte první řadu dlaždic podle šňůry napnuté paralelně s bočními stěnami.
- Na koso: Dlažba se pokládá pod úhlem 45° vzhledem ke stěně. Spáry jsou průběžné.
- Na vazbu (cihlová vazba): Způsob pokládky obdélníkových formátů, které se pokládají rovnoběžně se stěnou tak, že jsou jednotlivé řady posunuty nejčastěji o půl délky dlažby. Posunutí o půl délky nejde u velkoformátových dlaždic, protože jsou z výroby nepatrně prohnuté a při tomto způsobu by rozdíl výšek mohl být viditelný. Velký formát ideálně posuňte o čtvrtinu délky.
Aplikace lepidla a manipulace s dlaždicemi
Lepíte za pomoci moderních lepidel, které dovolují tenkovrstvé lepení. Po rozmíchání (ideálně míchacím nástavcem na vrtačku) ho postupně nanášejte na podlahu pomocí zednické lžíce a rozetřete hladítkem s ozubeným okrajem. Důležité je maximálně vyplnit prostor mezi dlaždicí a podkladem. Během používání vyrovnávacího systému LEVELYS jednoznačně doporučujeme nanášet lepidlo hřebenem metodou floating&buttering - tedy na podklad i na dlaždici. Při manipulaci s velkoformátovými obkládacími prvky doporučujeme používat přísavky. Trendové dlaždice s většími než standardními rozměry vyžadují preciznější přístup zejména při manipulaci, ale také při samotném lepení. Mají totiž vyšší tendenci k průhybům a popraskání než menší dlaždice. Pro manipulaci s dlažbou můžete použít přísavku LEVELYS.
Speciální případy lepení:
- Velkoformátová dlažba: Při celoplošném lepení dlažby velkých formátů (80 x 40 cm a větších) na betonový podklad dochází k riziku vzniku vnitřního napětí uvnitř dlaždice, které může vést ke vzniku mikrotrhlin. Řešením je bodové lepení dlažby. Pro tyto účely je vyvinuta speciální lepicí malta Klebemörtel, která umožňuje velmi jednoduchý způsob bodového a pásového lepení a současně je schopná eliminovat nerovnosti podkladního betonu přibližně do +/- 1 cm. Hrubší konzistence lepicí malty Klebemörtel drží tvar, a díky této vlastnosti je pak snadné korigovat usazení dlaždice a její sklon.
- Bazénové lemy a schodové prvky: Pokládka na pásy znamená, že každý bazénový lem je položen na několik pásů lepicí malty. Při lepení na pásy u bazénových lemů a schodových prvků velkých formátů také dochází k riziku vzniku vnitřního napětí. Proto se doporučuje bodové nebo pásové lepení. Lepicí malta Klebemörtel umožňuje případné výškové korekce přibližně do 2 cm.
Spáry a vyrovnávací systémy
Na lepidlo vtlačte připravené dlaždice a vkládejte mezi ně plastové křížky, díky kterým budou rozestupy stejnoměrné. Na zafixování dlažby do roviny pak existují různé vychytávky. Dají se použít nejen na podlahu, ale i při obkládání stěn. Nejuniverzálnější možností je samonivelační spárovací systém Leveling. Systém Leveling tvoří spony, klínky a utahovací kleště. K zacvaknutí klínu můžete použít naše trakční kleště LEVELYS. Když tedy spony utahujete pořád stejně, tedy na vámi nastavené maximum, dlažba bude opravdu rovná. Zpravidla se dávají dvě spony na jednu hranu/spáru. Takže zatímco klínky se dají využívat pořád dokola, spony jsou na jedno použití. Standardní spony vyhovují dlaždicím o tloušťce 3-12 mm, vysoké spony jsou pak pro dlaždice silné 15-22 mm. Ideální je nejdřív zakoupit kompletní set obsahující kleště, 100 spon a 100 klínků. Pak už si můžete samotné spony i klínky dokupovat podle potřeby. Oproti tomu klínky se hodí u nerovností, kde je nutné šířku spáry trochu upravit. Třeba když máte nepřesně uříznutou dlaždici.
Čtěte také: Průvodce výběrem řezačky dlažby
Na rozdíl od systému Leveling fungují montážní sady nivelačních klipů tak, že nejdřív položíte dlaždice a teprve pak do každé spáry vložíte klipy neboli úchyty. Úchyty se dají použít při pokládání dlažby stejně jako obkladů na stěnu, a to opakovaně. Nivelační klipy vám ovšem nezajistí jednotnou šířku spáry. Křížky se vkládají buď na plocho do kříže protínajících se spár, nebo se jedním ramenem do spáry postaví.
Výrobci často doporučují vhodnou šířku spáry pro vámi vybranou dlažbu. Spáry v tradičních keramických obkladech mají dvě základní funkce. První aspekt již není relevantní v důsledku tzv. rektifikace, kterou používají výrobci keramiky. Nesmíme totiž zapomínat na důležitou otázku pnutí, která způsobují deformaci obkladu. To je důležité zejména v případě rozměrných prvků a kameniny položené na podlahovém vytápění. Absence jakékoliv dilatační spáry může způsobit odštípnutí a prasknutí okrajů stlačených obkladů. Zásady pokládky obkladů a dlažeb jsou podloženy odbornými názory, které doporučují použít spárovací hmotu o tloušťce minimálně 1 až 2 mm. Taková spára, zejména při volbě správné barvy, může být téměř neviditelná. Tenkou spárovací hmotu lze použít pouze s rektifikovanými dlaždicemi. Pokud jste si vybrali velkoformátovou dlažbu, položíte ji rychleji a s menším množstvím spár. Pro milovníky přírody ideální je zvolit spáry v barvě dlažby, protože se díky tomu vytvoří jednolitější plocha. Pokud nemusíte, nevolte bílé spáry, které nejsou praktické. Lepší volba je šedá nebo barvu zvolte podle barvy dlažby. Zajímavě vypadá i použití kontrastní barvy. Malé spáry působí elegantně, sjednotí povrch dlažby a nevyniknou na nich tolik nečistoty.
Řezání dlažby
Dořezy řezejte pomocí řezačky na dlažbu, která umožňuje přesné nastavení přiříznutí dlaždic. Dotvarovat dlaždici například u radiátorových trubek nebo zárubní můžete pomocí úhlové brusky. Nezapomeňte na ochranné brýle a ochranu sluchu. Dobré je taky zajistit odsávání prachu.
Spárování a čištění
Po položení dlažby a vyschnutí lepidla nastupuje spárování. Spárovací hmotu nanášejte až po vytvrdnutí lepidla a odstranění plastových křížků (zhruba po 24 hodinách). Do spár se rovnoměrně zapracuje pomocí gumové stěrky. Při spárování dbejte vždy na vhodnou spárovací hmotu, výrobce a také normu určenou do místnosti nebo prostoru, kam dlažbu pokládáte. Výběr spárovací hmoty závisí na typu obkladů a dlažeb, místě použití a druhu podkladu. Různé prostory si vyžadují specifické přístupy. Kupříkladu v koupelně se doporučuje zajistit vhodné větrání z důvodu vysoké vlhkosti, ale i v takovém případě používáme úplně jiný typ spárovací hmoty než v interiéru s nižší vlhkostí. Při spárování úzkých spár je nejlepší zvolit k tomu určené výrobky.
Po doschnutí spárovací hmoty je třeba položenou dlažbu vyčistit způsobem a prostředky vhodnými pro konkrétní typ dlažby. Po kladení a lepení, tedy pokládce dlažby, následuje nezbytné spárování a čištění samotné dlažby i prostoru pokládky.
Čtěte také: Jak lepit betonovou dlažbu?
Údržba a oprava dlažby
Díky správné péči bude vypadat dlažba jako nová, k tomu je ale potřeba věnovat péči i spárám, které mají tendenci v sobě nečistoty zachytávat a usazuje se v nich vodní kámen. Nejlepší je prevence, místo bílých spár volte béžové odstíny nebo šedou. Znečistění také může předcházet speciální impregnací na nasákavé i nenasákavé materiály. Na dlažbu se prodávají speciální čisticí prostředky.
Čištění extrémně znečištěné dlažby (Metoda Double Striping):
Pokud standardní metody čištění nepostačují k odstranění silného znečištění na dlažbě, přichází na řadu speciální postup. Double striping je vhodný pro porézní a savé materiály, jako je beton, přírodní kámen, keramická dlažba a obklady. Před použitím na citlivějších površích doporučujeme konzultaci s odborníkem.
- Aplikace Dysicottu: Začneme aplikací čisticího přípravku Dysicott na silně znečištěný povrch dlažby. Přípravek necháme působit 2-3 minuty.
- Drhnutí povrchu: Po uplynutí doby působení Dysicottu použijeme vhodný nástroj k drhnutí povrchu.
- Aplikace čističe Faber 30: Na stále působící Dysicott přidáme Faber 30, aniž bychom předtím povrch oplachovali. Faber 30 je silný čistič, který pomáhá odstranit zbylé nánosy a nečistoty.
- Důkladné vytření a oplachování: Po dokončení drhnutí důkladně vytřeme povrch a odstraníme všechny čisticí přípravky.
Pokud nemáte parní čistič k dispozici, můžete vyzkoušet osvědčený recept ze surovin, které má doma každý. Smíchejte teplou vodu se šťávou z citronu, octem a jedlou sodou a vyčistěte spáry za pomoci nylonového kartáče nebo tvrdého kartáčku na zuby. Velmi zašlé spáry vyřešíte pomocí obnovovače spár, který se na suché čisté spáry nanáší pomocí aplikátoru. Pokud jsou spáry v opravdu špatném stavu, můžete na ně nanést novou spárovací hmotu nebo nejprve odstranit původní spáry a až pak nanášet novou hmotu. Dlažbu lze čistit za pomoci takzvaných padů, které jsou rozdělené podle barev, od bílého leštícího padu po černý k intenzivnímu drhnutí.
Oprava poškozené dlažby
Oprava poškozené dlažby je nejjednodušší, když vyměníte kus za kus. I proto je dobré při koupi myslet na rezervu ze stejné šarže. Segmentovým kotoučem s nánosem tvrdokovu vyškrábejte spárovací hmotu a pak vysekejte uprostřed dlaždice otvor a odštipujte postupně zbytek dlaždice, dokud se nedostanete k lepicí maltě. Odlomený kus dlaždice (pokud je v celku) můžete znovu přilepit průhledným gelovým lepidlem. Než začnete lepit, plochu důkladně očistěte a lepidlo naneste na odlomený kousek. Praskliny nebo otvory jdou také opravit za pomoci tmelu, ten dnes seženete v mnoha odstínech, a navíc je možné je dohromady i míchat, a tak vytvořit požadovaný odstín.
tags: #jak #neodstipovat #dlazbu