Montáž střešní krytiny je základním krokem při stavbě i rekonstrukci domu a přímo ovlivňuje jeho životnost, odolnost a celkové náklady na bydlení. Správně položená střecha chrání před deštěm, větrem i sněhem a zároveň snižuje úniky tepla.
Naopak, nesprávně provedená montáž střešní krytiny se může projevit okamžitě nebo klidně i za pár let. Tento článek přináší praktický návod na pokládku střešní krytiny od A do Z, od přípravy podkladu, přes seznam potřebného nářadí a materiálů, až po postup krok za krokem.
Plechová střecha je aktuálně velmi populárním řešením zastřešení domu, které stále častěji vytlačuje standardní pálenou a betonovou střešní krytinu. Plechová krytina má celou řadu výhod, jako je nízká hmotnost, široká škála různých provedení a dlouhá životnost.
Přípravné práce před montáží střešní krytiny
Kontrola stávající konstrukce krovu
Před samotnou montáží střešní krytiny je nutné důkladně zkontrolovat stav krovu a podkladové konstrukce. Pokud je střecha starší, je třeba zkontrolovat stav trámů, latí a pojistné hydroizolační fólie. Podklad musí být rovný, stabilní a dostatečně nosný, jinak hrozí deformace nebo posunutí krytiny.
Doporučuje se zkontrolovat také vlhkost dřeva, která by neměla přesáhnout 20 %, aby se zabránilo kroucení a praskání. Původní trámy byly v uspokojivém stavu, proto došlo pouze na jejich očištění a hloubkové namoření. Konce starých trámů se odřízly.
Čtěte také: Správné napojení betonu
Původní konstrukce domu a střechy zahrnovala obvodové nosné stěny z plynosilikátových tvárnic. Suterénní stěny byly pravděpodobně zděné z keramické cihly. Stropy byly skládané, pravděpodobně z hurdisků a přebetonované. Konstrukce krovu je tesařská a stávající střecha byla valbová. Krokve jsou ve středu podepřeny vaznicí, která je uložena na čtyřech sloupcích kotvených do stropní konstrukce.
Ve stropní konstrukci bude dle předpokladu ocelová výměna, na kterou je sloupek uložen. Střechu domu bylo potřeba udělat novou se zachováním stávající konstrukce krovu. Nejprve bylo potřeba odstranit starou střešní krytinu. Pod ní se objevila prkna s obrovským množstvím hřebíků a většina prken nebyla zrovna v dobré kondici.
Po zhodnocení stavu padlo rozhodnutí, že než zdlouhavě ošetřovat každé prkno a vytahovat staré hřebíky, je efektivnější podbití rozebrat a nahradit novým. Volba padla na palubky. Ty se ještě před instalací na střechu natřely, aby se zvýšila jejich životnost a zamezilo se vtékání vody do spár, kde by došlo k rychlému trouchnivění.
Palubky se začaly přibíjet na trámy od okraje střechy. Aby nezůstala střešní konstrukce odkrytá po celou dobu rekonstrukce, proti nepřízni počasí se zakrývala ochrannou plachtou a stará prkna se rozebírala po částech. Kvůli projektu, který do budoucna počítá s obytným podkrovím, bylo potřeba ubourat část původního zdiva pod střechou.
Pozednice se dozdí cihlami a omítne. Mezi trámy a pohledovými palubkami tak vznikla mezera. Konce starých trámů se odřízly. Na pozdější nadkrokevní izolaci se nasadí falešní krokve, které střechu prodlouží. Falešné krokve byly zaříznuty a zabroušeny v úhlu podle sklonu střechy.
Čtěte také: ArchiCAD: Napojení prvků na skořepinu
Nářadí a materiály pro pokládku střešní krytiny
Mezi základní materiál pro pokládku střechy patří latě a kontralatě (ideálně 6 m dlouhé, silné 4 cm a široké 6 cm), parotěsná zábrana, hřebíky, šrouby do dřeva, samořezné šrouby (v případě plechové střechy), sponky na parotěsnou zábranu (ideálně 10×8 mm), krytina (plech, keramická nebo betonová taška, asfaltová šindel a pod.), vrabčiaky, hřebenáče, klempířské výrobky (lemovky, trapézové plechy, závětrné lišty, okapové profily a další ukončovací prvky).
U plechové krytiny se doporučuje použít speciální samořezné šrouby s těsnicí podložkou (tzv. farmářské šrouby), které zaručí dlouhodobou odolnost proti vodě. V případě taškové krytiny je zase nutné použít správně tvarované háky nebo příchytky. Pojistná parozábrana by měla mít tloušťku minimálně 130 g/m².
Další důležité nářadí, které se vám bude hodit, je akumulátorový utahovák, sponkovačka na uchycení parozábrany (postačí i mechanická), šňůra na značení linií, silon nebo pevný provázek.
Pro dělení krytiny se používají profesionální prostřihové nůžky. Nikdy nepoužívejte úhlovou brusku, nebo jakékoli jiné nástroje, které využívají k dělení materiálu řezný kotouč, který příliš zahřeje povrch v okolí řezu a může tak narušit polyesterovou vrstvu. Veškeré řezy je nutné zatřít správkovou barvou a odstranit z povrchu krytiny kovové piliny, které mohou začít v budoucnu korodovat. Dále si vystačíte s běžným klempířským nářadím. Dříve než začnete stříhat krytinu je vhodné naznačit si pomocí lihového fixu a dřevěné latě směr střihu.
Příprava podkladu a instalace fólií
Na podklad se standardně instaluje pojistná hydroizolace, která chrání interiér před vlhkostí v extrémních podmínkách a zároveň zvyšuje energetickou účinnost střechy. U moderních staveb se často používá také difuzně otevřená parotěsná zábrana, která propouští páru z interiéru a zabraňuje její kondenzaci v konstrukci.
Čtěte také: Instalace asfaltové střešní krytiny
Na palubky se posléze natáhla parobrzda - tepelně izolační fólie, která má parotěsnou zábranu, a tedy dovolí prostupu vlhkosti a par z obytných místností ven, ale nepropustí vlhkost dovnitř. Pojistná hydroizolace slouží pro odvod kondenzátu příp. srážek, které se dostanou pod krytinu. Hydroizolace se kotví na celoplošné dřevěné bednění, příp. na krokve, a to pomocí sponkovačky či lepenkového hřebíku.
Pásy hydroizolace se pokládají od spodního okraje střechy směrem nahoru, a to v horizontálním směru. Přesah pásů je minimálně 100 mm. Pásy se kotví v přesazích, kotvení v ploše se provádí výjimečně speciálními hřebíky s těsněním. Pojistná parozábrana se pokládá horizontálně na střešní krokve (80×150 mm) s přesahy 15 cm (často je značka vyznačena na parozábraně).
Je velmi důležité, aby jednotlivé pásy byly pokládány od spodní části střechy směrem nahoru, aby se voda při spádu nedostala pod fólii (fólie se musí překrývat). K zajištění se používají sponky nebo menší hřebíky. Na folii přibíjíme kontralatě podél krovu a až na samotné laťování. Kontralatě se montují svisle, tedy souběžně s krokvemi, a slouží jako odvětrávací mezera mezi střešní fólií a krytinou. Na kontralatě se následně přibíjejí vodorovné střešní laty podle doporučené rozteče.
Plechová krytina se dělí na dvě základní skupiny. První varianta se samozřejmě může dělit do dalších podkategorií dle materiálu. Tím může být hliník, měď, nerez či pozinkovaný plech. U druhé kategorie se dostáváme do segmentu trapézových plechů, ale hlavně do segmentu imitace taškových krytin, tedy tzv. plechových tašek, které jsou u rodinných domů nejpopulárnějším řešením.
Pokládka izolace
Nadkrokevní izolace PIR deskami
Byly použity PIR desky a vytvořena nadkrokevní izolace proto, aby se nezmenšil prostor v podkroví, který bude využit jako obytný. PIR desky mají ideální vlastnosti a systém pero-drážka jako palubky, takže se do sebe velmi dobře zasunou a izolace je velmi kvalitní. Mezi krokvemi se desky seřízly na požadované rozměry, což lze udělat obyčejnou tesařskou pilou.
Následovalo dokonalé vyplnění spár PIR pěnou, která je na stejné bázi jako izolační desky.
Izolace okolo komína
Protože se počítá s původním zděným komínem pro odvod spalin při topení, je potřeba i okolo něj provést izolaci. Okolí komínu se nejprve obestaví čedičovou vlnou, která izoluje teplo, a poté, co se doplní izolace, se celý vnější obvod komínu důkladně vypění PIR pěnou.
Vnější difúzní fólie a bednění
Dalším krokem bylo pokrytí střechy červenou ochrannou fólií. Je to tzv. vnější difúzní fólie, která větrotěsně zakryje střechu. Fólie se v místech překrytí zajistila lepicí páskou na namáhané spoje, aby se předešlo vytvoření tepelných mostů. Aby fólie neuletěla při náporu větru, byla provizorně zpevněna několika latěmi.
Na červenou fólii se následně připevnily kontralatě, které slouží jako konstrukce pro pokládku bednění z OSB desek. Kontralatě se přišroubují velmi dlouhými vruty a přichytí se do původních trámů pod izolací.
Kompletní zakrytí střechy před samotnou pokládkou střešní krytiny zajistí OSB desky. Desky se naskládají na střechu, ukotví vruty a přebytečný materiál se odřízne okružní pilou.
Pokládka střešní krytiny
Příprava pro pokládku a manipulace s krytinou
Přes OSB desky se přetáhne poslední vrstva podkladního pásu a je možno začít pokládat střešní krytinu. Než se začne pokládat střešní krytina, upevní se do OSB desek háky na okapy. Aby tyto háky nevystupovaly nad desky, zadlabou se přímo do desek a trámů pod nimi.
Při manipulaci s krytinou nesmí dojít k deformaci ani ke zkroucení tabulí. Snažte se s taškovými tabulemi manipulovat ve svislé poloze. Pokud manipulujete s krytinou ve vodorovné poloze, je nutné tak činit velmi opatrně, neboť při velkém podélném průhybu může dojít v jednotlivých profilech k podélné deformaci. Toto nebezpečí hrozí obzvláště v případě, že pracujete s tabulemi delšími než 4 m. Pro snadnější manipulovatelnost doporučujeme používat tabule menších délek, zvláště pokud na stavbě není moc prostoru.
Postup kladení taškových tabulí
Ke každé zakázce je zpracováván originální kladečský plán, který je součástí dodávky, nebo je k dispozici na vyžádání na technickém oddělení firmy. Kladečský plán velkou měrou urychlí a usnadní celou pokládku. Je důležité klást tabule vždy kolmo na okapovou hranu a v délkách, které odpovídají kladečskému plánu. Při pokládce je možno postupovat z levé i z pravé strany.
Pokládáme-li krytinu z pravé strany, podsouváme tabuli pod již ukotvenou krytinu a tabule se tak nemůže posouvat směrem dolů, což nám při větší sklonech usnadní pokládku. Je-li okapová hrana delší než 10 m, doporučujeme odsadit tabule LPA o cca 5-10 cm od okapové hrany směrem nahoru a použít delší okapový plech. U střech delších než 10 m se může projevit chyba při zaúhlování první tabule, která byla řádově v milimetrech, jako několikacentimetrová nepřesnost.
Zde byla vybrána EVROšablona, kosočtvercová hliníková krytina s povrchovou úpravou. Startovací šablony se připevňují do bednění pomocí konvexních hřebíků FeZn délky 25 mm. Na tyto zakládací šablony následně zasouváme do zámků samotné EVROšablony, které opět připevňujeme v horní části šablony konvexním hřebíkem FeZn 25 mm. Pokrývat lze zprava nebo zleva analogicky obdobně jako u eternitových desek se zkosenými rohy. Začne se od okraje střechy, kam se nasadí lišta okapní nebo zatahovací okapní lišta ze soupravy EVRO a na ní se položí první řada krytiny, která se označuje jako startovací řada.
Pak se již může pokračovat v pokládce směrem vzhůru ke hřebeni střechy. Mezitím, než se položí celá střecha, nainstaluje se střešní okno. Zde se musí doplnit další vrstva izolace v podobě pěny, kterou se vypění prostor mezi oknem a střechou a přes tuto izolaci se natáhne izolační fólie.
Střešní krytina se pokládá rychle až ke hřebeni. Na nárožích a na hřeben se pak překryje plechovými větracími lištami a hřebenáčem. EVROšablony se pokládají odspodu směrem ke hřebeni.
Kotvení krytiny
Pro kotvení krytiny je třeba používat šrouby s těsnicí podložkou z materiálu EPDM. Podle typu materiálu latí se tyto šrouby dále dělí na šrouby SWT (dřevěné latě), SD3T (ocelové latě max. 3 mm). Šrouby jsou k dostání ve všech barvách. Při utahování šroubu je třeba zvolit správný moment dotažení tak, aby těsnicí podložka nebyla příliš deformovaná, nebo naopak nedotažená.
V místech okapové hrany, u štítu a u napojení dvou tabulí se krytina kotví v každé vlně, v ploše se kotví ob vlnu. V místě přeložení se tabule spojí pomocí šroubu SL2T, popřípadě pomocí vodotěsného nýtu. V průměru doporučujeme 7 ks šroubů na m2 a 3,5 ks nýtů na m2. Nepodceňujte kotvení krytiny v místě okapové a štítové hrany, kde je krytina nejvíce namáhána sací sílou větru!
Montáž plechové krytiny by měla být provedena kvalitními, dostatečně dlouhými šrouby, nejlépe doporučenými přímo od výrobce střešní krytiny. Nezbytností je i EPDM podložka, která zajistí dokonalé utěsnění kotvícího šroubu. Při kotvení je důležitý také směr samotného šroubu, který musí být vždy kolmý ke střešní krytině.
Odvětrání hřebene a nároží
Správně odvětraný hřeben je nezbytnou součástí větrané střechy. Právě přes větraný hřeben dochází k odvodu vlhkosti z mezistřešních prostor. K tomuto jevu dochází za ideálních podmínek díky rozdílnému tlaku v oblasti okapové hrany a hřebene a vzniká přirozené větrání (komínový efekt).
V případech, kdy je spád střechy menší než 30°, nebo je délka od hřebene k okapu větší než 8 m, je dobré střechu přivětrat pomocí větrací tašky. Větrání hřebene je možno provést několika způsoby, vždy však musíme větrací otvory opatřit ochranou proti vniknutí ptactva, drobných hlodavců, či nečistot. Možností provedení větrání hřebene je více.
Pro valbové typy střech, kde se v jednom místě stýkají dvě nároží a hřeben je určen rozdělovací hřebenáč, který usnadní napojení. Takovýto rozdělovací hřebenáč je na trhu ve dvou provedeních, aby se co nejlépe přizpůsobil tvaru střechy. Hřeben střechy se pak přikryje hřebenáčem.
Instalace sněhových zábran
Po položení celé střechy se ještě instalují sněhové zábrany. Ty sice nejsou plošně povinné, ale jsou praktickým a bezpečnostním doplňkem. V zimě totiž mohou takové zábrany snížit možné riziko zranění spojené s nekontrolovaným pádem sněhu ze střechy. Počet a rozmístění zábran se volí dle sklonu střechy a oblasti, ve které se dům nachází.
Je velmi důležité zvolit správný typ a počet sněhových zábran, v opačném případě systém nemusí správně fungovat a může dojít k jeho vytržení a poškození střešní krytiny. Sněhové zábrany se na plechovou střechu namontují pomocí speciálních šroubů s gumovým těsněním, většinou ve dvou až třech bodech. Šroub se vždy umisťuje do údolí krytiny a kotví se do střešní latě.
Důležité rady a doporučení
Manipulace s plechovou krytinou
Chození po plechu je dovolené jen v obuvi s měkkou podrážkou. Na dělení či sestříhávání plechu je zakázané používat nástroje s brusnými kotouči. Povolené jsou ruční resp. elektrické nůžky.
V případě, že je pás třeba zkrátit, doporučujeme to provádět ručními nebo elektrickými nůžkami. Není vyloučeno ani použití pomaloběžných kotoučů určených na kovy. Lepší výsledný střih však poskytují klasické nůžky. Pro dělení plechů nelze používat úhlovou brusku, nebo jiný způsob vytvářející vysoké teploty. Ideálního výsledku a nejlepšího výsledného střihu dosáhnete použitím klasických levých a pravých nůžek na plech.
Možné problémy a jejich řešení
Pásy krytiny mohou po pokládce vykazovat mírné příčné zvlnění závislé na podkladu, kotvení, i teplotní dilataci. Tyto běžné projevy vlnění odpovídají mechanickým vlastnostem plechových krytin a technologii jejich pokládky. Neznamenají však nekvalitu nebo nefunkčnost hotové střechy.
Neukotvené středové části pásů krytiny mohou působením okolních vlivů vibrovat a tím způsobovat zvýšenou hlučnost krytiny. Jedná se o běžné fyzikální vlastnosti plechových krytin, jež se dají omezit na minimum použitím systémových prvků, jako například vrstvy Sound Control.
Doporučení pro profesionální montáž
Montáž střešní krytiny není jednoduchý proces a vyžaduje odborné zkušenosti. Profesionální firmu byste měli oslovit zejména v případech, pokud nemáte zkušenosti s prací ve výškách. Pokud se jedná o složitou střešní konstrukci se střešními okny nebo vikiery, doporučujeme obrátit se na odborníky.
Montáž plechové krytiny se samozřejmě neobejde bez přípravných prací. Základem je kontrola střešní konstrukce. Především je nutné zkontrolovat rovinatost celé konstrukce a v případě rekonstrukce střechy také zjistit stav jednotlivých prvků krovu.
Pakliže se v krovu nachází shnilé trámy, kleštiny aj., je třeba provést jejich výměnu, zesílení krovu, příp. celkovou rekonstrukci krovu. Pokud je vše v pořádku, druhým krokem je natažení pojistné hydroizolační folie.
Tabulka: Doba montáže střešní krytiny
| Typ krytiny | Plocha střechy (cca 120 m²) | Doba montáže |
|---|---|---|
| Tašková krytina | 120 m² | 5 až 7 dní |
| Plechová krytina | 120 m² | 2,5 až 3,5 dne |
Při profesionální montáži jedné střechy o ploše přibližně 120 m² trvá celý proces u taškové krytiny přibližně 5 až 7 dní v závislosti na počasí a počtu pracovníků. U plechové krytiny je doba přibližně o polovinu kratší, protože jedním střešním pásem pokryjete více metrů čtverečních za kratší dobu.
Montáž a pokládka střešní krytiny je proces, který vyžaduje přesnost, správné postupy a kvalitní materiály. Dobrá příprava a dodržování technologických zásad jsou základem dlouhé životnosti střechy. I když se mnoho stavitelů pouští do pokládky střešní krytiny svépomocí, u náročnějších projektů se vyplatí svěřit montáž střešní krytiny odborníkům.
tags: #jak #napojit #stresni #krytinu #postup