Jakýkoli obklad z keramických nebo kamenných dlaždic vyžaduje ve fázi dokončování tzv. spárování, kterým se rozumí výplň spár mezi jednotlivými obkladovými materiály. Spárování má dvě hlavní funkce: estetickou a technickou.
Funkce spáry
- Estetická funkce: Významnou roli hraje barva spáry, která vytváří jednotnou kompozici s dlaždicemi.
- Technická funkce: Především ochrana povrchu, na který se pokládají dlažby před vlhkostí, která by do něj mohla vniknout nespojenými mezerami mezi jednotlivými obklady. Kromě toho se díky spáře nehromadí prach a nečistoty v mezerách mezi dlaždicemi a také se zabraňuje vzniku plísní, které se často vyskytují v prostředí koupelny.
Příprava na spárování
Toho lze dosáhnout až po zaschnutí lepidla a úplném přilnutí dlaždice k podkladu, což obvykle trvá cca 24 hodin. Prvním krokem je odstranění distančních křížů ve spárách mezi dlaždicemi a očištění jejich povrchu od nadbytečného lepidla, které uniklo, a také odstranění nahromaděného prachu a nečistot. Tyto činnosti provádíme „nasucho“, tedy bez použití vody nebo jiných tekutin, pomocí technického nože, vysavače nebo koště. Je také možné použít mírně vlhkou houbu. Je nutné věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby nedošlo k poškození rohů dlaždic, což je velmi snadné.
Typy spárovacích hmot a jejich použití
V závislosti na konkrétních podmínkách a typu podkladu je důležité vybrat správný typ spárovací hmoty.
Cementové spárovací hmoty
Cementové spárovací hmoty patří mezi nejběžnější typy spárovací hmoty. Hmota je složená hlavně z portlandského cementu smíchaného se speciálním kamenivem a pigmenty. Použití je velmi snadné, a vzniklé při použití nečistoty lze snadno odstranit. Díky svým vlastnostem se používá hlavně pro spárování vnitřních povrchů, zejména stěn, ačkoli existují i druhy s více vlastnostmi (akrylové elastické spárovací hmoty), které se vyznačují mnohem rychlejším tuhnutím a kratším procesem schnutí, jsou také pevnější a zároveň extrémně odolné proti oděru, tvorbě skvrn a vzniku bakterií a plísni. Z tohoto důvodu je možné je použít také na povrchy s podlahovým vytápěním, na vnější povrchy a také v místnostech se zvýšeným stupněm vlhkosti, jako jsou koupelny, kuchyně nebo prádelny.
Akrylové spárovací hmoty
Akrylové spárovací hmoty jsou připraveny k okamžitému použití, protože pro dosažení správné konzistence nevyžadují míchání s vodou. Vhodné hlavně pro vnitřní použití, a to díky své flexibilitě také pro povrchy s podlahovým vytápěním. Dají se použít i venku, ale pouze na stěny. Jejich nevýhodou je špatná odolnost proti vlhkosti.
Čtěte také: Výroba betonové dlažby v ČR
Epoxidové spárovací hmoty
Epoxidové spárovací hmoty na bázi epoxidových pryskyřic jsou dvousložkové spárovací hmoty skládající se ze dvou prvků - epoxidové pasty a tvrdidla. Charakteristickou vlastností epoxidových spárovacích hmot je řada jedinečných vlastností, díky nimž jsou velmi atraktivní pro zákazníky i přes relativně vysokou cenu. Epoxidové spárovací hmoty mají dlouhou životnost - na rozdíl od cementových se časem neopotřebovávají ani nedrolí a vytvářejí mnohem pevnější spoj než běžné typy spárovacích hmot.
Volba spáry pro specifická prostředí
Na místech, kde nedochází k výrazným teplotním změnám a intenzivnímu slunečnímu záření, můžete bez obav použít i úzké spáry bez speciálních požadavků. Pokud však instalujete obklad na deformované podklady, vystavené silnému slunečnímu záření nebo proměnlivým teplotám - například na podlahách s podlahovým vytápěním, terasách, balkonech, vnějších fasádách, schodech nebo v bazénech - vždy použijte speciální spáry určené pro tato namáhaná prostředí. V opačném případě může dojít k vážnému poškození, prasknutí nebo odpadnutí keramických dlaždic od podkladu. Takové spáry by měly mít elastické, tepelně izolační vlastnosti a v případě konstrukcí umístěných venku také mrazuvzdorné a paropropustné vlastnosti, které brání hromadění vlhkosti pod dlaždicemi, a dávají možnost úniku spárou ven, co zabraňuje odlepení dlaždice. Za tímto účelem musí mít spoj také odpovídající šířku.
Šířka a barva spáry
V praxi šířka spáry závisí na velikosti použitých dlaždic - čím větší, tím širší by spára měla být. Spáry by měly zpravidla tvořit 2 až 6% celého povrchu keramického obkladu. Předpokládá se, že malé spáry používáme pro mozaiky o rozměrech 2x2 cm (šířka spáry - cca 1 mm) a pro obklady ne větší než 10x10 cm (šířka spáry - cca 2 mm).
Je zřejmé, že barva spárovací hmoty by měla být v souladu s barvou dlaždic, i když to samozřejmě záleží na našich osobních preferencích. Můžete si vybrat barvu spáry tak, aby přesně odpovídala pigmentaci obkladu, díky čemuž celek získá jednotný vzhled, nebo můžete v tomto ohledu zvolit úplný kontrast, například bílé dlaždice + černá spára. Je však třeba vzít v úvahu, že přílišná uvolnění fantazie může mít za následek kýčovitý vzhled celku nebo výsledek unavující zrak. Zohledněte i praktické aspekty a zvolte spárovací hmotu na podlahu v kuchyni tak, aby její barva dobře odolávala možnému znečištění a vypadala dlouhodobě čistě.
Postup spárování
Nejdůležitější pravidlo zní: spárovací hmotu nanášejte postupně na každou stěnu zvlášť. Tím zabráníte jejímu předčasnému vysychání a zajistíte kvalitní a rovnoměrné vyplnění spár.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
- Příprava spárovací hmoty: Prvním krokem je řádné promíchání spárovací hmoty, kterou mícháme, dokud nevznikne jednotná konzistence, bez hrudek. Podrobné informace na toto téma poskytuje každý výrobce.
- Nanášení spárovací hmoty: Poté pomocí speciální gumové stěrky, která slouží k zabránění poškození vnějšího povrchu dlaždic, nanášejte spárovací hmotu energickými pohyby podél mezer mezi nimi. Po důkladném promíchání spárovací hmoty nanášejte pomocí gumové stěrky, počínaje od rohu místnosti a postupným pohybem dovnitř místnosti. Uvědomte si, že v místnostech s větší plochou je nutné plochu rozdělit na zóny, abyste zabránili předčasnému vysychání spárovací hmoty. Pracujte postupně a plynule přecházejte z jedné zóny do druhé.
- Vyhlazení spár a čištění: Dalším krokem je vyhlazení spár, které lze zahájit přibližně po 30 minutách od aplikace spáry, počínaje relativně důkladným čištěním dlaždic. Zopakujte celou operaci a po jejím dokončení otřete celý povrch suchým měkkým hadříkem.
- Závěrečné spárování (rohy a ohyby): Poslední fází spárování nástěnných obkladů je nanesení spáry do všech ohybů.
Závěrečný proces spárování probíhá u epoxidové hmoty odlišně, protože ji musíte očistit ihned po nanesení. Pokud ji necháte zaschnout, její odstranění je extrémně obtížné. Bez ohledu na typ spárovací hmoty důkladně očistěte spárovanou plochu, a to tak, abyste zabránili poškrábání povrchu. Používejte k tomu vhodné, jemné nástroje a čisticí prostředky.
Údržba spár
Po dokončení spárování stojí za to starat se o řádnou péči a údržbu spár, díky čemuž prodloužíme jejich životnost. K čištění spár můžete použít jedlou sodu, čistou vodu nebo nejlíp, účinný impregnační prostředek na spáry, který má nejen čisticí, ale také fungicidní vlastnosti.
Pokládka venkovní dlažby
Pokládka dlažby v exteriéru zvládnete s trochou šikovnosti a patřičných znalostí i sami. Než se pustíte do realizace dlažby na terasu, pergolu či do zahrady, popřemýšlejte, který způsob pokládky bude pro vaše účely nejvhodnější.
Typy dlažeb pro exteriér
- Keramická dlažba: Mrazuvzdorná, snadno se ošetřuje, barvy jsou stálé. Doporučená tloušťka je 2 cm a více pro pokládku do štěrku.
- Betonové dlaždice: Vynikají svou odolností, unese i početné návštěvy nebo těžký nábytek. Dostupné v různých tvarech a stylech.
- Zámková dlažba: Vyznačuje se mimořádnou stabilitou, je velmi praktická a snadno se pokládá. Pro pochozí plochy postačí tloušťka 6 cm, pro pojezdové plochy 8 cm a více.
- Plastová dlažba: Používá se nejčastěji jako zatravňovací. Plastové pláty zpevní plochu a přitom zachovají přírodní ráz zahrady.
Metody pokládky venkovní dlažby
Pokládka do štěrku
Jedním z nejčastějších způsobů dláždění ve venkovních prostorách je pokládka dlažby do štěrku. Tento způsob je vhodný pro realizaci venkovních teras, pergol, parkovacích ploch i zahradních cest. Do štěrku můžete pokládat jak klasickou zámkovou dlažbu, tak keramické či kamenné dlaždice.
- Příprava podloží: Na samém začátku realizace dlažby je pečlivá příprava podloží. Vytyčte si na pozemku prostor, kde budete dlažbu pokládat, a připravte výkop, do kterého budete následně navážet štěrk. Má-li být dlažba pojezdová a zvládat nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky cca 35 cm. Pokud budete dlažbu pokládat na terasu nebo ji využívat jako zahradní cestu, bude výkop o hloubce kolem 25 cm dostatečný. Hloubka výkopu pro pochozí plochy: cca 25-30 cm, pro pojezdové plochy: cca 40-50 cm. Výkop by měl být rovnoměrný a s mírným spádem (cca 2 %) kvůli odvodu vody. Spád směřujte od objektů.
- Ohraničení dlažby: Obrubníky se osazují do betonového lože (cca 10-15 cm betonu), které je třeba vyrovnat a zhutnit. Výška obrubníků by měla být o 1-2 cm nad úrovní dlažby, aby zadržely písek a vodu. Obrubníky instalujte ještě před samotnou pokládkou dlažby, aby sloužily jako vodítko pro správnou výšku a směr.
- Zhotovení štěrkového lože: Nejdůležitějším krokem při přípravě podkladů pro dlažbu je zhotovení štěrkového lože. Je důležité použít několik druhů štěrku různé frakce vždy od nejhrubšího po nejjemnější a vrstvy průběžně zhutňovat. Pro hutnění použijte vibrační desku, díky které se kameny do sebe uzamknou a zabrání se pozdějšímu propadávání dlažby. Podklad bude stabilní, pevný a pokládka dlaždic bezproblémová.
- Štěrkové lože (makadam frakce 32-63 mm): Spodní vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 32-63 (makadam), a to ve výšce kolem 20 cm (v závislosti na hloubce výkopu). Tato vrstva slouží jako stabilizační základ. Výška vrstvy je cca 15-25 cm, v závislosti na zatížení. Po rozprostření je nutné ji důkladně zhutnit vibrační deskou.
- Drcený štěrk (frakce 16-32 mm): Následuje 10cm vrstva štěrku 16-32. Slouží jako vyrovnávací vrstva. Výška cca 5-10 cm. Opět důkladně zhutnit.
- Ložná vrstva (jemný štěrk frakce 4-8 mm): Nakonec finální vrstva jemného štěrku frakce 4-8. Výška lože musí být 5-6 cm. Tato vrstva slouží k přesnému usazení dlažby. Nesmí se hutnit před pokládkou, ale pouze srovnat do roviny pomocí latě. Pokud realizujete projekt chodníku, stáhněte štěrk do roviny pomocí latě, která se opře o obrubníky. Štěrkové lože musí být lehce načechrané a mít spád směrem mimo okolní budovy.
- Pokládka dlažby: Na připravený podklad z několika vrstev štěrku ohraničeného obrubníky můžete konečně pokládat dlažbu. Po umístění dlaždice ji do štěrku pevně usaďte poklepáním gumové paličky a pokračujte s další dlaždicí. Začněte v nejnižším bodě plochy a pokládejte dlažbu směrem nahoru, abyste si nepoškodili ložnou vrstvu. Pravidelně kontrolujte rovinu a spád pomocí vodováhy a napnutého provázku. Velkoformátová dlažba má několik výhod - je moderní, estetická a rychle se s ní pracuje. Dlažbu začněte skládat tak, že položíte první řadu dlažby, na kterou si pak můžete stoupnout a pokládat další řady. Pokud má dlažba tvar čtverce nebo obdélníku, o půlku ji vždycky přeložte - podobně, jako se skládají cihly. Dořezy zatím neřešte, ty uděláte nakonec.
- Spárování a zhutnění: Zámková dlažba by se měla po položení zhutnit vibrační deskou vybavenou ochrannou gumovou podložkou. Ještě před tím se doporučuje zasypat spáry jemným pískem. Hutnění a dosypávání písku můžete několikrát opakovat. Keramické a kamenné dlaždice se už nehutní, aby nedošlo k jejich prasknutí. Dlaždice spárujeme křemičitým pískem, zrnitost 0-4 mm. Správné spárování zabraňuje pohybu dlaždic, prorůstání plevele a zvyšuje stabilitu celé plochy.
- Spárování: Použijte jemný křemičitý písek (frakce 0-2 mm), který rovnoměrně rozprostřete po celé ploše a pomocí smetáku zapracujte do spár.
- Zhutnění: Celou plochu přejeďte vibrační deskou s gumovou podložkou, aby nedošlo k poškození povrchu dlažby. Tento krok dlažbu usadí a písek se dostane hluboko do spár.
- Doplnění písku: Po zhutnění znovu doplňte písek do spár a opět zametejte. Tento krok může být nutné opakovat i po několika dnech.
Pokládka lepením
Venkovní keramickou či kamennou dlažbu můžete na terasy, pergoly, balkony a další venkovní plochy pokládat také lepením. Dlaždice se lepí stavebním lepidlem na předem připravený betonový podklad, který musí být dokonale rovný, soudržný, bez viditelných nečistot a prasklin. Před lepením betonový podklad připravte a drobné vady zpravte s využitím betonového potěru vhodného pro venkovní použití. Po nalepení dlaždic a zatuhnutí lepidla se pusťte do spárování pomocí spárovací hmoty. Lepená venkovní dlažba vypadá poutavě a díky vyplněným spárám se jednoduše čistí a udržuje. Lepená venkovní dlažba má však omezenou životnost, protože po nějakém čase začnou lepidlo i spárovací hmota degradovat. Oprava lepení dlažby je náročnější, protože se neobejde bez vysekání dlaždice a nového lepení a zapravování.
Čtěte také: Jak lepit dlažbu na asfaltový pás?
Pokládka na plastové terče
Za zmínku stojí také montáž dlažby na plastové terče, které se umísťují na betonový podklad. Pokládka dlažby na terče ve venkovních prostorách se využívá stále častěji, protože přináší řadu výhod. Dláždění je rychlé a snadné, stejně jako finální vyrovnání výšky dlažby. Při volbě vyšších typů terčů můžete pod dlažbu umístit také rozvody vody či elektřiny, což u jiných způsobů pokládky není možné. Na druhé straně budete v případě dlažby položené na terče limitování maximálním zatížení.
Řezání dlažby
Řezání se zvláště při složitějším tvaru dlážděné plochy nevyhnete. Ideální je použít vhodný diamantový kotouč na zámkovou dlažbu, ve spojení s vhodným zařízením. Zámkovou dlažbu (zámkovku) můžete řezat například ruční úhlovou bruskou (flexou) nebo stolovou pilou na stavební materiály.
Řezání úhlovou bruskou
S úhlovými bruskami menších průměrů samozřejmě pracovat lze, ale vzhledem k malému prořezu se při řezání zámkovky budete více trápit - budete muset řezat z více stran. A řezy většinou nebudou přesné. Počítejte s tím, že klasickou úhlovou bruskou budete řezat za sucha. Bude vznikat opravdu hodně jemného prachu. Při řezání za sucha vždy používejte respirátor a řežte mimo pokládanou plochu.
Řezání benzinovou rozbrušovačkou
Zámkovou dlažbu můžeme také řezat pomocí “velké” benzinové (případně elektrické) rozbrušovací pily, které jsou většinou vyráběny pro průměry diamantových kotoučů 300 až 450 mm. Umožňují tedy výrazně větší prořez než úhlová bruska.
Řezání stolovou pilou
Pokud chcete pracovat i doma na profesionálnější úrovni, je řešením použití stolové pily na stavební materiály. Stolová pila s diamantovým kotoučem průměru 350 mm prořízne zhruba 100 až 110 mm. Většinou umožňuje řezání pod vodním výplachem (za mokra), bez vzniku nepříjemného prachu. Vodní chlazení pomocí čerpadla k pile též prodlužuje životnost diamantového kotouče. Navíc se stolovou pilou snáze dosáhnete rovných a kolmých řezů. Při řezání zámkovky na diamantový kotouč příliš netlačte, řez provádějte rovnoměrně a klidně.
Údržba a čištění venkovní dlažby
Zámková dlažba v exteriéru vyžaduje minimální, ale pravidelnou údržbu. Díky tomu si zachová svůj vzhled a funkčnost po mnoho let. Betonové vibrolisované zboží, ať už dlažba, obrubníky nebo třeba palisády musí po celou dobu své životnosti odolávat jak přirozeným, klimatickým jevům, tak také těm umělým, ve formě působení chemických přípravků. Všechny tyto vlivy negativně ovlivňují betonové výrobky v průběhu času. Beton postupně degraduje ve fyzikálně-mechanické rovině a v tomto důsledku se pak mění jeho optické vlastnosti.
- Pravidelné zametání a doplňování písku do spár.
- Odstraňování plevele a mechu pomocí mechanických nebo chemických prostředků.
- Čištění tlakovou vodou - doporučeno 1-2× ročně.
- Kontrola stability - v případě uvolněných dlaždic je možné je vyjmout, doplnit ložnou vrstvu a znovu usadit.
Typy znečištění a jejich odstranění
Nejjednodušším a základním postupem pro čištění běžné špíny je použití vysokotlakého vodního čištění (WAP). Vysoký tlak proudu vody je vhodným nástrojem pro odstranění základních nečistot z povrchových pórů a oživení barev dlažby. Čím vyšší tlak dokáže daná jednotka vyprodukovat, tím účinnější čištění zajišťuje.
- Vápenné výkvěty: Lze urychlit proces zmizení použitím vhodného přípravku s obsahem kyselin.
- Rezavé skvrny: Lze poměrně jednoduše odstranit přípravkem Donitil Rost Ex.
- Nežádoucí biologické prvky (mechy, řasy): Při silném výskytu je možno je nejprve odstranit mechanicky a následně aplikovat příslušný přípravek, například Sikagard - 715 W.
- Mastné skvrny: Jedny z nejtěžších druhů znečištění, na trhu existuje řada přípravků na čištění olejů, rovněž se traduje spousta lidových návodů, například CITOLITH Ölfleckentferner.
- Černé fleky od pneumatik: Povrch opět řádně smočíme vodou, ať je dlažba zcela mokrá, následuje aplikace „odmašťujícího" roztoku - např. voda s jarem a důkladné vkartáčování roztoku.
- Skvrny od malt a omítek: Odstraníte poměrně jednoduše kyselinovým čističem, například Stachema Fortesil Cleaner.
Na závěr je vhodné zmínit fakt, že jakékoliv čištění je snadnější a účinnější při pravidelně prováděné údržbě betonových prvků, a to alespoň 1x za rok, obvykle v letních měsících.
Tabulka doporučených hloubek výkopu
| Typ plochy | Doporučená minimální hloubka výkopu |
|---|---|
| Chodníky a pergoly | 30 cm |
| Pojezdové cesty a stání pro automobily | 70 cm (optimálně 100 cm) |
Oprava poškozené zámkové dlažby
Ač se při realizaci vašeho chodníku za pomoci zámkové dlažby budete snažit vyvarovat chyb, může dojít k poškození dlažby, a to kvůli drobné chybce při realizaci práce nebo se může jednat o skrytou vadu materiálu či špatně zvolený typ materiálu. U poškození zámkové dlažby se však nejčastěji jedná o propad, vystoupnutí nebo celkovému zvlnění zámkové dlažby.
Příčiny poškození zámkové dlažby
- Vystavení nadměrné zátěži: Nadměrné zatížení zámkové dlažby se může po čase projevit tzv. vyjetými kolejemi, v horším případě pak popraskáním. Nadměrné zatížení zámkové dlažby se projevuje zejména v případech, kdy nebyl zbudován správně hluboký výkop s vhodným podkladovým materiálem.
- Poškození mrazem: Mráz poškozuje zámkovou dlažbu tak, že rovněž vznikají propadliny nebo naopak vystouplé části. To je způsobeno právě rozpínavostí vody a různých materiálů vlivem mrazu. V případě, že byste pod zámkovou dlažbu zvolili betonový podklad hrozí vám dokonce popraskání dlažby, proto je opět důležité volit správný podklad.
- Pozor na kořeny stromů: Pokud máte položenou zámkovou dlažbu v okolí stromů nebo keřů hrozí její pokroucení z důvodu prorůstání kořenů. Samozřejmě, že tuto skutečnost příliš neovlivníte, ale ještě před pokládkou je vhodné upravit kořeny jejich ořezáním či odstraněním.
- Nesnažte se šetřit na podloží: Většina výše uvedených problémů souvisí se špatně zvoleným podložím, které vede k sedání dlažby apod. Vždy je tak důležité volit s rozvahou, nejdoporučovanější obecně je naspod výkopu volit hrubší štěrk nebo suť a čím výše je vrstva položená, tím jemnější by měla být.
Jak vyjmout a opravit poškozenou zámkovou dlažbu
Pokud došlo k jednomu z výše uvedených typů poškození zámkové dlažby, je důležité se věnovat opravě co nejdříve. Propadlou, vystouplou či jinak poškozenou zámkovou dlažbu vyjměte. Tak jako u dortu platí, že nejhorší je vyjmout první kousek dlažby a každý následující již lze vyjmout jednodušeji. Na vyjmutí první kostky použijte tenký nejlépe železný nástroj a kostku vypačte. Počítejte s tím, že Vám při opravě kostek některá praskne a zajistěte si dopředu náhradní kusy totožného modelu a odstínu dlažby. Po vyjmutí pak podloží vyrovnejte, přičemž těsně pod dlažbou by mělo být jemné kameninové podloží třeba ve formě křemičitého písku. Patřičnou pozornost věnujte hutnění, protože jen opravdu kvalitní podloží dokáže zámkové dlažbě zaručit dlouhou životnost s nutností minimálních nákladů na údržbu. Jestliže vaše zámková dlažba vykazuje známky přetížení je nutné prohloubit její výkop a znovu kompletně dlažbu podsypat. V případě poškození jen určitých kostek dlažby vždy počítejte s tím, že je nutné věnovat pozornost i okolním kostkám a podsypání nebo odebrání podloží u jedné dlaždice nic nevyřeší. Po zpětném položení zámkové dlažby je nutné spáry vyplnit opět křemičitým pískem a dlažbu udusat, nejlepším pomocníkem vám bude vibrační deska.
tags: #jak #na #vymaz #dlazby #postup