Kotvení do betonu může být náročný úkol, ale existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout. Obvykle se používá chemická kotva, ale existují i jiné metody. Je možné kotvit do betonu bez použití chemické kotvy?
Kotevní patky pro kotvení do betonu
Kotevní patky jsou speciální ocelové prvky, které slouží k upevnění různých druhů stavebních konstrukcí a dřevostaveb do podkladu. Nejčastěji se používají při kotvení dřevěných konstrukcí (trámy, hranoly) do betonu nebo země. Jsou velmi spolehlivé, zajistí pevné a stabilní uchycení a lze je využít prakticky v jakémkoliv terénu.
Upevnění kotevních patek do betonu
Pokud upevňujeme patky přímo do země, máme jednodušší práci. Potřebujeme k tomu pouze speciální klíč, který je možné si zapůjčit ve specializovaných prodejnách nebo přímo u výrobce. Je tu ale druhá možnost, a to upevnění kotevních patek do betonu. Na to budeme potřebovat čas buď na náročné vrtání a usazení té správné hmoždinky, nebo budeme muset použít chemickou kotvu.
Kotvení do betonu není úplně jednoduchá záležitost, proto si ukážeme, jak si tuto práci usnadnit.
Postup kotvení do betonu bez chemické kotvy
- Vyznačení bodů: Nejprve si na místě, kde budeme patku kotvit do betonu, vyznačíme body.
- Vrtání: Na vrtání použijeme vrtačku s elektropneumatickým příklepem. Tuto vrtačku také označujeme jako vrtací kladivo. Motor kladiva je využíván k pohonu pneumatického příklepového mechanizmu a k otáčení vrtáku. Základní funkcí stroje je vrtání s příklepem, vrtání bez příklepu a šroubování. Na vrták nasadíme odsávání, aby otvor zůstal čistý. Vrtačka bude potřebovat kvalitní vrták do betonu. Vysoce kvalitní vrtáky do zdiva umožňují až o 20 % omezit spotřebu energie při vrtání s AKU-příklepovou vrtačkou. Speciální ostrý karbidový břit zvládne rychlé přímé a cylindrické vrtání.
- Použití šroubů do betonu: Do čistého otvoru použijeme šrouby přímo do betonu. Tyto šrouby mají dvojitý závit, který usnadní kotvení přímo do betonu. Keramický povlak zajišťuje nejvyšší ochranu proti korozi.
- Ukotvení rázovým utahovákem: Šrouby usadíme do otvorů v patkách a rázovým utahovákem ukotvíme. Rázový utahovák je ideálním pomocníkem při uvolňování nebo utahování šroubů a čepů. Díky němu můžeme zapomenout na zaseknuté šrouby. Tento výkonný pracant si s nimi poradí téměř bez námahy.
Šrouby budou v betonu držet stejně spolehlivě, jako kdyby byly ukotvené v hmoždinkách či v chemické kotvě. Takové kotvení do betonu je pak velmi jednoduché.
Čtěte také: Zateplení bez hmoždinek
Bezpečnost práce při vrtání do betonu
Vrtání do betonu za použití pneumatické vrtačky je riziková práce a jako k takové bychom měli i přistupovat. Samozřejmostí by tedy mělo být použití ochranných pomůcek - především ochranných brýlí nebo celoobličejového štítu. Tyto pomůcky nám ochrání zrak před odletujícími úlomky betonu i proti vniknutí prachu do očí.
Neměli bychom ale zapomínat i na prevenci. Úrazům asi ne vždy dokážeme předejít, ale můžeme díky vhodnému pojištění alespoň zmírnit finanční důsledky některého z obzvlášť povedených úrazů, které nás navíc mohou na řadu dní či dokonce měsíců vyřadit z pracovního procesu.
Chemická kotva
Chemická kotva SOUDAFIX VE-SF je dvousložková kotvicí malta na bázi vinylesterové pryskyřice. SOUDAFIX má vysokou chemickou a požární odolností, je vhodná i pro kotvení v rozích a v blízkosti hran, neboť upevňování kotvícího prvku nezpůsobuje žádný tlak na okolní materiál.
Postup použití chemické kotvy
- Vyvrtejte požadovaný počet otvorů dle doporučené hloubky.
- Našroubujte mixažní trysku na kartuši.
- Před aplikací vytlačte cca 10 cm pruh nedokonale promíchané směsi.
- Chemickou kotvu nechte plně vytvrdnout.
Pro domácího kutila nebo pro běžné kotvení na stavbě stačí základní vinylesterové chemické kotvy. Tyto malty jsou většinou dodávány v kartuši, která lze vytlačit klasickou pistolí na silikon. Pro upevnění jeřábů, výtahů, robotů atd. jsou určeny chemické kotvy s vyšším výkonem.
Při použití chemické kotvy do betonu je důležité vyčistit vyvrtaný otvor od prachu. Toto pravidlo platí pro 99% chemických kotev běžně dostupných v železářství. Čištění otvoru neznamená vzít vysavač a vysát prach, ale je nutné otvor nejdříve vyfoukat, pak ocelovým kartáčkem vyčistit, znovu vyfoukat.
Čtěte také: Dvojitý sádrokartonový podhled: Návod ke kotvení
Pokud máme otvor vyčištěný tak ho zhruba do jedné třetiny naplníme chemickou maltou.
Možnosti montáže kotevních patek
Kotevní patky se rozlišují podle toho, do jakého povrchu bude konstrukce upevněna. Můžete koupit patky do betonu nebo patky, které se zapouští přímo do země (zemní vruty, kotevní hroty). U patek do betonu se rozhodujeme také podle toho, zda budeme patky kotvit současně s procesem tvorby základů, tzn. do čerstvého betonu, nebo do již vytvrzeného betonu.
Pokud se chystáte použít ke kotvení patky do betonu s roxorem, máte dvě možnosti montáže.
- Kotvení do čerstvého betonu: V prvním případě je nutné nejprve vykopat do země otvor a vyplnit ho betonem. Do betonu se začerstva vtlačí patka, vyrovná se a nechá zatuhnout. Roxor musí být zalitý betonem do 3/4 délky. Po zatuhnutí můžeme do patek zasadit dřevěné hranoly. Povrchovou úpravu a impregnaci hranolů je vhodné provést před ukotvením konstrukce.
- Kotvení do hotového betonového základu: Do betonu se vyvrtá díra, do které je roxor ukotven pomocí chemické malty.
Kotevní pilíře s deskou jsou vhodné pro připevnění k již hotový betonovým podkladům. Pilíře se šroubovicí jsou výškově nastavitelné, tudíž je možné dodatečně vyrovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými patkami.
Postup montáže kotevních pilířů
- Nejprve je nutné vyvrtat zespoda do středu sloupku otvor pro patku pilíře.
- Poté se vyvrtají otvory pro vruty a sloupek se začistí.
- V betonovém podkladu se vyvrtají díry pro hmoždinky, které se natlučou do připravených děr.
- Kotevní pilíř se přichytí na sloupek pomocí vrutů a vruty se nechají povolené, utáhnou se až po usazení a ukotvení sloupku.
- Sloupek s kotevním pilířem se usadí na betonový podklad s předvrtanými otvory a ukotví se pomocí vrutů.
- Všechny vruty se dotáhnou pomocí ráčny.
Práce s chemickou kotvou: Podrobný postup
Práce s chemickou kotvou není tak složitá, jak by se mohlo zdát. Než se pustíte do práce, připravte si kartuš s maltou a směšovač, odpovídající vytlačovací pistoli, kotvicí prvek (tedy závitovou tyč, kotevní šroub apod.), vrtačku a vrták do zdi nebo betonu.
Čtěte také: Izolace a kotvení soklu
Potřebné nástroje a materiály
- Kartuš s maltou a směšovač
- Vytlačovací pistole
- Kotvicí prvek (závitová tyč, kotevní šroub apod.)
- Vrtačka a vrták do zdi nebo betonu
- Kartáček a pumpička nebo kompresor s ofukovací pistolí na vyfouknutí prachu (při kotvení do plných cihel a betonu)
- Sítko (při kotvení do děrovaných cihel)
Postup kotvení s chemickou kotvou
- Vyznačení a vrtání děr: Vyznačte si na zdi všechna místa, kde chcete kotvit. Odpovídajícím vrtákem podle typu zdi vyvrtejte všechny díry. Pozor, do děrovaných cihel nikdy nevrtejte s příklepem! Správný průměr otvoru se liší podle toho, do čeho vrtáte.
- Čištění otvoru: Otvor v plném zdivu, betonu nebo kameni teď musíte vyčistit od prachu. Je nutné prach zevnitř alespoň 2x vyfoukat pumpičkou k tomu určenou nebo kompresorem s ofukovací pistolí. Ještě kartáčkem opakovaně uvolněte zbylý prach ze stěn a zase ho vyfoukejte ven.
- Vložení sítka (pro děrované cihly): Pokud kotvíte do děrovaných cihel, otvor není třeba čistit, ale musíte do otvoru vložit sítko. Vybírat můžete mezi plastovými a kovovými sítky.
- Příprava kartuše: Odšroubujte víčko kartuše, místo něj našroubujte směšovač a kartuši vložte do pistole. Bez vytlačovací pistole vhodné pro danou velikost a typ kartuše se malta nedá aplikovat.
- Vytlačení malty: První trocha malty není dobře smíchaná, a tedy ani funkční. Z toho důvodu nejdřív vytlačte cca 10 cm bokem třeba na starý karton.
- Aplikace malty do otvoru: Konec směšovače vsuňte do otvoru a od nejhlubšího místa vytlačujte maltu. U plného zdiva vyplňte asi 2/3 otvoru. U děrovaných cihel se plní sítko celé, až po okraj.
- Vložení kotevního svorníku: Do malty zasuňte kotevní svorník. Ale pozor! Vždy ho musíte jakoby trochu zašroubovávat. Při kotvení do plného materiálu přeteče po zašroubování svorníku přebytečná malta ven. Vyteklou maltu hned setřete třeba kouskem kartonu, než zatvrdne.
- Doba vytvrzení: Teď musíte maltu nechat zatvrdnout. U chemických malt jsou přitom důležité dva údaje: doba zpracování a doba vytvrzení.
Kotvení do pórobetonu (Ytong, plynosilikát)
Ytong, plynobeton, plynosilikát, to všechno jsou názvy či druhy pórobetonu. Tak se označuje beton lehčený pomocí pórů ve struktuře hmoty, takže není tak pevný jako klasický beton. Proto má chemické kotvení v něm svá specifika. Proč je na to potřeba speciální vrták? Má totiž prstenec, který vrták v místě otvoru zafixuje a poskytuje mu pevnou oporu. Při kroužení se tak zvětšuje pouze otvor uvnitř, ne „vstupní“ díra. Pak do otvoru dejte centrovací vložku, která zajistí, aby byl svorník opravdu kolmo ke zdi, protože v kuželovém otvoru ho nic nepodpírá. Vyplňte ho dobře smíchanou maltou odhadem ze dvou třetin.
Hmoždinky versus chemické kotvy
Základem úspěšného a bezpečného upevňování předmětů do podlahy, stěny nebo stropu je výběr vhodného spojovacího materiálu. Na výběr máte z mnoha typů hmoždinek určených do nejrůznějších materiálů, které zajistí mechanické kotvení. Při upevňování většiny předmětů v domácnosti si vystačíte s hmoždinkou. Používání chemické kotvy na police, věšáky, obrazy nebo malé skříňky je zbytečné. Pokud vyberete vhodný typ hmoždinky, spolehlivě do zdi nebo stropu připevníte i předměty o hmotnosti desítek kilogramů.
Kotvení chemickou cestou je vhodné v místech s nadměrnou zátěží nebo silným pnutím. Chemické kotvy se používají jak v interiérových, tak exteriérových prostorách. V domácnosti jsou vhodné například pro upevnění umyvadel, závěsných toalet, těžkých knihoven, lavic nebo houpaček. V některých případech lze pracovat jak s běžnými hmoždinkami, tak chemickými kotvami. Příkladem je upevňování těžší obývací stěny nebo robustního držáku na velký televizor. Správně zvolená hmoždinka zatížení i pnutí unese. Chcete-li však mít stoprocentní jistotu pevného spoje, který vydrží mnoho let, upřednostněte chemickou kotvu.
Spoj vytvořený chemickou kotvou je vodotěsný. Proto je chemické kotvení vhodné i do míst s vysokou vlhkostí a přímým kontaktem s vodou. Chemická kotva je také odolná vůči vibracím, korozi nebo chemikáliím. Na rozdíl od hmoždinek u chemického kotvení nedochází k přenosu rozpínacích sil v podkladu.
Typy chemických kotev
Podle složení se chemické kotvy rozdělují na polyesterové a vinylesterové.
- Polyesterové chemické kotvy: Představují cenově dostupnou variantu, která je vhodná pro základní kotvení. Dělí se na typy s obsahem styrenu a bez styrenu. Kotvy s obsahem styrenu jsou vhodné jen pro venkovní použití, protože tato látka silně zapáchá.
- Vinylesterové chemické kotvy: Odolají extrémnímu zatížení, jsou odolné vůči tlaku i ohybu. Jsou odolné také vůči chemikáliím a dají se aplikovat i do vodou vyplněných děr. Hodí se pro kotvení do betonu, kamene i cihel.
Postup použití chemické kotvy v závislosti na materiálu
Postup použití chemické kotvy závisí na typu podkladového materiálu. Nejjednodušší je montáž do plných a tvrdých materiálů (betonu, plných cihel). V případě kotvení do dutých cihel je postup odlišný. Aby se hmota neroztekla, je třeba do vyvrtaného otvoru vložit plastové nebo kovové sítko. Chemickou kotvu lze používat i při upevňování předmětů do sádrokartonu nebo pórobetonu. V případě kotvení do sádrokartonu je potřeba použít k tomu určené sítko. Při vrtání do pórobetonových tvárnic je potřeba vrtačkou kroužit, aby se vytvořil otvor kónického tvaru s širší částí uvnitř.
Důkladné vyčištění otvoru
Základem úspěšného chemického kotvení je důkladné vyčištění vyvrtaného otvoru. Zbytky stavebního materiálu, prach a další nečistoty by totiž mohly vést k nedokonalému přilnutí hmoty.
Doba vytvrzení chemické kotvy
Chemické kotvy jsou dvousložkové. Při vytlačování přes směšovač se obě složky spojí a dochází k chemickým reakcím. K vytvrzování (gelovatění) materiálu začne docházet přibližně po 6 minutách od aplikace. Do té doby můžete vložené šrouby nebo závitové tyče lehce vycentrovat. K samotnému vytvrzení obvykle dochází po 45 minutách, poté lze spoj již zatížit.
Výše uvedené hodnoty odpovídají teplotě pokojové. Pokud byste například chemickou kotvu aplikovali v exteriéru při venkovní teplotě kolem nuly, začne materiál tuhnout až po 45 minutách a vytvrdne asi po 7 hodinách.
Díky chemické kotvě spolehlivě připevníte i velmi těžká břemena a konstrukce, a to ve vnitřních i venkovních prostorách.
Další možnosti upevňování
V moderním stavebnictví existuje mnoho možností připevňování, a tak se na ně pojďme podívat. Pojďme najít přidrž pro váš projekt.
Vkládací hmoždinky
Vkládacími hmoždinkami u nás rozumíme plastové nebo kovové výlisky či obrobky, které po vsunutí šroubu, očka, háčku, skoby, šroubu nebo závitové tyče zajistí nevyklouznutí spojovacího materiálu ze zdi, podlahy nebo stropu. Jejich účinek je možné zlepšit pomocí chemické malty nebo lepidla, o kterých budu psát v druhé části článku.
Univerzální hmoždinky
Univerzální hmoždinka je taková, která vás nenechá ve štychu, ať už je materiál jakýkoli. Samozřejmě je dobré mít v rukávu také nějaká esa, zvlášť pro fasády nebo sádrokarton se se specifickou hmoždinkou musí počítat. Kotvení do betonu, kde je třeba certifikace, bude také lépe řešit speciální kotva.
Univerzální hmoždinky často kombinují více způsobů zádrže v díře - uzlování, rozevření, křidélka, apod.
Kotvení do různých materiálů
- Zdivo (pevná cihla i duťák): V pevných a plných materiálech, jako je plná cihla, kámen nebo beton uplatňují více rozpírací hmoždinky a kotvy.
- Beton (s trhlinami i bez trhlin): Do tvrdého betonu dobře využijete kotvy, které se v betonu roztáhnou a vytvoří maximálně pevný spoj.
- Turbošrouby: Je možné použít například ke kotvení dveří a oken přímo do zdiva bez nutnosti použít hmoždinku. Jejich výhodou je rychlá montáž bez nutnosti použití hmoždinky a navíc jiné působení na okolní materiál - netlačí na něj a snižují tak riziko prasknutí materiálu například v blízkosti rohů.
- Porobeton nebo plynosilikát: Je možné kotvit buď roztahovacími hmoždinkami, hmoždinkami se závitem, kotvami i chemickou maltou. Záleží na tvrdosti materiálu, průměru kotveného spojovacího materiálu a samozřejmě na hmotnosti (vytahovací síle), která bude následně na hmoždinku působit.
- Sádrokarton, OSB desky: Pro hmoždinku, která se bude kotvit do desky je buď důležité maximalizovat plochu, díky které bude v desce držet (hmoždinky s hrubým závitem, například Duoblade), nebo se za deskou zauzlují, případně velmi dobře fungují sklopné hmoždinky, které se po provlečení dírou zapřou za deskou. Jejich montáž je velmi jednoduchá a výsledky jsou oslňující.
- Zateplení a fasády: Hmoždinky do izolací a fasád jde rozdělit na dva druhy - ty, které se kotví do zdi pod izolaci (talířové pro přikotvení izolace ke zdi) a hmoždinky, které drží přímo v izolaci. Ty mají velmi hrubý závit tak, aby i měkký materiál udržel požadovanou zátěž, podobně jako u SDK.
Kotevní patky: Typy a použití
Uvažujete-li o stavbě nové terasy, pergoly, zahradního domku nebo dětského hřiště je kromě použití zemních vrutů možné založit stavbu na základové betonové pilíře. Kotevní patky jsou ocelové prvky navržené tak, aby přenášely zatížení z nadzemních konstrukcí do betonového základu.
- Kotevní patky s trnem: U první varianty, kdy základ není hotový a budeme jej teprve betonovat, můžeme využít kotevních patek s trnem, kdy trn kotevní patky přímo zabetonujeme do základového pilíře, beton v okolí kotevního trnu by měl být zhutněn na min. C16/20. Tato varianta je nejrychlejší, bez potřeby dalších nástrojů, nářadí a kotevních prvků.
Typy kotevních patek:
- Kotevní patka tvaru U - nejpoužívanější typ kotevní patky, dostupná pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120,140, 160 mm.
- Kotevní patky tvaru U s prolisem - patka s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech a je lépe chráněn proti vlhkosti.
- Kotevní patky tvaru L - tento tvar patky se využívá pro podepření rohových spojů trámků, nebo v případech, kdy nechceme, aby patka byla viditelná z pohledové strany konstrukce.
- Kotevní patky tvaru T - patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku. Výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany.
U druhé varianty, kdy již máme hotový betonový podklad, lze také použít výše uvedené kotevní patky s trnem, ale musíme nejdříve do betonu vyvrtat kotevní otvor pomocí stavebního vrtáku SDS. Do vyvrtaného otvoru potom trn kotevní patky upevníme ve správné poloze pomocí chemické malty.
Další typy kotevních patek pro hotový betonový podklad:
- Kotevní patka U s deskou pevná - tato kotevní patka tvaru U je pevná, bez možnosti výškového nastavení. Spodní obdélníková patka pro uchycení do betonu má dva montážní otvory. Tyto pevné patky nabízíme pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120 a 140 mm.
- Kotevní patka U s prolisem šroubovací - výškově nastavitelná patka tvaru U s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech, což ho lépe chrání proti vlhkosti. Spodní čtvercová deska má čtyři montážní otvory pro uchycení do betonu a horní patka U je výškově stavitelná pomocí šestihranných matic.
- Kotevní patka U stavitelná - patka tvaru U s možností šířkového nastavení pro různé průřezy trámků v rozsahu 80-160 mm. Tato stavitelná patka se často používá pro výstavbu ze starých použitých trámů, kdy trámky nemají v celé své délce stejný průřez. Patka je výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm.
- Kotevní patka T šroubová - patka T se vkládá do naříznuté drážky v dřevěném prvku, výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany. Nejčastěji se používá pro svislé trámky. Patka je výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm.
- Patka pilíře s pevnou deskou - patka pilíře s pevnou horní deskou s přivařenou šestihrannou maticí s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.
- Patka pilíře s volnou deskou - patka pilíře s volnou horní deskou s možností výškového nastavení pomocí závitové tyče. Spodní deska pro uchycení do betonu má čtyři montážní otvory.
Nejčastěji doporučovaná varianta kotvení je pomocí ocelových průvlakových kotev. Do betonu vyvrtáme otvory pomocí stavebního vrtáku SDS dle roztečí v ocelové základně patky. Hloubka a průměr otvorů závisí na zvoleném rozměru ocelové kotvy. Z vyvrtaného otvoru je nutné odstranit prach, aby byl otvor čistý, ideální je vyfoukat vzduchem pumpičkou nebo použít kompresor.
Další používanou variantou je přímé přišroubování patky pomocí šroubů do betonu se šestihrannou hlavou. Tuto variantu volíme především v případech, kdy patku kotvíme blízko k okraji betonového základu, protože při kotvení nevzniká v otvoru napětí jako u průvlakových kotev a sníží se tak riziko prasknutí betonu. Pro kotvení patek doporučujeme šrouby o průměru 8 pro otvory 10,5 mm a průměr 10 mm pro otvory 12,5 mm.
Patku můžeme také do betonu upevnit pomocí nylonových hmoždinek a vrutů se šestihrannou hlavou. Pro tuto možnost kotvení doporučujeme hmoždinky Mungo Quattro, které mají vysokou možnost zatížení.
Posledním již zmiňovaným způsobem ukotvení je pomocí chemické malty. Toto kotvení je nejvhodnější pro pevné patky s trnem pro zabetonování. Můžeme jej ale použít i pro kotvení patek s kotvící deskou. K tomuto způsobu kotvení se používají závitové svorníky (nařezané závitové tyče na požadovanou délku), které se pomocí chemické malty upevní do vyvrtaných otvorů.
Vruty pro kotvení patek
Variantou číslo jedna, kterou my doporučujeme, je použití vrutů RAPI-TEC, určených přímo do tesařského kování, patek a zemních vrutů. Jedná se o vruty vyrobené z jakostní oceli s vysokou pevností, které mají válcové osazení pod hlavou a zapadnou přesně do otvorů v kotevní patce.
Druhou nejčastější variantou je použití standardních konstrukčních vrutů s talířovou hlavou nebo stavebních vrutů RAPITEC SK-PLUS. Oba výše uvedené typy vrutů mají kvalitní povrchovou úpravu s kluzným povlakem na závitu a šroubují se také přímo bez předvrtání do plného materiálu.
U patek tvaru T, které se zasouvají do vyříznuté drážky v trámku je pro montáž nutné použít závitové svorníky, šestihranné nebo vratové šrouby v průměru závitu M10 a délce podle průřezu trámku. V tomto případě se musí v trámku vyvrtat otvory o průměru 10,5 -11 mm v přesné pozici jako jsou otvory v patce. Pod hlavy šroubů a pod matice doporučujeme použít velkoplošné podložky.
V takovém typu konstrukce dobře fungují univerzální hmoždinky fischer DuoPower 8x40 s vrutem průměru 5 mm.
Fill&Fix
Kdo holduje moderním chemickým výrobkům, pro toho je správnou volbou Fill&Fix (nejedná se o chemickou maltu). V balení jsou přiložena čtyři plastová sítka pro použití v dutinových nebo deskových stavebních materiálech. Dvousložková hmota na bázi polyuretanu vytvrdne během několika minut. Během vytvrzování mírně nabyde na objemu (asi o 70 %) a získá strukturu a pevnost podobné smrkovému dřevu. Proto je nejvýhodnější do vytvrzené hmoty použít běžné vruty do dřeva průměru 5 mm.
Kotevní desky
Upevnit těžší břemena (houpačky a boxerské pytle) do keramických stropů není snadné. Bezpečnost upevnění zvýší kotevní deska, která roznese zatížení na 2 - 8 hmoždinek. S takovou pomocí lze bezpečně upevnit 120 kg, pokud zatížení rozložíme na dvě cihly hurdis. Je možné přenést zatížení do ocelového nosníku.
tags: #jak #kotvit #do #betonu