Polystyren (EPS), ačkoliv se na první pohled jeví jako ekonomické a jednoduché řešení pro zateplení nebo obalovou techniku, s sebou nese řadu skrytých rizik a dlouhodobých kompromisů, které mohou ovlivnit kvalitu, funkčnost i hodnotu vašeho domova.
Vnitřní zateplení a jeho úskalí
Vnitřní zateplení stěn bytu v panelovém domě je považováno za řešení jen v krajních případech, kdy nelze izolovat zvenčí. Je to prostě nejlepší ze špatných řešení. Snaha zateplovat se obecně vždy snaží vytvořit naprosto homogenní zateplení pláště zateplované konstrukce. Opačný výsledek s sebou přináší nestejnoměrný tepelný odpor, vznik tepelných mostů a zóny kondenzace. V místě zateplení bude konstrukce pláště prochládat doslova dramaticky. Pokud bychom měřili teplotu ve zdivu, či panelu, s hrůzou bychom zjistili, že v zateplené ploše je betonový panel výrazně ochlazený.
Tepelné mosty a kondenzace
Tepelný rozdíl se zvětší. Dříve byste naměřil metr od zdi (na které není zavěšen radiátor) třeba 20°C, půl metru od zdi 18°C a 10 cm od zdi 15°C. Nyní se u izolovaných stěn tepelný spád sníží dejme tomu o 2-3°C. Tím se jednak trochu zvýší procento absolutní vlhkosti ve vzduchu (větší objem teplého vzduchu unese více vody), druhak se zvětší tepelný rozdíl mezi izolovanými a neizolovanými stěnami, na jejichž střetu dochází k vyšší kondenzaci vody na straně chladnější stěny. Tyto takto vzniklé tepelné mosty jsou však katastrofa s jistotou vzniku plísní, která nestojí za efekt zateplení a mohou sahat i do sousedních místností (bytů).
Černé skvrny nad okny, často viditelné na fasádách zateplených polystyrenem, nejsou způsobeny kouřem, ale kombinací vlhkosti, tepelných mostů a usazování prachu. Nad okenními překlady dochází k únikům tepla a ke kondenzaci vlhkosti na chladnějším povrchu fasády. Neprodyšný povrch polystyrenu nedokáže vlhkost odvést, a ta se spolu s prachem a nečistotami z ovzduší usazuje do tmavých skvrn.
Zateplení stropu a půdy
Zateplení vně je výhodnější. Zcela jednoznačně u všech struktur, které jsou betonové, cihlobetonové, prostě z hutného materiálu s významnou tepelnou kapacitou. Vnější zateplení je ale i zde výhodnější, a to prostě proto, že struktura stropu bude v tomto případě prohřívaná a nebudou jí hrozit ani náznakem kondenzace. Vnitřně provedené zateplení stropu je prostě kompromis, nejčastěji prováděný tehdy, pokud nelze izolovat ze strany půdy, či provést při vnějším umístění izolantu parotěs.
Čtěte také: Jak polystyrenové kuličky ovlivňují vlastnosti betonu?
Zdravotní dopady plísní a vlhkosti
Nedostatečné větrání zatepleného obvodového pláště může způsobit nadměrnou vlhkost, která vede ke vzniku plísní; ty mohou vyvolávat alergie, astma a jiné respirační obtíže. Uzavřená vrstva polystyrenu zadržuje vlhkost, což vytváří ideální prostředí pro rozvoj plísní a hub ve stěnách. Vlhké a plesnivé zdivo představuje vážné zdravotní riziko, zejména při dlouhodobém pobytu v takovém prostředí. Plísně uvolňují do ovzduší spory a toxiny, které mohou vyvolávat alergie, astma, chronický kašel, bolesti hlavy a záněty dýchacích cest. U citlivějších osob, dětí či starších lidí mohou vést až k poruchám imunity, kožním onemocněním a zhoršení revmatických či neurologických potíží. Dlouhodobá vlhkost zároveň podporuje množení roztočů a bakterií, což dále zhoršuje kvalitu vnitřního ovzduší a může přispívat ke vzniku únavy, podrážděnosti nebo problémů se soustředěním.
Skryté plísně mohou růst za nábytkem, pod podlahou, pod tapetami či v konstrukcích stěn, kde dlouhodobě uniká vlhkost. Tyto kolonie mohou uvolňovat mikroskopické spory a mykotoxiny i v množství, které nejsou běžně cítit, ale přesto působí na organismus. Dlouhodobé vystavení těmto toxinům může vést až k chronické únavě, poruchám spánku, zamlženému myšlení („brain fog“), hormonálním výkyvům, nebo dokonce neurotoxickým a autoimunitním reakcím.
Požární bezpečnost a toxicita
Polystyren je hořlavý a při hoření se z něj uvolňují toxické plyny; pro zvýšení požární bezpečnosti je nutné instalovat zvláštní protipožární opatření. V bytových domech je podle požárních norem nutné používat materiály s nehořlavou konstrukcí (třída reakce na oheň A1 nebo A2). Polystyren však spadá do třídy E - tedy vysoce hořlavý materiál, který při hoření uvolňuje hustý černý kouř a toxické plyny, zejména styren a oxid uhelnatý. V praxi se často uplatňuje výjimka: polystyren se kombinuje s nehořlavými přerušovacími pásy z minerální vlny kolem oken, u stropů nebo po obvodě fasády. Ty mají zpomalit šíření ohně, ale problém bezpečnosti a toxicity nevyřeší. V moderních přístupech se proto stále častěji prosazují nehořlavé systémy, jako jsou provětrávané fasády s nehořlavými fasádními obklady.
Při požáru se EPS chová podobně jako jiné organické materiály v budově a jeho použití je vždy součástí certifikovaných systémů, které splňují přísné normy požární bezpečnosti.
Nebezpečí v domácnostech
Domácnosti jsou v dnešní době doslova přeplněny vybavením z materiálů, které se snadno vznítí a rychle hoří, přičemž dochází k úniku velkého množství vysoce toxického kouře (např. čalouněný nábytek, matrace, bytové textilie). Tři ze čtyř obětí požárů neuhoří, ale zemřou kvůli nadýchání se toxických zplodin hoření vznikajících při požáru.
Čtěte také: Jak se recyklují polystyrenové kuličky?
V roce 2007 došlo v domácnostech k celkem 2 652 požárům, při nichž zemřelo 58 osob (44,6 % ze všech úmrtí při požárech) a dalších 473 bylo zraněno (46,2 %). Mezi nejčastější příčiny těchto požárů patří nedbalost při kouření nebo zacházení s otevřeným ohněm v domácnostech.
| Příčina požáru | Usmrcené osoby | Zraněné osoby | Škody (mil. Kč) |
|---|---|---|---|
| Kouření | 15 | 46 | 17,472 |
| Nesprávná obsluha topidla | 5 | 27 | 7,358 |
| Používání otevřeného ohně k osvětlování, rozehřívání apod. | 4 | 49 | 12,553 |
Dopady na životní prostředí a recyklace
Polystyren se vyrábí z fosilních surovin, v přírodě se nerozkládá a je obtížně recyklovatelný. Při rozpadu vznikají drobné plastové částice (mikroplasty), které mohou vstupovat do prostředí.
Hexabromcyklododekan (HBCD)
Polystyren, který se používá jako izolant ve stavebnictví, většinou obsahuje retardér hoření hexabromcyklododekan (HBCD). Tato látka se do hořlavého izolačního materiálu přidává z bezpečnostních důvodů, protože má samozhášivý charakter. V květnu roku 2013 byl HBCD zařazen do přílohy I k celosvětovému seznamu dosud zakázaných 22 POP - persistentních organických látek. Zároveň bylo schváleno pětileté „přechodné" období pro používání HBCD v EPS a XPS pouze pro stavební aplikace. Pro 10 výrobců EPS bylo s ohledem na nedostatek náhradního materiálu na trhu povoleno použití pro stavební aplikace do 21. 8. 2017.
Závažným důsledkem zákazu používání HBCD bude složité řešení odpadů z EPS. Odpady z EPS bez retardéru bude možno recyklovat stávajícím způsobem. Horší to bude u PS izolací s retardérem hoření. Žluté kontejnery stanovené v rámci obecního systému nejsou určeny pro odpadní stavební polystyren. Pokuta pro právnické osoby za nedovolené nakládání s odpady POPs může dosáhnout až 50 000 000 Kč. Pokuty pro fyzické osoby (občany) - postupuje se podle § 47 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Za přestupek lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
I když je pěnový polystyren (EPS) chemicky stálý a neuvolňuje vlákna ani prach jako některé jiné izolace, neobsahuje změkčovadla ani těžké kovy a při standardním použití nevypouští do interiéru škodlivé látky, je důležité si být vědom omezení a dopadů jeho použití, zejména v kontextu vnitřního zateplení a požární bezpečnosti. Volbou polystyrenu sice na první pohled ušetříte, ale v dlouhodobém horizontu tratíte na opravách, energiích i hodnotě domu.
Čtěte také: Nosiče pro vany a sprchové vaničky
tags: #polystyrenové #kazety #v #domácnosti #rizika