Aby beton neztratil během svého tuhnutí požadované vlastnosti, je třeba dodržovat doporučené technologické postupy a také beton řádně ošetřovat. Pod pojmem ošetřování betonu se skrývá soubor opatření, která minimalizují negativní vlivy prostředí na čerstvý beton - například sluneční svit, vítr, déšť, a často i mráz. Kvalitu výsledného betonu může ovlivnit řada faktorů, jako je teplota, vlhkost, či povětrnostní podmínky. Proto se využívá kropení, čerstvý beton se zakrývá, ošetřuje speciálními nástřiky, případně nechává déle v bednění.
Co je beton?
Beton je stavební materiál, který se skládá z více surovin. Jedná se o pojivo, plnivo, vodu, přísady a příměsi. Nejčastěji je pojivem cement a plnivem kamenivo, další variantou je pojivo v podobě asfaltu. Ale existuje i celá řada další betonů, například lehčený beton (pórobeton), nebo železobeton, který je vyztužený ocelí nebo železem, případně předpjatý beton, v němž jsou jako výztuž kabely. Ale speciálních betonů je mnohem víc.
Další možností je přidat do betonu přísady zvyšující jeho plasticitu, nebo urychlovače/zpomalovače tuhnutí a další látky. Jednotlivé betonové směsi připravené v betonárně odpovídají určité třídě. Kontrolujte, zda dodavatel přivezl to, co bylo objednáno.
Kdy začít s ošetřováním betonu?
Důležité je udržet povrch betonu správně vlhký, což je třeba nastartovat obvykle ihned po vyrovnání betonové vrstvy, nebo dokonce už během pokládky. V takovém případě se ale může jen opatrně mlžit, kropit lze začít až po zatuhnutí betonu. Beton je třeba začít ošetřovat ihned po konečném urovnání jeho povrchu, tedy často už v průběhu betonáže. Avšak jakou metodou a jak dlouho budeme beton ošetřovat, je důležité rozhodnout již před samotnou betonáží.
Obecně platí, že podkladní beton a beton, který netvoří konstrukce, se ošetřuje kratší dobu než beton pohledový a konstrukční, a to asi 0,5 až 1 den. Čím komplikovanější je betonová konstrukce, tím déle by se měl beton ošetřovat (obvykle několik dní až týdnů).
Čtěte také: Optimální hydratace betonu
Jak na kropení betonu
Také při kropení je třeba dát pozor na teplotu. Ta by měla odpovídat teplotě, jakou má povrchová vrstva betonu. Pokud byste použili příliš chladnou vodu, beton by mohl popraskat. Je tedy vhodné ji nechat odstát v sudu nebo konvici a nepoužívat přímo vodu z vodovodu. Čím vyšší je teplota vzduchu, tím intenzivněji bychom měli beton kropit. Kropení je třeba opakovat asi třikrát denně. Pozor, příliš mnoho vody může z betonu vyplavit cement a změnit tak jeho pevnost. Proto je třeba opravdu kropit, ne zalévat.
Po dostatečném zatuhnutí povrchu betonu jej rovněž lze zkrápět vodou (je ovšem lepší dát přednost mlžení).Při vodním mlžení nebo vlhčení musí teplota vody odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny.
Zakrývání betonu
K zakrytí betonové vrstvy se používají geotextílie, fólie, staré koberce, případně i kartony. Nikdy se ale nesmí na čerstvý beton dát jakýkoli savý materiál, aniž by byl před položením navlhčený. Suchý krycí materiál by totiž okamžitě nasákl vlhkost z betonu, takže by zapůsobil přesně opačně, než je potřeba. Krycí materiál se musí ukládat s přesahy a uchytit tak, aby ho neodfoukl vítr.
Vysoušení betonu lze snadno bránit zakrytím fólií, obdobnou jakou přikrýváme nábytek před malováním. Na okrajích ji doporučujeme zatížit, aby pod ni nefoukalo. Další možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextílii, což používají především realizační firmy. Geotextílii nebo koberec nikdy nepokládejte na povrch betonu suché. Došlo by k okamžitému odsátí vody z povrchu betonu, a tím následně k sprašování jeho povrchu.
Jak dlouho kropit beton?
Zalévání betonu je nejdůležitější v prvních 48 hodinách zrání betonu. Právě v této době beton nesmí rychle vyschnout a musí zůstat stále vlhký. Četnost a délka kropení betonu je závislá na počasí a okolní teplotě. Minimální délka ošetřování betonu kropením je 12 hodin, běžně ale 3 až 7 dní. Délku kropení také ovlivní i tvar a velikost betonové plochy či prvku a může se protáhnout až na 3 týdny.
Čtěte také: Tvrdnutí betonu a faktory
Délku nezbytně nutného ošetřování rovněž udává „specifikace provádění“ (odstavec 4.2.1 ČSN EN 13670) prostřednictvím stanovení ošetřovací třídy (odstavec 8.5 a F 8.5 ČSN EN 13670).
Betonování za extrémních teplot
To, jak je třeba postupovat při práci s čerstvým betonem stanoví příslušná norma (ČSN EN 13670). Pozor na extrémní teploty. Nedoporučuje se betonovat, je-li venku pod nulou, nebo naopak nad 30° C. Sice existují urychlovače (do zimy), nebo zpomalovače tuhnutí (do horka), případně další příměsi pro specifické podmínky, ale práce s betonem při teplotě, která není optimální, přenechejte raději profesionálům.
Betonování za nízkých teplot se nedoporučuje i proto, že při teplotách nižších 5°C je hydratace cementu zpomaluje a kolem bodu mrazu s prakticky zastavuje. Betony rovněž nelze pokládat na plochy studenější než -1 °C, případně plochy ledové nebo zasněžené. Aby tedy beton řádně vyzrál, je třeba zabránit jeho promrznutí. Využít lze i elektroohřev (infračervené ohřívače) betonu uloženého v bednění.
Při betonáži v létě, kdy teploty překračují tropických 30 °C, se betonáž rovněž řídí několika zásadami a doporučeními. Normativně není maximální teplota betonu omezena. Resortní předpisy TKP 18 MD požadují nepřekročit teplotu betonu +27 °C. Vyšší teplota betonu se připouští jen na základě průkazních zkoušek. Následně pak maximální teplota betonu v jádře nesmí překročit +70 °C.
Další důležité rady pro betonování
- Nikdy nepoužívejte při práci s čerstvým betonem nic z hliníku, ani z jeho slitin.
- Beton se vždy ukládá a následně hutní po vrstvách.
- Zvýšená teplota zásadně mění některé vlastnosti betonu.
- Beton tuhne díky procesu zvanému hydratace. Jde o reakci složek cementu s vodou.
- Při míchání betonu se vždy snažíme o to, aby v betonu nebylo vody příliš mnoho, ani příliš málo. Je-li vody příliš mnoho, může dojít k odplavení cementu ze směsi a k segregaci kameniva. Je-li vody příliš málo cement nebude mít dostatek pro pokračování hydratace cementu a tedy zprahne.
- Povrch, na který budete betonovat by neměl vysávat betonu vlhkost.
Obecně lze říci, že konstrukce betonované v zemi, jako třeba základové či opěrné stěny, není třeba ošetřovat tak dlouho, jako betonové konstrukce na fasádách nebo sloupy. Tyto, často pohledové, konstrukce se ponechávají déle v bednění, a po odbednění se obalí například smršťovací folií. Tím je zajištěna nejen ochrana před vysoušením povrchu, ale také před mechanickým poškozením.
Čtěte také: Proces schnutí betonu
Náklady vynaložené na ošetřování betonu jsou objektivně mnohem nižší než náklady na následnou opravu vad z důvodu zanedbaného nebo žádného ošetřování betonu.
tags: #jak #dlouho #kropit #beton #po #betonáži