Aby beton neztratil během svého tuhnutí požadované vlastnosti, je třeba dodržovat doporučené technologické postupy a také beton řádně ošetřovat.
Kvalitu výsledného betonu může ovlivnit řada faktorů, jako je teplota, vlhkost, či povětrnostní podmínky. Proto se využívá kropení, čerstvý beton se zakrývá, ošetřuje speciálními nástřiky, případně nechává déle v bednění.
Není beton jako beton
Beton je stavební materiál, který se skládá z více surovin. Jedná se o pojivo, plnivo, vodu, přísady a příměsi. Nejčastěji je pojivem cement a plnivem kamenivo, další variantou je pojivo v podobě asfaltu. Ale existuje i celá řada další betonů, například lehčený beton (pórobeton), nebo železobeton, který je vyztužený ocelí nebo železem, případně předpjatý beton, v němž jsou jako výztuž kabely. Ale speciálních betonů je mnohem víc.
Další možností je přidat do betonu přísady zvyšující jeho plasticitu, nebo urychlovače/zpomalovače tuhnutí a další látky. Jednotlivé betonové směsi připravené v betonárně odpovídají určité třídě. Kontrolujte, zda dodavatel přivezl to, co bylo objednáno.
Kdy je třeba s ošetřováním začít?
Důležité je udržet povrch betonu správně vlhký, což je třeba nastartovat obvykle ihned po vyrovnání betonové vrstvy, nebo dokonce už během pokládky. V takovém případě se ale může jen opatrně mlžit, kropit lze začít až po zatuhnutí betonu.
Čtěte také: Tvrdnutí betonu a faktory
Obecně platí, že podkladní beton a beton, který netvoří konstrukce, se ošetřuje kratší dobu než beton pohledový a konstrukční, a to asi 0,5 až 1 den. Čím komplikovanější je betonová konstrukce, tím déle by se měl beton ošetřovat (obvykle několik dní až týdnů).
Kropení betonu
Také při kropení je třeba dát pozor na teplotu. Ta by měla odpovídat teplotě, jakou má povrchová vrstva betonu. Pokud byste použili příliš chladnou vodu, beton by mohl popraskat. Je tedy vhodné ji nechat odstát v sudu nebo konvici a nepoužívat přímo vodu z vodovodu. Čím vyšší je teplota vzduchu, tím intenzivněji bychom měli beton kropit. Kropení je třeba opakovat asi třikrát denně. Pozor, příliš mnoho vody může z betonu vyplavit cement a změnit tak jeho pevnost. Proto je třeba opravdu kropit, ne zalévat.
Jak beton zakrývat
K zakrytí betonové vrstvy se používají geotextílie, fólie, staré koberce, případně i kartony. Nikdy se ale nesmí na čerstvý beton dát jakýkoli savý materiál, aniž by byl před položením navlhčený.
Suchý krycí materiál by totiž okamžitě nasákl vlhkost z betonu, takže by zapůsobil přesně opačně, než je potřeba. Krycí materiál se musí ukládat s přesahy a uchytit tak, aby ho neodfoukl vítr.
Pár rad pro betonování
To, jak je třeba postupovat při práci s čerstvým betonem stanoví příslušná norma (ČSN EN 13670). Pozor na extrémní teploty. Nedoporučuje se betonovat, je-li venku pod nulou, nebo naopak nad 30° C.
Čtěte také: Proces schnutí betonu
Sice existují urychlovače (do zimy), nebo zpomalovače tuhnutí (do horka), případně další příměsi pro specifické podmínky, ale práce s betonem při teplotě, která není optimální, přenechejte raději profesionálům. Nikdy nepoužívejte při práci s čerstvým betonem nic z hliníku, ani z jeho slitin. Beton se vždy ukládá a následně hutní po vrstvách.
Jestliže již máte vybetonovanou základovou desku, vaše práce kolem ní ještě nekončí. Je zapotřebí dohlédnout na správné zrání betonu a zejména, aby vám základová deska nepopraskala, je zapotřebí ji několik dní kropit. Kropení základové desky je důležité z hlediska vysychání betonu. S kropením základové desky byste měli v podstatě začít hned po betonáži.
Samozřejmě záleží na ročním období a teplotě vzduchu. Nejdůležitějších je prvních 48 hodin. Tato doba je nejdůležitější pro celý proces zrání betonu základové desky a po celou dobu by proto měl beton zůstat vlhký. Základová deska by se měla kropit běžně 3 - 7 dnů, v některých případech však až 3 týdny.
Při kropení základové desky dbejte na to, aby voda nebyla příliš studená, ideální je teplota vody blížící se teplotě okolního vzduchu. Proto raději použijte odstátou vodu například ze sudu apod. Pokud není možné z jakéhokoliv důvodu základovou desku kropit, přikryjte ji alespoň plachtou nebo geotextilií, abyste zabránili rychlému odpařování vody.
Nezapomeňte ale plachtu nebo geotextilii předem namočit, abyste nedosáhli opačného efektu a spíš si zakrytím naopak vlhkost z betonu suchou plachtou nevytáhli. Minimální délka ošetřování betonu je 12 hodin, běžně však spíše 3-7 dní. Ale v závislosti na počasí, použitém betonu, tvaru a velikosti betonového prvku to může být až tři týdny.
Čtěte také: Jak dlouho chránit beton?
Délku nezbytně nutného ošetřování rovněž udává „specifikace provádění“ (odstavec 4.2.1 ČSN EN 13670) prostřednictvím stanovení ošetřovací třídy (odstavec 8.5 a F 8.5 ČSN EN 13670). Rychlé vysychání betonu způsobuje trhliny, které snižují pevnost konstrukce. Z tohoto důvodu se základová deska po zhotovení kropí vodou.
Ošetření základové desky proti vysychání by mělo začít ihned po betonáži. Množství vody, kterou kropit je dáno teplotou okolního vzduchu a obdobím, ve kterém desku zhotovujete. Platí však, že prvních 48 hodin zrání betonu je nejdůležitějších. Po tuto dobu by deska neměla rychle vyschnout a měla by zůstat vlhká.
K zalévání nepoužívejte příliš chladnou vodu, ideální je voda ze sudu, která se blíží teplotě okolního vzduchu. Použijte plachtu. Na stavbách, kde není přístup k vodě, se konstrukce přikrývají plachtami, aby se zabránilo odpařování vody z betonu.
Můžete také použít geotextilii, která stejně jako plachta zabrání odpařování vody. Oba způsoby lze použít při stavbě základové desky. Než budete zdít první řádek nosného zdiva, musí se základová deska natřít penetrací a opatřit hydroizolací. Alespoň v místech, kde budete stavět obvodové zdivo.
Ošetřování betonu
Pod pojmem ošetřování betonu se skrývá soubor opatření, která minimalizují negativní vlivy prostředí na čerstvý beton - například sluneční svit, vítr, déšť, a často i mráz. Především je třeba zabránit vysoušení povrchu betonu, např. Beton je třeba začít ošetřovat ihned po konečném urovnání jeho povrchu, tedy často už v průběhu betonáže. Avšak jakou metodou a jak dlouho budeme beton ošetřovat, je důležité rozhodnout již před samotnou betonáží. Vysoušení betonu je nežádoucím jevem zejména z důvodu nepředpokládaného dotvarování v konstrukci, což má negativní vliv na vlastnosti výsledného prvku.
Další, často doporučovanou možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextilii (pro menší stavebníky postačí i starý koberec), které je vhodné zejména při betonážích větších ploch. Tip odborníka: Při vodním mlžení nebo vlhčení musí teplota vody odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny.
Dále je možné použít ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu, který je potřeba aplikovat na povrch betonu ihned, jak je to možné. Po dostatečném zatuhnutí povrchu betonu jej rovněž lze zkrápět vodou (je ovšem lepší dát přednost mlžení). Betonování za nízkých teplot se nedoporučuje i proto, že při teplotách nižších 5°C je hydratace cementu zpomaluje a kolem bodu mrazu s prakticky zastavuje.
Betony rovněž nelze pokládat na plochy studenější než -1 °C, případně plochy ledové nebo zasněžené. Aby tedy beton řádně vyzrál, je třeba zabránit jeho promrznutí. Využít lze i elektroohřev (infračervené ohřívače) betonu uloženého v bednění. Volba konkrétního způsobu závisí na konkrétní teplotě, intenzitě větru, deště nebo sněžení a na tvaru a objemu betonované konstrukce.
POZOR! Obecně lze říci, že konstrukce betonované v zemi, jako třeba základové či opěrné stěny, není třeba ošetřovat tak dlouho, jako betonové konstrukce na fasádách nebo sloupy. Tyto, často pohledové, konstrukce se ponechávají déle v bednění, a po odbednění se obalí například smršťovací folií. Tím je zajištěna nejen ochrana před vysoušením povrchu, ale také před mechanickým poškozením.
Délku nutného ošetřování udává „specifikace provádění“ dle ČSN EN 13670, ve které lze z tabulek F.1, F.2 a F.3 odečíst minimální dobu nutnou pro ošetřování betonu. Pro podkladní betony a nekonstrukční betony postačí délka ošetřování 12 hodin. Běžná doba ošetřování je přibližně jeden týden. V zimním období se beton ošetřuje až několikanásobně déle. V parných letních dnech se doba ošetřování neprodlužuje, ale je nutné ji včas zahájit a náležitě zintenzivnit.
Na čerstvý beton uložený do konstrukce působí negativně vlivy prostředí, jakými jsou sluneční svit, vítr, déšť, často i mráz. Především je třeba zabránit vysoušení povrchu betonu, např. vlivem vysokých teplot nebo větru, dále vyplavování cementu z povrchu betonu při silném dešti a promrznutí konstrukce při teplotách nižších než 0 °C. Vysoušení betonu lze snadno bránit zakrytím fólií, obdobnou jakou přikrýváme nábytek před malováním.
Na okrajích ji doporučujeme zatížit, aby pod ni nefoukalo. Další možností je vodní mlžení nebo vlhčení přes geotextílii, což používají především realizační firmy. DEJTE POZOR: Geotextílii nebo koberec nikdy nepokládejte na povrch betonu suché. Došlo by k okamžitému odsátí vody z povrchu betonu, a tím následně k sprašování jeho povrchu.
Další možností je použít ošetřovací nástřik nepropouštějící vodu. DEJTE POZOR: Při vodním mlžení nebo vlhčení musí teplota vody odpovídat teplotě povrchu betonu. Příliš studená voda vyvolá teplotní šok a v betonu mohou vzniknout trhliny. Bránit promrznutí betonu lze několika způsoby, na straně výrobce například ohřevem záměsové vody, kameniva a použitím betonů s vyšším vývinem hydratačního tepla, na stavbě pak zakrytím konstrukce nebo zaplachtováním části konstrukce a foukáním horkého vzduchu pod plachty.
Využít lze i elektroohřev betonu uloženého v bednění. Volba konkrétního způsobu závisí na konkrétní teplotě (mrazu), intenzitě větru, deště nebo sněžení a na tvaru a objemu betonované konstrukce. Zahřívání betonu je však finančně nákladné. Obecně lze říci, že konstrukce betonované v zemi, jako třeba základové desky, není třeba ošetřovat tak dlouho, jako betonové konstrukce na fasádách nebo sloupy.
Tyto, často pohledové, konstrukce se ponechávají déle v bednění, a po odbednění se obalí například smršťovací folií. Délka ošetřování závisí na počasí, použitém betonu, tvaru a velikosti betonového prvku. Odvozuje se od požadavku na dosažení určité úrovně minimální pevnosti betonu. Pro podkladní betony a nekonstrukční betony postačí délka ošetřování 12 hodin.
Pro betony konstrukční (základy, opěry, překlady, nosníky, sloupy apod.) je dle náročnosti konstrukce počítat s ošetřováním po dobu několika dní i týdnů. Běžná doba ošetřování je přibližně jeden týden, což platí zejména pro jarní a podzimní měsíce. V zimním období, především u stropních desek, se beton ošetřuje až několikanásobně déle. V parných letních dnech není nutné prodlužovat dobu ošetřování, ale je nutné jej včas zahájit a zintenzivnit.
PRO ZVÍDAVÉ: Délku nutného ošetřování udává „specifikace provádění“ (odstavec 4.2.1 ČSN EN 13670) prostřednictvím stanovení ošetřovací třídy (článek 8.5 a příloha F 8.5 ČSN EN 13670). Předpokladem realizace kvalitní betonové konstrukce je úzká spolupráce všech zúčastněných stran na realizaci projektu stavby. Před betonáží nabízí skupina Českomoravský beton zdarma konzultaci s technologem.
Beton v raném stáří se musí ošetřovat a chránit zejména proto, aby se minimalizovalo plastické smršťování a aby se zajistila dostatečná pevnost povrchu. Cílem ošetření je zajistit dostatečnou trvanlivost povrchové vrstvy betonu a jeho ochranu před mrazem, škodlivými otřesy, nárazy a v neposlední řadě i před poškozením.
Smršťování betonu je způsobeno zejména odpařováním vody z čerstvého betonu, vysycháním tvrdnoucího a ztvrdlého betonu a následně fyzikálněchemickým procesem, tzv. autogenním smrštěním, během kterého se z cementové pasty vytváří novotvary, tvořící konečnou pevnou strukturu. Po ukončení zhutňování a konečné úpravě povrchu betonu se musí beton ošetřovat bez odkladu!
Chceme-li zabránit trhlinám od plastického smršťování na volných površích, musíme před ukončením betonáže celé konstrukce povrch betonu dočasně ošetřovat. Nejjednodušší způsob ošetření, pokud je to možné, je ponechat konstrukci v bednění. Dále je vhodné pokrýt volné povrchy betonu parotěsnými plachtami či fóliemi, které jsou po obvodu a v místech přesahů zabezpečeny proti odkrytí.
Proti vysychání lze beton chránit i namočením (vhodné je mlžení nebo smáčení přes vrstvu tkaniny) a následně udržovat povrch betonu viditelně vlhký vhodnou vodou. Často se využívá i nástřik vhodných ošetřovacích hmot, které po čase sublimují. Takzvané přírodní ošetřování (bez použití jakýchkoliv prostředků) je dostatečné pouze tehdy, jsou-li podmínky po celou dobu požadovaného ošetřovacího období takové, že rychlosti vypařování z povrchu betonu je nízká; například ve vlhkém, deštivém nebo mlhavém počasí.
Všeobecně platí, že čím déle se beton ošetřuje, tím lépe. Nicméně je nutné vzít v úvahu i náklady na toto ošetřování a jeho rentabilitu. Nezbytná doba potřebná pro ošetřování betonu je závislá na vývoji vlastností betonu v povrchové vrstvě (ČSN EN 13670). Třída ošetřování musí být stanovena v prováděcí dokumentaci.
Konkrétní dobu pak lze určit dvěma způsoby. Prvním z nich je výpočet konkrétní hodnoty zralosti (pevnosti) betonu v povrchové vrstvě na základě vhodné funkce, vyzkoušené pro použitý druh cementu nebo pro kombinaci cementu a příměsi. Jde o výpočet zralosti, zkoušky pevnosti nedestruktivními metodami apod. Další, jednodušší možností je použít tabulku z přílohy F ČSN EN 13670.
Minimální teplota betonu v době dodávání nesmí být nižší než +5 °C. Při poklesu teploty pod 5 °C se totiž hydratace výrazně zpomaluje a při 0 °C se zastaví. Pokud je teplota okolí při ukládání nižší než 5 °C, pak by měl mít dodávaný beton teplotu alespoň +10 °C. Beton může teoreticky i zmrznout, a to za předpokladu, že jeho pevnost již dosáhla alespoň 5 MPa (dříve se uvádělo 5 MPa pro CEM I a až 8 MPa pro CEM II a III).
V případě betonáže v létě, kdy teploty překračují tropických 30 °C, se betonáž rovněž řídí několika zásadami a doporučeními. Normativně není maximální teplota betonu omezena. Resortní předpisy TKP 18 MD požadují nepřekročit teplotu betonu +27 °C. Vyšší teplota betonu se připouští jen na základě průkazních zkoušek. Následně pak maximální teplota betonu v jádře nesmí překročit +70 °C.
Teplotní gradient jádro - povrch nemá být větší než 20 °C, aby nevznikalo přílišné napětí uvnitř betonu (α pro beton 10 * 10-6 [1/°K]). Pro vlastní betonáž v letním období je vhodné zajistit nízkou teplotu betonu (využívat kamenivo ze zakrytých skládek nebo zvnitřku skládky, nepoužívat cement rovnou z výroby). Doporučuje se betonovat večer před chladnou částí dne a použít neprodleně dočasné ochrany (vhodné jsou bílé nástřiky).
Při extrémních podmínkách lze použít metodu přidávání ledu do betonu. To se většinou používá v teplých oblastech (tropech, subtropech) nebo při transportu betonu na dlouhou vzdálenost. Další metodou snížení teploty čerstvého betonu je použití tekutého dusíku. Metody snižování teploty čerstvého betonu jsou vhodné rovněž pro betonáž masivních konstrukcí, jelikož vývoj hydratačního tepla se rozloží do delšího časového úseku. Tím se snižuje maximální teplota betonu a omezuje se vznik trhlin.
Při betonáži je tedy vždy důležité mít na paměti, že beton je třeba po jeho uložení do konstrukce pečlivě ošetřovat, aby bylo dosaženo jeho požadovaných parametrů. Ošetřování je třeba přizpůsobit řadě okolností (druhu betonu, použitým materiálům, tvaru a rozměrům konstrukce, podmínkám okolního prostředí). Náklady vynaložené na ošetřování betonu jsou objektivně mnohem nižší než náklady na následnou opravu vad z důvodu zanedbaného nebo žádného ošetřování betonu.
Pokud se vám už podařilo vybetonovat nějakou plochu, je třeba ji kropit. Právě kropení betonu umožňuje jeho správné zrání a chrání jej před tím, aby nám nepopraskal. Při betonování je velmi důležité vědět, jak na výpočet betonu, jak na jeho správné namíchání a jak jej pro správné zrání následně ošetřovat. Kropení betonu je nutné pro jeho postupné vysychání. Při nadměrně rychlém vysychání, které se projevuje zejména v horkých dnech nebo za větrného počasí, může dojít ke vzniku trhlin a snížení pevnosti, což je klíčové například u základové desky a u mnoha dalších stavebních prvků.
Může vám pomoci i specifikace provádění, která udává délku nezbytně nutného ošetřování v odstavci 4.2.1 ČSN EN 13670 prostřednictvím stanovení ošetřovací třídy v odstavci 8.5 a F 8.5 ČSN EN 13670. Aby nám beton nadměrně nevysychal, ošetření začíná ihned po betonáži a podpořit správné zrání betonu. Množství vody ke kropení se odvíjí od teploty okolního vzduchu a období, ve kterém plochu betonujeme.
Jak dlouho zraje beton?
Zalévání betonu je nejdůležitější v prvních 48 hodinách zrání betonu. Právě v této době beton nesmí rychle vyschnout a musí zůstat stále vlhký. Jak již bylo řečeno, četnost a délka kropení betonu je závislá na počasí a okolní teplotě. Nepoužívejte studenou vodu. Nejvhodnější je odstátá voda ze sudu či z nádrže, která se více přibližuje teplotě okolního vzduchu. Příliš chladná voda totiž může způsobit teplotní šok a i díky příliš chladné vodě mohou na betonu vzniknout praskliny.
Minimální délka ošetřování betonu kropením je 12 hodin, běžně ale 3 až 7 dní. Délku kropení také ovlivní i tvar a velikost betonové plochy či prvku a může se protáhnout až na 3 týdny. Někdy nejsme na stavbě přítomni a beton nemáme možnost kropit. I tak můžete procesu schnutí betonu pomoci. Pokud kropení betonu z jakéhokoliv důvodu není možné, alespoň ho přikryjte plachtou, geotextilií nebo fólií, abyste zabránili zrychlenému vysychání a rychlému odpařování vody.
Někdy je příroda takzvaně proti nám a během betonování začne pršet. Pokud provádíte betonáž v deštivém počasí, musíte zvolit opačný postup a betonovanou plochu před silným deštěm naopak chránit zakrytím, aby při betonáži nedocházelo k vyplavování cementu z povrchu betonu.
tags: #jak #dlouho #kropit #čerstvý #beton