Jádrové omítky jsou klíčové pro kvalitní a odolný povrch stěn. Tvoří podkladní a vyrovnávací vrstvu pro štukovou omítku s povrchovou úpravou nátěrem. Ve výsledku sice uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku, nebo jiné pohledové materiály, ty by ale bez kvalitního podkladu nedržely. Omítky jsou totiž zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky. Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu. Pokud se pustíte do realizace jádrových omítek svépomocí, tento průvodce vám poskytne detailní informace a postup.
Charakteristika jádrových omítek a jejich typy
Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.
Cementové omítky
Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.
Vápenné omítky
Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá. Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná. V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál. Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm). Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.
Sanační omítky
Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností. Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů. Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.
Čtěte také: Postup pro venkovní jádrovou omítku krok za krokem
Tepelněizolační omítky
Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren). Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady. Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná. Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
Příprava podkladu před omítáním
Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být dostatečně drsný, suchý a rovnoměrně nasákavý. Povrch nesmí být zmrzlý, nebo vodoodpudivý. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
V závislosti na nasákavosti podkladu a klimatických podmínkách je zapotřebí:
- Savé podklady provlhčete vodou do matně vlhka.
- Hladké podklady zdrsněte nebo použijte kontaktní můstek Cemix 1500 nebo Cemix 2000.
- Případně nestandardních podkladů upravit vhodnou metodou pro dosažení požadovaných vlastností.
Nerovnosti podkladu vyrovnejte vhodnými materiály Cemix a nechte vyschnout a vyzrát. Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
Míchání a příprava jádrové omítky Cemix
Materiál připravte vsypáním suché směsi do předepsaného množství vody a jejím smícháním. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu odpovídající EN 1008. Smíchání proveďte pomocí bubnové míchačky nebo pomaluběžného vrtulového mísidla. Rozmíchejte na homogenní směs bez hrudek, nechte odležet. Poté opět znovu krátce promíchejte.
Čtěte také: Aplikace strojní jádrové omítky
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy. Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky.
Spotřeba materiálu
Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2. Cena obou pytlů bude přitom podobná.
Aplikace jádrové omítky
- Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
- Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu.
- Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše. Omítku aplikujte na plochu zednickou lžící nebo jiným vhodným nástrojem. Poté plochu srovnejte nahrubo stahovací latí nebo hladítkem do požadované roviny.
- Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy.
- Po zavadnutí omítky plochu ztočte hladítkem do požadované rovinnosti.
Doba zrání a péče po aplikaci
Minimální doba zrání jádrové omítky se uvažuje 1 den na 1 mm nanášené vrstvy. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů. Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti.
Po aplikaci je třeba se vyhnout přímým negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací umyjte vodou. Vnější jádrová omítka nesmí zůstat v žádném případě dlouhodobě neošetřena (zejména přes zimní období).
Jádrová omítka jako finální vrstva
V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
Čtěte také: Výběr správné jádrové vrtačky na beton
Tabulka: Doba zrání jádrové omítky
Následující tabulka uvádí orientační dobu zrání jádrové omítky v závislosti na tloušťce vrstvy.
| Tloušťka vrstvy (mm) | Minimální doba zrání (dny) |
|---|---|
| 1 | 1 |
| 5 | 5 |
| 10 | 10 |
| 15 | 15 |
| 20 | 20 |
tags: #jadrova #rucni #omitka #cemix #25 #kg