Pod pojmem „azbest“ (česky „osinek“) se označuje soubor různých křemičitých vláknitých minerálů, spadajících do dvou skupin - amfibolů (amozit, krokydolit) a serpentinů (chryzolit). S azbestem se setkal pravděpodobně každý z nás, ať už šlo o náš domov, chalupu, školu nebo jinou veřejnou budovu. Rozsáhlé využití azbestu v minulosti bylo dáno jeho dobrými vlastnostmi, jako je odolnost vůči vysokým teplotám, vysoká pevnost v tahu, chemická a tepelná stabilita, vysoká flexibilita, nízká elektrická vodivost a nízká cena. Pozor si na něj musíme dát především pokud se chystáme rekonstruovat starší dům z 60.-80. let minulého století.
Zdravotní rizika a vliv na organismus
Azbest byl v podezření ze zdravotních rizik a v průběhu let se to potvrdilo. V přírodě se azbest nachází ve shlucích nebo svazcích vláken, které se při výrobě materiálů musí rozdružit a dále upravit. Při tomto procesu, stejně jako u opracování výrobků s obsahem azbestu nebo rozpadu zkorodovaných výrobků, vznikají respirabilní vlákna, která jsou po lidi a zvířata právě tím zdravotním rizikem. Vlákna mikrometrických rozměrů obsažená ve vzduchu se při dýchání dostávají do plic, kde se zabodávají do plicních sklípků a postupem času může poškození plic přejít až ke vzniku nádorů. Onemocnění se většinou neobjeví hned, ale až za mnoho let po expozici azbestem.
Azbesty z amfibolové skupiny tvoří hladká vlákna se špičatými konci a ze zdravotního hlediska jsou proto mnohem nebezpečnější než vlákna chryzotilová, která jsou zvlněná, ohebná a mají tendenci tvořit shluky. U pevně zafixovaných azbestových vláken v materiálu není třeba podléhat panice, jak se to často děje. Vždy je třeba provést kvalifikované posouzení stavu materiálu s azbestem a určit stupeň naléhavosti jeho odstranění.
Přehled izolačních desek a produktů s obsahem azbestu
Od 70. let, kdy se ve stavebnictví rozvíjela prefabrikace, nacházely stále větší uplatnění deskové výrobky. Používaly se na podhledy, příčky, do sendvičových prvků apod. Mezi nejznámější izolační a konstrukční desky vyráběné v minulém století patří následující produkty:
| Název produktu | Výrobce | Charakteristika a použití |
|---|---|---|
| IDK 3 | Azbestos Zvěřinek | Izolační desky s obsahem azbestu. |
| Ezalit A, Ezalit B | EZA Šumperk | Materiály obsahující kolem 40 % azbestu (později 18 %), určené pro obklady stěn a stropů. |
| Dupronit | Azbestocementové závody Nitra | Deskový materiál podobného složení a charakteru jako Ezalit. |
| Cemboplast | Severočeské dřevařské závody | Izolační konstrukční desky. |
| UNICEL | EZA Šumperk | Materiál určený pro obklady stěn a stropů. |
| Lignát | Severočeské dřevařské závody | Používán pro opláštění lehkých staveb a příček; obsahoval tzv. mikroazbest. |
V 70. a 80. letech minulého století se rozšířila prefabrikace budov, kde se montovaly fasádní prvky (obvykle sendviče), které z vnitřní strany často obsahovaly azbestové desky. Velmi často byly také montovány příčky, které opět obsahovaly azbestocementové desky. Například u Boletických panelů může být z interiéru dřevotříska, azbestocementová deska nebo umakart. Desky s obsahem azbestu byly také často používány na tzv. kabelových lávkách při rozvodech elektrických kabelů, kde tyto desky obsahují často až 30 % azbestových vláken.
Čtěte také: Bezazbestové alternativy
Další aplikace v průmyslu a stavebnictví
Azbest díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem a vláknitému charakteru našel uplatnění v mnoha dalších výrobcích:
- Střešní krytiny: Od 30. let minulého století se azbest začal používat na výrobu známé střešní krytiny Eternit.
- Potrubí a roury: Využívaly se roury pro kanalizaci, vodovodní přípojky nebo odvětrání v šachtách obytných budov.
- Protipožární nástřiky: Například Pyrotherm nebo Limpet, které obsahovaly až 90 % azbestových vláken a sloužily k ochraně ocelových konstrukcí.
- Akumulační kamna: V těchto kamnech byly z důvodu ochrany a izolace plechového krytu používány azbestové desky s obsahem 70 až 80 % azbestu.
- Těsnění: Plochá těsnění přírub potrubí pod názvem Klingerit a těsnící šňůry pro vzduchotechniku.
Legislativa a pravidla nakládání v ČR
Spotřeba azbestu začala klesat poté, co byly v 90. letech zavedeny prostřednictvím evropských směrnic zákazy jeho používání. Úplný zákaz používání výrobků i jejich samotné výroby a uvádění na trh u nás vstoupil v platnost v roce 2005. V ČR je zákaz práce s azbestem upraven zákonem č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
Pro všechny druhy azbestu platí jednotný přípustný expoziční limit 0,1 vlákna/cm³, stanovený nařízením vlády č. 361/2007 Sb. Zákon č. 541/2020 Sb., § 85 pak uvádí pravidla nakládání s odpady obsahujícími azbest. Při stavebních pracích je potřeba dbát na bezpečnostní zásady a především správnou likvidaci odpadu, což souvisí i s vyššími finančními náklady. Přítomnost azbestu v materiálu nelze jednoznačně určit pouhým okem, proto je vhodné při diagnostice objektu zohlednit i dobu výstavby či předešlých oprav.
Čtěte také: Izolace s asfaltovým lakem: Jak na to?
Čtěte také: Cihly s tepelnou izolací
tags: #izolacni #desky #id #azbest #informace