Izolace podlahy a zdi pod terénem je klíčová pro tepelnou pohodu a ochranu konstrukce před vlhkostí. Především v zimě uniká podlahou velké množství cenného tepla. Zejména ve starších budovách nejsou podlahové krytiny dostatečně izolované nebo nejsou izolované vůbec. Pod kobercem nebo PVC podlahou jsou často jen položená prkna - bez izolace podlahy. A také pod latěmi podlah se obvykle nachází pouze neizolovaná nosná část stropu. Je-li podlaha naopak vybavena dobrou izolací, zůstává teplo přesně tam, kde má být: ve vašem bytě.
Proč izolovat podlahu pod terénem?
Teplota zeminy se pod podlahou na terénu pohybuje mezi 4 a 8 °C, v závislosti na hloubce a druhu zeminy. Aby se předešlo tepelným ztrátám, je nutno tyto konstrukce plošně izolovat. Podlaha přiléhající na terén se bez zateplení neobejde. Izolace brání úniku tepla z interiéru a je také nutná pro splnění požadavků norem. Vlhkostí je ohrožena zejména spodní část staveb. Cílem hydroizolace stavebních konstrukcí je hlavně zabránění přístupu vody do konstrukce a zároveň zabránění vstupu vodních par či plynů.
Výzvy a požadavky při izolaci podlahy
V současné době neexistuje žádná konkrétní povinnost izolace podlahy. Vlastní dům se však vyplatí zaizolovat více, než stanoví platné zákony. Výzvy u izolace podlahy mohou spočívat v oblasti dveří a obecně ve výšce místnosti. Často je pro podlahovou izolaci k dispozici jen zhruba 5,5 cm výšky. Pokud tedy chcete na podlahu položit izolaci, potěr a krytinu, nemusí najednou výška stačit. Pokud máte v domě instalované podlahové topení, je většinou už dostatečně izolované. V případě pochybností si přizvěte odborníka, který vám pro váš konkrétní případ poradí, zda je i přes podlahové topení vhodná dodatečná izolace.
Před izolací podlahy si rozmyslete, jakou podlahovou krytinu chcete později položit. Výběr podlahové krytiny ovlivní, kolik místa nakonec budete pro izolaci podlahy mít. Celková výška podlahy včetně izolace a krytiny, takzvaná montážní výška, je mimo jiné omezena dveřmi. Pokud by požadovaná izolace způsobila problémy s montážní výškou podlahy, můžete použít třeba jen potěr bez další podlahové krytiny. Pokud jsou prostorové podmínky a montážní výška omezené, ale přesto se nechcete vzdát podlahové izolace, můžete vynechat horní podlahovou krytinu.
Materiály pro izolaci podlahy
Než nakoupíte potřebné materiály, rozmyslete si, jakou podlahovou krytinu a jaký izolační materiál chcete použít. Pro rodinné domy a další stavby s běžným zatížením se používá klasická plovoucí podlaha.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Tepelná izolace
- Expandovaný polystyren (EPS): Jako izolace slouží expandovaný polystyren (EPS). Použít můžete také EPS Grey 100 s přídavkem grafitu. Ten odráží teplo zpět do interiéru, takže izoluje ještě lépe. Jeho hlavní výhodou je kromě výborné lambdy u šedých desek i vysoká zatížitelnost (100, 150 a 200 kPa) tj. možnost provedení v tloušťkách 100-300 mm bez velkého stlačení.
- Polyuretanové izolační desky: Tyto desky jsou obzvlášť pevné a mají vynikající izolační vlastnosti. Izolační materiál má stupeň tepelné vodivosti 025. Desky jsou k dispozici v různých tloušťkách od 2 cm do 8 cm. Polyuretanové izolační desky jsou navíc zamaskovány hliníkovou vrstvou.
- EPS perimetrický nebo extrudovaný polystyren (XPS): Pokud se izolant umisťuje i pod základovou desku, je třeba volit EPS perimetrický nebo extrudovaný polystyren (XPS).
- Kročejová izolace: V případě potřeby kročejové izolace (není v tomto případě běžné) se pevné desky EPS kombinují s kročejovou izolací z EPS RigiFloor nebo minerální vaty.
Hydroizolační materiály
- Asfaltová stěrka (např. Webertec 915): Je asfaltová izolační stěrka pro hydroizolace sklepních stěn, podlah, základových zdí ve styku se zeminou, podzemních garáží či obrácených střech.
- Asfaltové modifikované pásy: Používají se pro plnoplošně lepenou hydroizolaci.
- Separační fólie: Zajišťuje, aby se materiály mohly různě silně roztáhnout.
Podlahové krytiny a potěry
- Potěr: Pokud by požadovaná izolace způsobila problémy s montážní výškou podlahy, můžete použít třeba jen potěr bez další podlahové krytiny. Přitom je důležité, aby potěr dobře vypadal - například ve formě vyhlazené pohledové stěrky. Pro tento projekt jsou vhodné různé druhy potěrů. Položíte-li desky přímo na izolační vrstvu, mluví se o plovoucím potěru. U cementu nebo sádrových produktů je naproti tomu zapotřebí následné zakrytí ve formě podlahové krytiny.
- Dřevěné desky (např. OSB desky): Desky z materiálů na bázi dřeva, například OSB desky, mohou mít výšku cca 2,5 cm.
- Podlahové krytiny: Mírné izolace je často možné dosáhnout už pokládkou speciálních podložek pod laminát nebo koberec. Alternativně existují podlahové krytiny například z korku, které samy o sobě akumulují více tepla než dlažba nebo podlahy z přírodního kamene.
- Suchá podlaha: Například systém suché podlahy Rigidur od firmy Rigips. Tato má výborné tepelně izolační a akustické vlastnosti (kročejová neprůzvučnost).
Skladba podlahy a postup izolace
Ukážeme vám krok za krokem, jak realizovat kompletní podlahovou izolaci.
Typická skladba podlahy pro rekonstrukci
Příklad skladby podlahy nad podkladním betonem pro rodinný dům:
- hydroizolace - ipa
- 8 cm EPS 150 šedý
- 7 cm EPS 150 šedý (položený křížem k předchozí vrstvě EPS)
- trubky podlahového topení
- 4 cm anhydrid nad trubkami
- vinilová podlaha
Postup izolace podlahy
1. krok: Odstranění nerovností
Nejprve očistěte nosnou část stropu. Musí být čistá a bez nerovností. Pracujte s dlátem nebo špachtlí, dokud nebude všechno hladké a rovné. Je povrch drsný s nerovnostmi většími než 2 až 3 mm? Potom vám pomůže vyrovnávací stěrka. Rozprostřete ji po celé ploše, vyhlaďte a nechte důkladně vyschnout nebo vytvrdnout.
2. krok: Pokládka izolace
Vybalte separační fólii, aby se materiály mohly různě silně roztáhnout. Na stěnách zajistěte pomocí okrajových pásků, aby se desky OSB nikde nedotýkaly. Jinak by se jimi mohl později šířit hluk. Je bezpodmínečně nutné dodržet vzdálenost alespoň 10 mm od stěny. Pak položte izolační desky těsně vedle sebe s přesazením. Přesazení je důležité, aby byly desky stabilnější.
3. krok: Lepení izolace podlahy
Spoje přelepte samolepicí parotěsnou hliníkovou páskou. Pak přijde na řadu lepidlo. Naneste ho a desky vklepejte do sebe. Pokud přečnívají okrajové proužky, zastřihněte je.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Hydroizolace zdi pod terénem a osazení domu do terénu
Při posuzování hydroizolací se stále ještě setkáváme s názorem, že u nepodsklepených staveb stačí uvažovat s namáháním hydroizolace pod podlahami přízemí zemní vlhkostí a obvod stavby je třeba chránit před odstřikující vodou.
Chyby v osazení domu do terénu
Častých problémů s pronikáním vody z povrchu terénu na vodorovnou hydroizolaci staveb si všimli autoři směrnice ČHIS 01 Hydroizolační technika - Ochrana staveb před nežádoucím působením vody a vlhkosti. Prostory do kterých nesmí vnikat voda. Vnikání vody by způsobilo nenahraditelné škody. Vnitřní povrchy ohraničujících konstrukcí musí být suché.
Například u nepodsklepeného domu postaveného na svahu tvořeném nepropustnými zeminami, kde je vodorovná hydroizolace 4 cm pod povrchem terénu, se při přívalovém dešti objevily skvrny vzlínající vlhkosti na vnitřních stěnách. Voda valící se ze svahu naplnila podsyp a spáry dlažby, zásypy přípojek a zřejmě i násypy terénních úprav kolem domu. Na vodorovnou hydroizolaci se všemi prostupy a etapovým spojem se svislou hydroizolací na obvodu stavby v takové situaci voda působí malým hydrostatickým tlakem.
Ještě horší situace nastala u domu v lokalitě s jílovitou zeminou, kde navíc nebyla možnost zaústit dešťové svody do kanalizace. Dům je v dolíku, ze kterého nemá voda z přívalového deště úniku. Je osazen velmi nízko. Již v období výstavby při dešti nastala záplava. Voda si rychle našla nedokonalosti v provedení hydroizolace, zvláště netěsnou, nízko položenou spáru mezi svislou částí hydroizolace a stěnou u dveří a na samotném rámu dveří. Nejspíš se projevily i netěsnosti ve spoji mezi vodorovnou a svislou částí hydroizolace. Voda proniklá na horní povrch vodorovné hydroizolace se rychle rozlila po celém půdorysu domu a vzlínala do stěn a do vrstev pod podlahou. Kromě zhoršení parametrů tepelné izolace způsobila rozvoj mikroorganismů, napadajících materiál podlahové krytiny.
Doporučené osazení domu a hydroizolační řešení
Zatímco v domech z 30. let byla vodorovná hydroizolace původně zhruba 50 mm pod povrchem podlahy, v domech ze 70. let byla 80 mm pod podlahou a tepelněizolační vrstvou, tak v současných domcích to bývá i 200 mm. Při výšce podlahy 150 mm nad terénem (a to je v současné době široko daleko maximum) je tedy vodorovná izolace 50 mm pod terénem. Nejsou však výjimkou ani domy s podlahou v úrovni přilehlého terénu. Není pak obývací pokoj v přízemí spíše suterénní místností? Není, norma ČSN 73 4301 Obytné budovy vztahuje kritérium pro nazvání podlaží podzemním k povrchu podlahy, nikoli hydroizolace (od terénu k podlaze více než 80 mm).
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Ještě v 70 a 80. letech se v oborových normách pro hydroizolace uváděla minimální výška vodorovné hydroizolace nad terénem. V ON 73 0606 Izolace asfaltové - Navrhování a provádění i v ON 73 0607 Izolace z měkčeného polyvinylchloridu a pryží - Navrhování a provádění se uvádí: Proti odstřikující vodě srážkové se v závislosti na klimatických podmínkách chrání nadzemní část obvodového pláště izolací III. kategorie, a to buď vodorovnou, umístěnou min. 200 mm nad upraveným terénem pod obvodovými stěnami, nebo svislou, vyvedenou do této výšky po jejich vnějším povrchu.
Slabá místa hydroizolace
Výše popsané řešení s vodorovnou a svislou izolací má dvě slabá místa. Jedno z nich je po celém obvodu stavby - etapový spoj. Dovedeme si představit, jak se daří volnému okraji asfaltového pásu vystavenému střídání teplot, botám řemeslníků, trubkám lešení a kusům padajícího stavebního materiálu. Zkušená firma nenechá okraj izolace volně vlát, připevní ho svisle dolů k boku základového pasu nebo základové desky. Etapový spoj mezi vodorovnou a svislou hydroizolací na obvodu stavby má tedy malé šance na dosažení těsnosti pro tlakovou vodu, naopak je velká pravděpodobnost, že voda nateče na vodorovnou hydroizolaci, nejspíš ovlivní tepelněizolační parametry tepelné izolace pod podlahou a vsákne se do paty stěn a příček.
Druhým slabým nebo dokonce ještě slabším místem jsou spoje mezi hydroizolací (tou pod úrovní terénu a rámem vstupních dveří nebo dveří na terasu). Jen výjimečně je materiál hydroizolace kompatibilní s materiálem rámu tak, aby byla šance vytvořit vodotěsné spojení. Správně bychom takový požadavek neměli vyslyšet, jinak porušíme vyhlášku. Pokud přece jen povedeme úvahy o smysluplném řešení takového požadavku, neobejdeme se nejspíš bez spádovaného, dostatečně širokého, mřížkou zakrytého žlábku na obvodu objektu, nebo na té jeho části, kde není dodržena úroveň podlahy. Žlábek musí být trvale účinně odvodněn.
Třídy požadavků na stav chráněného prostředí a vnitřních povrchů (dle ČHIS 01)
| Třída požadavků | Popis stavu chráněného prostředí |
|---|---|
| P1 | Prostory, do kterých nesmí vnikat voda. Vnikání vody by způsobilo nenahraditelné škody. Vnitřní povrchy ohraničujících konstrukcí musí být suché. |
| P2 | Prostory, do kterých nesmí vnikat voda. Škody vzniklé vniknutím vody lze pojistit. Vnitřní povrchy ohraničujících konstrukcí musí být suché. |
| P3 | Prostory, ve kterých mohou být povrchy vlhké, nesmí odkapávat nebo stékat voda.* Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. Doporučuje se řízený odvod prosakující vody (spádovaný žlábek se zaústěním do čerpací jímky apod.). |
| P4 | Prostory, do kterých může vnikat voda v malém množství a může odkapávat na osoby, zařízení nebo předměty nebo jsou tyto chráněny vhodným opatřením. Vyžaduje řízený odvod prosakující vody (spádovaný žlábek se zaústěním do čerpací jímky apod.). Vnikání vody neovlivňuje trvanlivost konstrukcí. Nevadí odpar vlhkosti z povrchu konstrukcí. Mokvající místa s měřitelným průsakem max. ** |
* Vlhkost povrchu konstrukce se obvykle projevuje ztmavnutím povrchu, později výkvěty solí v zónách odparu vody z povrchu.
** Nesmí být v rozporu s hygienickými předpisy pro daný druh využití prostoru. Skapávající nebo stékající vodu nutno odvést.
Pro prostory rodinného domu se nejčastěji uplatní požadavek na stav chráněného prostředí třídy P2.
Řešení tepelných mostů mezi podlahou a obvodovou zdí
V případě jedné obvodové zdi tloušťky 50 cm, kde zateplení z vnějšku není plánováno kvůli zachování původního vzhledu domu, vzniká obava z tepelného mostu mezi podlahou a touto zdí. Podlaha je navíc v této části domu 60 cm nad okolním terénem a sokl samozřejmě také nebude zateplen.
Jako možné řešení se nabízí vložení další izolační vrstvy vedle dilatační spáry mezi zeď a podlahu, například 3 cm silného EPS, který by byl v tomto místě ze shora překryt pouze 1 cm vrstvou anhydridu. Takové lokální posílení izolace by mohlo přispět ke snížení tepelného mostu. Nicméně, starý dům nebude mít nikdy tepelněizolační parametry domu nového, ale takovéto kroky pomohou minimalizovat náklady na vytápění. Pokud to všechno v přízemí nestačí, můžete alternativně k izolaci podlahy izolovat shora také strop sklepa. Ušetříte tak cenné centimetry na horní straně.
tags: #izolace #zdi #pod #terenem #skladba