V posledních letech se v České republice začíná rozšiřovat vnitřní zateplování objektů, často v rozporu se zavedenými zásadami správného zateplování. Opatrný až vyhýbavý postoj k zateplení zevnitř stavby byl v poslední době veřejně zpochybňován s poukazem na revoluční vývoj v dané oblasti, zejména v rámci zemí Evropské unie. Vnější zateplování je bez jakéhokoliv důkazu stavěno do role přežívající technologie. Vnitřní zateplování je naopak vydáváno za naprosto bezproblémovou technologii, pomocí které lze zachránit energetickou nedokonalost našich staveb, a která je dominantní v rámci technologicky vyspělejších států Evropy, popřípadě celého světa. Uvedená tvrzení zaplavila české časopisy, nezřídka odborné, a začínají se přenášet i do stavební literatury. Tato situace poškozuje jak zákazníky (pokud se nechají nepoctivými argumenty přesvědčit), tak odborné firmy (které znají záludnosti provádění vnitřních tepelných izolací a obtížně pak napravují takto způsobený informační šum).
Princip a rizika vnitřního zateplení
Při vnitřním zateplení se v zimním období posouvají nízké teploty k vnitřnímu líci konstrukce. Například nulová teplota se přenáší ze střední části původní konstrukce až na rozhraní mezi původní konstrukcí a vnitřním zateplením. Původní konstrukce se tedy výrazněji podchlazuje. V letním období dochází obdobně k přehřívání celé původní konstrukce. Tyto extrémní teploty se pak mohou velmi snadno prostřednictvím vodivějších materiálů procházejících tepelnou izolací (tzv. tepelných mostů) přenášet na vnitřní povrch podél obvodu zateplení. Důsledkem snížení povrchových teplot v těchto místech pod teplotu rosného bodu v zimním období je kondenzace vodní páry ze vzduchu na vnitřním povrchu konstrukce. Dalším důsledkem je vznik a bujení plísní na tomto povrchu a následně postupné rozšiřování poruchy. Při vnějším zateplení je situace opačná - tepelná izolace chrání původní konstrukci před teplotními výkyvy vnějšího prostředí, teplota původní konstrukce se stabilizuje - v zimě se neprochlazuje a v létě se nepřehřívá.
S výše uvedenými fakty souvisí změny v namáhání původní konstrukce při dilatačních pohybech v důsledku teplotní roztažnosti materiálu. Při vnitřním zateplení jsou tyto pohyby vyšší v důsledku již zmíněných větších změn teplot v původní konstrukci v průběhu roku. Původní konstrukce se tedy více rozpíná a smršťuje, což samozřejmě více namáhá jak tuto konstrukci, tak všechna její napojení na další konstrukce.
Tepelné mosty a jejich dopady
Při vnitřním zateplení vzniká nadměrné množství prakticky neodstranitelných tepelných mostů v nové tepelně izolační vrstvě - je tedy téměř nemožné dodržet zásadu celistvosti tepelně izolační obálky budovy. Tepelnými mosty ve vnitřním zateplení jsou především všechny navazující stavební konstrukce - stropy, vnitřní stěny a příčky. Dále to mohou být všechny kovové předměty procházející vnitřní tepelnou izolací, jako jsou konzoly nesoucí či přidržující topné systémy, závěsy pro obrazy či přidržující květiny, připevnění různých poliček a jiných bytových doplňků. Všechny tyto prvky přenášejí extrémní teploty pod vnitřní tepelnou izolací na vnitřní povrch. Situace je též nepříjemná u navazujících okenních rámů, které jsou po celé své tloušťce více podchlazovány (plísní pak bývají napadeny celé obvody oken). Tepelné mosty jsou však také způsobovány různým narušením měkčí tepelně izolační vrstvy, ke kterému snadnost jejího opracování láká. Bývají to instalační rozvody zapuštěné do vnitřní tepelně izolační vrstvy (často elektroinstalace, dokonce včetně krabic s dýnkem ležícím na původní nosné konstrukci). Nedostatečná tepelná izolace v těchto místech pak vyvolává kondenzaci vodní páry a následně další poruchy. Kromě těchto poruch způsobují tepelné mosty v tepelné izolaci zvýšení tepelné ztráty a tudíž i spotřeby energie na vytápění. Vnější tepelné izolace naproti tomu vytvářejí příznivé podmínky pro bezpečné provedení souvislé tepelně izolační obálky budovy s vyloučením tepelných mostů. Měkkost této vnější úpravy konstrukcí lze v pásmu s očekávaným vyšším mechanickým namáháním překlenout zvýšeným ztužením výztužné vrstvy pod povrchovou úpravou zateplovacího systému.
Kondenzace vodní páry a vliv na konstrukci
Ve většině stavebních konstrukcí dochází k nepatrné kondenzaci vodní páry v nejchladnějším období roku, která se pak v celoročním průběhu zase vypaří. Kondenzační zóna (tj. pásmo v konstrukci, které je takto cyklicky zvlhčováno) je například u jednovrstvých konstrukcí v okolí jejich středu. Při vnitřním zateplení však dochází za normálních podmínek ke dramatické změně. Kondenzační oblast se posouvá k vnitřnímu povrchu až na rozhraní původní konstrukce a zateplení, zvyšuje se okamžité zkondenzované množství a prodlužuje se zároveň období, ve kterém v konstrukci vodní pára kondenzuje. Množství zkondenzované vodní páry v celoročním průběhu je pak podstatně vyšší (často řádově i více). Tím vzniká riziko situace, kdy se vodní pára nestačí v průběhu přechodných a letního období odpařit. V extrémním případě tak dochází k postupnému hromadění vlhkosti v konstrukci, které se musí projevit poruchou, v lepším případě je větší část konstrukce podstatně více namáhána vlhkostí. Zvýšená vlhkost v konstrukci jednoznačně snižuje tepelně izolační vlastnosti materiálů tvořících konstrukci, může však i snížit její trvanlivost. Proto se při vnitřním zateplení používají tzv. parozábrany u vnitřního povrchu. Jsou to obvykle fólie, výjimečně deskové materiály, které brání pronikání vzdušné vlhkosti do stavební konstrukce. Je třeba si uvědomit, že tyto vrstvy mají svá rizika ve snadné narušitelnosti prostupujícími předměty a spárami ve vrstvě s důsledky uvedenými výše. Kromě zranitelnosti mají tyto parozábrany i bezprostřední negativní důsledek - brání konstrukci v letním a částech přechodných období vysychat do vnitřního prostředí. Teoreticky je vnitřní zateplení s parozábranou v pořádku, prakticky je však častým zdrojem poruch v důsledku technologické nedokonalosti při provedení (známé i v zahraničí). Vnější zateplení vede k vytlačení kondenzační zóny do vnější části konstrukce, tedy do bezpečné vzdálenosti od uživatele vnitřního prostoru. Zkondenzované množství vodní páry pak obvykle klesá, při vyšších tloušťkách tepelného izolantu pak vodní pára nekondenzuje vůbec.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Vliv na tepelnou pohodu a "dýchání" konstrukce
Tyto vlastnosti mají vliv na tepelnou pohodu ve vnitřním prostoru budov. Tepelné izolanty jsou lehké, jejich tepelně akumulační schopnost je velmi nízká. Při vnitřním zateplení se odcloní vyšší tepelně akumulační schopnost původního pláště. Místnosti pak rychleji a více vychladnou po přerušení dodávky tepla (což je nevýhoda), avšak lze je rychleji vyhřát (tento příznivý efekt se využívá u občasně užívaných rekreačních objektů). Podstatnou nevýhodou je, že v přechodných obdobích lze méně využít solárních zisků, které se nemohou přes den naakumulovat do vnitřní vrstvy obvodové konstrukce. To způsobuje prodloužení topného období, popř. tepelnou nepohodu při jednotném zahájení topného období. V letním období má nižší tepelná akumulace konstrukcí tvořících místnost za následek přehřívání konstrukcí a vnitřního prostoru, což způsobuje tepelnou nepohodu. Od neprůsvitných stavebních konstrukcí nemůžeme očekávat zajišťování výměny vzduchu, neboť prostup vzduchu těmito konstrukcemi tvoří méně než 5 % celkové výměny, když více než 95 % výměny vzduchu zajišťují spáry a technologická zařízení, jako jsou ventilátory a digestoře. U vnitřního zateplení, jehož správná funkce je podmíněna provedením výrazné parozábrany u vnitřního povrchu, tato parozábrana opravdu výrazněji omezí "dýchání" materiálu stavební konstrukce. Konstrukce pak netlumí krátkodobé výkyvy vlhkosti prostředí. Vnější zateplení také poněkud potlačí téměř zanedbatelný prostup vzduchu obvodovými konstrukcemi. Vnitřní vrstvy konstrukce však nadále reagují na proměny vlhkosti vnitřního vzduchu svou povrchovou vrstvou - konstrukce "dýchá".
Praktické aspekty vnitřního zateplení
Při vnitřním zateplení je omezeno užívání bytu v průběhu provádění, často se musí předělávat osazení topného systému a nadokenních nosičů záclon do větší vzdálenosti od vnější stěny. Lákavou výhodou je možnost individuálního provádění u jednotlivých uživatelů popř. v jednotlivých problémových místnostech. Vnější zateplení lze provádět za plného provozu budov, je bez vlivu na vnitřní vybavení a plochu přilehlých místností. Nevýhodou však je nutné provádění zateplení pro celou budovu, popř. výjimečně pro ucelené části budovy. Okamžité investiční náklady jsou u vnitřního zateplení oproti vnějšímu dramaticky nižší pouze v případě, kdy se tendenčně neuvažuje nutnost zateplení přilehlých vnitřních konstrukcí, ani vyvolané stavební úpravy uvnitř přilehlé místnosti (např. u topení, nosičů záclon apod.), ani ekonomický vliv omezení vnitřního provozu budovy. Pokud se počítá skutečně celý rozsah nákladů, pak jsou vnitřní tepelné izolace téměř stejně drahé a v některých případech i dražší, než vnější zateplení.
Například v SRN je vnější zateplení budov jedním z hlavních prostředků jejich celkové regenerace, která se plošně stále rozvíjí jako součást snahy získat uživatele do svých objektů. Vnitřní zateplení se provádí také, avšak v daleko menší míře, spíše jako doplňková technologie pro výjimečné případy. Vnitřní zateplení opravdu není zázračný lék na snížení energetické náročnosti budov v našich klimatických podmínkách. Je to jedna z technologií zateplování, která má spíše více nedostatků oproti technologiím ostatním.
V ideálním případě svůj obytný prostor zaizolujete vnější izolací, která ho nejlépe ochrání před tepelnými ztrátami. Ne vždy však je zateplení venkovní fasády možné, například pokud je fasáda památkově chráněna nebo pokud stojí sousední budovy příliš těsně u sebe. Ať už zvenku nebo zevnitř, dobré zateplení vhodnými izolačními materiály, jako jsou minerální izolační desky, v zásadě zvýší energetickou účinnost domu. Zateplení vnitřních stěn však není úplně snadné a měli by se do něho pustit spíše zkušení domácí kutilové. Předem se poraďte s odborníkem, na co byste si měli dát pozor, abyste zabránili tvorbě vlhkosti pod izolačními materiály.
Moderní materiály pro vnitřní izolaci
Systém vnitřní izolace stěn je metoda izolace budov zevnitř pomocí tepelněizolačních materiálů instalovaných na stěnách místností. Takové systémy tepelné izolace umožňují zajistit tepelnou pohodu udržením tepla uvnitř, protože není absorbováno do studených stěn. Vnitřní izolace v místnostech se používá v různých případech, včetně případů, kdy je jediným řešením izolace stěn uvnitř budovy, protože změna vzhledu budovy zvenčí je zakázána nebo změna fasády budovy není možná. Nemožnost zateplit budovu zvenku může být také způsobena tím, že nejste vlastníkem celé budovy, nebo pokud účinná vnější izolace není nákladově efektivní nebo je příliš obtížné ji provést. Někdy se také stává, že zateplené vnější stěny neposkytují dostatečnou ochranu před chladem, pak se izolace aplikuje zvenku i zevnitř.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Typy izolačních materiálů
Existuje několik možností, jak izolovat stěny zevnitř, které se vybírají v závislosti na technických podmínkách a preferencích majitele bytu. První možností je izolace stěn zevnitř minerální vlnou. Vlněné desky však vyžadují použití speciálních desek s parozábrannou membránou, aby se zabránilo kondenzaci vodní páry uvnitř příčky. Další možností je izolace stěn zevnitř polyuretanovou pěnou nebo izolace stěn zevnitř polystyrenem z extrudovaného polystyrenu, například pomocí Systému Remmers iQ-Therm. PUR pěna je moderní izolační materiál, který se dodává ve formě stříkaných materiálů nebo desek. Obě formy nevyžadují silnou vrstvu a jsou odolné vůči vlhkosti a plísním, což znamená, že nevyžadují dodatečnou parozábranu. Izolace stěn zevnitř polystyrenem také poskytuje odolnost proti vlhkosti a dobrou tepelnou izolaci. Největší výhodou zateplení stěn zevnitř je, že umožňuje značné úspory energie v budově, protože rychlé prohřátí zateplené části budovy a těsnost přenosu tepla mají za následek nižší účty za vytápění.
Vnitřní zateplení je proces, při kterém se aplikuje izolační materiál - polystyren cementová deska Styrcon na vnitřní stranu obvodových stěn budovy a na strop, s cílem zvýšit tepelný komfort, snížit tepelné ztráty a ušetřit náklady na vytápění. Styrcon desky obsahují vrstvy, které odrážejí tepelné záření, fungující jako tepelné zrcadlo. Tento produkt má více variant.
VakuPRO®: Tenká a efektivní izolace
Tenká tepelná izolace VakuPRO® je nejefektivnější tepelná izolace na trhu. Pro stejný tepelněizolační účinek jako poskytne 15 cm běžné izolace stačí použít panely VakuPRO® tloušťky pouhé 3 cm. Pro použití v interiéru mluví i další výhody, které s VakuPRO® získáte. Z hlediska nosnosti je VakuPRO® více než vyhovující izolace do běžně zatížených podlah. Její pevnost v tlaku je při 10 % stlačení 0,18 N/mm2 tedy 180 kPa. VakuPRO® se dodává v panelech vyrobených na míru pro potřebu dané realizace. Pokládka probíhá přesně podle kladečského plánu, podle něhož jsou panely vyrobeny a dodány. Realizace je bez nepořádku a rychlá. Efektivně izoluje v malé tloušťce. Zateplení malé podlahy zvládnete během jednoho dne a pokoje můžete znovu používat ihned po realizaci. V případech, kdy to z exteriéru není možné, lze provést interiérové zateplení pomocí VakuPRO®.
Zateplení podlahy s VakuPRO®
Značné tepelné ztráty a pocitový diskomfort motivuje k zateplení podlah, které jsou dosud bez tepelné izolace nebo podlah s nedostatečnou vrstvou tepelné izolace. V ukázkové realizaci se jedná o zateplení místnosti nad průjezdem v řadové zástavbě. Pomocí VakuPRO® byla zateplena místnost nad průjezdnou garáží řadového domu. VakuPRO® lze pokládat přímo na původní podlahu. Pokud stav podlahy nedovoluje její zachování, jednoduše ji odstraníte a izolaci položíte přímo na betonovou desku. Podle potřeby desku ještě před pokládáním VakuPRO® upravíte vyrovnávacím podsypem. Panely VakuPRO® samy o sobě jsou parotěsné. Z důvodu rizika kondenzace par u stěn je ale po jejich obvodu aplikována parotěsná páska. Pro izolaci podlahy je nejvhodnějším typem VakuPRO® RB2 s integrovanou ochrannou 3 mm pryžovou vrstvou po obou stranách panelu.
Zateplení stěny s VakuPRO®
Obvodová zeď místnosti hraničí s cizím nevytápěným prostorem. V našem ukázkovém případě se jedná o pokoj v prvním patře řadového domku, přičemž místnost sousedí s nevytápěnou půdou sousedního domu. Stejně jako v případě zateplování podlahy, je realizace zateplení stěny s VakuPRO® bez nepořádku a poměrně rychlá. Zachovává obytnou plochu místnosti. VakuPRO® je tenká tepelná izolace. Šetří každý milimetr. Pro stejný tepelněizolační účinek stačí 5× menší tloušťka VakuPRO než běžné izolace. Je-li pokoj vybaven nábytkem, který by se při použití běžné 15 cm silné izolace do místnosti nevešel, je velká šance, že při použití VakuPRO® se do místnosti vejde. Do pokoje zatepleného pomocí tenké izolace VakuPRO® pohodlně umístíte nábytek, který by se při použití silné vrstvy běžné izolace do pokoje nevešel, třeba rozkládací křesla. Pro ukázkovou interiérovou izolaci byl zvolen základní typ VakuPRO® tloušťky 3 cm. Podrobný kladečský plán, vypracovaný před realizací byl i zadávacím dokumentem pro výrobu panelů VakuPRO® na míru. Lepení předchází potřebná úprava stěny a vytvoření roviny (na podlaze) pomocí vymezovacích podložek. Nalepené panely vytvoří izolační vrstvu, která je na bocích a u podlahy ukončena Tepelněizolačními ukončovacími hranoly PROPASIV®. Stejně jako u podlah je třeba vyloučit kondenzaci páry použitím parotěsné pásky v místně napojení VakuPRO® na okolí. Při zařizování pokoje pak pamatujte, že by nemělo dojít k porušení folie panelu. Nicméně když se to stane, panel si i tak zachovává dostatečnou tepelněizolační funkci. Přesto pro pověšení obrazů na zateplenou zeď zvolte vhodný závěsný systém. Například pomocí lišty upevněné u zdi ke stropu. Zavěšení obrazů může být například pomocí lišty upevněné ke stropu.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Chcete-li získat další konkrétní informace o VakuPRO®, vyberte si některý z úterních termínů Online konzultace PROPASIV®. Během 20 minut se dozvíte, jak tato izolace funguje i kde všude a jak ji používat. Zodpovíme také vaše konkrétní dotazy.
Zateplení vnitřních společných prostor a požární normy
Často opomíjenou částí domu jsou nezateplené vnitřní společné prostory, kde dochází k tepelným únikům do studených sklepů a do vstupních prostor. Díky absenci tepelné izolace bývá vstupní technické podlaží vytápěno z tepelných ztrát bytů, které těsně přiléhají k těmto prostorám. Není přeci nutné vytápět jedno celé podlaží navíc. Energetický standard podporovaný v rámci dotačních titulů Nová zelená úsporám klasifikoval tyto konstrukce do kategorie „doporučených hodnot" zateplení podle platných norem ČSN 73 0540. Jinými slovy, pokud tedy máme fasádu izolovanou cca 14 cm bílého polystyrenu, na stropy nevytápěných sklepů bychom měli použít cca 10 cm tlusté desky tepelné izolace, abychom měli zateplení „vyvážené". Např. u grafitových polystyrenů můžeme jít na tloušťky menší.
V rámci neustálého vývoje a upřesňování požárních norem a jejich výkladů, je zde aktuálně platná změna požární normy ČSN 73 0810 Z1 z roku 2016. Tam se lze dočíst přesných mantinelů, kde je možné použít systémy s EPS a kde už je nutné použít materiály nejvyšší požární třídy reakce na oheň A1 či A2. Prostory, kde nejsou běžně osoby, tzn. sklepy jednotlivých bytů, nebo kde je požární nahodilé zatížení ρn≤10,0 kg.m2 aniž by šlo o horizontální či vertikální únikovou cestu jakéhokoliv typu, tam je možné použít standardní zateplovací systém s EPS. Požární norma dále hovoří o dodatečném zvyšování požární odolnosti izolovaných stropů, kde byla v minulosti aplikována izolace z pěnových polystyrenů. Doporučeny jsou požární vrstvy o tloušťce nejméně 15 mm pomocí omítek, nebo desek třídy reakce na oheň A1 nebo A2, přičemž tyto krycí vrstvy musí být zakotveny do stropních konstrukcí. Na strop lze samozřejmě aplikovat klasický zateplovací systém z pěnového polystyrenu nebo minerálních vláken, tvořený izolantem, tenkovrstvou omítkou a mechanickým kotvením. Uvědomme si ale, že pokud máme izolaci uvnitř objektu (na stropě či stěnách), odpadá zde již nutnost ochrany před deštěm a sněhem. Zjednodušenou alternativou klasických ETICS systémů je celoplošné lepení na stropní konstrukce bez dodatečného kotvení. Ze statického hlediska zde odpadá sání větru, zůstává pouze tíha vlastní izolace z minerálních vláken. Abychom dosáhli efektu bosáže, je možné použít i desky se sraženými hranami. Na očištěný povrch se celoplošně lepí izolační desky flexibilními cementovými lepidly. Po standardní době vytvrdnutí lepidla (min. 24 hodin) pak následuje odsátí prachu z povrchu desek a jejich penetrace pomocí vhodného podkladního nátěru. Na takto připravené desky už je možné stříkat fasádní barvu, osvědčené jsou barvy akrylátové (kvůli přilnavosti). Toto řešení je v pořádku z tepelného i požárního hlediska, je zajímavé i vizuálně, a navíc je o dost levnější než plnohodnotný systém ETICS. Nedávnou novinkou je pak aplikace již předem nastříkaných desek Isover TOP V Final.
Pokud potřebujeme vyřešit i akustickou ochranu bytů nad vstupním prostorem a chodbou, je vhodnější použít klasický systém minerální izolace do sádrokartonového roštu. V případě, že dbáme na to, aby naše řešení bylo zároveň šetrné k životnímu prostředí, jsou zde již zpracovány první environmentální hodnocení výrobků. Proces výroby tepelné izolace je mnohdy složitý, energie ušetřená během celého životního cyklu izolace (počítáno na 50 let) je však mnohonásobně vyšší, než energie potřebná na výrobu. U fasádních izolací z minerálních vláken s kolmými vlákny je tento poměr cca 130x. Jak je zde vidět, účinné řešení, které bude vyhovovat všem požadavkům normy a zároveň bude cenově přijatelné, existuje.
Program Oprav dům po babičce nabízí dotaci na komplexní zateplení. Realizaci však často brání různá technická omezení. Před samotnou realizací předchází důkladné zvážení konkrétní situace a navržení nejvhodnějšího typu tepelné izolace a adekvátního technického postupu. Důležité je posoudit výsledný tepelněizolační efekt a vyloučit případná rizika, způsobená nevhodně zvoleným provedením.
Vnější zateplení budovy vyžaduje koordinovanou práci a pokud možno dokončení celé fasády najednou, protože teplo uniká ve velké míře přes neizolované stěny.
tags: #izolace #uvnitr #objektu