Objevte Tajemství Zelených Střech: Historie, Moderní Izolace a Udržitelný Rozvoj

Zelená střecha je hitem poslední doby, pro okolní prostředí přináší celou řadu výhod. Zelené střechy se označují i jako střešní zahrady a nejde vlastně o žádnou novinku. Když se nad tím zamyslíme, pak zjistíme, že mezi ty první patřily už závěsné zahrady královny Semiramis. Dnes zažívají další boom, a to nejen proto, že krásně vypadají.

Proč zatravnit střechu?

Z zelených ploch na střechách domů, přístaveb nebo přístřešků pro auta mají prospěch lidé, živočichové i rostliny. Ekologickým příspěvkem je bezesporu regulace teploty se zvýšením vlhkosti a snížením prašnosti, rostliny na střechách produkují kyslík a spotřebovávají oxid uhličitý, vážou na sebe těžké kovy. A což teprve hospodaření, schopnost zelených střech zadržovat vodu. Už během deště a po něm se značná část srážkové vody po nasycení vegetačního souvrství vrací zpět do ovzduší…

Hlavní předností kvalitně vyprojektované, provedené i udržované zelené střechy je ochrana - především povlakové hydroizolace - před klimatickými a dalšími vlivy. Zelená střecha působí jako efektivní tepelný izolant (v létě i v zimě), neboť vegetační souvrství ovlivňuje tepelný odpor střešní konstrukce. Docílíte tak zajímavého architektonického vzhledu a zlepšení klimatu v domě i jeho okolí. Zeleň bude zároveň plnit roli termoregulantu a chránit povrchové vrstvy obvodového pláště budovy.

Zelená střecha přináší následující výhody:

Zelená střecha zlepší vzhled budovy, garáže nebo přístřešku pro auto.
Ozelenění poskytne cenný životní prostor živočichům a rostlinám, je nezbytnou pro přežití mnoha živočišných druhů.
Rostliny čistí okolní vzduch od prachu a dalších zátěží.
Zelená střecha chrání před extrémními povětrnostními vlivy, jako jsou kroupy a silné sluneční záření.
Zachycení dešťové vody snižuje zatížení místních kanalizačních systémů a čističek odpadních vod, zadržení dešťové vody, například při silných deštích.
Díky odpařování a izolaci se zlepší vnitřní klima v místnostech pod střechou.
Každý čtvereční metr zeleně přispívá k čerstvějšímu vzduchu.
Zatravněním střechy můžete ušetřit energii, protože zelená střecha v létě budovu ochlazuje a v zimě izoluje.
Kromě mnoha výhod je zatravnění střechy v řadě měst a obcí podporováno ze státního rozpočtu, což sníží pořizovací náklady.

Typy zelených střech: Extenzivní a intenzivní ozelenění

Když se pro zelenou střechu rozhodnete, máte možnost volby mezi 2 způsoby, jak na to. Ať už se jedná o intenzivní nebo extenzivní zelenou střechu, s oběma variantami vytvoříte nový životní prostor pro živočichy a zelenou oázu ve městě.

Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací

Extenzivní zelené střechy

Pokud chcete zelenou střechu nenáročnou na údržbu, zvolte extenzivní ozelenění střechy. Na rozdíl od intenzivní zelené střechy vsadíte u této varianty na nízké rostliny nenáročné na péči, které vyžadují málo nebo žádnou pravidelnou péči. To jsou například mechy, trávy, byliny nebo sukulenty.

Extenzivní zelené střechy se hodí pro většinu střech, charakterizuje je tenká vrstva substrátu a výsadba rozchodníků, mechů, trav, bylin a sukulentů. Dá se realizovat u střech s maximálním sklonem 45 °. Extenzivní ozelenění střech je plošné ozelenění s vegetačními formami, které se udržují samovolně ve společenstvu blízkém společenstvům rostlin na přirozených stanovištích a které vytváří na malé vrstvě substrátu trvalý a zapojený rostlinný kryt. Zásobování vodou a živinami se děje pouze přirozenými procesy.

Předností extenzivních zelených střech je nízká hmotnost. Většinou se takto díky nízké hmotnosti zatravňují střechy garáží nebo přístřešků pro auto. Extenzivní střešní zeleň vyžaduje střešní konstrukce, které mají únosnost 60-300 kg/m² (minimální přípustná únosnost střechy pro ozelenění je 0,6 kN/m²). Malá únosnost podmiňuje zeleň a rostliny rozšiřující se do plochy (mají malou plošnou hmotnost) - trvalky, skalničky a suché rostliny, které snesou extrémní podmínky střídání tepla, sucha a mrazu.

Výběr rostlin pro extenzivní zazelenění je poměrně náročný. Musí to být rostliny, které se příliš nerozrostou a které nepotřebují žádnou péči. Doporučené jsou například pažitka (Allium schoenoprasum), ostřice nízká (Carex humilis), kostřava (Festuca amethystyna), rozchodníky (Sedum) a pod. Vegetaci tvoří rostliny jako mechy, sukulenty a rozmanité trávy a byliny, které jsou odolné vůči mrazu a suchu, nevyžadují příliš péče a umějí se přizpůsobit extrémním podmínkám. Znamená to, že rostliny musejí mít vysokou schopnost regenerace. Proto se výhradně používají divoké rostliny. Kupříkladu trávy výšky 10 až 23 cm (výška plochých stébel do 40 cm), kam patří kostřava, psineček, ostřice, třeslice aj. Vhodné kombinace získáte u odborníků.

Pro extenzivní ozelenění s travním porostem (rozkvetlou louku) je třeba výška souvrství přibližně 10 až 15 cm. Převažuje zde směs trav a bylin, které dobře snášejí sucho. Toto složení vegetace prospívá dobře jak na plochých, tak i na šikmých střechách. Údržba se provádí jednou až dvakrát do roka a zahrnuje pohnojení zjara a posečení vysoké trávy na podzim.

Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět

Intenzivní zelené střechy

Pokud vám péče o zelenou střechu nevadí, můžete si dovolit tu intenzivní. Při intenzivním ozelenění střechy se jedná o malou zahradu v podobě, ve které ji vytvoříte. Většinou se zakládá na plochách, které lidé skutečně využívají, například střechy podzemních garáží. K tomu je zapotřebí hodně stabilní střecha.

Intenzivní zelené střechy se zakládají na plochách, které se využívají, můžete tam mít i stromy, keře, cestičky, květinové záhony, záhony se zeleninou apod. Vedle náročnějších rostlin je zde možné začlenit i cesty. Z rostlin se uplatňují trvalky a keře. Zavlažování deštěm většinou nestačí a je nutné zalévat a hnojit.

Intenzivní ozelenění střech je možno zakládat pouze na střechách s únosností větší než 3 kN/m², únosnost až 1 000 kg/m². Systém má poměrně vysokou schopnost zadržovat dešťovou vodu, což je významné pro zavlažování v extrémně suchém období. Přesto je dobré počítat s umělým zásobováním vodou a živinami.

Na střechách s intenzivním ozeleněním se předpokládá pracovní nebo rekreační pohyb osob. Používají se zpravidla pro rozšíření užitného nebo obytného prostoru. Mohou se zde pěstovat i náročnější rostliny jako růže, nízké křovinaté rostliny, nízké keře a při odpovídajícím zvýšení vegetační vrstvy i střední a vyšší keře. Intenzivní střešní zeleň se realizuje na konstrukcích, které mají únosnost až 1 000 kg/m², takže je vhodná pro květiny, keře a nízké stromy.

Pochůzné trávníkové plochy na střechách se řadí k intenzivním a lze je zpravidla realizovat pouze na plochých střechách. Cílem tohoto druhu ozelenění je vytvořit a zachovat trvale užívané a zátěžové trávníky. Na nich je pak možné provozovat stejné aktivity, jako na srovnatelných plochách na běžném terénu. Směrnice FLL pro zelené střechy řadí „trávník“ jednoznačně mezi intenzivní zeleň a udává potřebnou výšku souvrství od 15 do 35 cm. V praxi poskytují různí výrobci systémů zelených střech souvrství o výšce cca 30 cm.

Čtěte také: Radon a asfaltová izolace

Zátěžový trávník má určité základní požadavky, které je nutné dodržovat (např. dobré zavlažování ale ne stojící vodu nebo trvalou vlhkost, dostatečné množství živin, pravidelný sestřih). Doporučuje se akumulace vody v drenážní vrstvě, jednak kvůli ekonomickému využití dešťové vody, jednak kvůli zajištění alespoň nějaké vláhy v případě nepravidelné nebo zanedbané údržby. Zavlažování lze optimalizovat pomocí zavlažovacího automatu, který funguje bez elektřiny, pouze na mechanickém principu plovákového spínače a připouští vodu v případě, že hladina poklesne pod nastavené minimum.

Intenzivní zeleň vyžaduje stálou péči a údržbu s automatickou závlahou. Náročnost údržby je srovnatelná s údržbou zahrady na terénu. Plánování intenzivního ozelenění by mělo být v souladu s širší návazností na projekt budovy. Vysoké rostliny mají vliv kromě statiky také na oslunění a údržbu navazujících prostor.

Přehled typů zelených střech:

Typ střechy	Údržba	Typ vegetace	Tloušťka substrátu	Únosnost střechy	Sklon střechy	Využití
Extenzivní	Nenáročná (minimální)	Mechy, trávy, byliny, sukulenty (např. rozchodníky, pažitka, kostřava)	50-150 mm (často 8-15 cm)	0,6-3 kN/m² (60-300 kg/m²)	Do 45°	Zlepšení vzhledu, ochrana hydroizolace, podpora biodiverzity, bez pohybu osob
Intenzivní	Náročná (pravidelná zálivka, hnojení, sečení)	Trvalky, keře, stromy, květinové záhony, zelenina, trávníky	300-1000 mm (často 30-100 cm)	Více než 3 kN/m² (až 1000 kg/m²)	Obvykle ploché střechy, do 30°, individuálně i více	Rozšíření užitného nebo obytného prostoru, zahrady, relaxační plochy, pochozí trávníky

Konstrukce a skladba zelené střechy

Víte, že u instalace zelené střechy je zásadní povolené zatížení střechy? Ozelenění přichází v úvahu pouze pro ploché střechy nebo šikmé střechy se sklonem méně než 45°. Při plánování zelené střechy přihlédněte k očekávané hmotnosti. Včas se informujte, kolik bude zelená střecha včetně vegetace vážit (při nasycení vodou) a zda statika vaší stropní konstrukce tuto hmotnost vydrží. Pokud by byla ohrožena statika, existují také řešení pro lehčí variantu zelené střechy. Zelená střecha se skládá z vrstvy vegetační, filtrační, drenážní, ochranné a k tomu ještě ochranné vrstvy proti prorůstání kořenů do hydroizolace, a dále separační a kluzné vrstvy.

Následující průvodce vysvětlí strukturu ozelenění plně utěsněné střechy:

Hydroizolace / Kořenovzdorná fólie: Musí být odolná proti prorůstání kořenů (viz německá směrnice FLL), musí být vyvedena cca 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice a chráněna proti mechanickému poškození a UV záření. Kořenovzdorná vrstva musí být položena celoplošně, tj. i v oblasti bez přímé vegetace (např. pod štěrkovým okrajovým pásem, dlažbou apod.).
Ochranná a vodoakumulační textilie: Chrání hydroizolaci a pomáhá zadržovat vodu.
Drenážní vrstva: Zajišťuje odvod přebytečné vody a zároveň může akumulovat vodu pro rostliny. Může být tvořena hrubozrnným minerálním násypem (např. Liapor, Optigreen Perl) s vloženými odvodňovacími profily nebo nopovou fólií. Pro nulový sklon může být výhodou u intenzivních zelených střech možnost akumulace vody v drenážní vrstvě pro spodní závlahu.
Filtrační vrstva: Zabraňuje vyplavování jemných částic substrátu do drenážní vrstvy.
Vegetační vrstva (substrát): Vrstva, ve které rozchodníky koření a která je zásobuje vodou, vzduchem a živinami. Střešní substrát se skládá ze speciální směsi organických (rašelina, kompost) a zejména anorganických látek (minerály). Organické látky obsahují živiny potřebné pro růst rostlin, zatímco anorganické látky udržují vodu a provzdušňují substrát.

Pro růst rostlin je tak speciální směs substrátu naprostou nutností - musí dostatečně propouštět vodu, ale zároveň ji dostatečně jímat. Jedním z kritérií kvality substrátu je zrnitostní složení a tvar minerálních komponentů. Jednotlivé částice by neměly být větší než 12 mm při mocnosti vegetační vrstvy do 100 mm a větší než 16 mm při mocnosti vegetační vrstvy nad 100 mm. Každopádně rozhodujícím kritériem pro posouzení kvality střešního substrátu jsou jeho hydrofyzikální vlastnosti.

Podle standardů vypracovaných SZÚZ (Svaz zakládání a údržby zeleně) se používá 5 až 10 cm speciálního střešního substrátu. Množství je ale nutné přizpůsobit podmínkám střechy = lokalitě, sklonu a orientaci. Více, nebo méně substrátu má své výhody i nevýhody. Proto je lepší toto řešit s firmou specializující se na pokládání zelených střech.

Na extenzivních a intenzivních střechách mohou růst různé druhy trav; pro pochůzné nebo hřišťové plochy se však hodí pouze některé z nich a ty vyžadují správnou konstrukci souvrství a pravidelnou údržbu. Jako vegetační vrstva zde připadá v úvahu pouze speciální trávníkový substrát s velkou vodoakumulační schopností ale i dobrou propustností a dostatečným obsahem vzduchových pórů. Směrnice FLL pro zelené střechy si kromě výše uvedeného „druhu zeleně“ konkrétně všímá ještě „trávníku“ - a to z hlediska „akumulace vody“ a „vegetace“.

Při návrhu souvrství je třeba zohlednit nároky vysazovaných druhů rostlin, vlastnosti použitých materiálů, zmíněný sklon střechy a orientaci střešní plochy vůči světovým stranám, místní klimatické poměry a podmínky konkrétního objektu, hmotnost jednotlivých materiálů, požadovanou akumulaci vody.

Realizace a údržba zelené střechy

Podle druhu zelené střechy se k zatravnění nejlépe hodí jaro nebo podzim. Náš návod vám ukáže, jak vytvořit zelenou střechu pomocí zabudování substrátu. Výhodou je, že si můžete vybrat, kde které rostliny zasadit. Jinak můžete na svou zahrádku také instalovat koberec Sedum nebo jiné předpěstované zelené koberce. Jedná se o rohože, které už obsahují směs semen. Existují různé druhy koberců Sedum nebo druhy bylinek, které se nacházejí v rohožích. Používají se také okrasné trávy. Koberec Sedum se pak rozvine na podklad jako trávník v roli. Protože dokáže zadržovat vodu, přežije i delší období sucha. Zelený koberec je důležité po instalaci dobře zalít.

Pro šikmé střechy jsou nutné vegetační rohože na nevytlívající vložce.

Četnost údržby závisí na druhu vegetace a zahrnuje především kontrolu okrajů a prostupů z hlediska případného vnikání kořenů, kontrolu zavlažovacích a odvodňovacích zařízení, prořez a sečení, odstraňování nežádoucí vegetace, v případě potřeby dosetí a dosázení některých míst nebo zálivku a hnojení.

Údržba extenzivní zeleně

Odstranění náletových rostlin a nežádoucí vegetace z povrchu hydroizolace, ozeleněných ploch, kačírků, cestiček, přilehlých teras a okolí technických zařízení.
Odstranění listů a zarůstající vegetace z okolí technických zařízení.
Plošný sestřih vegetace za účelem prosvětlení.
Doplňkové přihnojení.
Dosadba pomocí řízků při zachování podílů druhovosti rostlin min. 80% plochy zelených střech.
Doplňování substrátu v případě eroze.
Odstraňování listí z ploch vegetace a kačírku.
Zapravení spár vegetačních rohoží.
Dosadba a dosev v místech větších výpadků.
Likvidace škůdců.

Údržba intenzivní zeleně

Údržba je srovnatelná s údržbou zahrady na terénu. Zátěžový trávník vyžaduje pravidelné zavlažování (ne však stojatou vodu), dostatek živin a pravidelný sestřih. Doporučuje se akumulace vody v drenážní vrstvě a automatické zavlažování. Intenzivní zeleň s trávníkovými plochami je schopná zadržet v průměru kolem 60 až 90 % z celkového množství srážek za rok.

Trávník je možné založit buď výsevem směsi trávníkového osiva (RSM) nebo pomocí předpěstovaných kobercových trávníků. Stavu pro převzetí je dosaženo až po řádném prokořenění, kdy již není možné koberce nadzvednout od vrstvy podkladního substrátu a procento pokrytí činí minimálně 95%.

Nepočítá-li se s akumulací vody v drenážní vrstvě a automatickým zavlažováním, je v suchých obdobích nutné pravidelné řádné zavlažování postřikem z hadice nebo rozprašovačů. Při akumulaci vody v drenážní vrstvě je nutné dbát na to, aby maximální možná hladina vody byla 5 až 7 cm pod filtrační textilií, jinak by mohlo docházet k přemokření substrátu.

Důležité aspekty a chyby při realizaci

Založení trvale funkční intenzivní zelené střechy s trávníkem, po kterém je možné chodit nebo si na něm hrát je v každém případě úkol pro odborníka. Jak ve fázi návrhu, tak i při realizaci se mohou vyskytnout různé chyby. Mezi nejčastější patří:

Špatná konstrukce souvrství: Často používané extenzivní a intenzivní substráty neznamenají u trávníkových ploch záruku úspěchu - nejsou dostatečně stabilní při nášlapu, jejich vodní kapacita a propustnost je pro trávník nedostatečná.
Nevhodná tloušťka souvrství: Požadavek na vytvoření užitného sportovního trávníku je neslučitelný s malou výškou souvrství. Intenzivní ozelenění nelze vytvořit na souvrství o tloušťce 15 cm. U trávníků zpravidla nelze jít pod minimální tloušťku 25-30 cm.
Špatný substrát a jeho pokládka: U trávníkového substrátu se jedná o speciální směs s určitou zrnitostní strukturou, a proto je mnohdy rozhodující způsob jeho dopravy na střechu. U dobré směsi by při běžné metodě foukání na střechu mohlo dojít k negativním změnám struktury a ztrátě některých dobrých vlastností. Z tohoto důvodu doporučujeme trávníkové substráty nefoukat, ale dopravovat v BigBagu nebo jako volně ložené.
Nevhodné založení vegetace: Lepší variantou je použití předpěstovaných kobercových trávníků.

Závěrem

Zelené střechy jsou trendem současnosti a jsou-li správně a odborně provedeny, poskytují investorovi dlouhodobý užitek a mnoho výhod. Ke správné realizaci je nutná dobrá spolupráce různých řemesel (tesařů, pokrývačů, zahradníků).

tags: #izolace #stresni #travnik #informace

Zelené střechy: Od historie po moderní izolaci a udržitelný rozvoj