Čínská kultura a civilizace patří k nejstarším na světě. V průběhu tisíciletí si vybudovala jedinečný systém poznání, filosofie a technologie, který ji po dlouhou dobu udržoval v pozici soběstačné „Říše Středu“, často izolované od okolního světa.
Vrcholné období starověké čínské civilizace
Čína byla většinu své historie rozdrobená na řadu menších států, avšak v roce 221 př. n. l. byla poprvé sjednocena Jing Čengem, který založil dynastii Čchin a udělil si titul „První císař“. Název „Čína“ je odvozen právě od této dynastie. Za jeho vlády, stejně jako za mnoha následujících dynastií, vznikaly monumentální stavby a rozvíjelo se unikátní dědictví. Císař Čchin nechal vybudovat terakotovou armádu, která měla ochraňovat jeho hrobku. Dalším impozantním dílem je Velká čínská zeď, jejíž stavba začala za císaře Čchina s primárním účelem chránit zemi před nájezdy kočovných kmenů ze severu. Šířka zdi u paty dosahovala 7-8 metrů, zatímco na vrcholu měla šířku kolem 5 metrů.
Nedávné archeologické objevy v provincii Šan-tung naznačují, že myšlenka jednotné čínské identity se začala rodit dávno před sjednocením císařem Čchin Š'-chuangem. Tři monumentální obřadní platformy staré až 3 000 let dokládají, že "sjednocení v roce 221 př. n. l. bylo vyvrcholením dlouhého procesu, který spojoval nové technologie, infrastrukturu i ideologie," jak vysvětluje Wang Čching-ču z Šan-tungské univerzity. Tyto veřejné prostranství, kde se lidé scházeli k rituálům, slavnostem a velkým hostinám, pomáhaly stmelovat obyvatele a vytvářet novou kolektivní identitu.
Filosofie a duchovní směry
V polovině prvního tisíciletí př. n. l. se v Číně zrodily významné filosofické směry, které hluboce ovlivnily myšlení i společenské uspořádání. Patří mezi ně:
- Konfucianismus: Nazvaný podle prvního čínského filosofa Konfucia (551-479 př. n. l.), jehož učení se zabývá morálkou a výchovou člověka. Mimořádný význam připisoval Konfucius rituálům - a to jak při obřadních zvyklostech, tak i rituálům každodenního života. Konfucianismus inspiroval silnou úctu k předkům, rodině a pěti ctnostem, jako je laskavost, spravedlnost, rituál, moudrost a poctivost.
- Taoismus: Jeho zakladatelem je filosof Lao-c´, což je přezdívka Starý Mistr. Ústředním pojmem čínské filosofie je tao (cesta), které ovšem zahrnuje celý vesmír, přírodu a člověka v ní. Taoismus se zaměřuje na harmonii s přírodou a jednotu protikladů (jin a jang).
- Buddhismus: Byl jediné cizí náboženství, které se v Číně ve větší míře uchytilo. Přinesl učení o utrpení, nirváně a reinkarnaci.
Císaři, kteří se učili od legendárního panovníka, jenž údajně před 5 000 lety založil první čínský stát, kladli důraz na vládnutí s jemnými omezeními a mírným zdaněním. Ačkoli se císařská dynastie mohla ujmout moci ozbrojeným povstáním, jakmile se dostala k moci, snažila se dodržovat tradiční morálku.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Vědecký a technologický pokrok
Čínané měli ve starověku významný technologický náskok. Čínské písmo, které je plně přizpůsobeno čínskému jazyku bez předpon a přípon, je nejstarší nepřetržitě používané písmo. Číňané už od roku 105 zapisovali písmo pomocí štětečku namočeného v tuši na papír, který vyráběli z kůry, konopí a lněných hadrů. Zde jsou některé z jejich klíčových vynálezů a objevů:
| Vynález / Objev | Přibližné datum |
|---|---|
| Hedvábí | ~2700 př. n. l. |
| Bronzová metalurgie | ~1600 př. n. l. |
| Litina | ~500 př. n. l. |
| Papír | 105 n. l. |
| Střelný prach | ~850 n. l. |
| Tisk (pohyblivá písmena) | ~1040 n. l. |
| Porcelán | Vyráběn vypalováním kaolínu za vysokých teplot |
Čínané velmi pečlivě a systematicky zaznamenávali všechny důležité události, včetně zatmění Slunce a Měsíce, příchodů komet a zvláštních konstelací planet. Z čínských učenců je významný básník, malíř, filosof, matematik, astronom a kartograf Čang Cheng (78-139), který napsal práci o složení vesmíru, v níž uvedl, že měsíc má tvar koule a je osvětlován Sluncem.
Čang Cheng také sestrojil první seismoskop - velkou nádobu, v níž byl zavěšen těžký výkyvný bronzový válec spojený soustavou osmi pák s tlamami osmi draků na obvodu nádoby. Když se válec zachvěl vlivem chvění půdy, pohnula se čelist draka v příslušném směru, kulička vypadla z dračí tlamy a spadla do žabí tlamy. Tím naznačila nejen příchod seismické vlny, ale i směr, odkud přišla.
Dále prováděli meteorologická pozorování, měřili vlhkost vzduchu pomocí ptačích per, od počátku našeho letopočtu používali magnetickou střelku k námořní navigaci, objevili magnetickou deklinaci a znali elektrické jevy vznikající třením pryskyřice. Ve druhém století před naším letopočtem vznikly matematické spisy jako Traktát o měřické holi a Matematika v devíti knihách, které obsahovaly stovky úloh s návody na řešení, včetně práce se zlomky, řešení lineárních rovnic a výpočtů odmocnin. Ve třetím století začali používat desítkovou soustavu a způsob zápisu desetinných zlomků, čímž předstihli Evropu o zhruba 1000 let.
Příčiny a povaha čínské izolace
Základní podmínkou zachování staré Číny byla úplná izolace. Historicky byla Čína sama o sobě velkým kontinentálním celkem s bohatými zdroji a vyspělou kulturou, což vedlo k pocitu soběstačnosti a pohledu na okolní světy jako na "barbarské". Tato izolace však nebyla jen přirozeným důsledkem geografické a etnografické situace, nýbrž se postupně stala politickým systémem, zejména po podmanění země mandžuskými Tatary v 17. století.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Mandžuská dynastie (Tsing, 1644-1912) se obávala, že cizinci by mohli podněcovat nespokojenost mezi Číňany, kteří zpočátku pociťovali silnou nevoli vůči tatarské nadvládě. Bouřlivé rozpory mezi evropskými zeměmi, které v druhé polovině 17. století navzájem soupeřily v obchodu s Čínou, navíc značně přispěly k mandžuské politice uzavírání země. Z těchto důvodů byl pak cizincům zakázán všechen styk s Číňany, s výjimkou Kantonu, města velmi vzdáleného od Pekingu a čajových oblastí. Obchodovat směli jen s hongkongskými obchodníky, kterým vláda dala pro zahraniční obchod speciální licence, aby ostatním poddaným znemožnila jakýkoli styk s nenáviděnými cizinci.
Až do roku 1830 byla obchodní bilance neustále pro Číňany příznivá a do Číny se ustavičně dováželo stříbro z Indie, Británie a Spojených států. Tento stav svědčil o řízeném, ale pro Čínu výhodném obchodu, který však byl předzvěstí radikálních změn.
Násilné prolomení izolace a jeho důsledky
Barbarská a hermetická izolace od civilizovaného světa byla násilně porušena pod údery britských zbraní, které v roce 1840 vnutilily Číně omamný jed zvaný opium. Jakmile Anglie s touto izolací násilně skoncovala, nastal rozklad stejně nevyhnutelně, jako nastává u mumie pečlivě uchovávané v neprodyšně uzavřené rakvi, jakmile se dostane do styku s čerstvým vzduchem. Tato událost zahájila styky, které se potom tak rychle rozvíjely.
Dopady opiových válek a „století ponížení“
Odborníci a znalci čínských dějin znají termín „století ponížení“, který označuje dlouhý řetězec krizí, jimiž země procházela během svého vstupu do moderní éry od poloviny 19. století. Od prohraných opiových válek vedených proti Velké Británii a Francii přes mnohamilionové oběti tchajpchingského povstání - zdálo se, že Čína si nikdy neoddechne.
Ekonomické dopady byly katastrofální. Od roku 1833, a zejména po roce 1840, tak vzrostl vývoz stříbra z Číny do Indie, že se stal pro „nebeskou říši“ téměř neúnosný. Proto byly vydány tvrdé císařské dekrety proti obchodu s opiem, které narazily na ještě tvrdší odpor. Dovoz britské bavlny a do jisté míry i britské vlny, který v dřívějších dobách téměř neexistoval, začal rychle stoupat po roce 1833, kdy monopol obchodu s Čínou přešel z rukou Východoindické společnosti na soukromé obchodníky, a v ještě mnohem větším měřítku po roce 1840, kdy i jiné země, zejména Spojené státy, získaly rovněž podíl na čínském obchodu. Toto pronikání cizích průmyslových výrobků mělo na čínský průmysl podobný vliv, jaký mělo už dříve v Malé Asii, Persii a Indii, vedoucí k jeho rozvratu.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Kromě těchto bezprostředních hospodářských důsledků se v souvislosti s pašováním opia rozmohla korupce, která úplně zdemoralizovala čínské státní úředníky v jižních provinciích. Patriarchální autorita, jediné morální pojítko celé obrovské státní mašinérie, byla postupně narušována tím, že úředníci, kteří hodně těžili z toho, že trpěli pašování opia, propadali korupci. Tyto rozkladné prvky, působící souběžně na finance, morálku, průmysl a politickou strukturu Číny, se plnou silou projevily, když palba britských děl zlomila v roce 1840 císařovu autoritu a donutila „nebeskou říši“ ke stykům s pozemským světem. Kontribuce, které Čína musela platit Anglii po neblahé válce z roku 1840, značná neproduktivní spotřeba opia a odčerpávání drahých kovů způsobené tímto obchodem znamenaly, že staré daně se nesly tíživěji a k tomu ještě přibyly nové.
V reakci na rozpadající se státní autoritu a ekonomický útlak se v roce 1851 v Číně zvedlo protifeudální osvobozenecké hnutí, známé jako tchajpchingské povstání, které nabylo charakteru mohutné rolnické války. Toto hnutí, které svrhávalo mandžuské feudály a rušilo daně, sice nebylo schopno odstranit feudální způsob výroby, avšak bylo přímým důsledkem vnitřního rozkladu po prolomení izolace.
Globální dopady konce čínské izolace
Násilné otevření Číny mělo neočekávané dopady i na západní mocnosti, zejména na Anglii a potažmo celou Evropu. "Nyní, když Anglie způsobila revoluci v Číně, vzniká otázka, jak bude tato revoluce za čas zpětně působit na Anglii a prostřednictvím Anglie na Evropu," psal Karel Marx. Nutnost otevřít nové trhy nebo rozšířit staré byla jednou z hlavních pohnutek, pro které Anglie snížila clo na čaj, neboť se očekávalo, že zvýší-li se dovoz čaje, stoupne vývoz průmyslových výrobků do Číny.
Před rokem 1833 činil roční vývoz ze Spojeného království do Číny pouhých 600 000 liber šterlinků; v roce 1836 dosáhl částky 1 326 388 liber šterlinků; v roce 1845 stoupla na 2 394 827 liber šterlinků a v roce 1852 přibližně na 3 miliony liber šterlinků. Nicméně, čínské povstání (tchajpchingské) a s ním spojená nestabilita v Číně ohrozily dodávky klíčových komodit a obchodní bilanci. "Anglie musí proto očekávat, že se zvýší cena jednoho z hlavních druhů spotřebního zboží, že se bude odčerpávat zásoba zlata a značně se zúží jedno z nejdůležitějších odbytišť pro její bavlněné a vlněné zboží."
Ztráta stabilního čínského trhu by tak měla mít dopad na průmyslovou krizi v Evropě. "Jestliže se však jeden z velkých trhů naráz scvrkne, příchod krize se nezbytně urychlí. A právě takový bude nyní nevyhnutelně vliv čínského povstání na Anglii." Karel Marx předpovídal, že čínská revoluce vrhne jiskru do výbušné miny tehdejšího průmyslového systému a způsobí výbuch dávno dozrávající všeobecné krize, která se rozšíří za hranice a po níž vzápětí přijdou politické revoluce na kontinentě.
Navíc, sedmina příjmů britské správy v Indii závisela na prodeji opia Číňanům, a značná část indické poptávky po britských průmyslových výrobcích zase na výrobě tohoto opia v Indii. Možné pěstování máku a výroba opia přímo v Číně by zasadilo "smrtelnou ránu indické výrobě opia, indickým příjmům i obchodním zdrojům Hindustánu."
To byla zajímavá podívaná, "jak Čína bude vnášet zmatek do západního světa, zatímco západní mocnosti přivážejí na anglických, francouzských a amerických válečných lodích „pořádek“ do Šanghaje, Nankingu a k ústí Velkého průplavu."
tags: #izolace #starověké #Číny #příčiny #a #důsledky