Radioaktivní plyn radon se vyskytuje volně v podloží a Česká republika patří k zemím s jeho nejvyšší koncentrací na světě. Problém nastává, když proniká z podloží do uzavřeného prostoru domu. Proto podle Zákona o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření musí každý stavebník, který staví dům s obytnými či pobytovými místnostmi, zajistit stanovení radonového indexu pozemku. Správnou izolaci proti radonu definuje norma ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Všechny pobytové prostory objektů stavěných na podloží se středním nebo vysokým radonovým rizikem musí být chráněny proti radonu.
Radonové riziko a jeho zdroje
Radon objevil v roce 1900 Friedrich Ernst Dorn při zkoumání radioaktivního rozpadu radia. Nejprve se mu říkalo radiová emanace, pak byl přejmenován na niton a po několika dalších názvech se od roku 1923 dostalo i na radon. Tak se tomuto vzácnému plynu říká dodnes.
Kde se radon bere a proč je třeba protiradonová izolace?
Obecně lze říci, že ČR „vyniká“ jedněmi z nejvyšších koncentrací radonu v budovách na světě. Radonové riziko se v jednotlivých částech republiky různí podle vlastností geologického podloží. Tedy jeho propustnosti pro plyny a samozřejmě i koncentrace radonu (Rn indexu). Výskyt hromadění radonu v domě, neboli OAR (objemová aktivita radonu v místnostech), s sebou přináší nárůst zdravotních rizik, zejména rizika výskytu rakoviny plic. Produkty jeho přeměny totiž mohou tvořit shluky s aerosoly, které se dostávají právě do plic. Správně provedená izolace proti radonu je klíčem k ochraně objektu i jeho obyvatel před radonovými riziky. Jak je na tom s radonovými riziky vaše bydliště zjistíte na webu České geologické služby.
Kudy se radon dostává do budovy?
- Z podloží: Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon společně s dalšími plyny z podloží nasáván do objektů právě špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn, nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí.
- Ze stavebních materiálů: Stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Zatímco profesionální výrobci musí dodržovat limity stanovené vyhláškou, materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se to netýká. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia. V některých lokalitách to mohou být škvárové tvárnice, výrobky z popílků a další.
- Z vody: Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je ovšem bezpečná a splňující předepsané limity, díky zařízením na její úpravu. Průměrný obsah radonu v ČR v pitné vodě pro veřejné zásobování je 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq. Pro zajímavost dodáme, že lázeňské vody používané v Jáchymovských lázních mají hodnoty řádu 10 000 Bq/l.
Kdy je protiradonová izolace potřeba?
Ze stavebního zákona je měření a stanovení radonového indexu povinné, budovu je totiž vždy třeba chránit izolací proti radonu. Revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1. 10. 2019 ukládá povinnost použití protiradonové izolace, konkrétně takové, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor. Dle umístění stavby projektant a stavební dozor v součinnosti se stavebníkem stanoví, jak se proti radonu chránit. Měření radonu je vhodné i u starších staveb, kde můžeme nedostatky použitého stavebního materiálu, nebo nevhodně provedené protiradonové izolace napravit (vždy alespoň částečně) pomocí dodatečných opatření. Svou zásadní roli při úvahách o izolaci proti radonu hraje i použití podlahového topení v kontaktní konstrukci (druhého a dalšího patra se to netýká), které zvyšuje rozdíl teplot mezi podkladem a podlahou a přispívá ke komínovému efektu.
Návrh protiradonových opatření u nových staveb
Důležitým podkladem pro rozhodnutí o umístění stavby a případných protiradonových opatřeních je výsledek radonového průzkumu pozemku. Návrh protiradonových opatření u nových staveb vychází z kategorie radonového rizika pozemku zjištěné při radonového průzkumu. Zjištěnému radonovému riziku je nutné přizpůsobit projekt a vlastní provedení stavby. Je třeba také upozornit na nebezpečí, které hrozí při použití starých neproměřených stavebních surovin a materiálů např. některých druhů škváry, starších materiálů vyrobených z popílků, apod.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Typy protiradonové izolace pro nové stavby
Pro izolaci proti radonu můžete provést několika způsoby: asfaltovými pásy (včetně samolepicích asfaltových pásů) a syntetickými a polymerními foliemi. U všech uvažovaných materiálů je třeba důsledně dbát na těsnost spojů (správně provedenému svařování asfaltových pásů), prostupů, náchylnost k poškození a dostatečnou životnost materiálu (odpovídající předpokládané životnosti stavby). Tloušťku izolační vrstvy určuje projektant výpočtem dle ČSN 730601. Pro výpočet dosaženého radonového odporu materiálu protiradonové izolace musí mít použitý materiál určený součinitel difuze radonu.
Protiradonová izolace pro nízký index
V této kategorii rizika se nevyžaduje žádné speciální opatření. Dostatečnou ochranu objektu na nízkém radonovém riziku vytváří běžná hydroizolace navržená podle hydrogeologických poměrů. Ta musí být ovšem provedena v celé půdorysné ploše objektu. Dostatečnou izolaci proti radonu poskytne běžná a správně provedená izolace proti vodě, včetně utěsněných prostupů. Pro toto použití jsou ideální asfaltové pásy charBIT G200 S40 nebo charBIT AL S35 (charBIT AL S40) v kombinaci opět s charBIT G200 S40 s dobře svařenými spoji.
Protiradonová izolace pro střední index
Bude-li staveniště zatříděno k dolní hranici vysokého radonového rizika (koncentrace radonu v podloží nepřesahuje dvojnásobek koncentrace oddělující střední a vysoké riziko), postupujeme při ochraně objektu stejně jako na pozemku se středním rizikem. Za dostatečné protiradonové opatření se považuje provedení všech konstrukcí v přímém kontaktu se zeminou s protiradonovou izolací, která plní zároveň i funkci hydroizolace. Za protiradonovou izolaci považujeme v souladu s ČSN 730601 každou kvalitnější hydroizolaci s dlouhou životností a se změřeným součinitelem difuse radonu, s jehož pomocí dokáže projektant pro konkrétní objekt vypočítat potřebnou tloušťku protiradonové izolace. Protiradonová izolace musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce, tj. i pod stěnami. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací. O výsledné účinnosti opatření rozhoduje ve velké míře kvalita položení protiradonové izolace. Základem protiradonové izolace pro střední index jsou pevné asfaltové pásy. Izolaci proti radonu je třeba provést celistvě v celé ploše stavby. Na izolaci proti radonu středních hodnot použijte optimálně pásy charBIT ELAST G S40 HQ nebo charBIT G200 S40 optimálně ve dvou celistvých vrstvách u spodních staveb pod úrovní terénu, v jedné vrstvě pak u spodních staveb nad úrovní terénu (minimálně však ve tloušťce určené výpočtem dle ČSN 730601). Jednotlivé vrstvy musí být pečetěny vždy ve stejném směru tak, aby byl dostatečně pečetěn spoj první vrstvy.
Protiradonová izolace pro vysoký index
Pouze v případech, kdy je na pozemku naměřený velmi vysoký radonový index, je nutné zajistit odvětrávání pod izolací proti radonu. Vysoký radonový index vyžaduje nejlepší izolaci proti radonu. Takovou umí zajistit asfaltové pásy s hliníkovou vložkou charBIT ELAST AL V S40 v kombinaci s pásy charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ, které se postarají o patřičnou pevnost (samotné pásy s hliníkovou vložkou nemusí být dostatečně pevné). V případě vysokých hodnot Rn indexu a podlahového topení je třeba pod základovou desku domu doplnit ještě odvětrávací perforované potrubí, které se postará o odvod radonu mimo dům. Pro správnou funkci a požadovaný stupeň ochrany musí být těsné a vyvedené mimo stavbu dle návrhu projektové dokumentace.
Asfaltové izolační pásy
Asfaltové pásy patří k vývojově nejstarším izolačním hmotám. Použitelnost asfaltových pásů je závislá na typu nosné vložky a na typu asfaltové krycí hmoty. Podle druhu asfaltu rozlišujeme pásy z asfaltů oxidovaných a asfaltů modifikovaných. Životnost oxidovaných asfaltových pásů je omezena cca +70 °C a ohebnost teplotou 0 °C. Mechanická odolnost těchto pásů k praskání krycí vrstvy je nízká. Tažnost při přetržení dosahuje pouhých 2 až 5 %.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Modifikované asfaltové pásy
Asfalty modifikované zlepšují především ohebnost za chladu, odolnost proti stárnutí a tepelnou stabilitu při vyšších teplotách. Krycí vrstva se stává elastickou, což omezuje stékavost při vyšších teplotách. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca -20 °C. Tažnost asfaltové hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Jsou elastické i při teplotách hluboko pod nulou a nelámou se. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností. Odolnost vůči UV záření je nižší. Množství modifikační přísady se pohybuje mezi 7 a 15 %. Modifikace zlepšuje asfaltu i samozacelující schopnosti např. při místním proražení.
Nosné vložky
Nejčastějšími nosnými vložkami jsou rohože, tkaniny, fólie nebo kombinace více materiálů. Vložky z netkané jutové textilie, skleněné rohože (G) a polyesterové rohože (PV) patří k nejběžnějším. Skleněné a polyesterové rohože jsou pevné a odolnější na proražení. Vložky z hliníku se používají pro dosažení velmi vysokého radonového odporu, ale vyžadují kombinaci s pevnějšími pásy kvůli své nízké pevnosti.
Pokládka asfaltových pásů
Asfaltové pásy se nejčastěji pokládají natavováním nebo samolepením. Spoje se provádí s přesahem nejméně 100 mm. Důležité je celoplošné přilepení k podkladu pro zajištění plynotěsnosti. Podklad musí být suchý a čistý. Před pokládkou se doporučuje použít penetrační lak.
Drenážní systémy a odvětrávané vzduchové mezery
Úkolem drenážních systémů je snížit koncentraci radonu pod základovou deskou, nebo vytvořit podtlak v podloží vůči tlaku vzduchu v interiéru. Drenážní systém je tvořen soustavou perforovaných drenážních trub (plastových, keramických, kameninových atd.), které se kladou do vrstvy štěrku pod základovou deskou. Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných trub by neměla být menší než 2 m a větší než 4 m. Truby se uspořádají tak, aby docházelo k odvětrávání drenážní vrstvy ve všech místech půdorysu. Průměry potrubí se volí v rozmezí 60 - 150 mm. Pro zvýšení účinnosti se doporučuje odvětrávat drenážní systém svislým odvětrávacím potrubím o průměru 100 - 150 mm nad střechu objektu. Drenážní systémy mohou pracovat buď pasivně (na základě teplotního rozdílu a tlaku větru) nebo aktivně s pomocí ventilátoru.
Úkolem odvětrávané vzduchové mezery je snížit koncentraci radonu pod protiradonovou izolací nebo pod ní vytvořit podtlak vzhledem k tlaku vzduchu v interiéru. Pro vytvoření vzduchové mezery se nejčastěji používají plastové profilované (nopované) fólie např. Platon, Delta, Tefond, Penefol-Lithoplast atd. Tyto fólie vytvářejí jak vzduchovou mezeru, tak protiradonovou izolaci nad ní. Systém větrání mezery musí být navržen tak, aby byla zajištěna spolehlivá výměna vzduchu po celém půdorysu mezery v průběhu celého roku. Větší spolehlivosti a účinnosti se dosáhne odvětráním vzduchové mezery svislým potrubím nad střechu objektu. Doporučuje se, aby byl v mezeře udržován podtlak.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Volně rozvinutá nopová fólie LITHOPLAST® INSTAL 20/0,8
Z různých způsobů odvětrávání doporučujeme použít nopovou fólii. Nopová fólie LITHOPLAST® INSTAL 20/0,8 vytvoří vzduchovou mezeru, kterou radon odvedete mimo dům. Otevřená vzduchová mezera vytvoří možnost příčného provětrání radonu pomocí rozdílného tlaku vzduchu. S přesahem 1 řady nopů do spoje vkládáme oboustranně lepicí butylkaučukovou pásku o šířce 15 mm. S fólií plynule přecházíme na svislou stěnu tak, abychom nepřerušili větrací mezeru. LITHOPLAST® INSTAL přikládáme k základům. Izolaci kryje volně položená geotextilie IZOLTECH H 300 s přesahem 50 mm. Nopová fólie LITHOPLAST® INSTAL proti radonu nemůže tam, kde by byla umístěná pod hladinou spodní vody nebo v místech, kde se hromadí dešťová voda.
Protiradonová opatření u stávajících staveb
Před vydáním stavebního povolení by mělo být provedeno změření koncentrace radonu v budově. Pokud se potvrdí překročení směrné hodnoty EOAR 200 Bq/m3, doporučuje se - po provedení radonové diagnostiky - uplatnit při rekonstrukci přiměřená protiradonová opatření. Podkladem pro projekt protiradonových opatření u stávajících staveb je výsledek podrobné radonové diagnostiky objektu, která zjišťuje druh, polohu a vydatnost zdroje radonu a cesty jeho šíření objektem. Dále se musí zohlednit celkový stav objektu, dispoziční řešení (poloha obytných místností ve vztahu k podloží), těsnost obvodového pláště, systém větrání atd. Největší pozornost by měla být věnována stavu kontaktních konstrukcí.
Možnosti sanace radonu
- Utěsnění vstupních cest a zvýšení intenzity větrání: Jsou-li obytné místnosti odděleny od podloží sklepem nebo v nich hodnota EOAR nepřevyšuje 400 Bq/m3 (a to i když jsou v kontaktu s podložím), otevírá se majitelům velký prostor pro jednoduchá svépomocně realizovatelná opatření, spočívající v utěsnění vstupních cest radonu do objektu a ve zvýšení intenzity výměny vzduchu.
- Aktivní odvětrání radonu z podloží: Velmi efektivním a účinným opatřením může v řadě případů být aktivní odvětrání radonu z podloží pod objektem pomocí několika odsávacích míst umístěných tak, aby byl umožněn pohyb vzduchu pod celým půdorysem objektu. Není-li možné provést otvor do podlahy zevnitř, lze prostor pod podlahou odvětrávat i zvenčí prostřednictvím prostupu základovým pasem. Půdní vzduch se odsává téměř vždy nuceně pomocí ventilátoru. Aby bylo dosaženo co možná nejvyšší účinnosti systému, je třeba zajistit těsnost podlahové konstrukce spočívající na podloží. Optimální podlahou jsou z tohoto důvodu betony (nemusí být izolované), méně vhodné jsou prkenné podlahy.
- Výměna podlahových konstrukcí: Opatření spočívající ve výměně podlahových konstrukcí jsou vhodná pouze u těch stávajících objektů, v jejichž kontaktních podlažích se nachází obytné místnosti a podlahy jsou ve velmi špatném stavu a netěsní (např. dřevěné podlahy nebo suché dlažby přímo na podloží). Je tomu tak proto, že vytvoření nových podlah je opatření velmi drahé.
- Nucená mírně přetlaková ventilace: Použití nucené mírně přetlakové ventilace vnitřního vzduchu ke snížení interiérové koncentrace je ve stávajících stavbách, kdy je zdrojem radonu podloží, podmíněno poměrně kvalitní a těsnou kontaktní konstrukcí. Tam, kde je zdrojem radonu stavební materiál (např. domy z rynholeckého škvárobetonu typu START), je nucená ventilace považována za jedno z nejefektivnějších, ale poměrně nákladných opatření.
- Odstraňování aktivních materiálů: Zpravidla lze odstraňovat jen nenosné konstrukce (štuky, omítky, příčky, tepelně-izolační násypy podlah ze škvár a popílků atd.). U objektů z rynholeckého škvárobetonu, kde jsou zdrojem radonu i zvýšeného záření gama obvodové a štítové panely a nosné vnitřní stěnové panely, není tento přístup nejvhodnější.
- Elastické nátěry a tapety: Drobného snížení exhalace lze dosáhnout použitím elastických nátěrů nebo tapet z PVC (papírové tapety jsou zcela neúčinné). Nevýhodou tohoto způsobu sanace je však nízká účinnost a malá životnost způsobená velkou náchylností vzduchotěsné povrchové úpravy k perforaci.
Co je třeba zohlednit při výběru materiálu a provádění izolace?
Kromě radonu je nutné uvažovat také o ochraně budovy proti nežádoucím účinkům vody (vzlínající vlhkost, dočasná nebo trvalá hladina vody). Kvalita položení protiradonové izolace, těsnost spojů a prostupů jsou klíčové pro výslednou účinnost opatření. Nesmí být zmrzlý. Všechny okraje musí být ihned zastěrkovány. Izolace se pokládá ve dvou vrstvách. Asfaltový pás s hliníkovou vložkou proti radonu je nutné vždy kombinovat s klasickým asfaltovým pásem pro jejich nízkou pevnost. V 99 % případů v ČR jsou tyto pásy naprosto zbytečné, jelikož Vám postačí klasický asfaltový pás SBS se skleněnou tkaninou. Tento pás má dostatečný radonový odpor a především je 4x pevnější než ten s hliníkovou vložkou. Tudíž nenechte se ošálit výrobci, že potřebujete pás s hliníkovou vložkou. Za vyhovující se považují asfaltové pásy SBS s radonovým odporem 300 Ms/m a vyšší. Konzultujte návrh se svým projektantem.
Tabulka: Součinitele difúze radonu pro vybrané izolační materiály
| Typ izolace | Součinitel difúze radonu D [m²/s] | Poznámka |
|---|---|---|
| Běžné izolace (např. asfaltové pásy typu S tl. 4,0 mm s vložkou G/PV, fólie PVC od tl. 1,2 mm) | 10.E-11 až 10.E-12 | Dobrá difúzní odolnost, pevné |
| Izolace s hliníkovou vložkou (např. asfaltové pásy typu S tl. 3,5/4,0 mm s kombinovanou vložkou s AL fólií) | 10.E-13 až 10.E-15 | Špičková difúzní odolnost, ale méně pevné, náchylné k delaminaci a korozi, doporučuje se kombinace s jinými pásy. |
Na co dát pozor během provádění izolace proti radonu?
- Měření: Pro měření využijte speciální firmu s patřičným certifikátem. Dobře provedené měření je základ, protože přímo určuje následná protiradonová opatření.
- Potřeba odvětrání: Zejména při středních a vyšších hodnotách (nebo při použití podlahového topení) dbejte na správně provedený odvětrávací systém.
- Správná volba materiálu: Vybírejte kvalitní materiál s životností odpovídající životnosti stavby a s parametry pro dané klimatické podmínky.
- Správná montáž: Nezapomeňte, že izolace proti radonu je funkční, pouze když dokonale těsní. Pro pokládání protiradonové izolace vybírejte důvěryhodnou firmu se zkušenostmi.
- Ochrana proti vodě: Kromě radonu je nutné uvažovat také o ochraně budovy proti nežádoucím účinkům vody (vzlínající vlhkost, dočasná nebo trvalá hladina vody).
tags: #izolace #proti #radonu #drevostavba #informace