Vyberte stránku

Izolace proti radonu je důležitým ochranným prvkem staveb, který umí zabránit vdechování radonu a jeho produktů s negativními dopady na lidské zdraví.

Co je radon a proč je nebezpečný?

Radon je přírodní radioaktivní plyn vznikající přeměnou uranu obsaženého v zemské kůře, kde se uran přeměňuje na rádium a to pak na radon. Samotný radon není pro člověka ani tak nebezpečný, jako jeho produkty vzniklé jeho přeměnou. Ty se po vdechnutí zachytí v průduškách a plicích a způsobují jejich ozáření, které je považováno za jednu z příčin vzniku rakoviny plic. K vyvolání nemoci nedochází téměř ihned, ale zpravidla až po několika desítkách let pobytu v objektu, kde je zvýšená koncentrace produktů přeměny radonu.

Výskyt hromadění radonu v domě, neboli OAR (objemová aktivita radonu v místnostech), s sebou přináší nárůst zdravotních rizik, zejména rizika výskytu rakoviny plic. Území, na kterém jsou koncentrace radonu škodlivé, jsou u nás poměrně rozsáhlé. Obecně lze říci, že ČR „vyniká“ jedněmi z nejvyšších koncentrací radonu v budovách na světě. Radonové riziko se v jednotlivých částech republiky různí podle vlastností geologického podloží, tedy jeho propustnosti pro plyny a samozřejmě i koncentrace radonu (Rn indexu).

Kudy se radon dostává do budovy?

Hlavní a nejzávažnější zdroj radonu bývá ve většině případů v budovách podloží. Radon je součástí půdních plynů, které vyplňují póry zemin a jeho koncentrace v podloží se běžně pohybuje od 10 až do 100 kBq/m3. Z podloží se radon uvolňuje do atmosféry a podobně proniká také kontaktními konstrukcemi do domů. Radon ale neproniká do domů jen pouhou difúzí, ale v propustných zeminách je navíc aktivně nasáván vlivem podtlaku v nejnižších podlažích domu. Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon společně s dalšími plyny z podloží nasáván do objektů právě špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn, nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí.

Z podloží se radon uvolňuje do atmosféry. Podobně proniká také kontaktními konstrukcemi do domů. Těsnost kontaktní konstrukce je podmíněna použitým stavebním materiálem, technologií, kvalitou provedení a také množstvím poruch, které vznikly po dobu užívání objektu. Pro radon jsou zcela prodyšné prkenné podlahy na škvárovém podsypu nebo suché dlažby kladené přímo do zeminy. Dále jsou to také popraskané, drolící se betony bez hydroizolace. Transport radonu dokážou efektivně snížit kvalitní hutné betony a neporušené cihelné suterénní stěny.

Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací

Možná vás překvapí, že stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Zatímco profesionální výrobci musí dodržovat limity stanovené vyhláškou, materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se to netýká. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia. V některých lokalitách to mohou být škvárové tvárnice, výrobky z popílků a další.

Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je ovšem bezpečná a splňující předepsané limity, díky zařízením na její úpravu. Průměrný obsah radonu v ČR v pitné vodě pro veřejné zásobování je 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq.

Kdy je protiradonová izolace potřeba a legislativní požadavky

Vdechování radonu nebo jeho produktů má negativní vliv na lidský organismus. Proto je velmi důležité prostory budov chránit hydroizolacemi, které jsou určené a byly testované proti působení radonu z podloží. Návrh konstrukcí proti nepříznivému působení radonu z podloží by měl řešit projekt stavby.

Z revidovaného znění ČSN 73 0601, platného od 1. 10. 2019, vyplývá, že ať už je radonový index stavby jakýkoli (nízký, střední nebo vysoký), je potřeba u hydroizolace spodní stavby navrhnout a na stavbě vybudovat protiradonovou izolaci. Tato norma zohledňuje požadavky atomového zákona č. 263/2016 Sb a vyhlášky o radiační ochraně č. 422/2016 Sb. Z nového znění normy v podstatě vyplývá, že je nutná izolace proti radonu. Konkrétně taková, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor.

Měření a stanovení radonového indexu je povinné. Dle umístění stavby projektant a stavební dozor v součinnosti se stavebníkem stanoví, jak se proti radonu chránit. Měření radonu je vhodné i u starších staveb, kde můžeme nedostatky použitého stavebního materiálu nebo nevhodně provedené protiradonové izolace napravit pomocí dodatečných opatření.

Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět

Svoji zásadní roli při úvahách o izolaci proti radonu hraje i použití podlahového topení v kontaktní konstrukci (druhého a dalšího patra se to netýká), které zvyšuje rozdíl teplot mezi podkladem a podlahou a přispívá ke komínovému efektu.

Parametry a výpočet protiradonové izolace

Protiradonová izolace plní také funkci hydroizolace, a proto musí splňovat všechny požadavky kladené na hydroizolace. Od běžných hydroizolací se odlišuje požadavkem na stanovení součinitele difúze radonu. Tím se popisuje odolnost vlastního materiálu izolace proti pronikání radonu difúzí. Je nutné, aby byl stanoven součinitel difúze radonu ve vlastním izolačním materiálu, ve spoji a případně také v připojení izolace k materiálu příruby plášťové trouby. Znalost součinitele difúze je nezbytná pro posouzení potřebné tloušťky protiradonové izolace v závislosti na typu objektu a radonovém indexu stavby.

Propočet protiradonové izolace

Propočet samotné protiradonové izolace je velice jednoduchý. Východiskem jsou:

  • radonový index pozemku (OAR a plynopropustnost zemin) překvalifikovaný na radonový index stavby,
  • umístění pobytových prostor ve stavbě (jsou-li v kontaktním podlaží nebo jde o podsklepený objekt),
  • při každém výskytu negativních vlivů (tl. štěrkového podsypu ≥ 50 mm, použití podlahového topení v kontaktním podlaží s podložím a OAR nad limitní hodnoty ≥ 60 kBq/m3 (plynopropustnost zemin vysoká, resp, ≥ 140 kBq/m3 střední, ≥ 200 kBq/m3 nízká), pak není možné samotnou protiradonovou izolaci použít (řeší se s odvětráním podloží nebo s ventilační vrstvou nad/pod izolací),
  • zvolí se místnost pro propočet s nejnižší možností větrání a s největším podílem plochy v kontaktu s podložím, použijí se plochy s podložím a výška,
  • použijí se návrhové hodnoty OAR půdního vzduchu, intenzity větrání a OAR interiéru,
  • vypočte se mezní rychlost plošné exhalace radonu a z této radonový odpor minimální RRn,min.

Pro výpočet dosaženého radonového odporu materiálu protiradonové izolace musí mít použitý materiál určený součinitel difuze radonu. Projektant nebo stavební dozor v součinnosti se stavebníkem vypočítá požadavek dosažení radonového odporu. Izolace pak musí dosáhnout vždy odporu vyššího. Stále však platí nutnost sekundárního opatření v případě podlahového vytápění v kontaktní konstrukci (odvětrávací systém spodní stavby).

Parametry materiálu protiradonové izolace

Protiradonová izolace 1. kategorie těsnosti (asfaltový pás / fólie / stěrková hmota) má určen pro plochu a pro předepsaný způsob spojování součinitel difúze radonu pro příslušnou určenou tloušťku materiálu. Ze součinitele difúze materiálu lze propočítat ze vzorce:

Čtěte také: Radon a asfaltová izolace

  • difúzní délku materiálu l = (D/λ)1/2 [m]
  • radonový odpor RRn = sinh(d/l)/(λ.l) [s/m], [Ms/m]

Kde λ je přeměnová konstanta radonu = 2,1.10-6 [1/s] a d je tloušťka materiálu [m]. Tyto 3 parametry izolace 1. kategorie těsnosti by měl výrobce uvést v technických podkladech výrobku.

Orientačně lze uvést, že nejběžnější izolace mají součinitel difúze radonu následující:

Kategorie odolnosti Součinitel difúze radonu D [m2/s] Příklady materiálů
Běžná odolnost 10-11 až 10-12 Asfaltové pásy natavitelné typu S tl. 4,0 mm s nosnou vložkou G (skelná tkanina) oxidované / modifikované nebo PV (polyesterová vložka) modifikované. Fólie PVC od tl. 1,2 mm.
Výborná odolnost 10-13 až 10-15 Asfaltové pásy typu S tl. 3,5/4,0 mm s nosnou vložkou kombinovanou s hliníkovou AL fólií.

Materiály pro protiradonovou izolaci

Pro izolaci proti radonu můžete provést několika způsoby: asfaltovými pásy (včetně samolepicích asfaltových pásů) nebo syntetickými a polymerními foliemi. Hydroizolace spodní stavby i hydroizolace proti radonu by měly mít dostatečnou pevnost proti přetržení a příznivé technické vlastnosti pro jejich zpracování v podmínkách spodní stavby. U všech uvažovaných materiálů je třeba důsledně dbát na těsnost spojů, prostupů, náchylnost k poškození a dostatečnou životnost materiálu (odpovídající předpokládané životnosti stavby).

Všechny prvky a materiály, které jsou použité v izolačním systému, musí být navzájem slučitelné, tj. nesmí se negativně ovlivňovat. Mechanické vlastnosti izolace, jako je pevnost v tahu, tažnost atd. Tloušťku izolační vrstvy určuje projektant výpočtem dle ČSN 730601.

Asfaltové izolační pásy

Asfaltové pásy patří k vývojově nejstarším izolačním hmotám. S ohledem na ochranu proti radonu patří mezi výhody asfaltových pásů skutečnost, že se dají celoplošně natavovat k podkladu, a tím se vyloučí vznik vzduchové mezery mezi izolací a stavební konstrukcí, skrze kterou by se mohl radon nekontrolovatelně šířit. Vlastnosti asfaltových izolačních pásů závisí především na druhu a materiálu nosné vložky a také na typu asfaltové krycí hmoty. Rozlišujeme pásy z asfaltů oxidovaných a asfaltů modifikovaných.

Asfaltové pásy z oxidovaného asfaltu

Jedná se o nejstarší typ asfaltových pásů. V současnosti mají již překonanou mechanickou i korozní odolnost. V praxi se doporučuje zpracovávat tyto pásy pouze při teplotách vyšších jak 5 °C, jinak by docházelo při jejich rozvinování k praskání krycí vrstvy. Příkladem nevhodných hydroizolací proti radonu jsou oxidované asfaltové pásy s hliníkovou nosnou vložkou, které se s ohledem na postup výstavby některých budov mají pokládat v zimním období. Připomeňme si, že asfaltové pásy s nedostatečně pevnou nosnou vložkou použité v jedné vrstvě znamenají u stavby s výskytem radonu obrovské riziko.

Asfaltové pásy z modifikovaného asfaltu

Modifikace zvětšuje rozmezí použitelnosti, tzn. odstraňuje nebo snižuje křehkost asfaltů při teplotách pod 0 °C. Také omezuje stékavost při vyšších teplotách. Modifikace je v podstatě taková úprava, při které se asfalty mísí s vhodnými látkami organického původu. Typ těchto pásů vyniká dlouhou životností, odolností vůči vysokým teplotám a proti stárnutí. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca -20 °C. Tažnost asfaltové hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Pásy tohoto typu jsou navrhovány tam, kde rozhoduje trvanlivost a kde není izolační povlak vystaven nadměrnému mechanickému zatížení.

Přednost by se měla dávat pásům s nenasákavými vložkami z minerálních, skleněných nebo syntetických vláken, v podobě rohoží či tkanin. Ty jsou stabilnější a odolnější na proražení než vložky z rohoží. Nejčastěji volené asfaltové pásy natavitelné typu S tl. 4,0 mm s nosnou vložkou G (glas - skelná tkanina) oxidované / modifikované nebo PV (polyesterová vložka) modifikované mají dobrou difúzní odolnost a jsou pevné.

Asfaltové pásy s hliníkovou vložkou

Asfaltové pásy typu S tl. 3,5/4,0 mm s nosnou vložkou kombinovanou s hliníkovou AL fólii, mají difúzní odolnost špičkovou. Jsou však většinou málo pevné, pás je náchylný k delaminaci asfaltu a AL fólie, asfalt u oxidovaného provedení je náchylný na praskání. Nechráněná AL fólie koroduje vlivem alkálií. Proto se vždy kombinují s výše uvedenými pásy typu G a PV, čímž se i zdražuje izolační skladba provedená 2-vrstvě, pokud mohla být provedena 1-vrstvě. Tyto pásy mají zpravidla o řád nižší hodnotu Součinitele difúzního odporu radonu než modifikované asfaltové pásy s nosnou vložkou ze skleněné tkaniny nebo z polyesterové rohože. Při vysokém radonovém indexu se i modifikované asfaltové pásy s hliníkovou vložkou kombinují s jinými pásy.

Samolepicí asfaltové pásy

Někteří zástupci těchto materiálů mají na fólii samolepicí vrstvu z modifikovaného asfaltu, která má izolační funkci a navíc slouží k vzájemnému spojování pásů a k plnoplošnému připevnění k podkladu. Rychlost pokládání izolace se tím ve srovnání s procesem natavování zrychlí.

Fóliové izolační materiály

Fóliové izolační materiály se často vyskytují a řadíme je mezi izolace z polyvinylchloridu (PVC), polyetylénu (PE), polypropylénu (PP), termoplastických polyolefínů a etylenpropylenových kaučuků. Jednotlivé polymery jsou upravovány různými přísadami, jako např. plastifikátory, změkčovadly, antioxydanty, pigmenty atd. Toto platí rovněž o fóliích PVC od tl. 1,2 mm.

Polymerní fólie se spojují nejčastěji horkovzdušným svařováním nebo častěji svařováním extruzně s přídavným svařovacím materiálem. Optimální je spojení dvojitým svarem s vytvořením zkušebního kanálku, který lze odzkoušet přetlakováním kanálku nebo podtlakovou zkouškou. Ruční svařování se provádí pomocí horkovzdušné svářečky a v následném stlačení spoje. Minimální šířka svaru musí být 30 mm. Plynotěsnost spoje lze pojistit zalitím okraje svaru lepidlem. Pro zajištění vyšší kvality spoje se používají svařovací automaty.

Bentonitové izolace

Bentonitové izolace obsahují montmorillonitické jílové minerály s filtračním součinitelem 1.10-11 m/s, tj. o dva řády nižším než u běžných jílů. Principem bentonitových izolací je to, že po styku s vodou bentonit zvětšuje svůj objem a proniká do všech dutin i trhlin v chráněné konstrukci, a tím vytváří pro vodu nepropustný povlak. Pokud jsou bentonitové izolace v suchém stavu, tak netvoří prakticky žádnou bariéru proti pronikání radonu. Samotný bentonit není schopen vytvořit trvalou ochranu proti radonu.

Protiradonová izolace dle radonového indexu

Protiradonová izolace pro nízký index

Dostatečnou izolaci proti radonu poskytne běžná a správně provedená izolace proti vodě, včetně utěsněných prostupů. Pro toto použití jsou ideální asfaltové pásy charBIT G200 S40 nebo charBIT AL S35 (charBIT AL S40) v kombinaci opět s charBIT G200 S40 s dobře svařenými spoji.

Dostačující ochranu stavby dokáže zajistit běžná izolace proti vodě a vlhkosti, a to nejlépe v podobě asfaltových pásů či plastových fólií se svařenými spoji a utěsněnými prostupy. Dostatečnou ochranu stavby zajišťuje v tomto případě protiradonová izolace. Ta musí být provedena spojitě po celé ploše stavby, která přiléhá k zemině.

Protiradonová izolace pro střední index

Jejím základem jsou pevné asfaltové pásy. Izolaci proti radonu je třeba provést celistvě v celé ploše stavby. Na izolaci proti radonu středních hodnot použijte optimálně pásy charBIT ELAST G S40 HQ nebo charBIT G200 S40 optimálně ve dvou celistvých vrstvách u spodních staveb pod úrovní terénu, v jedné vrstvě pak u spodních staveb nad úrovní terénu (minimálně však ve tloušťce určené výpočtem dle ČSN 730601). Jednotlivé vrstvy musí být pečetěny vždy ve stejném směru tak, aby byl dostatečně pečetěn spoj první vrstvy.

Pokud se použijí asfaltové pásy, pak je vhodné provést protiradonovou izolaci spojitě ve dvou vrstvách, a sice ve dvou směrech - podélně a příčně, s dostatečným překrytím a utěsněním spojů.

Protiradonová izolace pro vysoký index

Vysoký radonový index vyžaduje nejlepší izolaci proti radonu. Takovou umí zajistit asfaltové pásy s hliníkovou vložkou charBIT ELAST AL V S40 v kombinaci s pásy charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ, které se postarají o patřičnou pevnost (samotné pásy s hliníkovou vložkou nemusí být dostatečně pevné).

V případě vysokých hodnot Rn indexu a podlahového topení je třeba pod základovou desku domu doplnit ještě odvětrávací perforované potrubí, které se postará o odvod radonu mimo dům. Pro správnou funkci a požadovaný stupeň ochrany musí být těsné a vyvedené mimo stavbu dle návrhu projektové dokumentace. Podloží se nejčastěji odvětrává za pomoci perforovaného plastového potrubí, které je vloženo do vrstvy štěrku pod podkladním betonem. Toto potrubí je napojeno na stupačku, která ústí do vnějšího prostředí nad střechou domu a mimo dosah střešních oken. Vzduchová mezera v podlaze se zřizuje nejčastěji pod protiradonovou izolací. Mohou ji tvořit plastové profilované fólie, vlnité cementové deskami apod. Při vysokém radonovém indexu zajišťuje ochranu stavby protiradonová izolace, která musí být provedena spojitě po celé ploše stavby přiléhající k zemině.

Zásady provádění protiradonové izolace

Protiradonová izolace je funkční, pouze když dokonale těsní. Proto je klíčová správná montáž.

Příprava podkladu

Podkladní konstrukce musí být dostatečně únosná a rovná. Její povrch musí být suchý, čistý, rovný, souvislý a pevný. Povrch nesmí být porušen zlomy, prasklinami nebo smršťovacími trhlinami. Pro natavování pásů musí být podklad suchý a nesmí být zmrzlý. Hrubé nerovnosti větší než 5 mm je nutné vyrovnat. Přechody vodorovných a svislých ploch se zaoblují cementovou maltou nebo omítky o poloměru 40 až 50 mm. V opačném případě musí být izolační povlak od podkladu oddělen.

Pod asfaltové pásy se pro zajištění lepší přídržnosti a penetrace podkladu, provádí jednovrstvý penetrační nátěr z asfaltového penetračního laku nebo ředěné asfaltové suspenze.

Spoje a prostupy

Asfaltové pásy se kladou s podélnými a příčnými přesahy. V podélném spoji je šířka překrytí pásů minimálně 100 mm a v příčném spoji minimálně 150 mm. Přesahy se natavují plnoplošně. Na potrubí kanalizace je možné nejdříve opracovat samolepícími pásy a pak natavitelnými modifikovanými pásy. Prostupy různých instalací skrz hydroizolace je možné řešit pomocí různých průchodek a pomocí přírubových spojů.

U prostupů se izolace musí plynotěsně napojit. Nejjednodušším řešením prostupu je provedení ochranné vrstvy nebo objímky z asfaltového pásu. Na malé prostupy se používají samolepicí asfaltové pásy. Pokud je průměr prostupujícího tělesa do 300 mm, spoje se těsní pružnými materiály (např. provazci a bandáží, polyuretanovou pěnou apod.) a průchodky. Při větších průměrech prostupů se zesilují pryžovým nebo asfaltovým dilatačním pásem o šířce min. 500 mm. Zesilující vložky se kladou na vnitřní stranu povlaků.

Ochrana izolace a dodatečná opatření

Po položení izolace je nutné ji chránit před mechanickým poškozením (např. ochrannou textilií, deskami z plastů, vrstvou prostého betonu apod.). Vodorovná izolace se zakryje vhodnou ochranou. Spojení svislé a vodorovné izolace se řeší tzv. zpětným spojem. Svislá izolace se chrání proti poškození při zasypávání výkopu, například pomocí polotuhých plastových desek.

V případě vysokých hodnot Rn indexu a podlahového topení je třeba pod základovou desku domu doplnit ještě odvětrávací perforované potrubí, které se postará o odvod radonu mimo dům. Pro správnou funkci a požadovaný stupeň ochrany musí být těsné a vyvedené mimo stavbu dle návrhu projektové dokumentace. Vzduchová mezera v podlaze se zřizuje nejčastěji pod protiradonovou izolací. Mohou ji tvořit plastové profilované fólie, vlnité cementové deskami apod.

Na co si dát pozor při provádění izolace proti radonu

  • Měření: Pro měření využijte speciální firmu s patřičným certifikátem. Dobře provedené měření je základ, protože přímo určuje následná protiradonová opatření.
  • Potřeba odvětrání: Zejména při středních a vyšších hodnotách (nebo při použití podlahového topení) dbejte na správně provedený odvětrávací systém.
  • Správná volba materiálu: Vybírejte kvalitní materiál s životností odpovídající životnosti stavby a s parametry pro dané klimatické podmínky. Hydroizolace jsou v projektech staveb někdy uvedeny nebo popsány příliš obecně, a bohužel také v celé řadě projektů se vyskytují i nevhodné hydroizolace.
  • Správná montáž: Nezapomeňte, že izolace proti radonu je funkční, pouze když dokonale těsní. Pro pokládání protiradonové izolace vybírejte důvěryhodnou firmu se zkušenostmi.
  • Ochrana proti vodě: Kromě radonu je nutné uvažovat také o ochraně budovy proti nežádoucím účinkům vody (vzlínající vlhkost, dočasná nebo trvalá hladina vody).

tags: #izolace #podlahy #sklepa #postup #skladba #IPA

Oblíbené příspěvky: