Jednou z klíčových etap při stavbě svépomocí je penetrování základové desky a navařování izolace proti zemní vlhkosti a radonu. Prvotní je kvalitní provedení odizolování (hydroizolace) vnějšího obvodového zdiva, středových nosných zdí a následně celé základové desky domu.
Příprava základové desky
10 dní po betonování základové desky a neustálém poctivém kropení betonu odstraníme šalovací prkna a desku řádně očistíme koštětem. Je nutné mít desku bez prachu a hrubých nečistot. Pokud v betonu objevíme nějaké drobné nerovnosti, sklepneme je kladívkem.
Možnosti aplikace hydroizolace
Při penetrování a nanášení hydroizolace máme na výběr ze dvou možností:
- Celoplošná aplikace s ochranou potěrem:
Vše můžeme aplikovat po celé ploše a následně překrýt ještě jednou vrstvou betonu, tzv. potěrem, aby nedošlo k poškození izolace. Tato varianta má výhodu v tom, že izolaci máme hned od začátku spolehlivě chráněnou a už se k ní nemusíme vracet a ani se o ni starat.
- Aplikace pruhů pod obvodové zdivo:
Můžeme napenetrovat jen pruhy pod obvodovým zdivem a následně aplikovat hydroizolační pásy v metrové šířce s přesahem přes desku zhruba 15 cm. Tuto variantu jsme použili zatím u stavby každého našeho domu a penetraci jsme prováděli v šířce 120 cm. Výhodou je to, že ušetříme za potěr a tím i tloušťku podlahy. Je ale potřeba být hodně zodpovědný, aby se při stavbě ochránila i ta izolace, která už je aplikovaná. U stavby svépomocí je toto rozumná varianta, neboť stavebník je sám vůči své stavbě zodpovědný.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
My zůstaneme u osvědčené techniky a hydroizolační pásy natavíme jen pod obvodové zdivo.
Materiály a výpočet množství
Pro izolaci nakoupíme penetraci - asfaltový DEKPRIMER a hydroizolační pásy. Podle projektu použijeme GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL. S výpočtem potřebného množství počítáme s rezervou cca 15 cm přes okraj desky a s přesahy jednotlivých pásů 10 cm přes sebe. Stavbu budeme zakládat na cihlu širokou 38 cm. K tomu připočteme 15 cm přesah přes desku a 10 cm minimální přesah pásů přes sebe. Tak nám vyjde, že použijeme celé metrové hydroizolační pásy.
Postup aplikace
Penetrace
Před aplikací asfaltové izolace je potřeba betonovou desku penetrovat, abychom se zbavili její prašnosti. Promícháme si penetraci a malířským válečkem ji začneme nanášet na desku. Je důležité, aby penetrace byla všude a celý beton byl pokryt. Pak je potřeba ho nechat rozumně vyschnout. S natavováním hydroizolace budeme pokračovat následující den.
Natavování hydroizolačních pásů
Z role odstraníme přebalovou pásku. Následně pás rozvineme a urovnáme. Připravíme si ho tak přesně do míst, kam ho budeme natavovat. Poté pás z jedné strany smotáme zpátky přibližně do poloviny délky role. Nyní vezmeme do ruky hořák, povolíme ventil, škrtneme zapalovačem a můžeme začít natavovat. Hydroizolaci je důležité pořádně natavit, aby k podkladu dobře přilnula. Na druhou stranu musíme dávat pozor na to, abychom izolaci úplně nepropálili a tím ji nezničili. Při natavování stojíme za hydroizolací. Hořákem navaříme roli, kterou postupně nohou rozvíjíme po desce.
Detaily a prostupy
Při provádění izolační vrstvy jsou nejkomplikovanější detaily. U základové desky jsou to většinou detaily s prostupy, kde nám prochází nějaká plastová trubka, chránička atd. Opracování tohoto detailu je docela náročné i pro zkušeného izolatéra. Materiál můžeme spálit. Takže napojit to tak, aby to fungovalo, je docela náročné. Proto může být pro svépomocníka lepší použít nějakou izolaci zastudena, která se aplikuje na ten detail a dobře se spojí s asfaltem i s plastem.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Navařování hydroizolace kolem prostupu kanalizace nebo chrániček pro elektřinu a vodu. Pokud takovou tvarovku nemáme, postupujeme tak, že hydroizolaci uřízneme 10 cm za prostupem. Směrem k prostupu vedeme rovný řez a následně vyřízneme potřebný tvar. To stejné provedeme i z druhé strany a obě vrstvy asfaltového pásu k sobě následně napojíme. Při práci bychom správně měli používat izolatérskou špachtli.
Doporučení pro ochranu proti radonu
V září roku 2019 vyšlo nové znění normy ČSN 73 0601 - Ochrana staveb proti radonu z podloží, která zohledňuje požadavky atomového zákona č. 263/2016 Sb a vyhlášky o radiační ochraně č. 422/2016 Sb. Nová metodika návrhu hydroizolace proti radonu podle ČSN 73 0601 není jedinou změnou této novelizované normy. Z nového znění normy v podstatě vyplývá, že ať už je radonový index stavby jakýkoli (nízký, střední nebo vysoký), je potřeba u hydroizolace spodní stavby navrhnout a na stavbě vybudovat tzv. protiradonovou izolaci. Stavební technici Sika CZ během roku 2021 nejčastěji řešili otázky, které se týkaly hydroizolací nepodsklepených obytných budov v kombinaci s ochranou obytných budov proti působení radonu. Na našem území se v podloží obytných budov ve větší nebo menší míře vyskytuje zdraví škodlivý plyn radon.
Izolace zdiva a terénu
Vlhkostí, ať již se jedná o spodní vodu, srážkovou vodu či nahodilé proudy, je nejvíce ohroženo zdivo umístěné pod úrovní terénu. Zde je nutné provedení natavení izolací hydroizolačních pásů v celé ploše zdiva a jejich napojení na přesah izolace umístěné pod obvodovým základovým zdivem. Hydroizolace by měla být vyvedena vždy alespoň 50 cm nad terén po celém obvodu stavby tak, aby v případě například stání vody při větších přívalových deštích či vysoké sněhové pokrývce nebylo nasákáním srážkové vody ohroženo obvodové zdivo domu umístěné nad terénem. Pro zajištění dostatečné tepelné izolace spodní stavby domu je pak vhodné na spodní zdivo opatřené hydroizolací aplikovat polystyrén do vlhkého prostředí, tzv. Perimetr zelené barvy, který je určen do vlhkého prostředí.
U přesahu izolace ven záleží i na tom, jaká bude poloha výsledného terénu oproti úrovni izolace. Pokud upravený terén kolem domu bude dostatečně nízko, například 20 cm pod úrovní izolace, můžeme izolaci zakončit na konci betonové desky. Pokud by ale terén byl výš, je potřeba se s izolací dostat těch cca 20 cm nad terén. Takže vodorovnou vrstvu izolace přetáhneme dolů, vyzdíme vodorovnou stěnu a uděláme zpětný spoj, kdy izolaci navaříme a vytáhneme nahoru.
Řešení zvýšeného terénu a injektáže
Bez vnější svislé hydroizolace při zvyšování venkovního terénu v momentě, kdy by se injektážní vodorovná linie výškově dostávala pod výšku neodizolovaného terénu, by docházelo k přemostění vlhkosti z neodizolované zeminy, která je přilehlá k obvodovému zdivu.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Možnost 1: Kaskádovitá injektáž
Injektážní linii (ve spáře, pokud tam je) kaskádovitě zvyšovat a tím kopírovat zvyšující se terén oproti podlaze. Tzn. že v momentě, kdy se injektážní linie začne ocitat u terénu, odskočíte o jednu, případně o dvě spáry výše, u zdiva bez vodorovných spár max o 150 mm výše, anebo v nakloněné rovině, a vrtáte stále ve stejných osových vzdálenostech tak jako v předchozí vodorovné injektážní linii, která byla u podlahy. Při zvýšení, odskoku injektážních linií, je potřeba zahájit vždy první vrt nad posledním vrtem této první (předchozí) injektážní linie, která ještě nebyla výškově problematická. Pro jistotu udělejte jeden, dle výšky odskoku i více vertikálních vrtů mezi těmito dvěma výškově rozdílnými injektážními úsečkami, tj. jeden vrt mezi dolním končícím a začínajícím horním vrtem injektážních linií, abychom měli 100%ní jistotu, že se tyto výškově rozdílné injektážní úseky spojí v jeden injektážní celek. Pokud budete vrtat z vnitřní strany, je třeba si tento zvyšující se terén výškově přenést na vnitřní stranu obvodového zdiva, abyste se výškově žádnou částí vodorovného injektovaného úseku neocitl pod výškou terénu. Pokud budete vrtat z venkovní strany, „ohlídá“ Vás terén a tím výškově nemůžete pochybit. Tento postup má ale jedno zásadní úskalí, a sice že z vnitřní strany zůstane zavlhlá plocha, která bude o rozměru zrcadlově otočeného terénu, který byl již výše, než podlaha, a kde se provedla kaskádovitá injektáž. Kaskádovitě provedená injektáž se provádí u cihelného zdiva. U zdiva bez vodorovných spár se nemusí vrtat v odskocích/kaskádách, ale v nakloněné rovině. Tato plocha bez omítek se dá ale plošně zaizolovat hydroizolačními stěrkami, těsnicími maltami, krystalickým nátěrem apod, které následně zakryje omítka. Injektážně ohraničené místo vlhkost do jiných směrů a okolních míst nepropustí a povrchová svislá hydroizolace vlhkost nepropustí do nové omítky.
Možnost 2: Odkopání zeminy a svislá hydroizolace
Druhá možnost (z hlediska sanace zdiva je tato varianta přecejen výhodnější) jak toto problematické místo vyřešit je, že provedete odkopání zeminy do hloubky min. pod podlahu, lépe až na základovou spáru zdiva. Z vnější strany zhotovíte svislou hydroizolaci min. od výšky terénu/zeminy do hloubky min. pod podlahu, lépe až na základovou spáru. Vše má své výhody a nevýhody, ale obě varianty budou plně funkční a prostorové možnosti a jiné Vaše priority pravděpodobně rozhodnou, který postup zvolíte. Ve Vašem případě máte min. jednu výhodu, že je v plánu rekonstrukce podlahy a tím můžete injektáž zhotovit co nejblíže k novému podkladovému betonu nové skladby podlahy. Na podkladový beton navaříte asfaltové pásy a ty vytáhnete do výšky injektážní linie s přesahem 50 mm. Tím se obě hydroizolace na sebe napojí. Tento postup ale platí za podmínky, že obvodové zdivo bude dostatečně hluboko odkopané a bude zhotovená kvalitní vnější svislá hydroizolace, která by měla končit v hloubce min. pod podkladovým betonem, lépe u základové spáry domu. V případě, že by dům nešel odkopat v celém svém sanovaném obvodu, je možné zhotovit injektáž ve výšce terénu a hydroizolační vanu vytáhnout do výšky nad terén, tj. přes injektáž, která by byla zhotovena nikoliv nad podlahou, ale 50 mm nad terénem. Při rekonstrukci podlahy i tato možnost je reálná a v případě, že se dům nedá odkopat, je to také spolehlivé řešení.
tags: #izolace #pod #obvodove #zdivo #radonelast