Komín patří mezi velmi důležité součásti domu a na jeho stavbu jsou tudíž kladeny ty nejvyšší nároky. Úkolem komínové techniky je odvést spaliny nad střechu, kde jsou rozptýleny do ovzduší tak, aby se zamezilo jakékoli újmě na zdraví obyvatel domů. Systémy pro odvod spalin jsou extrémně namáhanou částí staveb, konstrukce komínů musí být proto naprosto bezpečná a funkční pro širokou škálu všech tepelných spotřebičů i topných médií.
Proč je izolace komínu důležitá?
Kondenzace spalin a klesající teploty
Zvyšující se požadavky mají souvislost s klesající teplotou spalin. V minulosti se stavěly převážně jednovrstvé komíny. Díky vysokým teplotám spalin spotřebičů se při provozování komínů nevyskytovaly téměř žádné vady. S rostoucím používáním spotřebičů zejména na plynná paliva se začaly na komínech objevovat poruchy. Kondenzační kotle, využívající kondenzační teplo obsažené ve spalinách, vykazují velmi nízké teploty spalin. Jsou-li spaliny ochlazovány natolik, že jejich teplota klesne pod rosný bod, začne v kouřovodu i v komíně docházet ke kondenzaci. Nízké teploty spalin, klesající množství spalin a s tím spojený výskyt kondenzátu a kyselin v komíně, vedou k provlhání a promáčení komínů.
Fyzikální princip izolace spočívá v zadržování tepla uvnitř komínového tělesa, což přímo ovlivňuje několik klíčových faktorů. Především se jedná o zlepšení tahu komínu, který je zásadní pro správnou funkci topidla. Další důležitou výhodou je minimalizace kondenzace. Při nedostatečné izolaci dochází k rychlému ochlazování spalin, které pak mohou kondenzovat a vytvářet kyselý kondenzát poškozující konstrukci. Dvojstěnné komíny s kvalitní izolační vrstvou mezi vnitřní a vnější stěnou tento problém účinně řeší. Celková účinnost topného systému se díky kvalitní izolaci může zvýšit až o 15-20 %, což přináší významné úspory nákladů na vytápění.
Bezpečnost při vyhoření sazí
Bezpečnost při hoření uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Při provozu, který není zcela v pořádku (vlivem špatného návrhu komína nebo kouřovodu, nevhodně zvoleného spotřebiče, špatné kvality dřeva, apod.), se na vnitřní straně komínové vložky může velmi rychle utvořit povlak sazí, který mnohdy nelze odstranit mechanickými pomůckami. Časem pak může dojít i k nekontrolovanému samovznícení sazí v komíně. Při vyhoření sazí vznikají uvnitř komína teploty přes 1 000 °C. Nezapomeňte, že při vyhoření sazí v komínové vložce vznikají teploty 1 000 až 1 300 °C, které neodborně postavený komín nevratně poškodí.
Materiály pro izolaci komínů
Kamenná vlna
Izolace komínů se z bezpečnostních důvodů nejčastěji provádí kamennou vlnou. Objemová hmotnost materiálu pro tepelněizolační vrstvy vícevrstvých komínů nesmí být nižší než 90 kg/m³. Tento požadavek vychází z faktu, že při teplotách uvnitř izolace nad 150 °C dochází k odpaření pojiva a izolace s příliš nízkou objemovou hmotností by mohla začít sesedat. Izolační vrstva pro vícevrstvé komíny odolné proti vyhoření sazí (třída odolnosti G) musí mít bod tání vyšší než 1 000 °C. Tím je nepřímo řečeno, že se smí použít výhradně izolace z kamenné vlny, která má teplotu tání v rozmezí 1 200-1 400 °C. Nejedná se však o klasický bod tání, jak jej známe u jiných látek. Při postupném zvyšování teploty se nejdřív vypálí organická pryskyřice, od 250 do 600 °C začnou vlákna měnit barvu, pak zešednou a zkřehnou, při doteku se rozpadají, ale k vlastnímu tavení nedojde. Kamenná vlna se ani po dosažení takto vysokých teplot nestane tekutou.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Nedoporučené materiály
Použití sypkého materiálu pro tepelnou izolaci mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou se nedoporučuje. U sypkých materiálů je velmi obtížné zajistit požadovanou konstantní homogenitu tepelně-izolační vrstvy v hotovém výrobku, navíc sypké materiály po čase sesedají (tím vznikají nežádoucí tepelné mosty s následnými negativními účinky z hlediska požární bezpečnosti) a vadné komínové vložky nebo tvarovky se při opravách jen velmi obtížně demontují.
Pro dodatečnou tepelně izolační vrstvu mohou být použity materiály s různou klasifikací podle reakce na oheň. Jako nehořlavé je možno označit pouze materiály třídy A. Pouze u těchto materiálů není třeba se zabývat bezpečnou vzdáleností od komínového pláště, mohou k němu přiléhat. V případě, že jsou pro tepelnou izolaci použity plošně materiály hořlavé, je nutno v nebezpečné oblasti okolo komínového tělesa tyto materiály nahradit jiným, nehořlavým materiálem. Takovým způsobem může být provedena i následná oprava.
Tloušťka a typ izolace
Tloušťka vložené tepelné izolace se stanovuje na základě vlastností použité tepelné izolace a provedených zkoušek nebo výpočtu. Navrhnout vhodnou tloušťku izolace proto vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí správnou funkčnost komína. Bývá obvykle cca 40 mm, ale výrobek může být navržen s jinou tloušťkou.
Minimálně se navrhuje 40 mm izolace, pokud to však prostor dovolí, je vhodnější použít tloušťky vyšší. Tloušťka izolační vrstvy musí být taková, aby v komínovém průduchu se suchým provozem nedocházelo ke kondenzaci spalin a aby u komínů s mokrým provozem byla nejnižší teplota vnitřního povrchu komínového průduchu vždy nejméně 1 °C. Dále nesmí být překročena nejvyšší přípustná teplota vnějšího povrchu, u kterého je možný náhodný lidský kontakt (ČSN EN 15287-1, příloha A, tabulka A.6 - 70 °C pro kov, 80 °C pro beton a 85 °C pro pálenou keramiku).
| Materiál povrchu komínu | Maximální přípustná teplota (°C) |
|---|---|
| Kov | 70 |
| Beton | 80 |
| Pálená keramika | 85 |
Systémové komíny
Systémový komín se nabízí jako celek, tj. včetně izolace. Výše zmíněné kroky jsou v tomto případě provedeny při hodnocení shody v souladu s odpovídající normou výrobku. Zahrnují počáteční zkoušku, zajišťovanou výrobcem, jakož i další zkoušení typu včetně kontroly řízení výroby. Vhodný typ prefabrikovaného komína je možné na základě okrajových podmínek velmi snadno odečíst z tabulek výrobců. Specializovaní výrobci technických izolací tzv. „vyřezávači“ pro výrobce systémových komínů vyrábějí izolace komínových vložek z bloků Orstech Block. Může se jednat o vložky speciálních rozměrů daných výrobci těchto komínových tvárnic, izolačních pouzder nebo se vyrábí desky s vyfrézovanými drážkami pro přesnou a snadnou aplikaci do systémových komínů.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Pokud se jedná o systémový komín, měla by být situace relativně jednoduchá, neboť povinnost určit bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů ukládají výrobcům komínových systémů harmonizované technické normy. Bezpečná vzdálenost v milimetrech (tzv. požární bezpečnost zevnitř ven) je dnes deklarována zpravidla již několika hodnotami podle toho, jakým způsobem je komínové těleso zabudováno ve stavbě a jaké jsou parametry průchodu komína konstrukcí. Zodpovědný výrobce k tomu na základě termických zkoušek publikuje potřebné podklady formou detailů, schémat, montážních návodů, technických listů apod, a tím umožní srozumitelnou interpretaci požadavků potřebné vzdálenosti pro konkrétní případ. Izolace komínů je u stavebních systémů přímo dodávána výrobcem. Ve spolupráci se specializovanými prodejci technických izolací nabízíme izolace komínových vložek vyřezávaných z bloků vyrobených z minerální vlny Isover. Desky mají vyfrézované drážky pro přesnou a snadnější aplikaci do komínových systémů. Rozměry izolace (tloušťka desky a velikost vyfrézovaných drážek v závislosti na průměru kouřovodu) jsou dodávány podle požadavků zákazníka.
Nesystémové a dodatečné izolace
Pro nesystémové dodatečné zaizolování starých cihelných komínů pro případ zahoření v komínu (snížení rizika požáru u starých budov) nebo kvůli požadavku na zvýšení teploty spalin na výstupu z komínového tělesa se při požadavku vzhledu standardně omítnutého komína používá tepelná izolace vhodná pro kontaktní zateplovací systémy. Vhodnější jsou desky s kolmou orientací vláken ISOVER NF 333, které lze snadno zbrousit v případě nerovností komína a výhodou je také nižší množství nutných kotvících prvků, tedy i menší narušení komínového zdiva, než v případě použití desky s vodorovnou orientací vláken ISOVER TF PROFI. Pro kotvení se kromě lepidla používají ocelové fasádní hmoždinky. Povrchová úprava se provádí stejně, jako na kontaktním zateplovacím systému - přebroušení celé plochy, nanesení stěrkové hmoty, vložení výztužné tkaniny (perlinky), penetrace a nanesení fasádní omítky. Pro vyšší teploty se používají technické desky Orstech 100, které mají nižší obsah pojiva, než výše uvedené fasádní desky. V případě, že investora v půdním prostoru nezajímá vzhled komína, lze použít i rohože na pletivu Orstech DP 80.
Pro vnější dodatečné zaizolování cihelných komínových těles doporučujeme použít fasádní minerální desky s kolmým vláknem Isover NF 333. Tyto izolační desky je možné použít pouze tehdy, pokud teplota na rozhraní komínového tělesa a izolace je max. 200 °C.
Izolace kouřovodů
Dále se mohou vyskytovat kouřovody samostatné, společné a kouřovody plnící funkci komína. Samostatný kouřovod delší než 2 m se má tepelně izolovat. Doporučuje se však izolovat i kratší kouřovod, pokud by jeho teplota nepříznivě ovlivňovala okolí nebo proto, aby se u spotřebičů s nízkou výstupní teplotou spalin nesnižovala teplota spalin v sopouchu. Společný kouřovod se izoluje vždy. Navrhnout vhodnou izolaci a její tloušťku vyžaduje znát kompletní okrajové podmínky: teplotu spalin, výšku komína, hmotnostní toky spalin atd. To jsou hodnoty, od kterých se pak odvíjí nutná tloušťka izolace, která zajistí, že v komíně nedojde ke kondenzaci vlhkosti ze spalin.
Bezpečnostní vzdálenosti a předpisy
Minimální vzdálenosti od hořlavých konstrukcí
Minimální vzdálenost hořlavých konstrukcí od povrchu komínového pláště komína je dána zatříděním komína dle ČSN EN 1443 (údaj o vzdálenosti od hořlavých materiálů v mm). Minimální vzdálenosti dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště a od průduchu komína (u konstrukcí zapuštěných) jsou dány ČSN 731701 "Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí". Komínová konstrukce nesmí být propojena ani namáhána se stropy, průvlaky nebo jinými stavebními dílci. Při prostupu stropy je předepsán 30 mm odstup stropní konstrukce od vnějšího povrchu komína. Tento prostor se těsně vyplní nehořlavým izolačním materiálem (např. deskou Orstech 100 nebo ISOVER FireProtect® 150).
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Jeden z mylných názorů, s nímž se v praxi setkáváme, je: „odstup hořlavých konstrukcí od komína musí být vždy 50 mm“. Je třeba si ovšem uvědomit, že toto pravidlo splňuje víceméně pouze případ, kdy komín prochází konstrukcí s plně provětrávanou mezerou po celém obvodě. Bezpečná vzdálenost mezi komínovým pláštěm a hořlavým materiálem bude závislá na konstrukci komína (skladba a tepelný odpor), teplotě spalin (exaktně teplotní třídě), průměru komína a na tloušťce konstrukce, kterou komín prochází. Na rozdíl od situace komína ve volném prostoru, kde můžeme předpokládat relativně konstantní teplotu v jeho okolí, se při těsném průchodu stropem jedná o neustálený stav, kdy při dlouhodobém přenosu tepla dochází ke zvyšování teploty povrchu pláště a jeho okolí v čase.
Bezpečná vzdálenost od pláště systémového komína musí být stanovena jeho výrobcem formou technických podkladů, a to v závislosti na typu komína, jeho průměru, teplotní třídě a mocnosti prostupu. V případě nesystémového, tzv. individuálního, komína nastane složitější situace při posouzení bezpečné vzdálenosti. V tomto případě nejsou k dispozici výsledky termických zkoušek, ze kterých by bylo možno jednoznačně vycházet, otázkou může být i fyzický stav konkrétního komínového tělesa.
Z obecně platných a závazných předpisů vyplývá, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby splnila základní požadavky, kterými jsou mj. požární bezpečnost a bezpečnost při užívání.
Chyby při stavbě komínu a jejich vliv na bezpečnost
Vývoj spotřebičů paliv, který byl vyvolán požadavky na racionální využití energií a na ochranu životního prostředí, měl za následek i nový technický vývoj v oblasti komínů. Pro komíny se zpřesňují a tvoří nová doplňující pravidla, aby byl provoz při všech podmínkách, které mohou nastat, funkční a bezpečný. Podcenění rizika vzniku požáru od komínu při dodatečném zateplení podkroví v rámci programu Nová zelená úsporám light se může vymstít. Rizika a doporučení by měli respektovat i ti, co si izolaci zhotoví sami. I dodatečné zateplení podkroví vyžaduje odborný přístup. Zjednodušení může skončit požárem. (Zdroj: Hasičský záchranný sbor Liberec)
Program Nová zelená úsporám light, zásadním způsobem usnadňuje získat dotaci na některá opatření, která sníží energetickou náročnost stávajících rodinných domů a tím také úsporu energie na vytápění. Záměrem programu je podpořit rychle realizovatelné zateplení, s maximálním efektem a přiměřenými náklady. Cílí na opatření, která eliminují případy nejčastějších úniků tepla. Často to bývají nekvalitní stará okna a vchodové dveře. K nežádoucím tepelným ztrátám dochází nedostatečně zateplenou fasádou, střechou, stropy a podlahami. K podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci tohoto programu není v rámci zjednodušení vyžadována projektová dokumentace, předkládá se pouze Odborný posudek o navrhovaných opatřeních, potvrzený členem místní akční skupiny ČR („MAS“), nebo pracovníkem energetického konzultačního a informačního střediska („EKIS/M-EKIS“).
Tepelná izolace se obvykle zhotoví po celé ploše podlahy, stropu, střechy, a ne vždy se zohlední podmínky pro bezpečný provoz komínu, který tepelně izolační vrstvou prochází. A co když závada není odborně odhalena a později bude příčinou požáru v domě? Z hlediska provozní bezpečnosti spalinové cesty je jedním ze zásadních kritérií splnění podmínek pro dodržení její bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů. Zvýšením tloušťky konstrukce (přidané vrstvy), kterou těleso komína prochází, stoupá teplotní gradient v okolí prostupu a zde může dojít k situaci, kdy původně bezpečná vzdálenost bude nedostačující. Podle zákona č. 320/2015 Sb. je komínové těleso v místě prostupu opatřeno novou tepelnou izolací. Program Nová zelená úsporám light si jistě, vzhledem ke své jednoduchosti, získá řadu příznivců a na jeho základě bude realizována řada kvalitních opatření ke snížení energetické náročnosti. Realizace vlastních úprav bude na druhé straně probíhat do značné míry živelně, proto je zde na místě upozornit na případná rizika, která mohou na výsledném díle nastat. Jedním z možných rizik se proto také zabývá tento článek.
Bezpečnost spalinové cesty není dána jen jejím technickým návrhem, konstrukcí a provedením, ale také tím, že bude trvale kontrolována a udržována v dobrém technickém stavu. Obecné podmínky provozní bezpečnosti spalinových jsou dány zákonem č. 320/2015 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky se změnami: 183/2017 Sb., 51/2021 Sb. Zákon definuje základní podmínku pro splnění provozní bezpečnosti a to takto: „Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové cesty provádí způsobem podle tohoto zákona.“ Podmínky provádění těchto úkonů stanoví prováděcí právní předpis.
Časté chyby při stavbách komínů
- Výběr materiálu komínového systému: Materiál, ze kterého jsou vyrobeny tvarovky komínového systému s otvory pro vložení komínové vložky, by měl odpovídat materiálu použitému při zdění budovy. U novostaveb jde o zásadní rozhodnutí. Vyzdíváte dům keramickými tvarovkami? Použijte stejný materiál tvarovek i pro komín. Vyzdíváte pórobetonem (např. Ytong)? Použijte komínové tvarovky ze stejného materiálu. Stejně tak je důležité vybrat vhodný materiál komínové vložky.
- Průměr komínového průduchu: Průměr komínového průduchu se stanovuje výpočtem. Průměr kouřovodu (vyústění spalin ze spotřebiče) je přitom roven průměru komínového průduchu. Každý spotřebič vyžaduje konkrétní průměr kouřovodu a podle toho vybíráme i komínový systém. U otevřených krbů je to pak 20 až 30 cm, u kachlových kamen 18 až 20 cm a krbových vložek 16 až 20 cm.
- Založení komína: První komínovou tvárnici stavíme na vybetonovaný sokl, který musí být tak vysoký, aby první tvárnice začínala nad úrovní budoucí podlahy včetně podlahové krytiny. Opačně je to chyba. Mnohdy stavebníci nepočítají s tím, že na základový beton a hydroizolaci přijde ještě další vrstva betonu a izolace tepelná a také podlahová krytina. Tloušťka skladby budoucí podlahy se přitom v konkrétních případech liší! Založení komína nad úrovní podlahy je důležité pro větrací mřížky, které přivádějí vzduch do kanálků zadního odvětrání. Čím větší je předpoklad tvorby kondenzátu uvnitř komínového průduchu, tím vyšší musí sokl být, nikoli naopak. Vyústění odvodu kondenzátu tak bude dostatečně vysoko nad čistou podlahou, což umožní vytvoření zápachové uzávěry (sifonu - jako u umyvadel, vany či sprchového koutu), kterou bude kondenzát odváděn do jímky či kanalizace. Výška soklu je též důležitá pro napojení spotřebiče paliv na komín kouřovodem, které musí být alespoň 149 cm od spodní úrovně soklu, resp. od povrchu čisté podlahy.
- Volné kanálky zadního odvětrání: Otvor pro mřížku na zadní odvětrávání nesmí chybět, jelikož může vlhkost pronikat přes stěnu komínové vložky do komínového pláště. Rohy tvárnic komínového pláště jsou proto opatřeny kanálky pro zadní odvětrání. Ty musí zůstat po celé výšce komína volné. Umožňují proudění vzduchu od paty komína. V kanálcích nesmí být napadaná malta, která by je ucpala. Stejně tak nesmíme kanálky ucpat špatně položenou izolací. Kanálky se nesmí zalévat betonem ani vyztužovat ocelovou armaturou. U zakončení komína je třeba ukončit tepelnou izolaci alespoň 60 mm pod horní hranou poslední tvárnice. Vzduch tak může proudit ze zadního odvětrání do volného prostoru. Mezeru je však třeba překrýt kónickým vyústěním.
- Špatně položené šamotové vložky: Šamotové vložky musí být v komíně správně orientovány. Spojují se na pero a drážku - pero musí být vždy nahoře a drážka dole, nikdy naopak! Vložky musí být přesně postavené do drážek. Spoje přitom musíme vyplnit a vytřít spárovací hmotou.
- Provedení prostupů komínového tělesa a spojení se stěnou: V žádném případě nesmíme provést prostup stropem bez tvárnic. Prostup provedený použitím pouhé vložky je natolik fatální chybou, že takový komín nesmí být puštěn do provozu. Kromě požárních rizik je pak navíc nefunkční zadní odvětrání. Průchod komína půdou či podkrovím může být dalším problémem, komín se zde totiž nesmí dotýkat konstrukce krovu - minimální vzdálenost povrchu komínového pláště od hořlavých konstrukcí je 5 cm.
- Omítání komína: Před omítáním musíme spoje komínového pláště nejprve překrýt síťkou a teprve potom až komín omítneme. A pozor, je třeba, aby vždy zůstala v místě napojení kouřovodu alespoň 1 cm dilatační spára mezi šamotovým dílem a omítkou. Stejně je třeba umožnit dilataci při napojování komínových dvířek. Nad rámečkem komínových dvířek necháme alespoň 3 cm široký volný prostor pro dilataci.
- Zaústění kouřovodu do komína v nevhodné výšce: Vždy záleží na typu spotřebiče, kterým budeme vytápět. Jemu přizpůsobíme výšku zaústění kouřovodu. Pokud je nehybný kotel položen přímo na podlaze místnosti, má být výška zaústění 1,6 až 2,1 metru nad zemí, u závěsného kotle 2,1 až 2,4 metru, v případě krbu a krbové vložky 1,8 až 2,4 metru. Přesnou výšku napojení nám vždy sdělí výrobce či prodejce daného spotřebiče.
- Zatékání do komína: Klimatická vlhkost může po konstrukci komína zatékat do interiéru. Zásadní je kvalitní odizolování prostupu komína střechou. Prostup musíme důsledně utěsnit a zvenčí komín oplechujeme. Až poté pokládáme kolem komína střešní krytinu. Komín musíme navíc shora utěsnit před každou přestávkou ve výstavbě, jinak konstrukce zvlhne. Především tepelná izolace mezi vložkou a vnitřní stěnou komínového tělesa nesmí přijít do styku s vlhkostí - ztratila by své izolační vlastnosti a vznikly by tepelné mosty. Výstavbu komína zakončíme umístěním komínové stříšky na hlavu komína. Bráníme tak pronikání nadměrného množství srážek do komínové vložky.
- Spojování tvárnic: Pokud stavíme komín za horkého počasí, je třeba tvárnice vlhčit, jinak se cementová malta nespojí dostatečně. Spoj tvárnic musí být pevný a neprodyšný, vrstva malty musí být tenká a malta nesmí obsahovat kamínky - proto se používají speciální směsi prodávané v papírových pytlích.
- Výška komínového tělesa: Výška komínového tělesa je definována vyhláškou 410/2003. Vyústění komínového tělesa nad střechou by mělo být 0,5 m nad hřebenem střechy kvůli rozptylu spalin.
Doporučení pro izolaci komína na půdě
Pokud budete topit jen zřídka, vyplatí se komín v nezateplené části a v nadstřešní části zaizolovat 4cm minerální vaty ze všech stran. Už ve stropu byste měl mít dilatační průchod komínu, taky lze udělat ze 4cm tl. minerální vaty. Pokud chcete mít špičkově izolovaný komín, můžete opravdu sjet až ke komínové patě. Krbovky zpravidla dávají málo tepla do komínu a bungalov má navíc krátký komín. Tímto řešením riziko kondenzace výrazně snížíte a zvýšíte tah.
Krbovkám stačí takový průměr komínové vložky, jaký je kouřovod, max. o řád vyšší. Většinou stačí 160mm. Izolace v nadstřešní části není proto, aby vám chlad nepronikal po tvarovkách na půdičku, ale proto, aby byly příznivější tepelné podmínky na ústí komínu. Tam jsou spaliny nejchladnější, takže pokud někde zateplovat komín, tak právě tam. Pokud budou tepelné ztráty domu 5kW, tak nepředpokládám, že budete topit třeba na 10kW. Krbovky nemají takovou rychlost spalin, aby komín prohřály a vyvětraly, proto je nutné mít štíhlý komín.
Komín zateplit ze všech stran, tedy i v mezeře. Ten 1cm mezeru tam nechte, revizáci nemají rádi, když je to ucpané, i když samotná vata je izolant. Pokud ten váš projektant komínu dělá i revize, domluvte se přímo s ním. Riziko kondenzace je nejvíce v nadstřešní části. O izolaci na půdě by se dalo uvažovat, kdyby byla extrémně vysoká, nebo abnormálně slabé topidlo ve vztahu ke komínu.
Dá se říci, že je jediné správné řešení provést výměnu a nosný trám umístit minimálně 50 mm od pláště komínu. Dřevěnou podlahu odříznout a nahradit nehořlavým materiálem - např. dobetonovat. Tato pravidla jsou poměrně přísná, zvlášť u nových nebo rekonstruovaných zděných komínů. Pravidlo umístění hořlavých konstrukcí (především tedy dřevěných trámů, nosníků, krokví,…) 5 cm od komínu a 30 cm ve zdivu od průduchu je velmi staré.
tags: #izolace #kominu #na #pude #informace