Izolace komína, zejména v jeho části procházející stěnou, je zásadní pro bezpečnou a efektivní funkci celého topného systému. Důkladná izolace zabraňuje úniku tepla, zlepšuje tah komína a minimalizuje kondenzaci spalin, která může poškozovat konstrukci komína. V tomto článku se podíváme na různé aspekty izolace komínů, včetně materiálů, požární bezpečnosti, dilatace a kotvení.
Požární bezpečnost a vzdálenost od hořlavých materiálů
Požární bezpečnost je klíčovým faktorem při izolaci komína. Komínové těleso by mělo být vzdáleno od hořlavých hmot minimálně 5 cm. Pokud jsou trámy nebo jiné hořlavé látky ve zdivu, kde je sopouch, vzdálenost mezi sopouchem a trámem má být 30 cm. Je nezbytné zajistit, aby byl zděný komín uvnitř domu oddělen od dřevěných konstrukcí z důvodu požární bezpečnosti. Takové dilatační spáry, široké 2-5 cm, se vyplní minerální vatou. V případě stropů a dalších dřevěných konstrukcí musí být jejich šířka větší (minimálně 10 cm) a musí být vyplněny minerální vatou. Mezera mezi komínem a nedřevěným stropem by měla být 5 cm na každé straně. Takto vzniklý prostor musí být vyplněn minerální vlnou.
Bezpečná vzdálenost mezi komínovým pláštěm a hořlavým materiálem bude závislá na konstrukci komína (skladba a tepelný odpor), teplotě spalin (exaktně teplotní třídě), průměru komína a tloušťce konstrukce, kterou komín prochází. Pokud se jedná o systémový komín, měla by být situace relativně jednoduchá, neboť povinnost určit bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů ukládají výrobcům komínových systémů harmonizované technické normy. Bezpečná vzdálenost v milimetrech (tzv. požární bezpečnost zevniř ven) je dnes deklarována zpravidla již několika hodnotami podle toho, jakým způsobem je komínové těleso zabudováno ve stavbě a jaké jsou parametry průchodu komína konstrukcí.
Pro dodatečnou tepelně izolační vrstvu mohou být použity materiály s různou klasifikací podle reakce na oheň. Jako nehořlavé je možno označit pouze materiály třídy A. Pouze u těchto materiálů není třeba se zabývat bezpečnou vzdáleností od komínového pláště, mohou k němu přiléhat. V případě, že jsou pro tepelnou izolaci použity plošně materiály hořlavé, je nutno v nebezpečné oblasti okolo komínového tělesa tyto materiály nahradit jiným, nehořlavým materiálem.
Materiály pro izolaci a obložení komínů
Pro obložení komína jsou k dispozici různé materiály. Velmi oblíbená je břidlice, protože je přírodní, má dlouhou trvanlivost a zadním odvětráním chrání před hromaděním vody. Montáž břidlice je však trochu rozsáhlejší. Nejprve se k nadzemní části komínu připevní svislá deska, na kterou se nanáší bitumenový nátěr jako ochrana proti vlhku, a poté se přišroubují břidlicové desky.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Alternativou jsou vláknocementové desky, které se vzhledem podobají břidlicovým deskám a jsou k dostání v různých barvách. Pro vláknocementové desky je nutná nosná konstrukce, která se upevní na komín. Plast představuje lehčí materiál a nabízí se rovněž v provedení malých desek. Jedinečného vzhledu docílíte, použijete-li k obložení kabřinec. Pokud však kabřinec upevníte nesprávně, může do něj pronikat vlhkost.
Velmi odolná vůči povětrnostním vlivům jsou obložení z nerezové oceli, mědi a zinku. Kovový plášť se upevňuje na nosné laťování, což současně umožňuje montáž na starý komín. Desky se spojují pomocí techniky stojaté drážky, která zabraňuje pronikání vlhkosti. Hliník je další možností obložení komínu.
Zděné komíny se zateplují pouze pokud jsou provedeny jako fasádní nebo se zateplují pouze v nadstřešní části. Zateplení konzultujte vždy s výrobcem komínu. Obvykle se komíny zateplují fasádní vatou o tloušťce 5-8 cm. Při průchodu komínového tělesa nevytápěným prostorem, například půdou, doporučujeme provést zateplení minerální izolací v tloušťce cca 5 - 6 cm. Totéž platí i při vyšší výšce komína nad střechou. Pro zateplení nadstřešní části doporučujeme použít desky minerální vaty s kolmými vlákny, tl. 50 mm, určené pro fasádní zateplovací systémy (desky z kolmých vláken drží na svislém povrchu lépe než ty z podélných).
Typy komínů a jejich izolace
Většina certifikovaných zateplovacích systémů i s polystyrenem by měla mít třídu reakce na oheň B. Ideálním řešením je komín protáhnout nad sousední střechu a izolaci v zateplovacím systému v místě komínu s přesahem cca 30 cm nahradit minerální izolací. Jedná se především o stavebnicové komíny skládající se z lehčených betonových tvárnic, minerální izolace a vnitřních šamotových nebo nerezových vložek.
Zděné komíny
Zděné komíny se nejvíce uplatňují v novostavbách a to především v provedení pro interiér domu. V místě jejich umístění musí být vytvořen dostatečně pevný základ a hydroizolace. Těleso komínu je samostatná konstrukce a nesmí být pevně spojeno s jinými konstrukcemi stavby. Ve všech prostupech stropy, příčkami atd. musí být umožněna dilatace komínu. Krokvové jištění komínu musí také umožňovat dilataci. Dle doporučení výrobců je vhodné celé těleso komínu zpevnit stavebním lepidlem a perlinkou. Další možností zpevnění tělesa je možné provézt vložením armatury do rohů tvárnic a vyplnit zálivkovou hmotou. Tímto způsobem se zajišťují nadstřešní části komínů nebo celé komíny, které jsou vedené vně stavby.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Izolace uvnitř komínů je aktuální především u spotřebičů na tuhá paliva. Tepelná izolace zděných stěn komína vystupujících nad střechu má zlepšit tah v kouřovodu nebo větracím potrubí. Od izolace v této části lze upustit, pokud je komínová vložka z vnitřní strany opláštění těsně izolována vatou. Izolace komínů se z bezpečnostních důvodů nejčastěji provádí kamennou vlnou.
Nerezové komíny
Použití nerezových komínů je téměř neomezené a v posledních letech stále více oblíbené. Velice často se používají v moderních novostavbách, bytových domech, ale také v průmyslu. V poslední době se nerezové komíny nejčastěji používají pro dodatečné stavby komínů jak pro interiér, tak pro exteriér. Mezi jejich největší výhody patří jednoznačně nízká hmotnost, možnost uhýbání tělesa komínu a velice variabilní příslušenství. Nerezové komíny mají v základních řadách průměry od 130 mm do 350 mm (atyp až 1000 mm) a tloušťku izolace 25 mm nebo 50 mm. Plášť komínu je nejčastěji nerezový s možností barevné úpravy dle vzorníku RAL, ale i speciálních úprav jako je kartáčovaný nerez, či galvanické pomědění. Odstup tělesa nerezového komínu od hořlavých stavebních konstrukcí je obvykle minimálně 5 cm.
Nerezové komíny se musí čistit POUZE přípravky na čištění nerezových komínů. V případě použití klasických ocelových nástrojů na čištění komínů dojde k poškození vnitřní nerezové vložky komínu a její následné rychlé degradaci.
Prostup stěnou u nerezových třívrstvých komínů je řešen nejčastěji zkracovatelným dílem se zděří. V těchto případech je asi nejlepší použít systémové prostupy firmy PROMAT, která vytvoří na základě požadavků zákazníka přesný nehořlavý box na zakázku. Samozřejmostí je i certifikát a prohlášení o shodě. U nerezových komínů je prostup řešen zkracovatelným dílem se zděří, který končí s hranou zdi a je umístěn v nehořlavém boxu.
Dilatace a kotvení komína
Těleso komínu je samostatná konstrukce a nesmí být pevně spojeno s jinými konstrukcemi stavby. Ve všech prostupech stropy, příčkami atd. musí být umožněna dilatace komínu. Komín a obzvlášť vnitřní vložka se vlivem teploty výrazně prodlužuje, takže musí být umožněn pohyb (dilatace) jednotlivých vrstev komína. Nedostatečná dilatace může vést k trvalému poškození komínu. I při průchodu nosnou konstrukcí, např. stropem, je třeba dodržet zásady dilatace. Průchod ve stropní konstrukci pro prostup komína musí být minimálně o 2 - 3 cm větší než je vnější rozměr komína. Dodržení této zásady je důležité nejen z hlediska tepelné roztažnosti, ale také proto, aby nedošlo k přenášení zatížení stavební konstrukce do komínového tělesa. Při průchodu hořlavými konstrukcemi je třeba dodržet dilataci 5 cm.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
Zděný plášť komína by měl být oddělen od stěny (stačí široký pás plsti), a zároveň k ní ukotven. Kotvy se umísťují do každé druhé nebo třetí vrstvy cihel. V případě přístavby se nejlépe osvědčí kotvy přišroubované do zdi a položené na cihly druhou stranou. Pokud jste se rozhodli pro systémový komín s obkladem z keramzitbetonu, kotvy nemusí být nutné, protože doporučení platí pro rozteč kotev 4-5 m a vnitřní stěny rodinných domů obvykle takové rozměry nemají.
Většina výrobců komínových systémů kotvení do krovu doporučuje a dodává za příplatek tzv. kotevní sady. Jedná se o univerzální sady, které je možné použít téměř do každého krovu. Pomocí těchto sad je možné komín přikotvit nad krokvemi, mezi nimi ale i pod krokvemi. U nerezových komínů procházejících střechou se provádí kotvení vždy pomocí tzv. krokvových držáků. Tyto držáky z nerezového plechu se přesně přizpůsobí sklonu střechy a komín bezpečně zajistí.
Pro vyztužení komínu nad střechou se používají širší spony nebo tzv. spony statické. Další možností je tříbodová objímka, která spojena pomocí lan po 120°. Poslední možností je vytvořit opěrný sloup, ke kterému se komín následně kotví. Toto řešení se používá spíše v průmyslu. Nejčastěji se ke kotvení používá betonářská ocel, která je uložena do připravených otvorů v rozích komínových tvárnic a je zalita speciální zálivkou směsí. Každý výrobce komínů dodává vlastní tzv. statické sady, které obsahují ocelové pruty, spojky a zálivkovou hmotu.
Prostup komína střechou
Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby komín neprocházel konstrukcí střechy. V takovém případě je nutné zajistit minimálně 10cm odstup mezi komínem a dřevěnými prvky. Pokud je však vzdálenost od krokví větší, doporučuje se připojit opláštění komína ke krokvím pomocí speciálních kotev, které jej stabilizují. Na druhou stranu střešní izolace a další izolační materiály musí přijít až ke komínu. Fólie (protivětrná, parotěsná) nebo střešní lepenka by měly být na komíně vytočeny asi 15 cm nahoru a pevně k němu připojeny. Velmi důležité je správné oplechování mezi opláštěním komína a střešní krytinou. Oplechování vyžaduje i komín přecházející přes plochou střechu.
Komínová vložka a její izolace
Uvnitř zděného kouřovodu je umístěna vložka, buď ocelová, nebo kameninová. Přepážky mezi jednotlivými kouřovody vedenými v plášti by měly být široké alespoň 12 cm (šířka jedné cihly). Pokud bude v komíně vložka, může být zapotřebí tepelná izolace. Tu tvoří minerální vlna, kterou lze snadno omotat kolem kruhové vložky. Vždy izolujte komíny v úsecích, které procházejí nevytápěnými prostory, například studenými půdami. Někdy je dostatečnou izolací prázdný prostor mezi vložkou a opláštěním.
Izostatické komínové vložky Schiedel se vyrábějí za studena lisováním téměř suchých keramických prášků. Tímto způsobem vzniká homogenní a tvarově přesný výrobek s dokonale uzavřeným povrchem. Vložky vynikají univerzálním použitím, vysokou odolností vůči zátěži, bezpečným provozem a velmi dlouhou životností. Nerezové komínové vložky jsou stále populárnějším řešením. Důvodů je hned několik. Nerezová ocel je velmi odolná a vyznačuje se dlouhou životností. Lze je použít pro všechny druhy paliva a pro různé tepelné zdroje jako jsou například kamna, krby nebo kotle. Také se jedná o cenově dostupnou alternativu.
Legislativní a normativní požadavky
Z obecně platných a závazných předpisů vyplývá, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby splnila základní požadavky, kterými jsou mj. požární bezpečnost a bezpečnost při užívání. Bezpečnost spalinové cesty není dána jen jejím technickým návrhem, konstrukcí a provedením, ale také tím, že bude trvale kontrolována a udržována v dobrém technickém stavu. Obecné podmínky provozní bezpečnosti spalinových jsou dány zákonem č. 320/2015 Sb. o Hasičském záchranném sboru České republiky se změnami: 183/2017 Sb., 51/2021 Sb.
Podle vyhlášky č. 268/2009 Sb. musí být komínové těleso v místě prostupu opatřeno novou tepelnou izolací. Roční kontrola komínu se provádí dle NV. č. 320/2015 Sb. přílohy č. 2 a smí jí provádět kominík. Před samotným uvedením komína do provozu musí být vždy provedena jeho revize. Tato revize je vyžadována i u komínů používaných v době dokončovacích prací na stavbě, tedy také s provizorním spotřebičem. Provozovaný komín je třeba pravidelně kontrolovat a čistit. Lhůty těchto úkonů jsou popsány v platné legislativě.
Tabulka: Minimální bezpečné vzdálenosti komínů od hořlavých materiálů
| Typ komína | Materiál | Minimální vzdálenost od hořlavých hmot | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Zděný komín | Zdivo | 5 cm | Od tělesa komína |
| Zděný komín (sopouch) | Trámy/hořlavé látky ve zdivu | 30 cm | Mezi sopouchem a trámem |
| Zděný komín (dilatační spára) | Dřevěné konstrukce | 2-5 cm | Vyplnit minerální vatou |
| Zděný komín (dilatační spára) | Stropy/další dřevěné konstrukce | Min. 10 cm | Vyplnit minerální vatou |
| Zděný komín (mezera) | Nedřevěný strop | 5 cm | Vyplnit minerální vlnou |
| Nerezový komín | Hořlavé stavební konstrukce | Min. 5 cm | Od tělesa nerezového komína |
| Obecně u systémových komínů | Hořlavé materiály | Dáno výrobcem (certifikováno) | Závisí na konstrukci, teplotě spalin, průměru a tloušťce prostupu |
tags: #izolace #komina #ve #stene #informace