Vyberte stránku

Dřevěné stropy mají na našem území silnou tradici a představovaly osvědčené řešení pro každý druh stavby, ať už se jednalo o reprezentační prostory nebo hospodářská stavení. Materiál pro jejich výrobu byl vždy snadno dostupný a velmi trvanlivý. Ke znovuobjevení dřevěných stropů došlo po vzoru skandinávských a amerických států na konci 20. století. Investoři i architekti se v rámci nového úsporného a ekologického myšlení vrátili k jejich největším výhodám: malé plošné hmotnosti, jednoduché technologii výroby a možnosti zajistit dobrou tepelnou a akustickou izolaci. Nenáročnými úpravami lze navíc zajistit požární odolnost stropní konstrukce až do REI 120 minut! Dřevěné trámové stropy se nejčastěji dostávají do centra pozornosti realizačních firem při rekonstrukcích podlah ve starší zástavbě.

Typy dřevěných stropních konstrukcí

Dřevěné stropy se dělí na dvě skupiny: stropy deskové a stropy nosníkové.

Deskové (povalové) stropy

  • Jsou tvořeny trámy, na sraz kladenými vedle sebe a spojenými klínky nebo skobami.
  • Vytvoří tak spolupůsobící desku, která zatěžuje stěnu ve všech místech podepření.
  • Nosná konstrukce povalových stropů je tvořena povalovými trámy, které mají obvykle tři hraněné plochy.
  • Tyto trámy jsou kladené na doraz a vzájemně propojené ocelovými skobami, nebo šikmo zaráženými dřevěnými klíny, spolupůsobí potom jako souvislá deska.
  • Trámy se ukládají na římsu s minimální délkou uložení okolo 300 mm. Tam, kde je komínové těleso, se vkládá běžná výměna.
  • Mezery mezi jednotlivými trámy se ucpávaly například mechem. Po uložení byly tyto stropy zaplněny vrstvou hlíny a písku.

Nosníkové stropy

  • Skládají se z nosníků (lepený nosník, příhradový nosník, trám), které jsou vzájemně odsazeny a shora zaklopeny záklopem.
  • Nosníky zatěžují stěny lokálně v místě uložení do zdiva (kapsa).
  • Trámový strop: Jde o celodřevěnou trámovou konstrukci pobytou prkenným podhledem v jakémkoli patře domu. Tato konstrukce je tvořena stropními trámy - stropnicemi v osových vzdálenostech cca 0,9 - 1,2 m. Jednotlivé trámy bývají zapuštěné do zdiva minimálně po 200 cm. Pokud stavíme nový trámový strop, tak se doporučuje konce trámů co nejkvalitněji ochránit. Konce trámů se kladou na dubový polštář, nebo na pruh asfaltového pásu, a pečlivě se ošetří biocidem.
  • Fošnový strop: Moderní dřevěný konstrukční systém. Nosnou funkci zde mají fošny o rozměrech cca 60/250 mm, které jsou od sebe kladeny ve vzdálenostech cca 60 cm. Jsou zabezpečené proti klopení příčnými vzpěrami. Rám je tvořen z tenkých fošen, hlavních a kolmých.

Ve všech případech se jedná o sendvičové konstrukce, které se ještě doplňují dalšími materiály: izolanty, deskami, zásypy.

Rekonstrukce a izolace trámových stropů

Trámové stropy jsou častým konstrukčním řešením ve starších domech a činžovních budovách. Strop půdy zde plní důležitou roli - odděluje obytné prostory od nevytápěné půdy. Při izolaci pochozí podlahy můžete ušetřit za izolaci střechy, a to v případě, že neplánujete obývat podkrovní místnosti. Stačí tedy jen zaizolovat podlahu půdy, díky čemuž ušetříte za vytápění.

Postup při rekonstrukci původní podlahy

  1. Hloubkové sondy: Nechte si udělat hloubkové sondy, abyste se dozvěděli, z jakých vrstev se váš strop skládá. Zajímá vás hlavně tloušťka a kvalita - obojí se může i v rámci jedné místnosti lišit, proto by sond mělo být několik. Zkontrolujte, jak je nosný trám založen v obvodové zdi.
  2. Statické posouzení: Podlahu by měl vidět také statik - ten určí, jestli jsou všechny složky stropu nosné a funkční (trámy i záklop), jakým způsobem jsou napojeny na ostatní konstrukce a jestli jsou dimenzovány pro nové zatížení. Statik také navrhne, jak nedostatky napravit, jak případně konstrukci ztužit.
  3. Výběr konstrukce - suché vs. mokré: Suché konstrukce mají u rekonstrukcí trámových stropů obecně přednost před cementovými potěry a potěry na bázi síranu vápenatého, jejichž vlhkost může poškodit stávající historické prvky. Například anhydridový potěr po nanesení tuhne 48 hod v uzavřeném prostoru, tedy vzdušná vlhkost stoupne tak vysoko, že ji okolní konstrukce a povrchy začnou přejímat. To způsobuje olupování maleb a omítek, bobtnání a praskání dřevěných prvků. Suchá skladba je pro trámový strop přirozenější.
  4. Zásypy: Zásypy se už od dob renesance používaly v konstrukci k ochraně spalných částí stropu a k tlumení zvuku. Zásyp musel být vždy suchý a čistý - ideálně pražený. Pokud je původní zásyp soudržný, nedrolí se, neobsahuje velké předměty, nebo naopak vzduchové bubliny a je suchý, je možno ho ve skladbě ponechat. Slouží jako cenné přitížení, které bychom po jeho odejmutí museli do podlahy vrátit, aby se dosáhly potřebné hodnoty kročejové neprůzvučnosti.
  5. Účel místnosti: Je důležité zvážit, k čemu bude prostor sloužit. Budu mít v místnosti třímetrovou knihovnu nebo 1000litrové akvárium? Bude v podlaze podlahová vpusť? Chci bezbariérovou sprchu? - pro běžné koupelny domácností se sprchovými vaničkami a vanami postačují sádrovláknité podlahové prvky. Budu si přát velkoformátovou dlažbu nebo tenkovrstvé marmoleum? Vše je možné, pouze je potřeba s tím počítat už v návrhu skladby.

Materiály a technologie pro izolaci fošnových a trámových stropů

Dřevěný trámový strop musí zaručovat požadovanou tepelnou a zvukovou izolaci. K dosažení tohoto cíle se můžete spolehnout na řadu osvědčených a vyzkoušených konstrukcí.

Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací

Foukaná izolace

Foukanou izolací zateplíme hlavně volné plochy, trámové stropy, šikminu střechy, duté příčky a stěny, pochozí podlahy a domy typu OKAL. Izolace dodávaná na klíč během 3 hodin je již nafoukáno, jedná se o snadnou a rychlou aplikaci. V ceně izolace je i práce. Žádný jiný typ izolace si nedokáže aktivně poradit s měnící se vnějšími podmínkami jako foukaná izolace Climatizer Plus.

  • Volná plocha: Volným foukáním lze zateplit podlahu v podkroví. Tato aplikace se používá především u novější zástavby, kde se nepoužívají duté trámové stropy. Konstrukce podkroví je z vazníků či kleštin a deskových materiálů. Volným foukáním lze izolovat rovněž železobetonové stropy a další typy pochozích stropních konstrukcí.
  • Trámové stropy: Aplikace spočívá v otevření montážních otvorů v trámovém stropu, následně aplikace izolantu a uzavření trámového stropu.
  • Šikmina střechy: Izolování šikmých podstřešních ploch spočívá v plnění dutin izolantem. Izolant je umístěn mezi pojistnou fólii a parotěsnou fólii, aby do izolace nepronikala samotná vlhkost.
  • Dutá příčka nebo stěna: Dutá příčka nebo stěna je prostor mezi obvodovým zdivem a sádrokartonem. V tomto prostoru proudí vzduch a dochází k prochladnutí. Tento problém je možné vyřešit foukanou izolací.
  • Dům typu OKAL: K dodatečnému zateplení se doporučuje minerální čedičová vata. Zaizolujeme váš trámový strop, kterým odchází velká část tepla.

Výhody foukané izolace Climatizer Plus®:

  • Přirozená a zdravá náhrada zastaralých a škodlivých materiálů.
  • Hlodavcům nechutná (hořkost) a těžko se v ní pohybují.
  • Zlepšuje vlastnosti konstrukcí z hlediska akustiky, tvoří zvukově pohltivou složku.
  • Vyrobena z přírodního materiálu, zabraňuje vzniku plísní.
  • Zateplí každou skvělou skvrnu bez vzniku tepelných mostů.
  • Zabraňuje přehřívání staveb v letních měsících.
  • Dosáhnete úspory energie až 60 %.
  • Vydrží o mnoho déle, 20 let za to ručíme.
  • Díky pomalému teplotnímu spádu úspěšně udržuje teplo uvnitř vašeho domu.
Doporučené tloušťky foukané izolace Climatizer Plus
Tloušťka izolace Použití
40 cm Optimální pro pasivní rodinné domy
30 cm Optimální pro dotační programy Nová Zelená Úsporám
>25 cm Optimální v případě doplňování na již existující izolace

Další izolační materiály a skladby

  • Izolační desky s distančními lištami: Umožňují tlakově odolnou izolaci podlahy pod prkennou podlahou.
  • Podlahové izolační desky pro vysoké dopravní zatížení: Ty mají obzvláště silné izolační vrstvy.
  • Desky kročejové izolace: Slouží jako podpěra na podlahách s potěrem.
  • Suché výplňové hmoty: Ideální, pokud je konstrukce podlahy na trámovém stropě nerovná. Výškové rozdíly dřevěného trámového stropu lze vyrovnat suchým zásypem. K dispozici je sypký materiál z keramzitového kameniva. To zlepšuje zvukovou izolaci a chování podlah při vibracích.
  • Dřevovláknité izolační desky: Dřevěný trámový strop můžete účinně zateplit pomocí dřevovláknitých izolačních desek. Používají se proto jako izolační vrstva pod téměř všechny typy podlahových krytin. Tlakově odolné dřevovláknité izolační desky lze však použít i k zateplení krovů a stěn dřevostaveb. Dřevovláknité izolační desky jsou velmi pružné. Jsou výjimečně odolné a poskytují dobrou kročejovou izolaci ve všech oblastech použití.
  • Kombinace s betonem nebo cihlami: Trámový strop můžete také doplnit o materiály, jako je beton nebo cihly. Pokud tyto materiály zkombinujete s pružnými dřevovláknitými deskami, zlepšíte zvukovou izolaci a dosáhnete také většího komfortu při chůzi.

Řešení nerovností podlahy

  • Vyrovnávací podsyp fermacell: Pokud potřebujeme vyrovnat nerovnosti do 100 mm, doporučuje se vyrovnávací podsyp fermacell. Jedná se o minerální porobetonový granulát, který má frakci 0,2 až 4 mm a ostrohrannou strukturu. Aplikuje se v minimální výšce 10 mm, tak aby překryl každou nerovnost a instalaci a vytvořil tak celistvou soudržnou vrstvu. Tento podsyp poskytuje také tepelnou a zvukovou izolaci a protipožární ochranu.
  • Rychlotuhnoucí podsyp fermacell: V případě, že jsou nerovnosti na podlaze větší než 100 mm, nebo máte podlahu samou trubku s komplikovaným křížením, doporučuje se rychlotuhnoucí podsyp fermacell. Jedná se o polystyrenový granulát s cementovým pojivem, který se aplikuje v minimální výšce 30 mm a v maximální až 2 m (s přestávkami po 0,5 m).
  • Voštinový systém Fermacell: Fermacell pro tento účel používá voštinový systém, který ve výšce 30 mm přináší přitížení 45 kg/m2 a ve výšce 60 mm až 90 kg/m2. Toto přitížení dokáže pohltit až 22 dB z kročejového hluku a pro dřevěný trámový strop je nezbytné i ze statického hlediska, kdy eliminuje průhyby konstrukce. Voštinový systém neslouží na vyrovnání podlahy. Voštinový plát bude kopírovat nerovnosti podlahy, překlene je a podlahu pouze rovnoměrně přitíží.

Vlhkost v konstrukci a parozábrana

Článek je zaměřen na dodatečně izolované stropní trámové konstrukce. U takových konstrukcí je nutné řešit prostup vodních par. Pokud chceme stropní konstrukci domu správně tepelně izolovat, je naprosto nutné poradit se s odborníkem, jak tuto konstrukci chránit proti vlhkosti. Důležitou roli hraje prostup vodních par ze spodního podlaží. Vodní páry se do vzduchu dostanou zcela běžným provozem, dýcháním, vařením apod. Naším cílem je nepustit je do tepelné izolace, kde mohou kondenzovat, degradovat izolaci i okolní dřevo. To provedeme použitím parozábrany.

Chybné a správné řešení vlhkosti

V praxi se bohužel setkáváme s případy chybně provedené tepelné izolace bez parozábrany. Realizační firma provede tepelnou izolaci stropu a prostupem vodní páry se vůbec nezabývá. To znamená, že buď parozábranu použije na špatném místě nebo vůbec. Popřípadě ji použije, ale nepřelepí spoje nebo vlivem technologické nekázně parozábranu perforuje.

Ideální variantou je umístit parozábranu v celé ploše pod stropnicemi. To je ideální z hlediska tepelně-vlhkostního, nicméně vyžaduje to odstranění vnitřní omítky a prkenného záklopu ze spodní strany stropnic, což je obvykle nežádoucí.

V praxi je obvykle nejschůdnější řešení „Sub-and-Top“, založené na tzv. chytré parobrzdě, která je průběžná. Funkční vrstva chytré parobrzdy dokáže měnit svůj difuzní odpor v závislosti na okolní relativní vlhkosti. Při vyšší vlhkosti se stane propustnější. Nehrozí proto kondenzace v místě, kde parobrzda běží po horní hraně stropnic. Nicméně je výhodou, pokud je provedena ještě doplňková vrstva tepelné izolace nad stropnicemi.

Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět

Příklady chybných řešení:

  • Záklop smrková prkna s mezerami: Pokud není ze spodní strany použito nějaké parozábrany či alespoň parobrzdy (v podobě například OSB desek) je i zde v průběhu roku, především v zimě, riziko kondenzace v izolaci.
  • Záklop s fólií nad izolantem (beton): Tento záklop simuluje případ, kdy realizační firma chybně umístila ochranu proti prostupu vodní páry až nad izolant a nikoliv pod ní. Vzdušná vlhkost se v izolaci hromadí a blízko studenému povrchu kondenzuje. Naprosto neprodyšná vrstva neumožňuje odpařování kondenzátu z izolace a to může vést k vážným poruchám nejen tepelně technickým.
  • Záklop OSB s větrací mezerou: Tato varianta záklopu simuluje stav, kdy je nad izolantem vytvořen rošt a OSB deska tak nedoléhá přímo na izolaci (vzduchová mezera 40 mm). Jedná se o hojně nabízenou variantu realizačních firem. Podlaha z OSB desek má větrací otvory po stranách kryté mřížkou. K proudění vzduchu u provětrávaných fasád dochází díky „komínovému efektu“, který je způsoben rozdílnými tlaky. V případě podlahy se jedná o dvě vrstvy vzduchu vzdálené od sebe 15 mm (tloušťka OSB desky), takže rozdíl tlaků vlastně neexistuje.
  • Záklop OSB bez vzduchové mezery: Tato varianta se zdá být nejčastějším případem, který můžeme na nově zateplených půdách vidět. Jediný rozdíl bývá v tom, jak silné OSB desky realizační firma použije. Na tom a na vzdálenosti podpěr závisí, jak moc se bude budoucí podlaha prohýbat při chůzi. Na prostup vodní páry to ovšem nemá vliv.

Doporučení pro správné provedení parozábrany

Dřevěná konstrukce trvale zakrytá ve skladbě by měla určitě být preventivně chráněna proti biotickému napadení chemickým ošetřením. V navrhovaném stavu budou nosné stropní trámy pod parozábranou, tedy v oblasti, kde ke kondenzacím nebude docházet a preventivní ošetření by mělo být provedeno hlavně v uložení trámů do kapes zdiva.

Rovná plocha pro položení parozábrany bude vytvořena deskami, které budou položeny shora na vrchní plochu trámů. Celá skladba se tedy odehraje nad trámy. Na desky bude umístěna parozábrana, tedy fólie s vysokým difúzním odporem. Bude mít parotěsně přelepené spoje. Důležitou roli hraje kvalita fólie. V daném případě skladby bychom raději předepsali difúzní tloušťku SD alespoň 150, tedy kvalitní parozábranu s Al vložkou. V kombinaci s OSB deskou by možná stačila i nižší hodnota SD, ale to by se muselo ověřit výše zmíněným výpočtem.

Akustická izolace trámových stropů

Z akustického hlediska se doporučuje vystřídat těžkou a lehkou (myšleno objemovou hmotnost) vrstvu, aby byly pohlceny všechny zvukové vlny procházející konstrukcí.

Doporučená skladba z akustického hlediska

Na trámovém stropě by se mělo začít vrstvou těžkou, která je položena přímo na záklopu, například podlahová voština nebo desky Silentio. Desky Silentio jsou sádrovláknité desky tloušťky 15 mm a na strop přinesou nezbytných 36 kg, které pohltí nežádoucí chvění od kročejového hluku. Na ní můžeme položit měkkou vrstvu v podobě desky s porézní nebo vláknitou strukturou, která je zvukově pohltivá. Jedná se zejména o minerální, fleecové nebo dřevovláknité izolace, tzv. kročejové izolace. Zde je nutno se poradit s odborníky o vhodné tloušťce a objemové hmotnosti těchto materiálů.

Na kročejovou izolaci by měla přijít už pouze roznášecí vrstva - v podobě pevné desky, která je zároveň ohybově měkká a neodráží zvuk zpátky do místnosti. Proto se používají sádrovláknité podlahové prvky - už z výroby slepené a sesponkované dvě desky 10 mm nebo 12,5 mm.

Čtěte také: Radon a asfaltová izolace

Doporučení odborníků

V každém případě je správným krokem konzultace s odborníkem, který se vlhkostí a ochranou proti ní zabývá. Doporučujeme oslovit ještě třetí stranu, nezávislého projektanta, který se nesnaží tlačit na cenu realizace ani na ulehčení si práce při realizaci, není také zaměřen pouze na jeden materiál a hledá optimální technické řešení. Nejste-li si jisti ani potom správností řešení, poradenství nabízí právě výrobci fólií. Vyprojektovat vše není vcelku problém, nicméně důležitá je kvalita realizace, pokud sami nejste schopni posoudit kvalitu práce, přizvěte si technický dozor.

Dodavatel podlahových desek a prvků musí určit, jaký typ izolantu a v jaké tloušťce je pro danou podlahu vhodný. Záleží zde na zatížení podlahy (oblasti použití) a nášlapné vrstvě (velký formát podlahy bude vyžadovat tuhou skladbu, která nepruží).

Firma Fermacell obecně doporučuje minerální izolaci minimální objemové hmotnosti 120 kg/m3 v maximální tloušťce 20 mm a dřevovláknitou izolaci s objemovou hmotností od 160 kg/m3 do tloušťky 60 mm. Další možnosti závisí od konkrétního zadání.

tags: #izolace #fosnoveho #stropu #typy #a #materiály

Oblíbené příspěvky: