Svobodný přístup k informacím: Kompletní průvodce zákonem č. 106/1999 Sb. a informačními systémy

Žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. jsou důležitým nástrojem pro transparentnost a kontrolu veřejné správy. Tento zákon, známý jako zákon o svobodném přístupu k informacím, stanovuje pravidla pro získávání informací od povinných subjektů, jako jsou státní orgány a orgány územní samosprávy (obce).

Zákon č. 106/1999 Sb. a jeho aplikace

Obec vykonává svoje funkce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 29 odst. 3) zákona č. 90/1995 Sb. Povinně zveřejňované informace podle vyhlášky č. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb. jsou dostupné na příslušných obecních úřadech. Žádosti o informace podle zákona 106/1999 Sb. lze podávat ústně nebo písemně.

Lhůty a termíny

Zákon č. 106/1999 Sb. stanovuje jasné lhůty a termíny pro vyřizování žádostí o informace:

Odkaz na zveřejněnou informaci - § 6 odst. l) - 7 dnů
Výzva k upřesnění nesrozumitelné nebo příliš obecné informace - § 14 odst. 5, písm. b) - 7 dnů
Informace o odložení žádosti nevztahující se k působnosti povinného subjektu - § 14 odst. 5, písm. c) - 7 dnů
Poskytnutí informace žadateli - § 14 odst. 5, písm. d) - 15 dnů
Prodloužení lhůty pro poskytnutí informace ze závažných důvodů - § 14 odst. 7) - 10 dnů
Rozhodnutí o odvolání - § 16 odst. 3) - 15 dnů
Upřesnění žádosti o informaci žadatele - § 14 odst. 5, písm. a) - 30 dnů
Lhůta pro stížnost žadatele (nesouhlas s vyřízením žádosti, neposkytnutí informace, částečné poskytnutí, nesouhlas s výší úhrady/odměny) - § 16a odst. 3 - 30 dnů
Odvolání proti rozhodnutí - § 16 odst. 1) - 15 dnů

Termíny pro poskytování informací:

Poskytování informací dle § 5 odst. 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 5 odst. 2) - od 1. 1. 2001
Poskytování informací z registrů způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 5 odst. 3) - od 1. 1. 2002

Postup při vyřizování žádostí

O informaci může žádat každá fyzická nebo právnická osoba, přičemž nemusí zdůvodňovat, proč o informaci žádá. Informaci poskytne kterýkoli státní orgán nebo orgány územní samosprávy (obce).

Čtěte také: Betonové obvodové zdivo

Omezení poskytování informací

Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:

Je požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup.
Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.
Je požadovaná informace obchodním tajemstvím dle ust. § 17 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, resp. dle ust. § 504 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
Jde o informaci o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení.

Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:

Se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu.
Jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím.
Jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas.
Jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí.
Ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období.
By tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.

Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.

Povinné subjekty dále neposkytnou informace o:

Probíhajícím trestním řízení.
Rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.
Plnění úkolů zpravodajských služeb.
Přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu.
Činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
Činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky.

Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen "právo autorské"), je-li v držení provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, škol a školských zařízení, knihoven, Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, nebo kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky.

Čtěte také: Obvodové zdivo z cihel

Podání žádosti

Žádost o poskytnutí informace se podává ústně, tj. osobní návštěvou na příslušném orgánu nebo dotazem provedeným pomocí telekomunikačního zařízení, nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

Písemná žádost musí obsahovat:

Označení, že se žadatel domáhá poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
Určení, kterému povinnému subjektu je určena.
U fyzické osoby: jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu nebo bydliště a adresu pro doručování.
U právnické osoby: název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování.
Musí z ní být patrno, o jakou informaci se žádá.
Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil.

Pokud žádost neobsahuje uvedené údaje, povinný subjekt posoudí žádost a:

Brání-li nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů k doplnění; nevyhoví-li žadatel do 30 dnů, žádost odloží.
Je-li žádost nesrozumitelná nebo příliš obecná, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů k upřesnění; neupřesní-li žadatel do 30 dnů, rozhodne o odmítnutí žádosti.
V případě, že se požadované informace nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů žadateli.

Co když povinný subjekt žádosti nevyhoví

Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

Povinný subjekt žádost odloží, pokud:

Čtěte také: Obvodové zdivo a cihly: ideální kombinace

Se požadované informace nevztahují k jeho působnosti a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli.
Bránil nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci, povinný subjekt vyzval žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, avšak žadatel nevyhověl této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení.

Nevydá-li povinný subjekt rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebo pokud povinný subjekt žádost neodloží, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti může žadatel podat odvolání, a to nejpozději do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává u subjektu, který vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti. O odvolání rozhoduje orgán, který je nejblíže nadřízeným povinného subjektu, který rozhodnutí vydal. Ten, kdo o odvolání rozhoduje, tak musí učinit ve lhůtě do 15 dnů od předložení odvolání tím, kdo rozhodnutí vydal. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se již nelze odvolat. Lze však podat návrh na přezkoumání takového rozhodnutí u příslušného soudu.

Žadatel může podat na postup při vyřizování žádosti o informaci stížnost, pokud nesouhlasí s výší úhrady sdělené žadateli písemně povinným subjektem před podáním informace nebo nesouhlasí s výší odměny za oprávnění užít informaci na základě licenční smlouvy. Stížnost lze podat písemně nebo ústně, a to u povinného subjektu. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.

Informační systémy silniční a dálniční sítě

Odbor silniční databanky a NDIC (dále jen SDB) se sídlem v Ostravě je specializovaným pracovištěm Ředitelství silnic a dálnic České Republiky (dále jen ŘSD), v jehož struktuře spadá pod úsek telematiky. SDB řeší a zabezpečuje provoz Informačního systému o silniční a dálniční síti České Republiky (dále jen ISSDS ČR) na sledovaných pozemních komunikacích (dálnice a silnice I., II. a III. třídy).

Národní dopravní informační centrum (NDIC)

Národní dopravní informační centrum (dále jen NDIC) je jedním ze čtyř oddělení SDB. Ministerstvo nebo jím pověřená osoba (Ředitelství silnic a dálnic s. p.) provozuje celostátní informační systém (JSDI) a zajišťuje informovanost o událostech, které omezují bezpečnost a plynulost provozu na PK. Policie, Hasiči, Správci komunikací, Silniční správní úřady, Obecní policie předávají informace do JSDI podle § 124 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., vyhláška č. 3/2007. Usnesení Vlády ČR č. 590/2005 k realizaci JSDI zakotvuje další povinnosti pro další subjekty.

NDIC v nepřetržitém provozu sbírá, zpracovává, sdílí, publikuje a distribuuje dopravní informace a dopravní data o aktuální dopravní situaci ze sítě komunikací všech kategorií z celé ČR. V centru se shromažďují informace o dopravních nehodách, uzavírkách, požárech vozidel, kolonách a počasí a dalších problémech. Odtud se dopravní informace šíří na informační portál www.dopravniinfo.cz, na webové stránky, do aplikace pro mobilní telefony, prostřednictvím callcentra a také prostřednictvím datového distribučního rozhraní pro rozhlasové a televizní stanice, přepravce, telekomunikační operátory a ostatním. Službu využívá přibližně 130 odběratelů.

Detailní dopravní informace se šíří nonstop také prostřednictvím služby RDS-TMC (Radio Data System - Traffic Message Channel) pro navigační přístroje. V současnosti operátoři NDIC ovládají cca 150 informačních portálů na dálnicích a silnicích I. třídy v celé ČR. Systém detekce jízdy v protisměru využívající mýtných bran je nainstalován na D1, D2, D5 a v případě detekování předává automatickou informaci do NDIC, kde dojde automaticky mimo jiné ke změně textů na informačních portálech na dálnicích.

NDIC ročně odešle na dopravní portál celkem 3 200 000 - 3 500 000 zpráv. Návštěvnost portálu se pohybuje okolo 15 000 unikátních návštěvníků denně. Všechny informace odcházejí na Datové distribuční rozhraní, kde si je může každý zdarma odebírat na základě Žádosti o povolení používat digitalizované informace o silničním provozu. Takto odebírá informace cca 130 odběratelů z řad médií, přepravců, asistenčních služeb, dalších poskytovatelů dopravních informací, akademické půdy, složek státní správy a samosprávy atp. Na NDIC je na nočních směnách přítomen pracovník Českého rozhlasu, kdy jsou z NDIC vysílány relace Zelené vlny. Počet odbavených telefonních hovorů se pohybuje okolo 5000 - 7000 měsíčně. Zároveň pracovníci callcentra připravují denně cca 45 verzí zvukových hlášení o aktuální dopravní situaci, které jsou distribuovány a následně vysílány v několika rádiích.

Sběr dat do ISSDS ČR

Sběr dat do ISSDS ČR je prováděn vlastními kapacitami nebo externími dodavateli. V rámci aktualizace ISSDS ČR, ale i pro účely jiných pracovišť ŘSD s. p. jsou pomocí GPS zaměřovány souřadnice objektů a jevů na silniční a dálniční síti (mýtné brány, mosty, podjezdy, kilometrovníky, uzlové body), dále se měří délky určených úseků na stávající síti a délky úseků nově vybudovaných.

Snímání dálnic a silnic I. třídy probíhá z pozice jedoucího vozidla, pro každý směr komunikace zvlášť - sled jednotlivých snímků zachycujících úsek v intervalu 2,5 m. Jedním z externích dodavatelů dat jsou regionální reportéři, kteří ve stanovených oblastech zpracovávají podklady o změnách v silniční síti, provádějí sběr dat pro registr stavební činnosti, pasportizační popis komunikací, popis křižovatek a datovou základnu konstrukčních vrstev vozovek. Regionální reportéři dále zabezpečují metodickou pomoc jednotlivým majetkovým správcům silnic, kontrolují data a udržují jejich aktuálnost. Pro sledování aktuálního technického stavu vozovek a plánování údržby a oprav je nezbytná výkonná měřicí technika zajišťující data o proměnných parametrech vozovky, navíc se zjišťuje příčný sklon vozovky. Měření se provádějí diagnostickými vozidly CleveraCar, TRT a SKIDDOMETER.

Systém hospodaření s vozovkou (SHV)

Koncept řešení Systému hospodaření s vozovkou pro potřeby ŘSD s. p. (dále jen SHV) vychází ze zahraničních zkušeností aplikovaných v prostředí ČR. Jedná se o informační a expertní systém pro poskytování aktuálních a objektivních informací o stavu silniční sítě a vybraných objektů (mosty, propustky, zdi). SHV optimalizuje a zefektivňuje plánování souvislé údržby a oprav vozovek a objektů. SHV využívá informace o stavu silniční sítě a znalostí o dostupných technologiích údržby a oprav s cílem dosažení nejlepšího využití vložených finančních prostředků při realizaci politiky údržby vlastníka komunikací.

Hlavním přínosem SHV je průkazné a optimální využití finančních prostředků na údržbu a opravy majetku. Systém umožňuje sledovat celou řadu technických i ekonomických parametrů komunikace, jejich skutečný vývoj a predikci dalšího vývoje. Umožňuje definovat strategie a cíle, sledovat jejich naplňování, modelovat různé varianty a jejich dopady. Výstupy z SHV je možné vhodným způsobem analyzovat a vizualizovat formou tabulek, schémat, grafů, zobrazit v mapě atd., k různým účelům prezentací a podkladů pro rozhodování. SHV umožňuje standardizovat a kontrolovat rozhodovací procesy.

Expertní jádro systému, které se zabývá technologickými a finančními analýzami a predikcemi, tvoří systém dTIMS®, který má celosvětové reference a je ověřeným robustním řešením pro klienty ekvivalentní ŘSD. Systém dTIMS umožňuje vytvářet simulace chování silniční sítě, vč. vybraných objektů a vytvářet scénáře financování silniční infrastruktury a posuzovat životní cyklus vozovek a objektů (LCA). Systém dTIMS čerpá data potřebná k analytickým výpočtům strategií ÚOR a výstupy předává zpět do Majetkové databáze SHV, ze které bude možné výstupy reportovat.

Portál SHV vytváří základní uživatelské prostředí, které umožňuje interakci uživatele se systémem, zastřešuje celý Systém SHV z pohledu jednotného přístupu a nastavení. Síťová úroveň SHV je zaměřena na dlouhodobé a průběžné sledování stavu vozovek sítě PK a vybraných objektů, sledování historického vývoje a predikci vývoje stavu v čase a z toho plynoucí strategické plánování ÚOR. Projektová úroveň SHV tvoří samostatnou část systému SHV, která řeší oblast založení projektu s přenesenými parametry vozovek a objektů ze síťové úrovně. Poskytuje nástroje pro evidenci projektové dokumentace, provedené diagnostiky, plánovaných a následně skutečně používaných technologií, cen a výrobků a nástroje pro sledování spolehlivosti výrobků a hodnocení účinnosti navržených technologií.

Datová vrstva zabezpečuje ukládání a správu všech dat a informací vztažených k pozemním komunikacím a objektům. Datový sklad definuje základní datové struktury a metody pro ukládání všech typů dat spojených s pozemními komunikacemi. Aplikační vrstva umožňuje budovat komunikační a procesní infrastruktury. Prezentační vrstva zabezpečuje interakci uživatelů se systémem.

Geografické informační systémy a Geoportál ŘSD

Pro sběr, správu, analýzu, publikaci dat, tvorbu mapových výstupů a aplikací jsou využívány geografické informační systémy. Odbor silniční databanky a NDIC používá desktop i server GIS produkty firmy ESRI. Základním stavebním prvkem každého GIS jsou geografická data. Pro práci v GIS byla vytvořena referenční síť reprezentující průběhy dálnic a silnic I., II. a III. třídy pro území celé České republiky - Uzlový lokalizační systém (dále jen ULS). ULS je průběžně zpřesňován a aktualizován. Veškeré vrstvy ISSDS ČR jsou lokalizovány v souřadnicovém systému S-JTSK.

Webová aplikace Geoportál silniční a dálniční sítě ČR slouží k prezentaci geografických dat o silniční a dálniční síti. Vlastní Geoportál ŘSD je rozcestníkem mapových aplikací, mapových služeb, metadat a dalších modulů určených pro správu uživatelů, uživatelských práv a nastavení. V Geoportálu najdete: silniční a dálniční síť ČR (dálnice, silnice I., II. a III. třídy), uzlové body Uzlového lokalizačního systému, objekty (mosty, podjezdy, železniční přejezdy, tunely, brody), kilometráž, kilometrovníky dálnic, výsledky sčítání dopravy 2020 včetně základních atributů.

Identifikační čísla v podnikání: DIČ a IČ

V podnikání v České republice se neobejdete bez dvou základních identifikačních čísel: DIČ a IČ. IČ - identifikační číslo osoby - vás identifikuje napříč úřady, databázemi i v běžném obchodním styku. DIČ - daňové identifikační číslo - slouží hlavně pro daňové účely, ať už platíte daň z příjmu, nebo DPH.

Daňové identifikační číslo (DIČ)

DIČ je zkratka pro daňové identifikační číslo. Slouží k identifikaci osob nebo firem vůči finančnímu úřadu. DIČ mají všichni podnikatelé, avšak při placení DPH jsou OSVČ i právnické osoby - firmy, spolky, nadace a další organizace, povinny uvádět DIČ na fakturách.

Každé daňové identifikační číslo přidělené v České republice má stejnou strukturu - CZ1234567890. CZ označuje, že číslo bylo vydáno v České republice. Pak následuje desetimístné číslo, které je pro každého daňového poplatníka unikátní. Fyzické osoby mají nejčastěji v DIČ své rodné číslo bez lomítka.

DIČ získáte automaticky při založení živnosti. Spolupracujete s novým obchodním partnerem? Rozhodně se vyplatí si jeho daňové identifikační číslo ověřit:

Systém VIES - Slouží pro ověření DIČ firmy z jiného státu Evropské unie.
Kontaktování územního pracoviště finančního úřadu - Zeptat se můžete také na pobočce finančního úřadu, pod který daný subjekt spadá.

Identifikační číslo osoby (IČ/IČO)

IČ/IČO - tedy identifikační číslo osoby - je další velmi často používané identifikační číslo. Právnickým osobám je IČ přiděleno při zápisu do obchodního rejstříku. Jako živnostník získáte IČ automaticky při ohlášení živnosti na živnostenském úřadě. Chcete si ověřit, zda existuje konkrétní firma nebo živnostník? Stačí znát jejich IČ/IČO.

Přehled identifikačních čísel
Číslo	Účel	Získání	Struktura (CZ)	Ověření
DIČ	Identifikace vůči finančnímu úřadu, DPH	Automaticky při založení živnosti	CZ + 10místné číslo (často RČ bez lomítka)	Systém VIES, finanční úřad
IČ/IČO	Identifikace napříč úřady a v obchodním styku	Automaticky při ohlášení živnosti / zápisu do OR	N/A (různé pro subjekty)	Obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík

tags: #isoved #obvodove #cedic #informace

Svobodný přístup k informacím: Průvodce zákonem č. 106/1999 Sb., informačními systémy a identifikačními čísly