Ing. Pavel Kozák je osobnost s širokým spektrem zájmů a působností, zahrnující akademickou dráhu, intenzivní výzkum alternativních energií a aktivní obhajobu ekologických principů. Jeho práce se dotýká jak vědeckého poznání v oblasti akvakultury, tak i hlubšího chápání vztahu člověka k přírodě a energetickým fenoménům.
Akademická dráha a vize pro Jihočeskou univerzitu
Prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., je český vědec a pedagog, který se specializuje na chov korýšů a měkkýšů. Narodil se v roce 1971 v Pacově. Vystudoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde získal v roce 1993 titul inženýra. Pavel Kozák je zkušeným lídrem; v letech 2009-2017 byl ředitelem Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech a zároveň vedoucím Laboratoře etologie ryb a raků. Byl členem Akademického senátu Jihočeské univerzity, Mezinárodní vědecké rady fakulty a centra CENAKVA a vědeckých rad několika vzdělávacích či vědeckých institucí. Ministrem zemědělství byl jmenován členem Monitorovacího výboru OP Rybářství (MZe) a dalších komisí souvisejících s rybářstvím. Od roku 1998 je členem Mezinárodní astakologické organizace a od roku 2015 působí v jejím nejužším vedení. Pavel Kozák je ženatý, má tři děti a tři vnoučata.
V listopadu 2023 byl Pavel Kozák zvolen příštím rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V současné době působí jako děkan Fakulty rybářství a ochrany vod. Svoji vizi naplňování rektorského úřadu po zvolení senátem avizoval slovy: „Chci rozvíjet moderní a konkurenceschopnou univerzitu, která bude transparentní v hospodaření, rozhodování a komunikaci s veřejností. Pro studenty musí být JU otázkou první volby pro svoji kvalitu vzdělávání a příjemné motivační prostředí. Chci posílit značku Jihočeské univerzity jak v regionu, tak na národní i mezinárodní úrovni. Pro region je Jihočeská univerzita unikátní svým vědeckým potenciálem a nezastupitelná v profesním vzdělávání pedagogů, zdravotníků, sociálních pracovníků, zemědělců a dalších profesí.“ Jihočeská univerzita by pod jeho vedením měla být mladá, moderní a pružná instituce. „Je to samozřejmě otázka oboru. Třeba pro oblast rybářství to platí zcela určitě. Co se týče fakult, které jsou zastoupeny i v jiných regionech, ta musí být naše ambice už trošku nižší, ale bylo by hezké, kdyby se k nám hlásili i oni,“ upřesňuje.
Dále dodává: „Máme potenciál dělat kvalitní vědu, vychovávat pro region profese, které jsou zde potřebné - pedagogy, zdravotníky a tak dále.“
Výzkum energetických fenoménů a alternativních energií
Ing. Pavel Kozák patří k nejvýkonnějším českým badatelům. Získal stříbrný Bludný balvan za rok 2004 a zabývá se zkoumáním působení nevysvětlených jevů a spojitostí mezi nimi, planetou Zemí, Vesmírem a bytostmi, které jej obývají. Jeho zájem o nevysvětlené věci vznikl v materiální rovině jevů. Pracuje převážně v terénu při psychotronickém vyhledávání a zkoumání energetických fenoménů, které ovlivňovaly život prastarých kultur a byly jimi také využívány. Poznáním účelu míst a staveb takto vzniklých dochází k aspoň částečné rekonstrukci pravěké evropské filozofie druidismu a jejích praktických prostředků, týkajících se krajinných sil. Věří, že návrat k těmto velmi starým vědomostem může vést ke znovuobjevení a uplatnění čistých technologií a tedy k uchránění bytí naší planety.
Čtěte také: Prodej řeziva Sedlecký
Ing. Pavel Kozák vychází ve své práci z odkazů zanechaných našimi předky v zemích Západu a Blízkého Východu, ať v oblasti uchopitelné smysly, mimosmyslovým vnímáním nebo duchovními prožitky. Zkoumá povahu míst, kde člověk žil a žije a prostředky, kterými je přizpůsoboval svým potřebám. Také filosofické základy, jež určovaly způsob jeho života, nebo aspoň jeho ideální obraz. Předmětem jeho práce byla postupně energetická místa, megalitické stavby a astrální bytosti, především komunikace s duchovními bytostmi. Důsledná činnost v oblasti alternativních energií přivedla Pavla Kozáka k poznávání prostorů a jejich vlastností, podstaty fenoménu tzv. grálu a podoby světa, která byla určitým způsobem chápána některými našimi dávnými předchůdci v gnostické nauce. V cestě jedince k duchu spatřuje hlavní možnost budoucího bytí lidstva. Nikoli však v pasivním přijímání duchovních prožitků, ale v touze po získání příležitosti k pomoci této civilizaci a celému světu, hmotnému i duchovnímu. Protože potřebné informace jsou k dispozici či přicházejí nejrychleji prostřednictvím zvláštních míst v krajině, jsou jejich energie pro vývoj člověka stále důležité. Pavel Kozák vidí tedy jako prospěšné pokračování seminářů Energie krajiny, se kterými před léty započal. Otázky týkající se světa, jeho charakteru a zákonitostí, přesunul do duchovní školy Aktuální proměna člověka a světa, jež navazuje na tzv. moudrost Sofie Pistis, významnou zvláště v současné době proměn civilizace. Ing. Pavel Kozák je autorem řady knih o těchto věcech, nejznámější vyšly v edici Tajemná místa v Nakladatelství MH Beroun. Dále publikoval desítky článků v tisku i rozmanité materiály na webu.
Příklady praktického využití zemské energie
Příkladem praktického uplatnění poznatků Ing. Pavla Kozáka je Energetický park v Kašperských Horách. Kromě naprosto nejčistšího ovzduší v ČR jsou velkou výhodou Kašperských Hor tektonické zlomy a staré štoly, ve kterých se těžilo zlato. Díky tomu prostupuje z nitra Země zemská energie a biogenní prvky, které mají pozitivní vliv na naše zdraví. Energie je pro citlivého člověka patrná už při vstupu do vlastního balneo provozu. Její síla je přibližně osmkrát vyšší, nežli je tomu u běžných energetických míst na povrchu. Do nadzemní části hotelu včetně ubytovací části se pak šíří s nižší intenzitou, rovnající se asi čtyřnásobku průměrných hodnot. Z podzemí se šíří po celém hotelu i do ubytovacích prostor, kde postupně slábne. Hotelový park se nachází nad skalní jeskyní a zemská energie silně ovlivňuje některá místa. Proto jsme v červnu 2016 využili této jedinečné přírodní nabídky a otevřeli jsme zde pro naše hosty Energetický park. Na jeho přípravě a realizaci se podílel Ing. Pavel Kozák.
Přímo v hotelu je skalní jeskyně, kterou využíváme na speleoterapii (léčení horních cest dýchacích) a pro posílení organismu. Délka pobytu je zde individuální, její maximum se může pohybovat od 40 minut do 1,5 hodiny. Speleoterapie slouží k harmonizaci některých tělesných orgánů či zmírnění projevů jejich onemocnění. Především se může jednat o ženské problémy včetně nesnadného otěhotnění a obtížný průběh těhotenství.
Kritika projektu Dunaj-Odra-Labe
Ing. Pavel Kozák, jako děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se aktivně postavil proti projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu Dunaj-Odra-Labe mezi Ostravou a polskými hranicemi. Jeho výstavbu prosazuje prezident Miloš Zeman. Megalomanský projekt podle nich nenávratně poškodí krajinu. Podle jejich prohlášení je nepřijatelné, aby vláda dělala takové kroky bez náležité společenské a odborné diskuse. Plánování takových projektů je hazard, uvedli ve společném prohlášení. První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím.
V prohlášení vědců stojí, že s ohledem na závěry Studie proveditelnosti i odborných studií je zřejmé, že projekt by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. Dokument uvádí, že životní prostředí v Česku potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny a jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí podle signatářů patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí.
Čtěte také: Zjistěte více o firmě Pavlostav
„V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem,“ uvádí prohlášení. „Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů,“ stojí v závěru textu. Ministerstvo dopravy (MD) v reakci označilo prohlášení za zavádějící. „Investorská příprava tohoto úseku v žádném případě není rozhodnutím o zahájení výstavby vodního koridoru jako celku. Uvažované splavnění Odry do Ostravy může mít ještě řadu variant, které budou teprve diskutovány,“ uvedl mluvčí resortu František Jemelka. „Je zcela samozřejmé, že před jeho případnou realizací musí takové dílo projít procesem posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejné diskuse a jednání s dotčenými obcemi a regionem,“ dodal. Podle resortu vláda vzala studii proveditelnosti na vědomí a uložila MD zpracování podkladů pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Prohlášení podepsalo osm desítek vědců. Rozhodnutí vlády už v pondělí odsoudili ekologové a také zástupci opozice.
Níže je uvedena tabulka s výběrem vědců, kteří se podíleli na kritice projektu DOL:
| Jméno a titul | Instituce a pozice |
|---|---|
| doc. Robert Antonín, Ph.D. | Děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity |
| prof. Tomáš Cajthaml, Ph.D. | Zástupce ředitele Ústavu pro životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy |
| Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D. | Vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR |
| doc. Aleš Dolný, Ph.D. | Vedoucí katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity |
| prof. Martin Hanel, Ph.D. | Vedoucí katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze |
| doc. Jan Hradecký, Ph.D. | Děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity |
| prof. Pavel Jungwirth, D.Sc. | Předseda Učené společnosti České republiky |
| doc. Tomáš Kašparovský, Ph.D. | Děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity |
| prof. Pavel Kozák, Ph.D. | Děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích |
| doc. Martin Kubala, Ph.D. | Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci |
| prof. Jan Kubečka, CSc. | Ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR |
| prof. Jan Lata, CSc. | Rektor Ostravské univerzity |
| prof. Bedřich Moldan, CSc. | Zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy |
| prof. Petr Pyšek, CSc. | Vedoucí Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR |
| prof. Tomáš Randák, Ph.D. | Ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Fakulty rybářství a ochrany vod JU |
| prof. Hana Šantrůčková, CSc. | Děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích |
| RNDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D. | Předsedkyně České společnosti pro krajinnou ekologii (IALE-CZ) |
| prof. Bořivoj Šarapatka, CSc. | Předseda České pedologické společnosti |
| RNDr. Karel Tajovský, CSc. | Ředitel Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR |
| RNDr. Robert Tropek, Ph.D. | Předseda České společnosti pro ekologii |
Čtěte také: Ing. Pavel Svoboda
tags: #ing #pavel #kozak #predseda #asociace #ekologickych