Úspora energie a tepla je jedním ze základních požadavků na stavby, které musí ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 vyhovovat jako celek zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu jejich stanovené nebo předpokládané životnosti. Stavba proto musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby její spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na uživatele a na místní klimatické podmínky.
Vnější kontaktní zateplovací systémy obvodových stěn, označované ETICS (External Thermally Insulating Composite System), jsou klíčovou úpravou staveb pro splnění podmínek energetické náročnosti. Zateplovací systémy ETICS jsou z hlediska evropské legislativy stanovenými výrobky, které musí před vlastním uvedením na trh projít procesem ověření stálosti vlastností.
Požární bezpečnosti zateplovacích systémů je věnována v poslední době značná pozornost. Ve vztahu k návrhu a realizaci zateplení budov je třeba současně zohlednit podmínky požární ochrany staveb, které jsou obecně vymezeny v příslušných právních předpisech a jsou pak explicitně vyjádřeny zejména v české technické normě ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení. Uvedené zásady platí pro všechny typy objektů (výrobní objekty, nevýrobní objekty, novostavby, rekonstrukce, změny staveb) a pro vnější zateplení nadzemních částí stavebních objektů.
Co je index šíření plamene a proč je důležitý?
Index šíření plamene po povrchu is (mm/min.) je výsledkem laboratorní malorozměrové požární zkoušky a udává rychlost, s jakou se plamen může šířit po povrchu stavebních konstrukcí. Jedná se o ryze národní charakteristiku, která udává rychlost v milimetrech za minutu, s jakou se plamen šíří po povrchu stěn a stropů či podhledů. Indexem šíření je často striktně omezeno použití stavebních výrobků pro určité typy staveb, a to v projektových normách požární bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08xx. V určitých případech je požadován i nulový index šíření (tj. nešířící plamen, is = 0 mm/min.).
Požární bezpečnost zateplovacích systémů závisí na výšce budovy, druhu izolantu a způsobu provedení. Špatná volba materiálu nebo vynechaný protipožární pás může být nejen protiprávní, ale i nebezpečný. Fasádní izolace je velká plocha materiálu pokrývající celou obálku budovy. Pokud je z hořlavého materiálu a vypukne požár, může fasáda fungovat jako požární šiřitel - plamen se po ní rychle rozšíří na celou výšku budovy. Tento jev je zvláště nebezpečný u vyšších budov, kde únik trvá déle a hasičský zásah je obtížnější.
Čtěte také: Analýza teplotního spádu pro vyšší energetickou účinnost
Třídy reakce na oheň a hořlavost izolantů
Reakce na oheň je klíčová klasifikace hořlavosti stavebních výrobků v celoevropském měřítku. Je to ukazatel toho, jak výrobky přispívají svou hořlavostí k rozvoji a intenzitě vznikajícího požáru (na rozdíl od požární odolnosti stavebních konstrukcí vystavených plně rozvinutému požáru). Materiály se podle hořlavosti dělí do tříd reakce na oheň dle ČSN EN 13501-1. Výrobky jsou nejčastěji na základě kombinace několika malorozměrových laboratorních zkoušek klasifikovány dle evropských norem do jedné ze sedmi tříd s označením A1, A2, B, C, D, E nebo F. Stupnice charakterizuje výrobky od třídy A1, jakožto zcela nepřispívající k požáru, po třídu F, jakožto výrobky výrazně se podílející na rozvoji a intenzitě požáru.
Společně s třídou reakce na oheň A2 až D (popř. E) bývá u výrobků uváděna a v požární legislativě požadována tzv. doplňková klasifikace vyjadřující intenzitu vývoje kouře (s1, s2 nebo s3; „s“ z angličtiny jako „smoke“) a plamenně hořících kapek (d0, d1 nebo d2; „d“ z angličtiny jako „droplet“). Vyšší číslo u klasifikace „s“ nebo „d“ znamená vyšší míru tvorby doprovodných komponentů hoření (kouře, kapek).
Nejčastěji používaný fasádní izolant - pěnový polystyren EPS - hoří. Je sice samozhášivý (přidány retardéry hoření), ale při intenzivním požáru nebo při zasažení plameny zvenčí nebo zevnitř hořet bude. Minerální vata je naopak nehořlavá - při požáru nehoří, ale může se taveninou poškodit při extrémních teplotách. Většina standardního EPS pro fasády je třídy E - hoří, ale nekapká hořícím materiálem. Minerální vata je třídy A1 nebo A2 - nehořlavá. Grafitový polystyren (EPS s grafitovými přísadami) bývá rovněž třídy E.
Základní klasifikace pro zateplovací systémy
Následující tabulka shrnuje základní klasifikace materiálů podle hořlavosti:
| Třída | Charakteristika | Typický materiál |
|---|---|---|
| A1 | Nehořlavý, bez přispění k požáru | Pěnové sklo, minerální vata (kamenná) |
| A2 | Nehořlavý, minimální přispění | Minerální vata (skelná), sádrové desky |
| B | Těžce hořlavý, minimální šíření plamene | Speciální EPS s úpravou (zřídka) |
| E | Hořlavý, bez šíření kapek | EPS (samozhášivý polystyren) |
| F | Bez stanovené výkonnosti | Nekvalifikované materiály |
Požadavky na zateplovací systémy podle výšky budovy
Česká norma ČSN 73 0810 a metodické pokyny Ministerstva vnitra stanoví, jaký materiál lze použít v závislosti na výšce budovy. Požární výška objektu h je výška od čisté podlahy 1. nadzemního podlaží (NP) k čisté podlaze poslední užitného NP. S rostoucí požární výškou jsou obecně zpřísňovány požární požadavky na stavbu.
Čtěte také: Průvodce napojením PVC fólie
Novostavby
Pro novostavby jsou požární požadavky přísnější. Nejedná se pouze o zcela nově stavěné a kolaudované objekty, ale i o objekty realizované po roce 2000. V souvislosti s požárními požadavky na VKZS jsou limitující 2 výškové úrovně, a to 12 a 30 m.
- Objekty s požární výškou do 12 m včetně: Nejsou sice požární pásy požadovány s výjimkou svislého pásu mezi objekty, je-li nový objekt například přistavován ke stávajícímu objektu. Hořlavý izolant tak lze použít v celé ploše fasády až do úrovně stropní konstrukce nad posledním podlažím.
- Objekty s požární výškou do 30 m včetně: Hořlavý tepelný izolant může být použit do výškové polohy podlaží 12 m včetně, a to až po stropní konstrukci nad tímto podlažím. Pro podlaží s vyšší výškovou polohou je již nezbytné použít celoplošně nehořlavý VKZS s třídou reakce na oheň pro systém jako celek A1 nebo A2, tj. izolant z MV.
- Objekty vyšší než 30 m: Je požadován VKZS s třídou reakce na oheň pro systém jako celek A1 nebo A2, tj. nehořlavý tepelný izolant z MV.
Dodatečné zateplení stávajících objektů
Dodatečným zateplením se rozumí změna stávající stavby, která je cílená především na panelové bytové domy a objekty kolaudované před rokem 2000. Ve srovnání s novostavbami připouští požární legislativa pro dodatečné zateplení jisté konstrukční „úlevy“, což je dáno zejména velkým množstvím objektů, které stále ještě bude nutné zateplit. Tyto úlevy spočívají zejména v možnosti využití hořlavého izolantu až do výškové polohy podlaží 22,5 m včetně.
- Objekty do požární výšky 12 m včetně: V požární legislativě nejsou definovány žádné požárně technické požadavky a celý objekt může být zateplen hořlavým tepelným izolantem. Doporučeno je však vycházet ze stejných zásad jako u objektů vyšších.
- Objekty s požární výškou 12 < h ≤ 22,5 m: Použití ucelené sestavy vnějšího zateplení třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Pro specifické části stavebních objektů s požární výškou 12 < h ≤ 22,5 m je nutné použít ucelenou sestavu vnějšího zateplení třídy reakce na oheň A1 nebo A2. V části objektu s hořlavým tepelným izolantem jsou nezbytné úpravy v místě otvorů a založení eliminující vertikální šíření požáru po fasádě. Požární legislativa nabízí jako standardní řešení vodorovný „nehořlavý pruh“ s třídou reakce na oheň A1 nebo A2 a výškou alespoň 0,5 m.
- Objekty s požární výškou nad 22,5 m: Pro podlaží s výškovou polohou nad 22,5 m je již nezbytné použít celoplošně nehořlavý VKZS s třídou reakce na oheň pro systém jako celek A1 nebo A2, tj. izolant z MV.
Protipožární pásy a jejich význam
Protipožární pásy jsou požárně odolné části obvodových stěn na hranici požárních úseků (například bytů) nejčastěji mezi okny, jejichž hlavní funkce je omezení šíření účinku požáru ve svislém a vodorovném směru po fasádě do přilehlých požárních úseků. Jsou to vodorovné pásy z minerální vaty třídy A1/A2 vložené do jinak EPS zateplení. Protipožární pásy z minerální vaty jsou povinnou součástí zateplovacího systému u budov vyšších než 12 m. Jejich vynechání je porušením normy ČSN 73 0810. Při požáru bez protipožárních pásů může pojišťovna odmítnout plnění.
- Umístění pásů:
- V úrovni každého stropního věnce (horizontální pásy po celém obvodu budovy).
- Nad každým okenním nebo dveřním otvorem (horizontální pásy šíře odpovídající otvoru + přesah).
- V místech, kde by oheň mohl přeskakovat z okna na fasádu (svislé pásy u ostění).
- Požární úprava nadpraží: Spočívá v pruhu průběžném nad všemi otvory, který může být výškově odsazen od nadpraží o max. 0,15 m, aby bylo možné zajistit správnou vazbu izolačních desek.
- Požární úprava založení VKZS: Spočívá stejně jako u nadpraží v průběžném vodorovném nehořlavém pruhu. Požadavek na úpravu odpadá, pokud je VKZS založen pod terénem a nedochází-li nad terénem k zvětšení tloušťky tepelného izolantu.
Zkušební metody pro stanovení indexu šíření plamene
Každý zateplovací systém, který se uvádí na trh, musí být zkoušen na šíření plamene po povrchu i uvnitř konstrukce. Požární normy definují odlišné požadavky pro zateplení novostaveb od požadavků pro dodatečné zateplení starších stávajících staveb, pro které jsou umožněny jisté konstrukční „úlevy“.
- Malorozměrové zkoušky: Zkouší se dle české zkušební požární normy ČSN 73 0863 a pro určitou skupinu převážně dříve používaných stavebních výrobků lze event. využít hodnotovou požární normu ČSN 73 0822.
- Zkouška středního rozměru podle ČSN ISO 13785-1: Je často využívaná výrobci a jejím smyslem je především zkoušení atypických úprav v požárně problematických detailech, kterými jsou především otvory v obvodových stěnách (okna, dveře) a založení nad terénem. Atypickou úpravou se rozumí například integrace menšího množství izolantu z MV nebo zesílení povrchových vrstev (omítek). Zkoušen je vzorek vnitřního koutu VKZS, kde bývá účinek požáru nejvyšší. Zkouška probíhá po dobu 30 minut pro zateplení novostaveb a 15 minut pro dodatečné zateplení stávajících objektů. Poloviční čas u dodatečného zateplení je již zmíněnou „úlevou“ pro stávající objekty.
- Zkouška velkého rozměru podle ISO 13785-2: Je alternativou zkoušky středního rozměru s tím, že jde o modelovou situaci bližší reálnému chování vnitřního požáru. Vzorek je tvaru písmene „L“, má výšku 5,7 m, délku hlavního ramene 3,0 m a délku vedlejšího ramene 1,2 m. V hlavním rameni je proveden otvor (2,0 × 1,2 m) do zkušební komory se zdrojem tepla. Běžným zápalným zdrojem je plynový hořák o výkonu 3 MW.
Dopady změn norem a nové přístupy
Změna požární normy v roce 2016 vedla u 15 - 20 % zateplovaných ploch obvodových stěn k přesunu od polystyrenu k minerální vlně, tj. k dražším řešením. Sdružení EPS ČR navrhuje změnu normy s argumentem, že i bez rozsáhlého použití prvků z minerální vaty bude požární bezpečnost plně zachována. Dostupné studie a požární zkoušky prokázaly, že pěnový polystyren používaný ve fasádních zateplovacích systémech oheň nešíří, a proto nijak nenapomáhá k šíření požáru po obvodě budovy.
Čtěte také: Přehled polystyrenu pro zateplení
Nově přidávaná sestava musí být provedena podle požadavků této normy s tím, že části zateplení s požadavkem na třídu reakce na oheň A1 nebo A2 podle kapitoly 2.2, 2.3 a 2.5 musí být v celé tloušťce přidávaného i stávajícího zateplení. Přípustnou alternativou pro objekty s požární výškou do 22,5 m je realizace kontaktně spojené ucelené sestavy vnějšího zateplení (kompletně v celé ploše) třídy reakce na oheň B s krycí vrstvou A1 nebo A2 tloušťky minimálně 25 mm.
Výrobci hledají řešení, která by vyhovovala požadavkům norem a byla jednodušší z hlediska samotného provádění (v ideálním případě i méně nákladná). Tato protipožární řešení spočívají v novém řešení konstrukce ostění, nadpraží a založení ETICS. Na základě těchto řešení již není nutné aplikovat protipožární pásy nad otvorovými výplněmi ani zakládat spodní řadu izolantu z minerální vlny. Tato nová řešení nutnost použití pásů z minerální vlny zcela eliminují.
Jednou z dalších změn je konkretizace podmínek pro zateplení již zateplených objektů. Společně se zrušením různých požadavků pro dodatečné zateplení a zateplení novostaveb došlo i ke sjednocení výškových úrovní, které tvořily rozhraní požadavků. Nově jsou kategorie čtyři, a to budovy jednopodlažní specifické, budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně), budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a budovy vyšší.
Zateplení by nemělo být jen o úsporách - ale i o bezpečí. Zodpovědnost za správné provedení nese realizační firma, a proto je důležité vyžadovat technické listy výrobků a ověřit, že firma pracuje s certifikovaným zateplovacím systémem s posouzením požární bezpečnosti.
tags: #co #je #index #sireni #plamene #zateplovaciho