Při požárně bezpečnostním řešení staveb se lze často setkat s evropskou i národní požárně technickou charakteristikou stavebních výrobků a hmot. Vliv stavebních materiálů na vznik a šíření požáru je konkretizován třídami reakce na oheň.
Evropská klasifikace: Třídy reakce na oheň
Klíčovou klasifikací hořlavosti stavebních výrobků v celoevropském měřítku jsou třídy reakce na oheň. Reakce na oheň je ukazatel toho, jak výrobky přispívají svou hořlavostí k rozvoji a intenzitě vznikajícího požáru.
Definice a rozsah tříd
Výrobky jsou nejčastěji na základě kombinace několika malorozměrových laboratorních zkoušek klasifikovány dle evropských norem do jedné ze sedmi tříd s označením A1, A2, B, C, D, E nebo F. Norma rozlišuje celkem sedm tříd, začínajících třídou A1, přes třídu A2, třídu B, třídu C až po třídu F. Stupnice charakterizuje výrobky od třídy A1, jakožto zcela nepřispívající k požáru, po třídu F, jakožto výrobky výrazně se podílející na rozvoji a intenzitě požáru. Třídy reakce na oheň převzala česká soustava norem ze zahraničních zdrojů.
- Třída A1: Výrobky z této třídy nepřispívají k požáru, včetně plně rozvinutého.
- Třída A2: Vyhovující stejným kritériím jako třída B.
- Třída B: Výrobky splňující přísné požadavky na omezení šíření plamene a produkce kouře a kapek.
- Třída C: Stejná kritéria jako třída D, ale vyhovuje přísnějším požadavkům. Příkladem může být celulózová izolační hmota.
- Třída D: Výrobky vyhovující kritériím pro třídu E a jsou schopné odolávat působení malého plamene po delší časový interval bez významného rozšíření plamene.
- Třída E: Výrobky vykazující nízkou úroveň hořlavosti.
- Třída F: Výrobky nevyhovující žádné z předchozích tříd, výrazně přispívají k šíření požáru.
Doplňková klasifikace
Společně s třídou reakce na oheň A2 až D (popř. E) bývá u výrobků uváděna a v požární legislativě požadována tzv. doplňková klasifikace vyjadřující:
- Intenzitu vývoje kouře (s1, s2 nebo s3; „s“ z angličtiny jako „smoke“). Vyšší číslo u klasifikace „s“ znamená vyšší míru tvorby doprovodných komponentů hoření (kouře). Tato klasifikace rozlišuje 3 stupně: s1, s2 a s3, kde vyšší číslo značí vyšší míru tvorby kouře.
- Plamenně hořících kapek (d0, d1 nebo d2; „d“ z angličtiny jako „droplet“). Vyšší číslo u klasifikace „d“ znamená vyšší míru tvorby doprovodných komponentů hoření (kapek).
Lze se tak setkat s úplným zápisem v podobě např. B-s1, d0.
Čtěte také: Index šíření plamene: Co potřebujete vědět
Použití a význam tříd reakce na oheň
Třídy reakce na oheň jsou používány jako nástroj pro přímé legislativní omezení určitých výrobků ve stavbě. Jsou platné (a jednotné) v celé Evropské unii. Třídu reakce na oheň pro vybrané stavební výrobky lze bez nutnosti nákladného zkoušení klasifikovat s využitím informativní přílohy v ČSN 73 0810. Výrobky zařazené do určité třídy se považují za splňující požadavky kladené i na jakoukoliv nižší třídu, tj. s mírnějšími požadavky. V požadavcích projektové dokumentace se lze setkat např. s požadavkem na instalaci podlah s minimální třídou reakce na oheň Dfl-s1.
Pro podlahové krytiny jsou tato písmena doplněna dolním indexem „fl“ (= floor). Například pro podlahové krytiny je požadavkem třída A1fl (u této třídy, z důvodu nehořlavých vlastností, se neuvádí stupeň intenzity kouře „s“).
Při volbě vhodné krytiny tak musí být prvním krokem otevření technických listů vybíraných podlahových krytin a kontrola hodnot uvedených v řádku „Třída reakce na oheň“, popřípadě „Reaction to fire“, obvykle doplněné piktogramem s plamenem. Třída D umožňuje volbu dřevěné podlahy, laminátové podlahy i např. vinylových dílců. V případě, který je podstatně častější, že v požadavku bude uvedena např. minimální třída reakce na oheň Bfl-s1, volba typu krytiny se již podstatně snižuje - de facto vyřazuje krytiny na bázi dřeva (dřevěné i laminátové podlahy). V prostorách požárních únikových koridorů bývá požadována krytina s třídou reakce na oheň A1fl.
Národní charakteristiky: Index šíření plamene a odkapávání hmot
Specifikem naší země bývaly tzv. indexy šíření plamene (značené „i“ s dolním indexem „s“ = smoke; is).
Index šíření plamene (is)
Index šíření plamene je jednou z požárně technických vlastností, které uvádějí normy požární bezpečnosti staveb pro stavební hmoty užité na povrchu konstrukcí uvnitř, popř. vně požárních úseků. Tato ryze národní charakteristika udává rychlost v milimetrech za minutu, s jakou se plamen šíří po povrchu stěn a stropů či podhledů.
Čtěte také: Analýza teplotního spádu pro vyšší energetickou účinnost
Je relativní hodnota, kterou je vyjádřena schopnost stavebních hmot se vznítit a šířit po svém povrchu plamen. Vyjadřuje se podílem délkové jednotky a časem, v němž plamen dosáhne určený bod. U nehořlavých materiálů, označených třídou A1 a A2, je index šíření plamene roven nule (is = 0 mm / min.). Ve starších legislativních dokumentech se lze setkat i s požadavky na index šíření pro podlahové krytiny např. v chráněných únikových cestách.
Indexem šíření je často striktně omezeno použití stavebních výrobků pro určité typy staveb, a to v projektových normách požární bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08xx. V určitých případech je požadován i nulový index šíření (tj. nešířící plamen, is = 0 mm/min.), a to např. pro povrch požárních pásů na fasádě, obvodové stěny nacházející se v požárně nebezpečném prostoru, povrch hořlavého kontaktního zateplovacího systému, vnitřní povrchy na chráněných únikových cestách či výplně zábradlí balkonů či lodžií vyšších staveb. Indexem šíření jsou omezeny též povrchy v prostorech s vyšší koncentrací osob (požární úseky skupiny U1 a U2 dle ČSN 73 0802) a lze se tak setkat např. s omezením is ≤ 50 až 100 mm/min.
Index šíření je zkoušen dle české zkušební požární normy ČSN 73 0863 a pro určitou skupinu převážně dříve používaných stavebních výrobků lze event. využít hodnotovou požární normu ČSN 73 0822. ČSN 73 0822 byla schválena 29.9.1986. Norma stanoví index šíření plamene po povrchu stavebních hmot, platný pro obor požární bezpečnosti staveb. Obsahuje vybrané stavební hmoty, pro jejichž výrobu platí závazné technické normy nebo technické podmínky a u nichž byl index šíření plamene is v mm.min-1 stanoven zkouškou podle ČSN 73 0863. Norma obsahuje jen jedinou (rozsáhlou) tabulku, kde k stavebním hmotám je uvedena příslušná technická norma nebo podmínka a index is.
Odkapávání stavebních hmot
Odkapávání stavebních hmot je rovněž ryze národní charakteristika eliminující jednak ohrožení osob či zvířat při evakuaci a jednak možnost rozšíření požáru hořící taveninou. Odkapávání hmot je zkoušeno dle české zkušební požární normy ČSN 73 0865. Striktní zákaz použití hmot, které v případě požáru (resp. při požární zkoušce) odkapávají, uvádí opět projektové požární normy, a to zejména v prostorách určitých typů únikových cest, prostorách s velkou koncentrací osob, ve stavbách zdravotnických zařízení, stájí zemědělských zvířat apod.
Požadavky na podlahové krytiny a zdroje tepla
Požadavky na dodávku krytin s třídou reakce na oheň nelze ignorovat. Vlastnosti krytin ve vztahu k riziku požáru nelze zlehčovat ani v případě, kdy nejsou projektovou dokumentací přesně stanovené požadavky na krytiny, ale je zřejmé, že v blízkosti krytiny bude umístěn zdroj tepla s potenciálem způsobení požáru. Nejčastější situací je instalace krbových kamen a krbů.
Čtěte také: Podrobný článek o účinnosti termoreflexní izolace
Ty by nikdy neměly být instalovány přímo na krytinách tříd Bfl a nižších, respektive krytiny těchto tříd musí být instalovány v dostatečné vzdálenosti od zdroje tepla (ohně) a to i se započtením otevřených dvířek krbových kamen či krbových vložek. Případně musí být podlahová krytina chráněna k tomu určeným sklem. Odlétající jiskry nebo vypadnuvší rozžhavené uhlíky mohou být snadnou příčinou požární situace. A i v případě rychlého zásahu pozorné osoby mohou být činitelem, který nenávratně poškodí podlahovou krytinu.
Ochranné sklo však není všelékem. Při instalaci krytin, nebo instalaci bodových zdrojů tepla, je nutné počítat právě se samotným působením těchto (vysokých) teplot. Krytiny v blízkosti ohnišť, a to i uzavřených, jsou vystaveny působení jejich vlivu. Požární odolnost popisuje mezní stav (R, E, I, W, …) a dobu požární odolnosti (15, 30, 45, 60,…).
Přehled požárně technických charakteristik
| Charakteristika | Popis | Klasifikace/Hodnoty | Zkušební norma |
|---|---|---|---|
| Reakce na oheň | Příspěvek výrobku k rozvoji požáru | A1, A2, B, C, D, E, F | ČSN EN 13501-1+A1 |
| Intenzita vývoje kouře | Míra tvorby kouře | s1, s2, s3 | ČSN EN 13501-1+A1 |
| Plamenně hořící kapky | Tvorba hořících kapek/částic | d0, d1, d2 | ČSN EN 13501-1+A1 |
| Index šíření plamene (is) | Rychlost šíření plamene po povrchu (mm/min) | 0, ≤ 50, ≤ 100 atd. | ČSN 73 0863, ČSN 73 0822 |
| Odkapávání hmot | Tendence hmot odkapávat při požáru | Zákaz použití/povoleno | ČSN 73 0865 |
tags: #index #sireni #plamene #laminat #informace