Vyberte stránku

Fasáda nejenom reprezentuje nás a naše bydlení, ale především chrání dům před mrazem, deštěm a vlhkostí. Dešťová voda způsobuje zašpinění a destrukci stavebních materiálů tím, že do nich proniká, vnáší s sebou nečistoty a postupně je nasycuje solemi (sírany a siřičitany). Abychom zvýšili životnost zdí domu, je potřeba o fasádu pravidelně pečovat.

Impregnační nátěry pro fasády

Impregnační nátěry určené pro fasády musí dokonale odolávat povětrnostním vlivům a chránit stavbu před extrémními podmínkami. Působí na ně především sluneční záření, mráz, vlhkost a střídání teplot. Jednou z největších zátěží je pro fasádní barvy střídání teplot, zvláště při spolupůsobení mrazu, kdy často dochází k poruchám. Fasádní impregnační nátěry tudíž musí střídání teplot odolávat a zachovávat si přitom dobré vlastnosti.

Paropropustnost a její význam

Paropropustnost je u fasádních hmot velice důležitá, umožňuje odchod vodních par z konstrukcí. Větší nároky na paropropustnost jsou tam, kde vlastní stavební konstrukcí mohou vodní páry lehce prostupovat z interiéru do exteriéru a existuje riziko, že nátěrová hmota by vodní páry nestačila propouštět a docházelo by ke kondenzaci par v konstrukci. Příkladem takové konstrukce může být porézní plynosilikátové zdivo nebo difúzně otevřená dřevostavba apod. Laik si to může představit jako situaci, kdy si na běžky vezme klasické oblečení a přes ně pláštěnku.

Typy impregnačních nátěrů pro fasády

  • Impregnační nátěry na bázi silikonové disperze: Představují nejpoužívanější a nejrozšířenější impregnační nátěrové systémy, které jsou navíc cenově dobře dostupné. Disponují především reaktivní hydrofobní odpudivostí vody a tekutin. Jejich princip a složení je na siloxanové bázi obsahující organická rozpouštědla. Impregnační nátěry jsou považovány za všestrannou ochranu povrchů a to především nasákavých materiálů, betonu, cihelného zdiva, kamene, omítky, tenkostěnné kontaktní a zateplené omítky s cílem odolat proti působení vody. Netvoří film, neuzavírají póry v podkladu. Splňují požadavky ČSN EN 1504-2. Impregnační nátěr stabilizuje stavební materiál, brání přístupu vody i do jeho trhlin o šíři až do 0,2 mm, výrazně prodlužuje jeho životnost, brání jeho zašpinění. Na všech neutrálních i alkalických materiálech zdiva rychle zasychá, hydrofobizační efekt nastává již několik hodin po jeho aplikaci. Zvyšuje se tak životnost podkladu fasádních materiálů, zvyšuje odolnost vůči mrazu a chemickým látkám, snižuje se pronikání vody a agresivních látek do omítkové konstrukce. Impregnační nátěry jsou tedy nosným ochranným nástrojem anorganických povrchů proti vodě. Užívají se jako finální impregnační nátěr na přírodní i umělý kámen (sochařská díla), beton, obklady, fasády, střešní krytiny, na všechny typy omítek. Užíváme nízko viskózní čiré kapaliny, které při správné aplikaci nevytváří lesklý povrch a nemění vzhled materiálů.
  • Fasádní impregnační zpevňující nátěry na bázi organické rozpouštědlové disperze: Představují nejpoužívanější a nejrozšířenější impregnační zpevňující nátěrové systémy, které jsou navíc cenově dobře dostupné. Zpevňující impregnační nátěry fasád a kamene s hydrofobním účinkem jsou určeny pro konsolidaci všech minerálních savých stavebních materiálů, poškozených povětrnostními vlivy nebo jako prevence tohoto působení. Užívá se jako zpevňující nátěr na přírodní kámen (sochařská díla, fresky, obklady fasád, kamenné stavby), na všechny typy omítek, cihly apod.
  • Zpevňující impregnační nátěry fasád s hydrofobním účinkem: Jsou určeny pro konsolidaci a hydrofobizaci všech minerálních savých stavebních materiálů, poškozených povětrnostními vlivy nebo jako prevence tohoto působení. Užívá se jako finální zpevňující nátěr na přírodní kámen (sochařská díla, fresky, obklady fasád, kamenné stavby), na všechny typy omítek, cihly apod. Nevytváří lesklý povrch a nemění vzhled materiálů.

Impregnační nátěry pro minerální a betonové fasády

Zpevňující impregnační nátěry minerálních a betonových fasád pronikají hluboko do povrchu, reagují s volným vápníkem nacházejícím se v betonu, dochází k hydrataci na krystalickou strukturu připomínající sklo a vytváří hydrát křemičitanu vápenatého (CSH). Póry jsou “zaskleny” a vytvrzují horní vrstvu betonu. Zpevňující impregnační nátěry minerálních a betonových fasád nezpůsobují žádné nebo jen nepatrné barevné změny povrchu. Absorpce vody se sníží a povrch zůstává otevřený pro difúzi. Systém penetrace je použitelný́ pro všechny vápencové povrchy, jako jsou například broušené / leštěné a hlazené betonové podlahy / potěry, teracové dlaždice / teraco, atd.

Příprava podkladu a aplikace

Podklad musí být čistý, suchý, pevný, bez volných částic prachu, mastnot a oleje, konstrukční poruchy nutno opravit, opravy z malt a betonů nutno nechat vyzrát cca 28 dnů. Výkvěty hub a plísní odstraňte Likvidátorem plísní, opláchněte vodou a 2 dny nechejte proschnout. Nelze nanášet na promrzlé a zmrzlé podklady, za deště nebo při očekávání deště! Při aplikaci nutno nanášet jen takové množství, které se vsákne do podkladu. Nesmí stékat po stěnách. Nadměrné množství může zapříčinit tvorbu výkvětů, ojediněle může dojít ke ztmavnutí podkladu. Používejte nářadí a nádoby odolné vůči alkáliím. Stupeň propustnosti vody w: 50 % snížení propustnosti.

Čtěte také: Jak vybrat a aplikovat impregnaci na beton

Hydrofobní nátěry betonových konstrukcí

Impregnační nátěry na betonové konstrukce lze členit do skupin podle mnoha hledisek. Základní rozdělení definuje norma ČSN EN 1504-2, a to na hydrofobní impregnace, impregnace a nátěry (ve smyslu povlaky, v originále coatings). Norma používá slovo „nátěr“ v užším významu.

  • Hydrofobní impregnace: Vytváří povrch odpuzující vodu. Póry a kapiláry jsou vnitřně potaženy, avšak nejsou zaplněny. Na povrchu betonu se nevytváří film a dochází jen k malé nebo vůbec žádné změně vzhledu.
  • Impregnace: Snižuje porozitu povrchu betonu a dochází k jeho zpevnění. Póry a kapiláry jsou částečně, nebo úplně, zaplněny.
  • Nátěry (povlaky): Vytváří uzavřenou ochrannou vrstvu na betonovém povrchu o tloušťce obvykle 0,1 mm až 5,0 mm.

Cíle aplikace povrchové ochrany betonu dle ČSN EN 1504-2

Norma uvádí pět cílů, kterých lze aplikací nátěru (systému povrchové ochrany) dosáhnout:

  1. Ochrana proti vnikání: Povrchová úprava má omezit vnikání, nejčastěji vody, do betonu. Použitelné jsou hydrofobní impregnace, impregnace i povlaky. Jedná se o typický cíl aplikace povrchové ochrany betonu.
  2. Regulace vlhkosti: Lze využít buď hydrofobní impregnaci nebo povlak.
  3. Zvýšení fyzikální odolnosti povrchu konstrukce: Norma předpokládá buď impregnaci nebo povlak.
  4. Zvýšení chemické odolnosti: Dle normy toho lze dosáhnout pouze povlakem, který betonovou konstrukci od agresivního prostředí oddělí.
  5. Zvýšení elektrického odporu betonu: V tomto případě je snahou snížit vlhkost betonu a omezit tak riziko koroze výztuže. Suchý beton má větší elektrický odpor než beton vlhký.

Hydrofobní nátěr minerálních betonových podlah systémem OBTEGO®

Hydrofobní nátěr minerálních betonových, cementových, teracových podlah systémem OBTEGO® je založen na principu chemického kotvení do povrchu a spojení se s podkladem díky vzájemné chemické reakci. Toto je možné pouze díky unikátnímu složení impregnačních produktů OBTEGO R-30/R-400 / R-50, které jsou založeny na bázi silikátových pojivových složek ve spojení s aktivními částicemi draselných kovů prvku lithium. Tato patentní receptura funguje pouze ve spojení s cementovými bázemi a nelze ji používat univerzálně na kámen, sádru, keramiku, jelikož nedochází k potřebné chemické reakci, díky které systém OBTEGO® dosahuje výjimečných životnostních a funkčních parametrů z hlediska ochranných prvků. Produkty OBTEGO AG spadají především do oblasti plnivového - funkčního prvku „Ochrana proti vnikání látek“, přičemž výrobky obsahující silikáty, které mají také mechanické vlastnosti (např. odolnost proti poškrábání).

Římané používali Opus caementicium, také známý jako „římský beton“ před 2000 lety. Tato směs se sestávala v podstatě z písku, vody, vápna a kamení. Aby byla tato směs tvrdší, byla vyrobena s přidáním sopečného popela. Tento sopečný popel pocházel z oblasti Pozzuoli, odtud současný název pucolán. Pucolány se skládají z jílu, oxidu železa, alkalických složek a silikátů. V dnešní době se jednotlivé silikáty používají v čisté formě, nebo s přísadami k betonu, ke zlepšení tvrdosti a kapilární absorpční vody. K tomuto účelu se používají různé druhy silikátů jako např. vodní sklo, což je prášek křemičitanu alkalického kovu rozpuštěný ve vodě, jako je křemičitan sodný, draselný nebo lithný. Impregnace a následná chemická reakce vytváří ve struktuře pórů stabilní strukturu podobnou sklu = tedy sklovatění. Aplikace silikátů také zabraňuje případné nasákavosti, což výrazně zjednodušuje následnou údržbu podlahy.

Hydrofobní nátěr betonu, impregnace betonových podlah, repase betonových podlah, čištění a ochrana betonových podlah vyžaduje vhodné a odpovídající technologické zázemí prováděcí kamenické firmy a dlouhodobé zkušenosti a poznatky z oblasti vývoje a změn stavebního a kamenického trhu. Díky rychlým změnám z hlediska technologického vývoje to je vskutku náročná disciplína, jelikož se materiálová a technologická nabídka obměňuje a však toto je naše práce. Hydrofobní nátěr betonu, impregnace betonových podlah a inspekce betonových podlah zkoumá a hodnotí také tvrdost povrchového materiálu betonových podlahy dle Mohsovi stupnice tvrdosti, která vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýt do druhého. Hydrofobní nátěr betonu, repase betonových podlah a čištění betonových podlah vyžaduje pro renomované práce kvalitní a profesionální vybavení.

Čtěte také: Dlouhodobá ochrana střechy díky impregnaci

Přípravek na bázi polyxystearanu

Přípravek na bázi polyxystearanu pro ochranu porézních materiálů před nepříznivými povětrnostními vlivy, vnikáním vody, agresivními chemikáliemi a špínou z ovzduší, působením mrazu a rozmrazovacích solí. Chrání pohledové a nekonstrukční betony, cihly, omítky, dřevo, přírodní a umělý kámen. Zvýrazňuje přirozenou kresbu a vzhled ošetřeného materiálu. Vytváří samočistitelný, hydrofóbní povrch. Zamezuje růstu mechu. Minimalizuje tvorbu výkvětů. Provádí se jeden nebo dva nánosy, ale obvykle postačuje jeden nános. Doba schnutí je 3-4 hodiny a povrch je odolný vůči vodě po 24 hodinách. Vydatnost 4 - 5 m2/l. Nátěr je účinný nejméně 5 až 10 let.

Šalování (bednění) a jeho význam při betonování

Když potřebujete, aby si čerstvý beton udržel požadovaný tvar, musíte mu vytyčit hranice. Připravit formu. K tomuto účelu slouží šalování neboli bednění, bez kterého se při stavbě neobejdete. Šalováním se ve stavební hantýrce označuje jakékoliv bednění. Princip šalování spočívá v umístění šalovací formy kolem obvodu konstrukce, nebo na rovnou plochu, kam se bude beton lít. Bednění musí být dostatečně pevné a stabilní, aby odolalo tlaku a váze mokrého betonu. Po nalití betonu do formy stavebník čeká na zatuhnutí. Následně „šalunk“ odstraní (tzv. dočasné bednění), nebo jej ponechá jako součást konstrukce.

Potřebujete uložit čerstvý beton nebo vyrobit samostatné železobetonové konstrukce a prvky? Pak vás čeká šalování. Čerstvý beton se mnohdy lije přímo do výkopu, a tak se založení základů obejde bez šalování. Protože ale vyplní celý prostor, nedá se konstrukce dodatečně zaizolovat. Proto se i základy staveb mnohdy staví z betonového ztraceného bednění, které lze posléze obložit polystyrenovými deskami. Zajímavou alternativou jsou také systémové desky z polystyrenu.

Typy šalování

  • Ztracené bednění: Je trvalé. Plní nejen funkci formy, ale dokáže zlepšovat i mechanické nebo izolační vlastnosti konstrukce. Nejrozšířenějším typem je ztracené bednění v podobě betonových tvárnic. Díky systému zámků se snadno pokládají, dutiny pak umožňují vyplnění betonem a vyztužení ocelovými prvky. Využijete jej při konstrukci základových pasů, patek i různých zídek. Na trhu najdete i ztracené bednění z polystyrenových tvarovek. Po zalití betonem v konstrukci zůstane a zajistí izolaci bez dodatečného zateplování. Do kategorie ztraceného bednění řadíme i systémové konstrukční prvky pro realizaci stropů nebo věncovky.
  • Opakovaně použitelné bednění (dočasné bednění): K konstrukci se upevňuje jen dočasně a po použití se odstraní. Tradiční je šalunk z dřevěných nebo OSB desek, které si stavebník nachystá svépomocí. Po bocích je fixuje dřevěnými hranoly. Při realizaci větších staveb se využívá systémové bednění. Obsahuje velké díly a spojovací systém.

Využití šalování v praxi

  • Dřevěné šalování se při betonování základových pásů takřka nepoužívá. Své využití však má při betonování samotné základové desky. Dřevěné desky upevněné na základech a zapřené hranoly vytvoří pevnou formu pro následné lití betonu.
  • Při realizaci betonových schodů stavebníci obvykle používají tradiční bednění z dřevěných nebo OSB desek. Do připravené formy, která musí být pevná a kvalitně pospojovaná, umístíte kari sítě a roxory kotvené ke zdi.
  • Při stavbě stropů u rodinných domů se dřevěné bednění takřka nepoužívá. Dnes je výsadou zejména velkých staveb, kde se ale častěji uplatňují systémová řešení.
  • Pokud budete chtít připravit samostatný betonový prvek, například sloupek, musíte také připravit formu. Opět ji snadno zhotovíte z dřevěných nebo OSB desek, které podepřete hranoly.
  • Bednění budete potřebovat i při betonování kotevních patek, plotových sloupků nebo venkovních teras. Pokud si chcete usnadnit práci, zvolte již zmíněné ztracené bednění z betonových tvarovek.

Postup přípravy šalování z OSB desek svépomocí

Pokud vás čeká realizace novostavby svépomocí, připravte se na šalování. Jednou z možností je příprava konstrukce z OSB desek, které jsou cenově dostupné a dobře se s nimi pracuje:

  1. Pořiďte si materiál (OSB desky bez perodrážky, hřebíky, latě a hranoly pro podepření konstrukce). Desky nařežte na potřebnou šířku.
  2. Kolem vybetonovaného základového pásu rozmístěte nařezané OSB desky.
  3. Na deskách si označte výšku pro zalití betonu a do těchto míst natlučte hřebíky. Desku o hřebíky opřete na ztracené bednění. Následně je pořádně zafixujte pomocí vzpěr a kolíků.
  4. I když jsou šalovací desky dobře zapřené, mohly by se tlakem betonu začít prohýbat.
  5. Než se pustíte do fáze lití betonu, pevnost a kvalitu napojení i rohů dobře zkontrolujte. I když stavíte svépomocí, měli byste mít po ruce zkušeného stavebníka, který vám s bedněním pomůže. Kvalita šalování přímo ovlivní kvalitu finální betonové konstrukce, a tak její zhotovení nepodceňujte.

Demontáž bednění

Ve chvíli, kdy čerstvý beton zatuhne a zachovává si tvar konstrukce, můžete odstranit nenosné části bednění. Bočnice betonových konstrukcí (základů, sloupů a pilířů) můžete obvykle odstranit po deseti dnech od betonování. U velkých konstrukcí ale musíte čekat ještě déle - demontovat je lze asi po třech týdnech.

Čtěte také: Jak správně chránit povrchy před vlhkostí a poškozením

tags: #impregnacni #nater #na #salung #informace

Oblíbené příspěvky: